Hnojiva lze rozdělit do několika základních druhů podle jejich složení a původu.
Dusíkatá hnojiva, fosforečná hnojiva a draselná hnojiva jsou hlavními kategoriemi, které zajišťují rostlinám potřebné živiny pro růst, pevné kořeny a bohaté květění.
Organická a přírodní hnojiva
Přírodní hnojiva mají mnoho výhod, z nichž nejdůležitější je přirozený obsah minerálních látek.
Kompostování je nejjednodušší způsob, jak zužitkovat organický odpad a obohatit půdu o minerály.
Do kompostu nepatří nemocné rostliny, toxické listí (např. z vlašského ořechu) nebo psí exkrementy.
Organický materiál se ukládá přímo na půdu, kde zpomaluje růst plevele, snižuje vysychání a postupně uvolňuje živiny.
Kompostování je po sklizni hlavní plodiny možné doplnit meziplodinou (např. pohanka, hořčice, vikev).
Přírodní hnojiva často obsahují vápník, draslík, hořčík a fosfor a pomáhají zlepšovat půdní strukturu i humus.
Hnojiva z živočišných zdrojů
Koňský hnůj je jedním z nejlepších organických hnojiv, bohatý na dusík a další důležité živiny.
Čerstvý má dobrou biologickou výhřevnost, proto se hodí pro vytváření pařenišť.
Kravský hnůj obsahuje více vody a menší výhřevnost než koňský; hodí se pro všechny zahradnické plodiny, zejména celer, kapustu, zelí, květák nebo plodovou zeleninu.
Slepičí výkaly jsou výborným zdrojem dusíku a fosforu. Díky vysokému obsahu živin je vhodné je fermentovat 2 týdny pod vodou a bez přístupu vzduchu.
Mladé kopřivy nasekáme, vložíme do nádoby a zalijeme dešťovou vodou. Necháme 2-4 týdny kvasit.
Minerální (uhličitanová) a chemická hnojiva
Minerální hnojiva umožňují nahradit živiny, které ubývají z půdy díky sklizni a dalším procesům.
Základní sloučeninou některých minerálních hnojiv je Ca(NO3)2.
Ledek amonný s vápencem je dusíkaté hnojivo s obsahem 27 % dusíku.
Síran amonný se v půdě rychle rozpouští a vstupuje do výměnných reakcí s kationty půdního profilu.
Močovina (CO(NH2)2) je nejkoncentrovanější tuhým dusíkatým hnojivem s 46 % N a výborně se rozpouští ve vodě.
DAM 390 a SAM jsou kapalná dusíkatá hnojiva, která zajišťují rychlé a vyvážené zásobení rostlin dusíkem a sírou.
Ledek vápenatý se používá k přihnojování za vegetace, má rychlý účinek a je zásadité povahy.
Síran amonný je kyselý a vhodný pro plodiny vyžadující síru, např. košťáloviny; s kyselými půdami je třeba pracovat opatrně.
Dusíkaté vápnité a další varianty
Dusíkaté vápno je základní hnojivo před setím a výsadbou, zvláště pro kyselé půdy.
Ledek amonný s vápencem má poměr amonný/dusičnanový, působí rychle i dlouhodobě a je vhodný pro jaře i během vegetace.
Močovina je doporučována k předseťové přípravě a k postřiku na list u obilnin, brambor a dalších plodin.
Síran amonný je vhodný pro plodiny, které snášejí kyselou reakci; používá se také na jarní přípravu půdy.
Fosforečná hnojiva a jejich význam
Fosfor je důležitý pro zakládání květních poupat, semen a růst kořenů.
Nedostatek fosforu se projevuje na kyselých, těžkých půdách a deštivých oblastech, podle čehož se plánuje hnojení.
Superfosfát práškový a granulovaný poskytují fosfor v různých formách a lze je využít při výsadbě ovocných stromů, révy vinné, či do kompostu.
Kostní moučka představuje organický původ fosforu, který se uvolňuje pomalu a hnojí se jen jednou za čtyři roky.
Draslíková hnojiva a jejich role
Draslík podporuje vyzrávání výhonů, odolnost rostlin vůči mrazu, chorobám a zlepšuje skladovatelnost plodů.
Draslík se v písčitých půdách rychle vyplavuje, v hlinitých půdách zůstává déle.
Síran draselný (K2SO4) rychle působí a neobsahuje chlor, což je výhodou pro většinu kultur.
Chloridové draselné soli obsahují chlor a mohou být pro některé plodiny škodlivé; používají se u plodin tolerujících chlor.
Vícesložková hnojiva
Tvoří skupinu hnojiv, která obsahují dvě a více hlavních živin. Výhodou je rovnoměrné zastoupení živin v granuli a usnadněná aplikace.
Příkladem pevného dvousložkového hnojiva je AMOFOS (fosfor a dusík). Příkladem třísložkového pevného hnojiva je CERERIT NPK. Kapalná dvousložková hnojiva zahrnují dusíkaté roztoky typu DAM 390.
Praktické tipy pro zahrádkáře
Dusík se doporučuje aplikovat hlavně v první polovině vegetace; později hnojit méně, aby se omezily dusičnany v plodinách.
Hnojí se na jaře a podle potřeby i během vegetace; ledky, močovina a síran amonný se liší rychlostí účinku a vhodností na konkrétní půdu.
Před setím i během vegetace lze používat vícesložková hnojiva, která umožní vyvážený poměr živin.

How Phosphorus Behaves in the Soil
tags: #fosfatova #draslikova #a #dusikata #hnojiva