Hrušeň obecná: vlastnosti, pěstování a údržba živého stromu

Hrušeň obecná, mezi všemi známá jako "hruška", je strom, bez kterého si svou zahradu ani nelze představit. Patří k nejznámějším ovocným stromům po celém světě, jejichž plody jsou sladké a šťavnaté. Hrušeň obecná (Pyrus communis - růžovité) je opadavý listnatý strom. Vyrůstá až do výšky 20 m a má podlouhlou a vejčitou korunu. Květy rostou až po 9-ti v chocholicích, a to od dubna do května před vyrašením listů. Plody jsou zelené až žluté, vejcovitého až lahvovicovitého tvaru. V dnešní době je známo až 1 500 odrůd.

Rozšíření a historie

Hrušeň pochází z Persie, Kavkazu a jižního Ruska, odtud se rozšířila přes Turecko a Řecko do střední Evropy. Odtud byla do Evropy rozšířena, a již v době starověku se pěstovala. Hrušeň byla v mladší době kamenné známým ovocem. V prvním století Plinius, římský přírodovědec, znal dokonce 35 odrůd hrušní. A v roce 1874 ve Velkém ilustrovaném herbáři Ferdinand Müller uvedl, že z hrušky, lépe řečeno z jejich jader, se dříve vyráběl olej. Dříve odrůdy vznikaly samovolným křížením a pozdějším výběrem. Dnes jsou odrůdy hojně šířeny a pěstovány po celém světě.

Vzhled a základní morfologie

Hrušeň obecná je strom vysoký až 15 m s hladkou šedohnědou kůrou, která po více než 20 letech praská. Listy jsou proměnlivých tvarů, nejčastěji elipsovité, až 7 cm dlouhé a 5 cm široké, s jemně pilovitým okrajem. Kvete bíle, v květech bývá 5 kališních a 5 korunních lístků, oboupohlavné květy rostou na postranních větévkách. Plody jsou malvice hruškovitého tvaru, zelenavé až žluté, obsahují 5-10 tmavohnědých semen. Dozrávají typicky v září a jsou významnou potravinou pro zvěř v zimě.

Stanoviště a pěstování

Hrušně jsou druh vhodný do teplých a středních poloh, nejlépe s nadmořskou výškou 200-300 m n. m., ale zřídka až do 500 m n. m. se daří v zaleženém, slunném stanovišti, chráněném před silnými větry a mrazy. Půda by měla být hluboká, středně těžká, hlinitá a dobře propustná, s neutrální až mírně kyselou reakcí. Hrušně mají mělký kořenový systém citlivý k přesychání, vyžadují pravidelnou závlahu a vhodně zvolenou expozici směrem k J/JV. Odrůdy bývají cizosprašné, proto je vhodné vysazovat alespoň dvě vzájemně se opylující odrůdy v blízkosti.

Pěstování a rozmnožování

Koncept rozmnožování zahrnuje semena, řízky, roubování i výsadbu roubovaných stromků. Semena vyžadují stratifikaci (dusí se na 3-5 °C po 60-70 dnech), poté se sázejí do humózní půdy s dobrou drenáží. Pro rozmnožování jsou vhodné zdravé stromy, semena musí být klíčit. Prostokořenné stromky se vysazují nejlépe na podzim, od konce října po první zamrznutí půdy, s dodržováním balu a vlhka. Při sázení roubovaných stromků musí roub zůstat 3-5 cm nad zemí, aby nedošlo k zpravokořenění. Při výsadbě sloupovitých (kolumnárních) odrůd lze dosáhnout husté koruny, která umožňuje mechanizaci sklizně a šetří místo. Výsadbový spon stromů se pohybuje dle tvaru od 3,0-3,5 m x 1,0-2,0 m až po 50 cm pro sloupovité varianty u některých odrůd. Sloupovité odrůdy přinášejí výhodu časného plodění již ve druhém roce po výsadbě, avšak vyžadují vysoce vyživenou a pravidelnou péči o kořenovou a listovou výživu.

Řez a tvarování

U dřevin je pravidelný řez klíčový, po výsadbě se provádí výchovný řez k zapěstování pevné koruny, následně prosvětlující průklest. U stromků tvarovaných do špičáku či prutu se řez provádí v takové výšce, aby se vytvořil požadovaný tvar koruny. Při vyšší nadmořské výšce a riziku mrazů se doporučuje zimní či jarní výsadba a ochrana před mrazem. Při šlechtění a roubování je důležité vybrat vhodnou kombinaci mezištěpování a odrůd, aby se dosáhlo kvalitního a vyváženého růstu. Pro sloupovité i jiné tvary stromů je klíčové, aby koruna byla vyvážená vůči kořenovému systému, což zlepší vstup slunce a plodnost.

Škůdci a choroby

Hrušně trpí několika chorobami a škůdci. Rez hrušňová se projevuje žlutými skvrnami na horních listech a hrbolatými výrůstky na spodních stranách; strupovitost hrušní vykazuje skvrny na listech a plodech; meraskvrnitá klade vajíčka na rašící listy a pupeny; vlnovník hrušňový způsobuje bradavčité zduřeniny na listech a pupenových šupinách. Dřevnaté hrušeňové dřevo bývá poškozeno zejména hmyzem, který saje na listech a výhonech; nadměrný tlak sání může vést k zastavení růstu. Boj s chorobami zahrnuje odstraňování napadených listů, hygienu na zahradě a případnou chemickou ochranu s použitím vhodných preparátů (např. Delan 700 WGD). Zálěží i na výběru odrůd a vhodném oslunění, aby se snížila pravděpodobnost infekce a zvýšila odolnost stromů.

Význam a využití

Hrušně jsou ceněné pro svou kvalitu dřeva i plodů. Dřevo hrušně je tvrdé, červenohnědé, a díky svou vysoké trvanlivosti se využívalo pro nábytek; v dnešní době se spíše používá pro dřevěné misky, hudební nástroje a řemeslné předměty. Plody hrušní jsou bohaté na vodu, pektin, třísloviny, vitamíny a minerály; používají se čerstvé, dá se z nich vyrábět kompoty, zavařeniny, džusy i alkoholy. Zralé hrušky jsou sladké a aromatické a podporují trávení. Kromě plodů se z hrušně využívá i dřevo, které je vysoce kvalitní a je vhodné pro výstavbu a řemesla. Mezi nejrozšířenější zimní, podzimní a letní odrůdy patří: Hardyho máslovka, Lucasova, Triumph de Vienne a další; výběr odrůd zohledňuje podmínky stanoviště a požadovanou dobu sklizně.

Praktické tipy pro zahradníky

K kontejnerovaným sazenicím lze sázet během celé vegetační sezóny; kořenový bal je nutné před sázením zvlhčit. Sazenice se zasypávají kvalitní zeminou a ihned po zasazení se zalévají. U balených stromků je nutné dbát na splnění prostoru a ochranu před poškozením při vybalování. Olistěné rostliny po vybalení nezajišťovat na přímé slunce; je potřeba je acclimatizovat ve stínu. Prostokořenné stromky vyžadují zvláštní péči - udržování vlhkosti a ochrana před mrazy během jarní výsadby. Před vsazením kořeny namočíme na 2-24 hodin do vody a ořežeme konečky. U roubovaných stromků musí roub zůstat 3-5 cm nad zemí. Pro sloupcovité odrůdy je nutné provádět pravidelné zaštipování a udržovat topolovitou korunu. Sloupovité odrůdy plodí v druhém roce a vyžadují vyváženou výživu. Zároveň si uvědomte, že cibuloviny a jiné rostliny rovněž vyžadují správnou péči při výsadbě a zakořeňování v novém prostředí.

Kulatá koruna hrušně a její odrůdy

Rychlé shrnutí

  1. Hrušeň obecná je starobylý, oblíbený ovocný strom s širokou škálou odrůd.
  2. Vyžaduje slunné, chráněné stanoviště a hlinitopísčité půdy s mírně kyselou až neutrální reakcí.
  3. Opylení je většinou cizosprašné; doporučuje se výsadba dvou různých odrůd.
  4. Pravidelný řez a tvarování zajišťují pevnou korunu a vyšší plodnost; sloupovité tvary šetří prostor.
  5. Choroby a škůdci vyžadují hygienu zahrady a cílené ošetření vhodnými prostředky.
  6. Plody jsou bohaté na vlákninu, vitaminy a minerály; vynikají čerstvé i na zpracování.

Hrušně – prosvětlit, nezkracovat!

Infografika pěstování hrušně krok za krokem

tags: #hrusen #obecna #strom