Mnohé choroby jahodníků se šíří především napadenou sadbou a vegetativně množené rostliny bývají výrazně ohroženy škodlivými organismy. Jahodník patří mezi rostliny, které se přirozeně množí pouze vegetativně; takto množené rostliny jsou však mnohem více ohroženy řadou chorob a škůdců, které si můžeme sadbou snadno přenést na vlastní půdu. Vzhledem k výnosu v 1. roce pěstování bychom měli zakládat porosty jahod co možná nejdříve, avšak kvalita sazenic a jejich zdravotní stav hraje klíčovou roli.
Vegetativně množené jahodníky jsou ohroženy nejen živočišnými škůdci, ale také virovými chorobami; na rozdíl od jiných rostlin odrůdy jahodníku po napadení viry většinou žádné příznaky nevykazují, dochází však ke snižování výnosů i celkové životaschopnosti rostlin. Sadbou jsou přenášeni i mnozí původci houbových chorob, jejichž typickým příkladem je červená hniloba jahodníku; patogen přežívá v napadené rostlině a v půdě, kde si zachovává životaschopnost až několik let.
Napadená pletiva jsou zpočátku vodnatá a světle hnědá, charakteristické je hnědé zbarvení a rozpad pletiv krčku. Po rozšíření hniloby hnědnou celé plody, mají drsný povrch a kožovitý charakter. Všechny sadbové porosty bychom měli opakovaně ošetřovat; vizuální hodnocení zdravotního stavu sadby je nedostatečné a často nemožné.
Ze všech ovocných druhů se u jahodníku nejčastěji setkáváme s prodejem sazenic, které mají nejasný původ. Pocházejí ze zahrádky jiného malopěstitele a někdy se sadba dokonce získává dělením starších trsů; výnosy nás ani v prvním roce moc neuspokojí. Takovou sadbu poznáme podle tmavých kořenů; zdravou sadbu ideálně opatříme od velkých pěstitelů, kde ji koupíme jako uznanou sadbu. Ideální cestou je nakoupit jen malé množství kvalitních sazenic a v následujícím roce bedlivě sledovat jejich zdravotní stav.
Pokud se neprojeví příznaky výskytu škodlivých organismů, jahody si snadno namnožíme. Pěstování jahod je na našich zahradách velmi rozšířeno a svoji vlastní jahodu si rádi utrhneme. Velmi často se vyskytuje květopas jahodníkový, 2-3 mm velký tmavý brouk, který v průběhu května klade vajíčka do květních poupat a nakusuje stopky těchto poupat, dochází tím k jejich zasychání a nevyvíjejí se plody. Při silném napadení může být zničeno 50-80 % všech poupat.
Před květem se provádí postřik insekticidy; Květopas jahodníkový dospělec a nakousané stopky poupat lze pozorovat na fotografiích obdobně uvedených v textu. Nejškodlivějším onemocněním jahodníku je plíseň šedá, která napadá především zrající a zralé plody. Napadené plody hnědnou, měknou a hnijí; choroba se šíří hlavně za vlhkého a deštivého počasí. První preventivní ošetření je vhodné provést na začátku kvetení jahodníku a během zrání jahod se ošetření může opakovat s volbou přípravků s krátkou ochrannou lhůtou.
Plísni a hnilobě se daří ve vlhkém prostředí; napadeny jsou především plody. Plíseň šedá také omezuje pěstování jahod na fólii, která omezuje ovlhčení plodů a následný rozvoj plísně. Drobné skvrny s bílým středem a fialovým okrajem, tedy bílá skvrnitost jahodníku, se rychle šíří a způsobují vážné škody na listech; choroba se nejvíce šíří po sklizni, a u silně napadených porostů je účinné posečení po sklizni a likvidace listů.
Velmi často se objevují i další choroby a škůdci, například plži, kteří mohou způsobit vážné škody na kořenovém systému, a roztoč jahodníkový, který napadá listy a vyžaduje speciální opatření. Pro prevenci je nutné dodržovat správné hustoty porostu, vyrovnanou výživu a obměňovat porosty; vhodná je ochrana po sklizni a používání vhodných fungicidů.
Mezi praktické kroky patří nenechávat jahodníky na stejném místě déle než 3 roky, vysazovat brzy na jaře nebo na podzim, mulčování, zalévat u kořenů, a pravidelná hnojiva - včetně krystalických a kapalných hnojiv; v případě silného napadení lze použít insekticidy. Pravidelná kontrola a včasná reakce minimalizují rizika a zajistí bohatou a zdravou úrodu.
Jak poznám, že jsou jahody napadené květopasem? Typickým znakem je vadnutí květních poupat a jejich následné opadávání, samice kladou vajíčka do poupat a nakusují květní stopky, poupě proto zvadne a spadne. Kdy stříkat jahody proti květopasu? Postřiky insekticidy je nutné aplikovat před rozkvětem jahodníků, dokud jsou poupata ještě zavřená, používají se přípravky jako Fast M nebo Karate se Zeon technologií. Jak chránit jahody před slimáky? Slimáky lze sbírat ručně, nejlépe večer, nebo brzy ráno, a vhodné jsou pasti a fyzické bariéry (mletá káva, vaječné skořápky, měděné pásky).
Čím ošetřit jahody proti plísni šedé? Základem je prevence: pěstování na odvodněném a slunném stanovišti, odstraňování napadených částí a zálivka přímo u kořenů bez namáčení plodů. Jak často měnit stanoviště jahodníku? Jahodníky by neměly zůstávat na stejném místě déle než 3 roky; po třech letech je vhodné přesadit na nové stanoviště a na původní místo vysadit jinou plodinu.
Tipy pro ochranu a péči
- Nenechávat jahodníky déle než 3 roky na stejném stanovišti.
- Vysazovat jahody brzy na jaře nebo na podzim a dbát na zakořenění.
- Mulčovat a zalévat u kořenů, vyhýbat se přemokření.
- Pravidelně hnojit a volit vhodná hnojiva (krystalická i kapalná).
- Provádět preventivní ošetření proti plísni šedé a dalším chorobám podle potřeby.
- Při výrazném napadení květopasem a dalších škůdců použít vhodné insekticidy před květem a po sklizni.
- Pravidelná kontrola porostů a rychlá reakce na známky napadení.
Rychlá tabulka údajů
| Choroba/škůdce | Příznaky | Prevence/Řešení |
|---|---|---|
| Plíseň šedá | Zrající plody žloutnou, měknou, hnědnou; plodový povrch šedohnědý | Prevence na odvodněném stanovišti; ošetření fungicidy s krátkou lhůtou |
| Bílá skvrnitost jahodníku | Bílé skvrny na listech s fialovým okrajem | Posečení napadených částí po sklizni, následná aplikace fungicid |
| Květopas jahodníkový | Vadnutí poupat, zasychání stopky; až 80% ztráty | Postřik před květem (Fast M, Karate se Zeon) |
| Slimáci a plži | Okousané listy a kořeny; stopy slizu | Ruční sběr, pasti, bariéry (káva, skořápky, měď) |
| Roztoč jahodníkový | Listy kadeřavé, červené zbarvení | Predtechy, biologická ochrana, lokální řešení |
