Za prvé je nutné vytvořit pro papriky dobré pěstitelské podmínky. Spolu s přípravou půdy, výběrem slunného stanoviště a vhodnou zálivkou je velkou proměnnou, kterou nedokážeme ovlivnit, počasí. Například vlhko vytváří dobré podmínky na šíření houbových chorob, sucho svědčí spíše škůdcům. Extrémní teploty, příliš intenzivní sluneční záření, ale i chyby při pěstování mohou navíc způsobovat i takzvané fyziologické poruchy.
Fyzické poruchy vs. choroby. Přestože na první pohled připomínají hnilobu či vysychání žilek, nejde o choroby v pravém smyslu slova, ale o poruchy ve vývoji a růstu. Jde o tzv. antokyanové zabarvení plodů, což je fyziologická porucha a ne choroba. Způsobuje ho například příliš intenzivní sluneční záření. Rostlina se před spálením chrání tvorbou barviva. Důležité je vědět, že „chyba“ je estetická a plody lze bez problémů konzumovat.
Vždyť toto barvivo, antokyan, se běžně vyskytuje v třešních, černém rybízu, ostružinách, borůvkách, slupce lilku či červeném zelí. Fialové zabarvení plodů zelených paprik je „jen“ estetická záležitost. Polní odrůdy paprik se šlechtí tak, aby dobře zvládly sluneční záření.
Všimněme si, že klasické papriky rostou, s výjimkou některých, směrem dolů a spíše pod listy. Právě ty je chrání před extrémy. Když však dojde k obnažení plodů a teploty jsou několik dnů za sebou velmi vysoké, stává se, že slunce plody, a někdy i listy, „spálí“.
Choroby a jejich rozpoznání
Výskyt přibližně 3 mm velkých, fialově šedých skvrn s černým středem a žlutým lemem ukazuje na postižení bakterií Xanthomonas euvesicatoria, choroba se nazývá bakterióza. Přenáší se hlavně osivem a dále se šíří hlavně za deštivého počasí a větrem, ale i motykou či rukama. Poškozuje listy i plody. Povrch skvrn praská a stává se vstupem pro sekundární infekce. Napadené rostliny včas likvidujeme, spálíme je anebo zakopeme hluboko do země. Na daném místě se doporučuje nepěstovat alespoň čtyři roky žádnou rostlinu z čeledi lilkovitých, tedy ani rajčata, brambory či lilek.
V případě hniloby na plodech nesahejme po fungicidech automaticky. Ne každá hniloba je totiž způsobená houbami a postřik v tom případě nepomůže. Pokud jsou na plodech v oblasti špiček suché souvislé hnědé plošky, obvykle jde o nedostatek vápníku. Samotného vápníku může být v půdě dostatek, jen není v té chvíli přístupný rostlinám, například zhutnění půdy, přílišná zálivka, případně příliš velké násady plodů. Nejrychlejším řešením je doplnění vápníku postřikem listovým hnojivem (např. Harmonie - vápník, Wuxal Calcium). Druhým způsobem je kolem rostliny na hlínu nasypat jednu až dvě polévkové lžíce hašeného či páleného vápna a zalít, aby se vápník dostal ke kořenům.
Poškození plodů může mít na svědomí i nevyvážená výživa. V tomto případě jde o virové poškození rostliny. Virů na paprice je několik druhů, rostliny špatně rostou, plody jsou zdeformované. Takový porost nemá smysl dále pěstovat, virus by se totiž mohl dále rozšířit i na zdravé jedince. Rostliny je potřeba co nejdříve zlikvidovat spálením nebo zakopáním hluboko do země.
Jednou z příčin změny tvaru listů a plodů bývají viry. Drobné tmavé tečkovité skvrnky a jamky jsou způsobeny třásněnkami, které vysávají rostlinné šťávy. Tento škůdce, který je navíc šiřitelem virů, se vyskytuje hlavně ve sklenících a fóliovnících, venku zřídka. Rostliny na výskyt třásněnek aktivně sledujeme. Nacházíme je hlavně pod listy a nejvíce ve květech.
Dobrou pomůckou sledování výskytu je i zavěšení modrých lepicích desek. Ochranu používáme chemickou nebo na bázi přírodních olejnatých přípravků, například Karanimba mikro, Neemazal TS, případně biologickou (dravý roztoč, dravá ploštice). Třásněnky představují problém hlavně ve fóliovnících a sklenících.
Přehled nejčastějších patogenů a zásady ochrany
- Plíseň a skvrnitosti listů: prosvětlení porostu, zálivka ke kořenům, střídání postřiků (přeslička, bikarbonát). Střídejte kopřivový výluh pro posílení vitality, přesličku pro zpevnění pletiv a bikarbonátové roztoky k potlačení hubových chorob. Při silném tlaku chorob postupujte šetrně.
- Fytoftora (Phytophthora): klíčová houbová choroba napadající kořeny, zvláště při zavlažování podmokem. Zajistěte odtok vody, používejte fungicidy specifické pro fytoftoru, pěstujte odrůdy odolné.
- Phytophthora capsici (fytotrofní hniloba): napadá hlavně kořeny a bázi stonků; vyžaduje rychlé odstranění napadených rostlin a zavedení vhodných preventivních opatření.
- Virové choroby (škůdci jako mšice, třásněnky): prevence je klíčová; odstraňujte napadené rostliny, používejte insekticidy a biologické prostředky pro predátory.
- Motýl Plodia interpunctella a další škůdci: dospělí poletují při teplotách nad 20 °C; používají se pyrethroidní postřiky, biologické parazitoidy a žluté lepové desky k monitoringu.
- Třásněnky v porostech skleníků: doporučena monitorace, chemická i biologická ochrana, prevence a odstranění napadených částí rostlin.
- Chloróza a žloutenka: nejčastěji nedostatek železa na vápenitých půdách; bohatství živin je potřeba zohlednit pomocí vhodného hnojiva.
Choroby paprik představují vážné riziko pro zdravý vývoj rostlin a celkový výnos úrody. Choroby paprik patří mezi největší problémy při pěstování paprik ve skleníku, na zahradě, v květináčích i při indoor pěstování. Papriky jsou poměrně citlivé rostliny které reagují na nevhodné podmínky velmi rychle a první příznaky problémů se často objevují právě na listech, stoncích nebo plodech.
Prevence a praktické kroky pro zdravé papriky
Klíčem k úspěšnému pěstování je prevence, pravidelná kontrola rostlin a stabilní podmínky během celé sezóny. Papriky - oblíbené zahradní rostliny s velmi chutnými a rozmanitými plody, které, ač se nezdají, jsou velmi choulostivým druhem zeleniny. Papriku řadíme do čeledi lilkovitých a jíme ji buď syrovou, nebo tepelně upravenou.
Uchovávejte rovnoměrnou vlhkost půdy, zalévejte výhradně ke kořenům a pravidelně větrejte skleník. Dodržujte střídání stanovišť a nepěstujte papriky po rajčatech či bramborách. Plísně a skvrnitosti listů: prosvětlení porostu, zálivka ke kořenům, střídání posilujících postřiků. Střídání rostlin a hygiena porostu jsou zásadní.
V případě silného tlaku chorob a selhání šetrných metod doporučujeme duelovat problémy a použít vhodné kombinace preventivních a léčebných opatření. Jde o hnilobu květního konce. Stabilizujte zálivku, doplňte vápník a omezte dusík. Pravidelná sprcha listů, draselné mýdlo a podpora přirozených predátorů mohou pomoci v redukci škůdců.
Řešení problémů s paprikou: Komplexní plán obranyschopnosti proti nemocem
V případě potřeby lze do textu doplnit tabulku s klíčovými body prevence a opatření podle jednotlivých chorob. Tabulka by shrnovala: choroba, hlavní příznaky, prevence, doporučené ošetření, rizika šíření.