03. 01. I když v současné době má zemědělská praxe k dispozici chemické přípravky k ochraně rostlin ve srovnání s minulostí více ohleduplné k životnímu prostředí, jsou bezpečnější k opylovačům, parazitoidům, predátorům i k teplokrevným organizmům, přesto je nutné vždy zvážit jejich použití. Je však potřeba znát metodu i termín sledování jednotlivých škůdců, znát i prahové hodnoty, od kdy je zjištěná početnost pro pěstovanou plodinu škodlivá a chemický zásah opodstatněný. Z pohledu pěstitele je kromě toho významné také ekonomické hledisko. Finančně náročné aplikace zvyšují náklady na produkci zemědělských komodit.
Neuváženým a v některých případech zbytečným používáním těchto přípravků dochází k rychlejšímu vzniku rezistence k účinným látkám, které jsou v těchto přípravcích obsaženy. U řady škůdců jsou v současné době stanoveny jejich prahy škodlivosti i metoda monitoringu, které určují nutnost jejich regulace. Uváděné hodnoty prahů škodlivosti jsou pouze informativní čísla, protože na výši tzv. kritického počtu škůdců má vliv řada faktorů. V článku jsou uvedeny známé způsoby monitoringu významných hmyzích škůdců na polních plodinách, včetně jejich prahů škodlivosti. Je poukázáno na ty škůdce, kde tyto poznatky chybí a je potřebné je doplnit či inovovat.
Historie a souvislosti monitoringu
V minulosti se proti hmyzím škůdcům v obilninách dělalo minimálně zásahů. Hrbáče osenního (Zabrus tenebrioides) sledujeme od poloviny srpna, na podzim a na jaře pomocí zemních pastí, výkopků či vizuálním pozorováním. Kyjatka osenní (Sitobion avenae), mšice střemchová (Rhopalosiphon padi), kyjatka travní (Metopolophium dirhodum) - Pro ochranu klasů hodnotíme početnost mšic od začátku metání do mléčné zralosti s optimálním termínem ochrana od konce květu do začátku tvorby obilky. Práh škodlivosti je 3 až 5 a více mšic na jeden klas.
Křísek polní (Psammotetix alienus) je veden jako vektor zakrslosti pšenice. Sledujeme jej na podzim a na jaře pomocí entomologického smýkadla. Kohoutek černý (Oulema melanopus) a kohoutek modrý (Oulema galleciana) - U těchto mandelinkovitých brouků sledujeme počet vajíček na odnož. Práh škodlivosti je stanoven na průměrně 0,6-0,7 vajíčka a larvy na jednu odnož, při očekávaném vysokém výnosu potravinářské pšenici nebo sladovnického ječmen je hodnota nižší: 0,3 a naopak při očekávaném nízkém výnosu je hodnota vyšší: 1,0 a více. Larvy kovaříkovitých brouků (Elateridae) - drátovce sledujeme v jarním období, obvykle ve druhé polovině března či první polovině dubna pomocí půdních výkopků nebo zemních návnadových pastí (obr. 1).
Sledování významných škůdců plodin
Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) - Nálet motýlů a termín ochrany určujeme buď pomocí sumy efektivní teplot nebo od konce června instalujeme světelný lapač, ale také lze sledovat od první polovině července nakladená vajíčka, vylíhlé housenky a jejich požerky na listech kukuřice. Ochrana se dělá podle metody sledování: chemická ochrana při sumě efektivních teplot od 550 °C nebo týden po vrcholu náletu do světelného lapače (pyretroidy), ale také při zjištění prvních housenek a jejich požerků na listech. Za práh se považuje 5 vylíhlých nebo 7 nevylíhlých snůšek na 10 rostlin (obr. Bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera) - Nálet brouků sledujeme od konce června pomocí feromonových lapáků (obr. 3). Ve většině případů zatím jen monitorujeme jejich výskyt, ale pro porosty kukuřice po kukuřici se aplikují larvicidy (granulát, moření) při hodnotě 35 a více dospělců v průměru na 1 lapák za 14 dní v předchozím roce. Ochrana proti dospělcům se dělá pouze u kukuřice na zrno, osivo či u cukrové kukuřice, když při vizuálním hodnocení v době před květem a v období kvetení zjistíme 3 až 6 dospělců na klas (kukuřice na osivo) nebo 9 dospělých u kukuřice na zrno.
Dřepčíky rodu Phyllotreta sledujeme v období vzcházení a hodnotíme požerky na děložních a prvních pravých listech řepky (obr. 4). Dřepčík olejkový (Psylliodes chrysocephala) - Od vzcházení do čtyř pravých listů hodnotíme požerky společně s dřepčíky rodu Phyllotreta, pak hodnotíme napadení na podzim a brzy zjara. Využívá se metoda žlutých misek a vizuální sledování požerků a počet brouků. Práh škodlivosti je při vzcházení a na podzim dán ztrátou 10 % listové plochy a zjištění 1-3 brouků na 1 metr řádků či 100 brouků ve 3 žlutých miskách za 1 den.
Pilatka řepková (Athalia rosae) - V období od vzcházení do konce října počítáme housenice na jednotlivých rostlinách. Krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi) a krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus) - Podle povětrnostních podmínek sledujeme výskyt těchto nosatcovitých brouků brzo na jaře (první či druhá polovina března) pomocí žlutých misek (obr. 5) nebo vizuálním hodnocením počtu brouků či sledováním pářících se jedinců. Práh škodlivosti: 4-6 brouků na 1 misce za 3 dny nebo 1 brouk na 40 rostlin. Blýskáček řepkový (Meligethes aeneus) - Tohoto významného škůdce řepky sledujeme v období, kdy květní poupata jsou kryta listenem (výška řepky asi 20-25 cm), pak asi 14 dní před květem a poté krátce před květem a hodnotí se jeho počet. Práh škodlivosti pro jednotlivé termíny sledování je 1-2 brouci na 1 květenství,4 brouci na 1 květenství v období 14 dní před květem a 5-6 brouků na 1 rostlinu těsně před květem. Letovou aktivitu a první nálety blýskáčka je vhodné sledovat pomocí žlutých misek, které umístíme v úrovni porostu.
Krytonosce šešulového (Ceutorhynchus obstrictus) hodnotíme na řepce v období od fázi žlutého poupěte do konce plného květu. Bejlomorku kapustovou (Dasineura brassicae) sledujeme ve stejném termínu jako krytonosce šešulového, ale i později při tvorbě zelených šešulí. Metoda sledování je vizuální pozorování dospělců bejlomorky na vrcholových květenstvích. Práh škodlivosti je 1 samička bejlomorky na 4 rostliny. Mšice zelná (Brevicoryne brassicae) - Výskyt této mšice hodnotíme od období před květu do 10 dnů po odkvětu. Na 5 rostlinách na 20 místech a na okrajích pozemků sledujeme procento napadených rostlin.
Larvy kovaříkovitých brouků (Elateridae) - drátovce hodnotíme před výsevem plodiny pomocí půdních výkopků či návnadových pastí. Mšice slívová (Brachycaudus helichrysi) a mšice maková (Aphis fabae) - Tyto mšice sledujeme v období vzcházení do fáze rozpoznatelného květního poupěte a v termínu těsně před květem. Mák setý má v poslední době řadu hmyzích škůdců, u kterých není vždy přesně stanovena metoda monitoringu a nejsou známy ani prahy škodlivosti. Krytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis) - Termín sledování tohoto škůdce je v období vzcházení máku až do 4.-5. listu. Provádíme odpočty brouků na řádcích vzcházejícího máku za pěkného počasí. Práh škodlivosti je 3-4 brouci na 1 běžný metr řádku (obr. 7).
Mšice maková (Aphis fabae) je mšice, kterou sledujeme na máku po celou dobu vegetace, zejména od tvorby pravých listů do kvetení a prahová hodnota pro ošetření je při napadení 5 % a více rostlin 1 mšicí. Za příznivých podmínek může při tzv. sekundárních přeletech dojít k silnému nárůstu populace mšic. Krytonosec makovicový (Neoglocianus maculaalba) a bejlomorka maková (Dasineura papaveris) - Tyto škůdce sledujeme od háčkování do období prvních květů s ojedinělými makovicemi (obr. 8). Vizuálně stanovíme přítomnost jedinců krytonosce, ale i podle požerků na makovicích (obr. 9, 10) a rozhodujeme o ošetření.
U cukrovky se jedná zejména o škůdce vzcházejících rostlin, u kterých je obvykle známa signalizace i prahy škodlivosti, ale v současné době je efektivní forma ochrany insektofungicidní moření osiva. Maločlenec čárkovitý (Atomaria lineatus) - V období vzcházení do doby vytvoření 6. pravého listu lze hodnotit požerky na hypokotylu a podle vývojové fáze a průběhu povětrnostních podmínek je stanoven práh škodlivosti: normální podmínky 2-3 brouci, 4-6 brouků apod. Květilka řepná (Pegomya hyoscyami) - V období vzcházení hodnotíme počet vajíček květilky řepné na spodní straně listů. Práh škodlivosti je dán vývojovou fází cukrovky: děložní listy 6 a více vajíček, 2-3 pravé listy 10 a více vajíček květilky řepné apod.
Mšice maková (Aphis fabae), mšice broskvoňová (Myzus persicae) - Tyto mšice sledujeme v termínech: a) druhá polovina května po přeletech ze zimních hostitelů, b) sekundární přelety mšic - další generace, c) do 20. června a pak do 30. června - mšice broskvoňová. Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) - Počítáme brouky při výšce natě kolem 15 cm v období hromadného kladení vajíček nebo se později hodnotí počet ohnisek s 35 larvami. Mšice broskvoňová (Myzus persicae) a mšice řešetláková (Aphidula nasturtii) se sledují pouze na sadbových bramborách (nebezpečí přenosu virových patogenů). Ve žlutých miskách sledujeme první nálety, které jsou zpravidla od druhé poloviny května a pak později až ve druhé polovině července a začátkem srpna.
Listopas pruhovaný a listopas čárkovaný (Sitona humeralis a S. lineatus) - Tyto nosatce sledujeme v období vzcházení porostu a zjišťujeme požerky na listech. Fytosugní ploštice - klopuška světlá (Adelphocoris lienolatus), klopuška chlupatá (Lygus rugulipennis) a klopuška černá (Adelphocoris seticornis) - Odpočty klopušek děláme pomocí entomologického smýkadla ve dvou termínech: před květem druhé seče a v dokvétajících porostech. Nosatčíci rodu Apion (A. triforii a A. apricans) mají zpracovanou prognózu i signalizaci ošetření. Provádíme odběr brouků před květem první seče pomocí entomologického smýkadla (prognóza výskytu při zjištění 350 jedinců na 100 smyků) a signalizujeme ošetření před květem druhé seče, když je překročena hodnota prahu škodlivosti, tj. Listopas čárkovaný (Sitona lineatus) a listopas zdobený (S. macularius) - Tyto nosatce sledujeme v období vzcházení hrachu do fáze 3-4 pravých listů a zjišťujeme charakteristické výkusy na okrajích listů. Zrnokaz hrachový (Bruchus pisorum) klade žlutá vajíčka na první nejmladší lusky (3 dny po opadu okvětních lístků). Práh škodlivosti je při zjištění 2-3 % lusků s vajíčky (obr. Obaleč hrachový (Cydia nigricana) - Před květem hrachu sledujeme pomocí dvou feromonových lapáků nálet samců (obr. 12). Práh škodlivosti je při přírůstku 6-10 samců na 1 den letové aktivity (dny, kdy je teplota v době od 16.30 do 19.30 hod minimálně 18 °C) v obou lapácích. Ošetřujeme v období líhnutí housenek, tj. Kyjatku hrachovou (Acyrthosiphon pisum) pozorujeme během vývoje hrachu průběžně a hodnotíme počet mšic na rostlinu vyklepáváním na bílou podložku.
U řady polních plodin jsou známy metody hodnocení i prahy škodlivosti hmyzích škůdců, ale stále neznáme i u běžně vyskytujících či nových škůdců metody a termíny hodnocení i jejich hodnoty prahu škodlivosti. Pro získání seriózních podkladů pro zpracování metod signalizace i prahů škodlivosti je nutno tuto problematiku řešit ve výzkumných programech naší vědeckovýzkumné základny. Řepka ozimá - stonkoví krytonosci (Ceutorhnychus napi, C. pallidactylus), krytonosec zelný (Ceutorhynchus Anonymus (2008): Metodická příručka ochrany rostlin proti chorobám, škůdcům a plevelům, I. Kocourek, F., Stará, J., Falta, V., Rotrekl, J. (2008): Metodika ochrany kukuřice proti zavíječi kukuřičnému - ochrana genetická, chemická, biologická a agrotechnická. VÚRV, v.v.i. Rotrekl, J. (2008): Zásady ochrany máku setého (Papaver somniferum L.) před některými hmyzími škůdci. Rotrekl, J. (2009): Hmyzí škůdci semenných porostů vojtěšky (Medicago sativa L.) a ochrana proti nim. Seidenglanz, M., Rotrekl, J., Kolařík, P. (2010): Metodika ochrany hrachu (Pisum sativum L.) proti zrnokazi hrachovému (Bruchus pisorum L.).
Praktické metody a prahy pro vybrané škůdce
- Hrbáč osenní (Zabrus tenebrioides): monitorování od poloviny srpna, podzim a jaro.
- Krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi) a krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus): podle povětrnostních podmínek, prah 4-6 brouků na 1 misku za 3 dny.
- Blýskáček řepkový (Meligethes aeneus): prahy 1-2, 4-6 brouků na květenství, letová aktivita monitorována žlutými miskami.
- Bejlomorka kapustová (Dasineura brassicae): práh 1 samička na 4 rostliny; vizuální hodnocení dospělců na vrcholových květenstvích.
- Mšice zelná (Brevicoryne brassicae): sledování od před květem do 10 dnů po odkvětu, procento napadených rostlin na 5/20 místech.
- Larvy drátovců (Elateridae): hodnocení před výsevem plodiny pomocí půdních výkopků nebo návnadových pastí.
- Housenky zavíječe kukuřičného (Ostrinia nubilalis): sumou efektivních teplot od 550 °C, případně 1. polovina července zásahy při housenkách.
- Diabrotica virgifera (zlatohlávek): monitorování feromonovými lapáky, larvicidy podle hodnoty 35+ dospělců na lapák.
- Phyllotreta (dřepčík): vzcházení, požerky na řepce; žluté misky a vizuální hodnocení.
- Apion spp. (nosatci): prognóza výskytu 350 jedinců na 100 smyků, signalizace ošetření před květem druhé seče.
- Sitona lineatus a S. macularius (listopas): období vzcházení hrachu až 3-4 pravé listy a zjišťování výskytu.
- Bruchus pisorum (zrnokaz hrachový): 2-3 % lusků s vajíčky.
- Cydia nigricana (obalep hrachový): nálet samců před květem hrachu, prahy 6-10 samců na den v lapácích.
- Acyrthosiphon pisum (kyjatka hrachová): pozorování během vývoje hrachu a počet mšic na rostlinu vyklepáváním.
Ve vazbě na více plodin lze využít i tabulkové shrnutí k jednotlivým škůdcům s jejich prahy a sledovacími metodami, což usnadní implementaci v praxi. Proto je klíčové, aby byly metody monitoringu a prahy škodlivosti pravidelně revidovány v rámci výzkumných programů naší vědeckovýzkumné základny a aby se doplňovaly poznatky o nových škůdcích a jejich charakteristikách.
- řepka ozimá - sledování krytonosců a dalsích nosatců; prahy dle druhu a období vývoje.
- prostředí máku a olejnin - specifické metody pro Bruchus pisorum, Ceutorhynchus spp. a další.
- kukuřice - Ostrinia nubilalis a Diabrotica virgifera s odstupněnými termíny a způsoby ochrany.
Jak vybrat tlakoměr | Nákupní rádce
V závěru lze říci, že pro získání seriózních podkladů pro zpracování metod signalizace i prahů škodlivosti je nutno tuto problematiku řešit ve výzkumných programech naší vědeckovýzkumné základny, a dále zdůraznit význam sledování a vyhodnocování v reálném čase pro ekonomickou i ekologickou udržitelnost pěstování.