Muжеská i ženskа plodnost už dlouhodobě klesá do takové míry, že tento markantní pokles zaznamenala i Světová zdravotnická organizace a neplodnost byla zařazena mezi civilizační choroby. Problémy s otěhotněním má téměř čtvrtina párů. Příčiny jsou různé, od genetické zátěže po vrozené vady nebo prodělaná onemocnění. U mužů bývá nejčastějším problémem nízká kvalita spermií a jejich nedostatek. Proto je také součástí vyšetření před zahájením procesu IVF spermiogram, na základě kterého lze určit, zda mají spermie potenciál oplodnit vajíčko a zda jich je dostatek.
Jen pro srovnání, spodní hranice normálního spermiogramu byla v roce 2020 na úrovni 20 milionů spermií v mililitru, dnes je za hranicí 15 milionů. Kromě množství spermií se hodnotí také jejich pohyblivost a morfologie (tvar). V současné době musí být ve vzorku alespoň 32 % pohyblivých spermií a 4 % bez tvarových změn a degenerací. Právě u morfologie spermií došlo k podstatnému snížení nároků na jejich bezchybný tvar díky modernějším technikám a zpřísněnému hodnocení.
Pokud máte před sebou spermiogram a z čísel by se na první pohled zdálo, že muž si nebude moci pořídit vlastní potomka, není potřeba hned zoufat. Na kvalitu spermií má v současnosti největší vliv životní styl a životospráva, a to velmi často negativní. Obecně se lidé méně hýbou a zažívají vyšší stres. Přibývá civilizačních chorob, jako je obezita a cukrovka, mezi které se mimo jiné řadí i neplodnost. Kouření, konzumace alkoholu a omamných látek a zhoršené životní prostředí mají velmi negativní vliv na kvalitu spermií.
Při pohledu na spermiogram je nutné vzít v úvahu, že vlastnosti ejakulátu a spermií mohou kolísat a čísla z jednoho vyšetření nemusí být definitivní. V případě anomálií je třeba vyšetření zopakovat zhruba po jednom až třech měsících. Nezáleží jen na samotných číslech, ale i na kvalitě jedné spermie, která oplodní vajíčko. V současné době mohou muži podstoupit kombinovaný diagnostický test spermií, který detailněji ukáže jejich vlastnosti, včetně pohyblivosti, tvaru a funkční zralosti.
Co ovlivňuje množství a kvalitu spermií?
Logickou úvahou vyplývá, že čím méně spermií ejakulát obsahuje, tím nižší je plodnost u muže. Menší množství spermií znamená při pohlavním styku menší pravděpodobnost, že spermie doputují k vajíčku a ho oplodní. V kombinaci s množstvím spermií úzce souvisejí i další parametry, jako pohyblivost a tvar. WHO uvádí, že pro úspěšné oplodnění přirozenou cestou je potřeba mít alespoň 40 % pohyblivých spermií, z nichž 32 % by mělo mít progresivní pohyb směrem k vajíčku. Také 4 % morfologicky vyhovujících spermií je považováno za hranici plodnosti.
Mezi nejčastější faktory snižující množství a kvalitu spermií patří: kouření, nadměrná konzumace alkoholu, užívání některých léků, stres, teplota v oblasti šourku (nošení těsného prádla, horké koupele, saunování), cukrovka, obezita, infekce a hormonální nerovnováha. Dlouhodobé vlivy jako věk a genetické faktory rovněž přispívají ke snížení počtu a kvality spermií.
Fyziologie spermií zahrnuje jejich vnitřní strukturu: hlavička nese genetickou informaci DNA, akrozóm umožňuje proniknutí do vajíčka, krček spojuje hlavičku s bičíkem a mitochondrie v střední části bičíku dodávají energii pro pohyb. Teplota hraje klíčovou roli - optimální zrání spermií je o 2-4 °C nižší než tělesná teplota. Rychlá produkce spermií a jejich správné fungování ovlivňuje stav varlat a prostaty, které produkují většinu ejakulátu.
Pokud dojde k oslabení ejakulace, bývá často spojeno s psychologickými faktory, úrazy nervové soustavy, léčbou prostaty, účinky některých léků, věkem, sexuální kondicí a dalšími faktory. Ejakulace může být slabá i průběžně a vyžaduje vyšetření, nejčastěji sexuologem, aby se zjistila příčina. Cvičení pánevního dna (Kegelovy cviky) může být součástí léčby a pomáhá posílit vydatnost ejakulátu.
Jaké jsou hlavní typy a časté poruchy spermií?
- oligozoospermie - nízká koncentrace spermií
- teratozoospermie - nedostatek normálních morfologických spermií
- asthenozoospermie - nízká pohyblivost spermií
- oligoasthenoteratozoospermie - kombinace výše uvedených
- azoospermie - úplná absence spermií v ejakulátu
Genetické faktory mohou zahrnovat různé syndromy a chromozomové aberace (např. Klinefelterův syndrom 47, XXY). Tyto stavy mají značný dopad na plodnost a často vyžadují zásah IVF s genetickým výběrem embryí. Vliv na plodnost má také vyšetření karyotypu, které identifikuje odchylky v chromozomálním materiálu.
Poruchy mohou mít vliv i na samotný proces tvorby spermií (spermatogeneze). Spermiogeneze probíhá v několika fázích a vyžaduje optimální teplotu, hormonální regulaci a správné fungování varlat. Pro plodnost je důležitý hormon testosteron, jehož hladina roste během puberty, ale v dospělosti klesá s věkem. Hormony LH a FSH, řízené GnRH, regulují produkci testosteronu a tvorbu spermií.
Co dělat, pokud se objevují problémy?
Pokud je spermiogram nízký, neznamená to okamžitě konec naděje. Zlepšení kvality spermií často souvisí s úpravou životosprávy: vyvážená strava, dostatek vitamínů (E, C), zinek, selen, kyselina listová, omega-3; zvláště důležité je vyhnout se škodlivým návykům a snížit stres. Pokud se objeví podezření na genetické poruchy, může být nutné vyšetření karyotypu a případně IVF s výběrem embrya bez genetických vad.
Některé fyzické a psychické stavy vyžadují specifickou léčbu: diabetes, poranění nervů, metabolické problémy, infekce či záněty. V některých případech existuje možnost soustavné terapie a cvičení pánevního dna, která zlepšuje funkci ejakulátu. Je důležité vyhledat lékaře, pokud problémy s ejakulací trvají nebo se zhoršují.
Pro informaci: naopak masturbace nepoškozuje počet spermií a nemusí mít negativní vliv na plodnost. Když se objeví zhoršení ejakulátu, je vhodné vyhledat odbornou pomoc a zvážit vyšetření spermiogramu a další diagnostiku.
Tabulka ukazuje základní rozdělení parametrů spermiogramu a jejich význam.
| Parametr | Norma / Interpretace |
|---|---|
| Počet spermií v 1 ml | ≥ 15 milionů/ml (norma), 32% pohyblivých, 4% normální morfologie |
| Pohyblivost | ≥ 32% progresivní motility |
| Morfologie | ≥ 4% normálně vypadajících spermií |
Nejlépe promlouvají data: věk, životní styl a genetika. Pokud je příčina neplodnosti genetická, bývá řešením IVF s výběrem embrya bez vad. Varikokéla a jiné anatomické problémy mohou vyžadovat chirurgický zásah. Obezita a špatná životospráva snižují hladiny testosteronu a mohou mít vliv na počet i kvalitu spermií. Včasná diagnostika a správný postup zvyšují šance na úspěšné oplodnění.