Brslen živý plot: rychlost růstu, výsadba a péče

Brslen (Euonymus) je opadavý nebo stálezelený keř s jednoduchými listy, drobnými zajímavými květy, jehož plodem je kulatá tobolka. Původně pocházejí brsleny pravděpodobně z Číny, dnes jsou však doma téměř na všech kontinentech. V České a Slovenské republice jsou původní dva druhy, a to brslen evropský a brslen bradavičnatý. Brsleny jsou nenáročné rostliny, které v našich končinách bez problémů přezimují. Hodí se tedy k celoroční výsadbě do zahrad. Mrazy nezvládá pouze brslen japonský, který musíme zazimovat ve skleníku či interiéru. Použití v zahradě je různorodé. Řez keře nevyžadují. Chcete-li růst usměrnit a zkrátit větve či dodat brslenu tvar, učiňte tak během května.

Brsleny preferují slunné až polostinné stanoviště, nicméně pokud pěstujete kultivar s barevnými listy, umístěte jej spíše na slunce, kde se kresba listů vybarví. B. evropský (E. europaeus) je jedním z původních druhů v Česku. Jeho kopinaté listy na podzim změní barvu na červenou a následně opadají. Květy se objevují od května do června, jsou drobné, žluté barvy. B. křídlatý (E. alatus) má tmavě zelené vejčité listy, které jsou na omak tuhé. Na podzim zčervenají, následně opadávají. B. Hamiltonův (E. hamiltonianus) květy tohoto druhu jsou bílé až načervenalé. Po odkvětu se tvoří růžové plody. B. širokolistý (E. latifolius) je poměrně vysoký keř, který dorůstá výšky až 5 metrů. Je vhodný k pěstování jako solitér. B. Fortuneův (E. fortunei) je drobnější stálezelený brslen, který může v zahradě sloužit jako půdokryvná rostlina. Listy jsou různě velké i tvarované, působí nepravidelně, mají vejčitý tvar. Je okrasný díky svým různě vybarveným listům. B. japonský (E. japonicus) je jediným zástupcem, který není schopen v našich podmínkách přezimovat. Zvolíte-li tento druh, je nutné pěstování v nádobách, aby bylo možné brslen přenést do prostor, kterým se v zimě mráz vyhýbá. Je ale dobré mít na paměti, že se dorůstá výšky až 4 metrů, a tak je třeba velká nádoba a pravidelný řez, který zachová keř kompaktní. B. nízký (E. nanus) - tento druh patří k těm nižším. Může být součástí záhonů s keři, drobným živým plotem, který opticky rozděluje pozemek, nebo sloužit jako půdokryvná rostlina. Vyberte si některý z těchto druhů do vaší zahrady. Různé druhy a kultivary brslenů lze sehnat také jako roubované kontejnerové rostliny na kmínku. V tomto případě působí rostlina jako drobný okrasný stromek, který se svým vzhledem hodí třeba do zahrad japonského stylu. Díky vysoké snášenlivosti řezu je možné stromek často zastřihovat a udržovat tak jeho korunu hezky kompaktní. Některé druhy, například brslen Fornuterův, mohou fungovat také jako popínavé rostliny. Výborně vypadají vysazené do dřevěných truhlíků s oporou, kde vytvoří přírodní zábranu, která uchrání vaši terasu před větrem, sluncem i pohledy kolemjdoucích.

Živý plot z brslenu je velmi oblíbený hned z několika důvodů. Keře obvykle rostou pomalu, velmi dobře snáší řez a pravidelné tvarování, jsou husté a neopadavé druhy poskytují soukromí také v zimním období. Nižší kultivary nebo roubované brsleny na kmínku pěstujeme také v nádobách. K jejich naplnění použijeme kvalitní, humózní a dobře vyživený zahradní substrát. Ten musí být neustále mírně vlhký, nikoliv přelitý. Při pěstování v květináči dáváme rostliny spíše do polostínu. Brslen japonský je vhodné chránit také před větrem a mrazem. TIP: Brsleny skvěle doplní další bohatě kvetoucí keře. Zvolit můžete například zlatici, kalinu či hlohyni. O pěstování hlohyně jsme se více rozepsali v našem předchozím článku.

Rod Euonymus, česky brslen, je botanicky rozmanitá skupina dřevin, která zahrnuje jak opadavé, tak stálezelené keře i menší stromky. V přírodě se vyskytuje především v mírném pásu severní polokoule - od Evropy přes Kavkaz až po východní Asii. Některé druhy byly zavlečeny i do subtropických oblastí jihovýchodní Asie a Austrálie. V zahradách se nejčastěji setkáme s několika zástupci: evropský Euonymus europaeus s nápadnými růžovými plody, stálezelený Euonymus fortunei, který se plazí i šplhá po zdech, nebo stálezelený Euonymus japonicus, který tvoří kompaktní keře s lesklými listy. Rod je známý svou schopností přizpůsobit se různým podmínkám, což z něj činí oblíbený materiál pro městskou zeleň, živé ploty i sbírkové výsadby. Brslen japonský, Euonymus japonicus, je původní dřevinou Japonska, odkud byl na počátku 19. století zaveden do Evropy; do britských zahrad se dostal roku 1804. Druh popsal Carl Peter Thunberg (1743-1828), švédský botanik a přímý žák Carla von Linné, který během svého pobytu v Japonsku v 70. letech 18. století studoval místní flóru v době, kdy byla země pro Evropany téměř zcela uzavřená.

V Japonsku se Euonymus japonicus vyskytuje přirozeně jako keř nebo menší strom v pobřežních oblastech, na okrajích lesů a v nížinách, ale zároveň byl po staletí běžně pěstován v bezprostředním okolí lidských sídel. Nešlo o rostlinu s náboženským či symbolickým významem, nýbrž o praktickou, vždyzelenou dřevinu využívanou jako stříhaný živý plot, větrolam a ochrana soukromí kolem domů, cest a zahradních zdí. Pro Japonce představoval spolehlivý, snadno udržovatelný materiál, který snáší opakovaný řez, zůstává zelený po celý rok a dobře funguje v městském prostředí. Základní druh japonského brslenu má tmavě zelené, vejčitě oválné listy, které vyrůstají hustě podél větviček. Japonský brslen je velmi hustý keř, který u nás dorůstá kolem 2m a pro zachování kompaktnosti keře je dobré jej stříhat nebo tvarovat.

Brsleny jsou vcelku nenáročné na půdu. Jakmile zakoření, dobře snáší sucho. Zem jim vyhovuje téměř jakákoliv propustná, přednostně vlhčí. Pěstují se od slunečných pozic až do hlubokého stínu. Mezi jednotlivými odrůdami kolísá jejich mrazuvzdornost. My vám nabízíme pouze ty nejodolnější. Pestrolisté odrůdy vysazujte do míst, kde na ně v zimě a na jaře nebude celý den svítit přímé slunce. Letní slunce pak snesou výborně po celý den. Zelenolistý druh není na zimní slunce tak choulostivý. I když se stane, že vám slunce nebo mráz popálí listy, na jaře znovu spolehlivě obráží. Pokud máte většinu zahrady umístěnou na silném větru, dopřejte barevným japonským brslenům závětrnou pozici, aby jim vítr nevysušoval listy, které mají po celý rok.

Mít alespoň maličký kousek zahrady - to je sen mnoha z nás. Pak ale můžeme brzy také zjistit, že času na její údržbu není tolik, kolik bychom si přáli. V tu chvíli přijdou vhod rostliny, které se o zahradu vlastně tak trochu postarají za nás. Jednou z nich je nenáročný brslen, který může posloužit buď jako půdopokryvná rostlina, ale snadno vytvoří i krásný živý plot. Zahrada je mnohým příjemná hlavně tehdy, máme-li na ni alespoň pocit soukromí. Pro to se ideálně hodí živé ploty, které zabrání zvídavým pohledům sousedů a přitom zachovají přírodní ráz pozemku. Jednou z možných variant je vypěstovat si takový plot z brslenu.

brslen-nepropustny-zivy-plot

Více o těch nejkrásnějších stálezelených keřích se dozvíte ve videu: Brslen Fornetův jako živý plot. Brslen Fornetův je oproti některým jiným neopadavý a tedy stálezelený. Roli přirozené hradby pozemku tak bude plnit nejen v létě, ale i v chladných zimních měsících. Navíc jde (jako ostatně i u dalších brslenu) o rostlinu nenáročnou na péči, která si k životu vystačí prakticky sama a na nás bude jen usměrňování jejího růstu a tvarování. Brslen roste velmi rychle, což můžeme směle počítat k dalším jeho výhodám. Na hustý a dostatečně vysoký živý plot tak nebudeme muset čekat mnoho let. Ochrání soukromí i pozemek.

Máte pozemek svažitý nebo snad dokonce takový, kde hrozí eroze některé jeho části? I tady pomůže živý plot z brslenu. Jeho kořenový systém má totiž navíc úžasnou schopnost zpevňovat půdu, v níž roste a tím ochrání nejen svoje vlastní životní prostředí, ale také pěstitelův majetek. Ideálnější rostlinu bychom tedy těžko hledali. Krásu takového živého plotu ukazuje i následující video: Nenáročný a vděčný.

brslen-uzemni-obrana-eruzni

Co od nás bude na oplátku za svoje služby brslen požadovat? Není toho mnoho. Nejlépe se mu bude dařit na sluníčku v kyselé půdě. Nemá rád ani suchou, ale ani přemokřenou půdu, a pokud jej budeme chtít udržet v rozumné výšce a tvaru, měli bychom si brzy pořídit zahradnické nůžky. Rychlý a bujný růst jej totiž může poměrně brzy vyhnat až do čtyřmetrové výšky.

Před výsadbou, kterou je nejlepší provádět na jaře, ale můžeme se do ní pustit i na podzim, si dobře zkontrolujme, zda jsme náhodou omylem nekoupili brslen japonský. V jeho případě jde totiž o jediný druh, který nesnáší mráz a z vysázeného živého plotu bychom se tak měli radost jen do zimy.

Brsleny se vysazují v mnoha kultivarech - barevné i zelené, opadavé i neopadavé. Ačkoliv jsou brsleny krásné, rychle rostou a svými hustými, dobře zapojenými větvemi vytvářejí ideální živé ploty, je však třeba upozornit na jednu nevýhodu této rostliny, s níž zkrátka musíme počítat. Jde o obsah jedovatých látek, které mohou uškodit domácím zvířatům nebo i malým dětem, pokud bychom je dostatečně nehlídali. Smrtelnou dávkou pro dospělého člověka je přibližně třicet tobolek plodů, které vznikají po odkvětu. Nenechme se zmást tím, že je ptáci milují. Zatímco jim neuškodí, u lidí i zvířat mohou (stejně jako jiné části rostliny) způsobit selhání krevního oběhu.

Brsleny jsou nenáročné rostliny, které spolehlivě přezimují. Pouze druh E. japonicus je nutné přezimovat na stanovišti bez mrazu. Některé druhy se hodí jako půdopokryvné, jiné jako popínavé. Další druhy vyniknou nejlépe jako solitéra nebo se hodí do živých plotů. Řez není nutný. Pokud je však potřebný, provádíme ho v květnu. Je to vytrvalá rostlina. Vhodné je slunné i polostinné stanoviště. Pestrolistým druhům se na příliš stinném stanovišti nedaří. Množení je možné hřížením nebo pod sklem řízkováním. Některé druhy je možné množit i dělením. Stálezelené druhy jsou často napadány mšicemi. Hmyz a ptáci je milují, lidé se před nimi musí mít na pozoru, protože jsou pro ně smrtelně jedovaté. Pokud však nebudete pojídat, co nemáte, dočkáte se každý rok na podzim neobvyklé krásy jménem brslen.

Brsleny jsou dnes oblíbené pro rychlý růst a schopnost vytvářet husté, průhledné stěny. Je vhodné je kombinovat s dalšími rostlinami a využívat jejich různorodé tvary - od nízkých půdopokryvných forem po vztyčené keře vhodné do živých plotů. Rychlý růst je bezpochyby jedna z největších výhod zázračného živého plotu, ale vyžaduje pravidelný řez pro udržení požadované šířky a hustoty. Pokud necháte první silné výhony růst bez zásahu, plot může postupně vyběhnout do výšky a ztratit svou praktickou funkci.

Naopak pravidelný střih vede k tomu, že plot houstne, lépe se tvaruje a zůstává dlouhodobě praktický i hezký. Důležité je myslet na to, že šířka a hustota jsou stejně důležité jako výška. Pokud chcete dosáhnout dokonalé zástěry proti zvědavým pohledům, pravidelně zkracujte a tvarujte. V případě potřeby lze využít i video ukazující výsledek pravidelného řezu a hustého růstu.

tags: #brslen #zivy #plot #rychlost #rustu