Claudie má dvě dcery, které však vidí jen hodinu denně. Zbytek dne,12 a více hodin, tráví na banánové kostarické plantáži. I za tak dlouhou pracovní dobu včetně přesčasů dostává jen minimální mzdu, ze které má problém sebe a dcery uživit. Pracuje s nebezpečnými látkami bez ochranných pomůcek. Nemá se kam schovat, když letadla práškují pesticidy plantáž. Na pracovišti musí čelit sexuálnímu obtěžování. Kvůli zapojení do odborů ji v práci šikanují.
Výstava na stromech od 7. do 14. října v Praze a ve více než 70 parcích republiky upozorňuje na osudy kostarických a panamských zaměstnanců banánových plantáží. „Na každého Čecha připadá ročně 9,9 kilogramů banánů. Jedná se o nejoblíbenější tropické ovoce. Málokdo už ale ví, za jakých podmínek se banány pěstují, třídí, balí a následně dostávají do Evropy,“ říká Gabriela Štěpánková z NaZemi. Vedle nízkých mezd a rizik spojených s pesticidy jsou pracovníci vystaveni také různému obtěžování a zastrašování. Pracovat na zlepšování pracovních podmínek aktivním zapojením do odborů je rizikové.
Odboráři bývají šikanováni, přeřazováni na jinou práci, propuštěni, zbiti či zavražděni. „Dřív jsem sklízel banány, ale po přidání k odborům mě přeřadili na odsekávání listů banánovníků. Vedení mě sleduje,“ popisuje odborář pracující na plantáži Jardín del Tigre v Kostarice. Výstava rovněž ukazuje souvislosti a důsledky našeho nákupního chování a jak spotřebitelé mohou změnit podmínky pěstování skrze certifikaci Fairtrade.
V souvislosti s tím jsou uvedena fakta o věčných tématech: jak banány putují z Latinské Ameriky do Evropy, kolik stojí, jaké jsou jejich výstavy a jak souvisí s udržitelným rozvojem. Pokud chceme, aby pěstitelé dostávali adekvátně zaplaceno a vyhýbali se nejhorším agrochemikáliím, je vhodné nakupovat banány s certifikací Fairtrade. Na výstavu je možné se předem připravit stažením vzdělávací metodiky z NaZemi a dozvědět se tématem interaktivně.
Dokumentační cesta a webová stránka www.pribehbananu.cz doplňují prezentaci o tématu. Z prohlídky lze vyčíst i kuriozitu: krabice s banány váží vždy přesně 18,14 kg. Výstava se koná již třetím rokem při příležitosti Světového dne důstojné práce, který se slaví 7. října. Minulé ročníky se věnovaly pěstování kávy a pracovním podmínkám v koželužnách a při výrobě obuvi.
Původ a šíření banánu: od Asie po Latinskou Ameriku
Banány patří mezi nejpopulárnější ovoce na světě; některé odrůdy jsou nejrozšířenějšími v Evropě. Banánovník není strom, ale bylina; dorůstá do výšky 7-15 metrů a listy mohou dosahovat délky až 3 metry. Původ banánovníků je v Asii, kde se pěstovaly již před více než 3500 lety. V průběhu dějin se banány rozšířily do Indie, Afriky, Polynésie a nakonec do Latinské Ameriky díky evropským kolonizátorům. Pojmenování se uvádí z arabského banān - prst. První výsadby ovocných druhů banánovníku v roce 1516 jsou připisovány Tomáši de Berlanga. Dnes dominují na světových trzích odrůdy Cavendish (AAA), které tvoří kolem 95 procent světové produkce; plantainy (AAB, ABB) slouží jako zelenina a mají vyšší obsah škrobu.
V Evropě se pěstování banánů rozšířilo i na Island a v některých státech se pěstují v geotermálně vytápěných sklenících. Z Evropy se pak banány šířily do Latinské Ameriky, kde se staly klíčovou exportní komoditou. Ekvádor dnes vytváří klíčovou část světového exportu s produkcí kolem 6,28 milionů tun ročně; plocha okolo 300 tisíc hektarů a exportní kapacita z roku 2018 zaznamenaly 344,8 milionu krabic. Různí aktéři v dodavatelském řetězci profitují rozdílně: podle studií se zisk dělí mezi pracovníky plantáží, náklady na produkci, import, export, clo, dozrávárny a supermarkety, přičemž největší díl připadá na supermarkety (cca 42,4 %).
Podmínky na plantážích a rizika pesticidů
Plantáže banánovníků jsou trvalé monokultury s nízkou biodiverzitou. Pěstování zahrnuje nadměrné používání pesticidů; podle odhadů se na půl hektaru používá 15 kilogramů různých pesticidů a počet aplikací z letadel vzrůstá z 22 na 45 ročně. Paraxquat, chlorpyrifos a mancozeb patří mezi nejnebezpečnější látky. Aplikace z letadel je nepřesná a díky větru se může dostat i na lidi a vodní zdroje. Do pesticidů plantáže investují více než do mezd pracovníků; ochrana a bezpečnost často nebývá prioritou. Pro ochranu plodů je každý trs uzavřen v plastiovém pytli při aplikaci, přesto riziko pro pracovníky zůstává.
Panamská nemoc (TR4) ohrožuje hlavní odrůdu Cavendish; k boji se používají vyšší dávky herbicidů. Budoucnost pěstování je nejistá a hovoří se o pandemii, která by mohla proměnit globální trh. Uhlíková stopa exportních banánů z Ekvádoru je přibližně 1,28 kg CO2e na 1 kg banánů; hlavními zdroji emisí jsou produkce na farmě a námořní přeprava. Bio banány z certifikovaného ekologického zemědělství vykazují nižší emise než konvenční, i když celková srovnávací čísla zůstávají nad rámcem etiky.
Pracovní podmínky a sociální dopady
Na plantážích v Ekvádoru pracuje kolem 200 tisíc lidí; polovina z nich pracuje více než čtrnáct hodin denně a mnozí nedosahují minimální mzdy 400 dolarů měsíčně. Děti a nucená práce se vyskytují zejména tam, kde je nízká výkupní cena. Podmínky často vyžadují vysoké produkční cíle, což vede k laxní ochraně pracovních práv, včetně dovozu „trvale dočasných“ pracovníků. Pracovníci bývají vystaveni rizikům spojeným s pesticidy a nedostatečné ochraně zdraví.
V Kostarice a Panamě se vystavují lidé rizikům v souvislosti s pracovním prostředím a ochranou zdraví. Zvyšující se tlak na zisk vede k oslabení pracovních podmínek a minimalizaci výplaty, což se promítá i do českého kontextu, kde banány představují významný exportní a obchodní artikl.
Banánová ekonomika a Česká republika
Česko je považováno za banánovou velmoc; české firmy zajišťují zpracování a dovoz banánů pro evropské trhy. V roce 2019 bylo vyvezeno kolem 50 tisíc tun banánů, zatímco vývoz jablek byl zhruba poloviční. Zisky z prodeje banánů v ČR činí kolem miliardy korun. Rozdělení zisku v dodavatelském řetězci ukazuje, že nejvíce zisku získávají supermarkety (cca 42,4 %), následují import a dozrávárny. Banány proudí do Evropy přes přístavy v Antverpách, Hamburku a Rotterdamu; do ČR putují jako třetí nejkonzumovanější ovoce s průměrnou spotřebou 12,2 kg na osobu ročně.
V ČR se banánovníky komerčně nesmí pěstovat; banány se sem dovážejí z Ekvádoru a dalších zemí. Při cenové analýze se ukazuje, že i přes udržení nízké ceny banánů v maloobchodech, skutečné náklady na produkci a dopad na lidi a prostředí jsou široce diskutovány. Dlouhodobě je nutné zvažovat ekologické alternativy a zodpovědné nákupy, aby výrobci mohli zajistit důstojné pracovní podmínky a méně toxických postupů.
