EU a myty o velikosti okurek a dalších nutnostech: Pravda a mýty

V hloubkách českého internetu se dají najít důkazy, že tvrzení o tom, jak v Česku po vstupu do Evropské unie nekoupí zákazníci zakřivené banány a zemědělci neprodají křivé okurky, se objevovala ještě před samotným vstupem do Unie.

A to především proto, že informace o diskriminačních opatřeních vůči zelenině se napříč státy Evropské unie už vyskytovaly.

Využívali je euroskeptici, kteří tím poukazovali na přebujelou byrokracii společenství.

Obzvlášť silné byly tyto snahy ve Velké Británii, o čemž informoval už v roce 2000 (tedy čtyři roky před vstupem Česka do unie) v souvislosti s banány a okurkami tamní tisk.

Eurovolby se blíží. Vše důležité o nich najdete v tomto článku:

Co je pravda a co mýtus kolem pravidel pro ovoce a zeleninu

Je pravdou, že evropské normy se několikrát kvůli zelenině a ovoci měnily.

Už v roce 1994 vzniklo nařízení, které mělo zajistit, aby se na trh dostávaly banány vyhovující jakosti.

Ještě o šest let dříve se objevil ideál okurkové krásy.

A vznikly tak různé třídy jakosti.

Křivé banány nebo okurky Evropská unie nikdy nezakázala a mohou se prodávat bez omezení.

„Členské státy EU pouze schválily rozdělení do jakostních tříd a pro každou třídu stanovily určité normy, a to na popud obchodníků s ovocem a v souladu s mezinárodními standardy.“

Portál Zastoupení Evropské komise v České republice potvrzuje, že žádný zákaz nekřivých banánů či okurek neexistuje.

Naopak pravidla dovolují prodej v různých jakostních třídách; zákazníci jednoduše musí hledat v jiné kategorii.

Evropská unie nicméně postupně musela ze svých nároků slevit a několikrát legislativu o normách přezkoumala a pravidla zjednodušila.

Podle Why Europe původ a inspirace pro vznik norem sahá do Dánska z roku 1926 a reguluje, jak má vypadat okurka a další ovoce a zelenina.

Co se týče praktických důsledků pro ČR po vstupu, veřejnost se často setká s tvrzením „Bruselský diktát“. To je v lepších případech mýtus, v horších dezinformace.

Doklady a objasnění připravují evropské instituce i české zastoupení, aby ukázaly, že cílem bylo zjednodušit obchod a zajistit jasný systém označování kvality.

Konkrétní mýty a skutečnosti

Další znějící mýtus: „EU zakázala silné vysavače.“

Ve skutečnosti nařízení o energetické účinnosti omezuje pouze příkon elektrické energie a nastavuje limity negativních vlivů, jako jsou emise prachu nebo hlučnost; sací výkon a konstrukce zůstávají klíčové pro účinnost.

„Bruselský diktát“ se často objevuje i u tématu zabijaček, nicméně domácí zabijačky upravují české zákony a EU je do toho nezasahuje.

Nařízení o ochucovadlech z roku 2008 zavedlo přísnější pravidla pro používání ochucovadel, ale ne zakázalo tradiční výrobky; obchody se rumovou tresť začaly řešit povolením v letech následujících.

EU nikdy nezakázala olomoucké tvarůžky; jejich výroba bude vyžadovat dodržení evropských hygienických norem, ale zůstává povolena.

Podobně tak slivovice zůstane a byla ČR udělena výjimka; slivovice nezasahuje do tradičních názvů a způsobů výroby.

Podle některých mýtů by měla EU vyžadovat změny v názvech vinařských produktů; to je zjednodušené a vyjasněné prostřednictvím jednání o ochraně značek a názvů, nikoliv absolutním zákazem.

„Banány musí být zakřivené“ nebo „okurky musí být rovné“ se ukázaly být jen mýty; EU definuje jakostní třídy a standardy, nikoli podobu všech jednotlivých plodů.

Od vstupu do EU ČR funguje jako čistý příjemce, ale např. v roce 2015 dosáhla čistá pozice vůči rozpočtu EU významného kladného čísla.

Nařízení 1308/2013 řeší označování mléčných výrobků a výjimky pro určité produkty; pojem „mléko“ je rezervován pro mléko živočišného původu, ale s výjimkami a tradičními užíváními.

Vysvětlení: EU neomezuje dovoz ani prodej, nýbrž zajišťuje jasnost označení a standardy, které mají podporovat informovaného spotřebitele a usnadnit obchod.

Další nejčastější euromýty a fakty

Nařízení o banánech a okurkách bylo v OECD a OSN zmiňováno, ale v praxi šlo spíše o harmonizaci a sjednocení národních standardů, nikoli o radikální zákaz či změnu tradičních potravin.

Diskuze o zrušení některých standardů vedla k přijetí dohody o regulaci kvality ovoce a zeleniny, která měla zjednodušit mezinárodní obchod a omezit byrokracii.

ilustrativni graf o jakostnich tridach ovoce a zeleniny

Slovíčka: Ovoce a zelenina (A2+)

Specifika pro Českou republiku

Celá problematika se týká jen standardů, nikoliv zákazu domacích zabijaček ani jiných tradičních zvyků.

Český bulvár i některé zpravodajské zdroje publikovaly články o údajně zakázaných zabijačkách; realita je, že domácí zabijačky jsou nadále upravovány českou legislativou.

V souvislosti s ekonomikou Evropské unie: ČR byla mezi zeměmi, které zaznamenaly výrazný příjem z EU rozpočtu; v roce 2015 šlo o významný „čistý příjem“ vůči rozpočtu EU.

Na závěr lze říci, že EU zřetelně nepřikazuje, aby všechny potraviny musely vyhovovat jednomu tvaru či způsobu balení; standardy slouží k jasnosti a usnadnění obchodu mezi členskými státy.

tags: #eu #myty #velikost #okurek