Avranšská a další významné odrůdy hrušní pro volné opylování: popis, původ, růst a potřeby pěstování

semenáčů odrůdy Avranšská z volného opylování. Registrace od r. Plody - jsou větší až velké, tupě kuželovité. žlutá, povrch plodů je hladký. Dužnina je křehká, při dozrání máslovitá. je sladce navinulá, aromatická. poloviny srpna, vydrží až do začátku září. štěpované přímo na kdouloni. Opylování - kvete raně, vhodnými opylovači jsou např. Původ - ČR , vyšlechtěna byla na ŠS Těchobuzice. křížením odrůd Konference a Holenická.Registrována je od r. obrůstá plodonosným obrostem. Růst - je střední, tvoří mírně rozložité koruny. intenzivní pěstování v hustších sponech a nízkých tvarech. Vyznačuje se středním, v období plodností až slabým růstem. obrůstají plodonosným obrostem, s volně rozložitou korunou. tvaru. žlutou na osluněné straně s nápadným červeným líčkem. voňavá, navinule sladká. skladovat jí lze do ledna. ŠS Těchobuzice. Registrována je od r. lenticelami. Dužnina je nažloutlá, křehká, středně šťavnatá. Růst - středně silný, tvoří mírně rozložité koruny. chorobám. nebo vřeteno na kdouloni s mezištěpováním. odrůd Drouardova a Boscova lahvice. Registroace v r. 2004. Plody - jsou velké až velmi velké, široce kuželovité. zelenožlutá, hladká, s jemnými lenticelami. Zrání - sklízí se koncem září až začátkem října. mezištěpováním, pro vyšší kmenné tvary hrušňový semenáč. Opylování - kvete raně, vhodnými opylovači jsou např. ŠS Těchobuzice. Vznikla křížením odrůd Boscova lahvice a Drouardova. je od r. rzivě mramorovaná, s výraznými lenticelami. tužší konzistence, chuť je navinule sladká, aromatická, dobrá. použít podnož kdouloň s mezištěpováním. polohách teplých a středních, v úrodných vododržných půdách. odrůd Pařížanka a Charneuská. Registrována je od r. Plody - jsou středně velké až větší, tupě kuželovité. oranžovým líčkem. Dužnina má křehkou, středně šťavnatou konzistenci. zákrsků nebo vřeten štěpovaných na kdouloni. polohy, ale i střední a vyšší polohy s výživnými půdami. Původ: Francie, objevena jako nahodilý semenáč u Aprémontu v roce 1826. teplé polohy. koruny. Plodnost: pozdnější, hojná, pravidelná. tvary semenáč. Tvar: zákrsek, palmeta, čtvrtkmen. rzí. Zrání: sklízí se koncem září, někdy začátkem října. dozrává za 3 - 4 týdny, vydrží přes polovinu listopadu, v chladírně 4 měsíce. středně. Strupovitostí je ve vlhčích oblastech silně napadána. Konference, Charneuská, Madame Verté, Pařížanka, Williamsova. Původ: Francie. Vznikla v Rouenu v roce 1857. polohy. Růst: slabý, vytváří malé jehlancovité, řidší koruny. obrost je krátký. Vyžaduje zmlazování. Velkou plodností se stromy vyčerpávají. Plodnost: velmi raná (již ve školce), hojná, pravidelná. velmi slabě. Tvar: zákrsek, palmeta, čtvrtkmen. červeným líčkem a pruhováním. navinule sladká, dost dobrá. Zrání: sklízí se v 2. dobrá. Opylování: je cizosprašná, vhodným opylovačem je Konference. Původ - ČR , vyšlechtěna na ŠS Těchobuzice. odrůd Konference a Clappova. Registrována v r. krátce kuželovitým plodům. líčkem, kterým prostupují světlé lenticely. Plodnost - je brzká, bohatá, pravidelná. prosince, vydrží do února i déle. vysoká. kdouloňové podnoži s doporučením mezikmene. vedení do stěn. Pro vyšší kmenné tvary je vhodný hrušňový semenáč. střední polohy s dobrou polopropustnou půdou. vyšším infekčním tlakem strupovitosti. ŠS Těchobuzice. Křížení odrůd Boscova lahvice a Pařížanka. delší podélnou osou. lenticelami. Dužnina je nažloutlá, jemná máslovitá velmi šťavnatá. dobře obrůstá plodonosným obrostem. střední. podnoži kdouloň se kterou dobře srůstá, ale tvoří slabší kmínky. tvary je vhodný hrušňový semenáč. středních polohách. výskyt strupovitosti. Původ - ČR , vyšlechtěna na ŠS Těchobuzice. odrůd Clappova a Boscova lahvice. Registrována byla v r. Plody - jsou větší až velké, mají vypouklý tvar. rzivými lenticelami. Růst - je střední, tvoří rozložité koruny. říjnu, vydrží do listopadu i déle, podle uskladnění. afinita se zkouší. Opylování - kvete raně, vhodnými opylovači jsou nař. Požadavky - tato velmi úrodná odrůda je nenáročná. Těchobuzice. Vznikla křížením odrůd Konference a Holenická. Plody - jsou větší až velké, mají dlouze lahvicovitý tvar. chruplavém stavu. mírným sklonem k zahušťování. mezištěpováním, přímá afinita s kdouloní není dobrá. kde nehrozí napadení strupovitostí. odrůd Holenická a Williamsova. Registrováno v r. Plody - jsou středně velké až větší, někdy nesouměrné. lenticelami. sladká, aromatická. rozložité koruny. vzhledem ke slabému růstu odrůdy. Lze použít též kdouloň. podnoží značně omezený. teplých a středních poloh vhodných pro hrušně. Původ: Anglie. Vznikla jako semenáč v Riversových školkách. Snáší i polohy vyšší, chráněné. Růst: v mládí roste středně, v plodnosti slabě. jehlancovitou korunu. Větve dobře obrůstají plodným dřevem. udržovací řez a zmlazování, aby se docílilo dobré velikosti plodů. raná, velmi hojná, pravidelná. tvary semenáč. Tvar: zákrsek, palmeta, čtvrtkmen. protáhle lahvicovité, žlutozelené, šedavě rzivé. narůžovělá, šťavnatá, sladká, velmi dobrá. Zrání: sklízí se v 2. říjnu, vydrží do počátku až poloviny listopadu, v chladírně 4 měsíce. strupovitostí netrpí. lahvice, Červencová, Charneuská, Williamsova, Clappova, Madame Verté, Pařížanka. ŠS Těchobuzice. Vznikla křížením odrůd Konference a Madame Verté. od r. Plody - jsou středně velké, protáhle kuželovité. drsná, matná, zelenavě bronzově rzivá. drsnějších poloh kde netrpí strupovitostí. Registrována v r. souměrný tvar. má zelenožlutou, při dozrávání žlutou. korunu. Plodnost - nástup plodnosti je včasný, úrodnost velmi dobrá. strupovitostí jen střední. Opylování - kvete raně, vhodnými opylovači jsou např. polohy, kde netrpí strupovitostí a plody dosahují vysoké kvality. Původ: Francie. povolena od roku 1954. vlhké a teplejší (i vyšší) polohy. Plodné dřevo je delší, vyžaduje průklest. Plodnost: raná, hojná, pravidelná. kmenné tvary semenáč. Tvar: zákrsek, palmeta, čtvrtkmen. zelenožluté až žluté se slabým růžovým líčkem. polovině listopadu, vydrží do konce prosince, popř. podmínek). V chladírně vydrží 5 měsíců. odolné. Strupovitostí může být silně napadena. Boscova lahvice, Madame Verté. Původ - ČR , vyšlechtěna na ŠS Těchobuzice. odrůd Lucasova a Holenická. Registrována byla v r. vypouklý. Slupka je žlutozelená, hladká, částečně rzivě mramorovaná. mezištěpením, přímá afinita se zkouší. Původ - ČR , vyšlechtěna byla na ŠS Těchobuzice. křížením odrůd Eliška a Hardyho máslovka. žíháním. mírně aromatická, dobrá. Růst - je střední, tvoří mírně rozložité koruny. Zrání - sklízí se podle klimatických podmínek ve 2. až 3. značně odolná. podnoži kdouloň s mezištěpením. oblastí kde se hrušním daří. Původ - ČR , vyšlechtěna na ŠS Těchobuzice. křížením odrůd Pařížanka a Holenická. kuželovitý tvar. hladký, mírně lesklý. řídké koruny. nízké tvary na podnoži kdouloň. pěstování hrušní. ŠS Těchobuzice. Registrována je od r. mírně nesouměrný. a nevýrazným oranžovým líčkem. pevnou, při dozrání máslovitou konzistenci. aromatická. zahuštěné. mezištěpením, pro vyšší kmenné tvary hrušňový semenáč. s úrodnými půdami dostatečně zásobenými vláhou. ŠS Těchobuzice. Vznikla křížením odrůd Boscova lahvice a Drouardova. byla v r. Plody - Jsou velké, mají protáhle kuželovitý tvar. hladká, lesklá, žlutozelená, někdy s náznakem načervenalého líčka. žlutavá, křehká, při dozrání značně šťavnatá. sladká. větve dobře obrůstají plodonosným obrostem. Požadavky - odrůda není pěstitelsky zvláště náročná. v Troyes. teplé polohy. řidší korunu. Plodí na delším dřevě. Plodnost: raná, hojná, pravidelná. semenáč. nažloutlé, s hnědočerveným líčkem a žíháním. šťavnatá, sladká, dobrá. Zrání: sklízí se v polovině října. od prosince do ledna i déle (podle podmínek uskladnění). trpí málo. Konference, Madame Verté. ŠS Těchobuzice. Registrována je od r. tvar. Dužnina je žlutavě bílá, při dozrání máslovitá, šťavnatá. sladká, aromatická, velmi dobrá. přímá afinita se zkouší. Podzimní odrůda. trnech, dostatečně zahušťuje. profilu rovný. Základní barva žlutozelená, krycí barva chybí. sladce navinulá, máslovitá a aromatická. napojená v ose plodu. plodonosným obrostem. Plodnost je nepravidelná+. Plody jsou velké, hruškovitého, nesouměrného tvaru. překrývá výrazné červené až tmavočervené rozlité líčko. voňavá. Sklizí se začátkem srpna, konzumně dozrává v polovině srpna. skladě vydrží 14 dnů. ŠS Těchobuzice. Vznikla křížením odrůd Boscova lahvice a Drouardova. v r. Plody - jsou větší až velké, široce kónické. tenká, nazelenalá, s jemně rzivými lenticelami. dozrání velmi jemná, máslovitá, silně šťavnatá. Plodnost - je brzká, velmi dobrá, pravidelná. chorobám. štěpované na podnoži kdouloně, na které tvoří slabší kmínky. všech polohách vhodných pro pěstování hrušní. ŠS Těchobuzice. Vznikla křížením odrůd Boscova lahvice a Drouardova. je od r. Slupka je hladká, zelenožlutá, bez krycí barvy. štěpovancích. polohy s dobrými půdnímo podmínkami, dostatečně zásobenými vláhou. Původ - ČR , vyšlechtěna byla na ŠS Těchobuzice. křížením odrůd Williamsova a Konference. Plody - jsou střední až velké, někdy nesouměrné. lenticelami. sladká, aromatická. rozložité koruny. vzhledem ke slabému růstu odrůdy. Lze použít též kdouloň. podnoží značně omezený. teplých a středních poloh vhodných pro hrušně. Původ: Anglie. Vznikla jako semenáč v Riversových školkách. Snáší i polohy vyšší, chráněné. Růst: v mládí roste středně, v plodnosti slabě. jehlancovitou korunu. Větve dobře obrůstají plodným dřevem. udržovací řez a zmlazování, aby se docílilo dobré velikosti plodů. raná, velmi hojná, pravidelná. tvary semenáč. Tvar: zákrsek, palmeta, čtvrtkmen. protáhle lahvicovité, žlutozelené, šedavě rzivé. narůžovělá, šťavnatá, sladká, velmi dobrá. Zrání: sklízí se v 2. říjnu, vydrží do počátku až poloviny listopadu, v chladírně 4 měsíce. strupovitostí netrpí. lahvice, Červencová, Charneuská, Williamsova, Clappova, Madame Verté, Pařížanka. ŠS Těchobuzice. Vznikla křížením odrůd Konference a Madame Verté. od r. Plody - jsou středně velké, protáhle kuželovité. drsná, matná, zelenavě bronzově rzivá. drsnějších poloh kde netrpí strupovitostí. Registrována v r. souměrný tvar. má zelenožlutou, při dozrávání žlutou. korunu. Plodnost - nástup plodnosti je včasný, úrodnost velmi dobrá. strupovitostí jen střední. Opylování - kvete raně, vhodnými opylovači jsou např. polohy, kde netrpí strupovitostí a plody dosahují vysoké kvality. Původ: Francie. povolena od roku 1954. vlhké a teplejší (i vyšší) polohy. Plodné dřevo je delší, vyžaduje průklest. Plodnost: raná, hojná, pravidelná. kmenné tvary semenáč. Tvar: zákrsek, palmeta, čtvrtkmen. zelenožluté až žluté se slabým růžovým líčkem. polovině listopadu, vydrží do konce prosince, popř. podmínek). V chladírně vydrží 5 měsíců. odolné. Strupovitostí může být silně napadena. Boscova lahvice, Madame Verté. Původ - ČR , vyšlechtěna na ŠS Těchobuzice. odrůd Lucasova a Holenická. Registrována byla v r. vypouklý. Slupka je žlutozelená, hladká, částečně rzivě mramorovaná. mezištěpením, přímá afinita se zkouší. Původ - ČR , vyšlechtěna byla na ŠS Těchobuzice. křížením odrůd Eliška a Hardyho máslovka. žíháním. mírně aromatická, dobrá. Růst - je střední, tvoří mírně rozložité koruny. Zrání - sklízí se podle klimatických podmínek ve 2. až 3. značně odolná. podnoži kdouloň s mezištěpením. oblastí kde se hrušním daří. Původ - ČR , vyšlechtěna na ŠS Těchobuzice. křížením odrůd Pařížanka a Holenická. kuželovitý tvar. hladký, mírně lesklý. řídké koruny. nízké tvary na podnoži kdouloň. pěstování hrušní. ŠS Těchobuzice. Registrována je od r. mírně nesouměrný. a nevýrazným oranžovým líčkem. pevnou, při dozrání máslovitou konzistenci. aromatická. zahuštěné. mezištěpením, pro vyšší kmenné tvary hrušňový semenáč. s úrodnými půdami dostatečně zásobenými vláhou. ŠS Těchobuzice. Vznikla křížením odrůd Boscova lahvice a Drouardova. byla v r. Plody - Jsou velké, široce lahvicovité. lenticelami. Dužnina je bělavá, velmi šťavnatá, jemné konzistence. podnoži kdouloň, se kterou má dobrou afinitu. všech oblastech vhodných pro hrušně. Původ - ČR , vyšlechtěna na ŠS Těchobuzice. odrůd Lucasova a Nelisova. Registrována v r. Plody - jsou středně velké až větší, krátce kuželovité. mramorování. pravidelná. tvary volně vedený zákrsek na podnoži kdouloň. semenáč. vlhčích poloh, kde netrpí strupovitostí. drobné pěstitele. Původ: ČR, Bojnice. Vznikla křížením odrůd Hardyho a Viennská. ale i v chladnějších polohách, kde se neuplatní Williamsova. teplých a suchých oblastí kukuřičného výrobního typu. korunou. Plodnost: dobrá, s vyrovnanou kvalitou plodů. vyzkoušena. Tvar: volně rostoucí zákrsky. vybarveným růžovým líčkem, dužnina lahodná, rozplývavá. podzimní stolní odrůdu. pěstovat i v okrajových oblastech, strupovitostí netrpí. Velmi pozdní zimní odrůda. Sklízí se kolem poloviny října. únoru až březnu, v přirozeném skladu vydrží do dubna. Plody jsou velké, protáhle kuželovité, typu Boscové Lahvice. bronzově rzivá, suchá. mírně aromatickou chuť. loupaném kompotu dosahuje výborné jakosti. Na stanovišti roste silně. Plodnost je střední, pravidelná. pro teplé hrušňové oblasti. Do vyšších poloh ji nedoporučujeme. Původ: Francie. Vypěstována v roce 1892 W. povolena v roce 1954. půdách a teplých polohách. velkou, široce jehlancovitou korunu a krátké plodné dřevo. Plodnost: raná, hojná, pravidelná. semenáč. Tvar: zákrsek, palmeta, čtvrtkmen. Plody: středně velké, podlouhlé, žlutozelené, rzivé. žlutobílá, šťavnatá, rozplývavá, sladká, dobrá. fádní, plody nedozrávají. Zrání: Sklízí se v druhé polovině října. prosince, vydrží do konce února i déle. V sušším uskladnění plody vadnou. chladírně vydrží 6 měsíců. malá. Strupovitostí prakticky netrpí. Boscova lahvice. Původ - ČR , vyšlechtěna byla na ŠS Těchobuzice. křížením odrůd Williamsova a Holenická. Pastornice. Povrch plodů je matný, nazelenalý, s výraznými lenticelami. konzumní zralosti silně šťavnatá, mírně navinulá. konce prosince. přímá afinita se zkouší. odrůd Avranšská a Clappova. většiny povrchu plodu překryta rumělkově červeným líčkem. Růst - je nejdříve silnější, v plodnosti střední. Tvar a podnož - pro intenzivní výsadby jsou vhodné nízké tvary. Přímá afinita není dobrá. všech oblastech vhodných pro pěstování hrušních.

Historie a původ hrušní Bohemica a souvisejících odrůd

Rod Pyrus - hrušeň - patří k nejstarším ovocným rodům pěstovaným člověkem a jeho historie sahá tisíce let zpět do oblasti Kavkazu, Malé Asie a Íránu. Historie červenodužninových hrušní je však mnohem mladší. Bohemica, jak už jméno napovídá, je český výtvor mezi hrušněmi. Vzešla z křížení odrůd Pařížanka a Charneuská a postarali se o ni ve šlechtitelské stanici Těchobuzice roku 1997. Tvoří středně velké, kuželovité plody o váze cca 170-180 g se zelenou až žlutozelenou slupkou a červeným líčkem. Jemná dužina je světlá, šťavnatá, sladce aromatická. Je výborně odolná nemocem i chladu. Je cizosprašná a vhodnými opylovači jsou stejně pozdní odrůdy jako např. Conference, Erika nebo Abate Fetel, ale užitečnými se potvrdily i letní odrůdy Williams a to jak zelená tak i červená forma. Výnosy jsou střední a pravidelné.

Podmínky pěstování a ochrana

Hrušně nejsou na pěstování náročné. Nejlépe prospívají na slunném stanovišti, ale snesou i polostín. Půda by měla být hlinitá až hlinitopísčitá, dobře propustná a mírně vlhká, ale nikdy trvale podmáčená, s pH od slabě kyselého po neutrální. Hnojení stačí mírné, spíše organické, ale není nutné. Řez hrušní není nutný, jen lehké prosvětlení koruny je možné na konci zimy, ale spíše se jedná jen o estetický zákrok. Při výsadbě více stromů se rozestupy obvykle pohybují v rozmezí přibližně 4 až 5 metrů podle použité podnože a růstové síly odrůdy. Zálivka je nezbytná zejména v prvních letech po výsadbě a v obdobích sucha, kdy je třeba zajistit rovnoměrnou půdní vlhkost bez přemokření. Ochrana rostlin zahrnuje prevenci strupovitosti a dalších chorob chemickými i biologickými prostředky; nejvhodnější bývá kombinace biologického boje a výběru rezistentních odrůd.

operná ilustrace křížení hrušní

Rozmanitost odrůd a jejich význam pro pollinaci a sklizeň

Hrušně jsou cizosprašné a pro optimální opylení je vhodné kombinovat odrůdy s kompatibilní afinitou. Mezi doporučené opylovače patří Konference, Clappova, Williamsova, Charneuská, Pařížanka a další. Z hlediska dozrávání se odrůdy liší: některé dozrávají koncem srpna až začátkem září (letní a časné zimní odrůdy), jiné až v říjnu či listopadu (pozdní zimní odrůdy). U většiny odrůd platí, že sklizeň vyžaduje zralost plodů volně na stromě i v uskladnění v chladu, aby bylo dosaženo optimální chuti a trvanlivosti.

Konkrétní odrůdy a jejich klíčové vlastnosti

  • Bohemica - pozdně zimní odrůda vyšlechtěná v ČR (ŠS Těchobuzice, 1997). Plody střední až velké, zelenožluté s růžovým líčkem, dužnina máslovitá a aromatická. Sklizeň od poloviny října, konzumní zralost od ledna do dubna. Odolná proti strupovitosti; vhodná pro teplé a střední polohy.
  • Dicolor - raně zimní odrůda. Plody středně velké, žluté s červeným líčkem; dužnina sladká, šťavnatá, voňavá. Sklizeň začátek října, konzum do listopadu. Odolná proti strupovitosti a mrazům; vhodná pro více oblastí.
  • Clappova - letní odrůda. Plody středně velké, zelenožluté, dužnina žlutá, sladká a šťavnatá. Sklizeň od poloviny srpna, konzum koncem srpna. Vysoká plodnost a dobrá afinitní kompatibilita s kdouloní.
  • Williamsova - letní máslovka. Plody zelenožluté, dužnina bílá, šťavnatá a sladká. Sklizeň koncem srpna až září; velmi odolná proti strupovitosti. Cizosprašná; vhodní opylovači zahrnují Konference, Clappova, Červencová a další.
  • Jana - zimní odrůda. Velké plody zelenožluté, dužnina jemná a máslovitá. Sklizeň začátek října, konzumní zralost v listopadu, skladovat lze do ledna. Odolná proti strupovitosti i nízkým teplotám; cizosprašná; vhodní opylovači uvedeni výše.
  • Erika, Beta, Dicolor, Konference - uváděné jako vhodné opylovače pro různé zimní odrůdy; zajišťují stabilní výnos a kvalitní plody.

Hrušně – prosvětlit, nezkracovat!

Pěstební a řezové zásady pro zdravý růst a vysokou kvalitu plodů

Správné vedení řezu a tvar koruny zvyšuje kvalitu i množství sklizně. Dutá či kotlovitá koruna umožňuje lepší oslunění plodů a vzdušnou cirkulaci. Při výsadbě se zakládá korunka s 3-5 výhony, které se zkracují podle typu dřeviny a oček. U jednoletých šlechtěnců se volí vhodný tvar kmínku (zákrsek 40-60 cm, čtvrtkmen 80-110 cm, polokmen 130-150 cm, vysokokmen 170-190 cm). Kořeny před výsadbou pečlivě zkrátíme, řezná plocha se musí bít čistá a zdravá. Při sázení se dřevo zahrabává a zalévá; mulčování snižuje vysoušení. Správná výsadba a následná péče zahrnuje pravidelnou závlahu po výsadbě, ochranu proti chorobám, a volbu rezistentních odrůd pro snížení náročnosti chemické ochrany.

schematická kresba koruny hrušní

Rady pro výběr podnoží a výsadbu

Podnože jsou důležité pro tvar a velikost stromu. K odrůdám s požadavky na menší vzrůst se nejlépe hodí kdoulonová podnož, která umožňuje výstavu na nízké tvary a usnadňuje sklizeň. Pro kmenné tvary vyšší potřeby jsou vhodné speciální podnože s meziskupinou, které zvyšují stabilitu a odolnost proti chorobám. Při volbě odrůdy je vhodné zohlednit klimatické podmínky lokality, půdní podmínky a dostupnost opylovačů. V dosavadních zkušenostech je doporučováno používat kombinace odrůd s různými obdobnými dobami zrání, aby byla zajištěna dlouhá období sklizně a zlepšila se vzájemná opylovací kompatibilita.

diagram výběru podnože a tvaru stromu

Praktické shrnutí pěstování a ochran

Hrušně vyžadují slunná, chráněná stanoviště a hluboké, humózní půdy s dobrou propustností. Zálivka by měla být pravidelná v prvních letech a v období sucha; nadměrné hnojení dusíkem zvyšuje růst na úkor plodnosti a zvyšuje náchylnost k chorobám. Ochrana proti chorobám vyžaduje pravidelné postřiky v období klíčení i květů a používání rezistentních odrůd. Správný řez a pravidelné prosvětlování koruny zajišťují lepší prosvětlení a výnosy, některé druhy vyžadují méně časté, jiné častější prořez. Pro balkónové pěstování lze využívat odrůdy s menšími vzrůsty a kompaktními korunami, vhodné nádoby a půdy zajistí dobré podmínky pro růst a plodnost.

tags: #hrusen #bohemica #opylovac