Pěstování hrušní má u nás velkou tradici. Hrušně patřily k nejrozšířenějšímu intenzivně pěstovanému ovocnému druhu v oblastech Litoměřicka a Kutnohorska. Kromě toho jsou oblíbeny i u drobných pěstitelů.
Systematika a význam polničky
Na vzniku kulturních odrůd hrušní se podílely druhy hrušeň obecná Pyrus communis L., hrušeň sněžná Pyrus nivalis Jacq, hrušeň polnička Pyrus communis var. achras, hrušeň rakouská Pyrus austriaca A. J. Kerner aj. Syn.: Pyrus achras Gaertn., Pyrus communis var. pyraster L., Pyrus communis var. achras (Gaertn.) Wallr., Pyrus communis var. sylvestris Lam. Používá se jako podpník pro Pyrus communis.
Popis
Opis: Strom do 20 m vysoký, niekedy len ker. Letorasty lesklé, hnedé. Pupene kužeľovité až vajcovité, lysé. Listy celistvé, dlhostopkaté, čepeľ okrúhla až vajcovitá, ± lysá, na bázi zaokrúhlená, plytko srdcovitá, na okraji jemne pílovitá až celookrajová. Kvet 2,5-3,5 cm široký, kalich lysý, len vrchná strana cípov páperistá. Korunné lupienky okrúhle až široko eliptické, miskovito prehnuté. Malvice guľovité až široko guľovité, cca 1,5-3 cm veľké.
Biologie plodu a opylování
Plodem je malvice s pětipouzdrým semeníkem a méně znatelnou kališní jamkou. Odrůdy hrušní jsou cizosprašné. Pro každoroční dobrou plodnost je nutné vysazovat vždy spolu vzájemně se opylující nebo alespoň současně kvetoucí odrůdy.
Požadavky na stanoviště a výsadba
Hrušně jsou druh vhodný do teplých a středních poloh, mají vyšší nároky na stanovištní podmínky. Průměrná roční teplota stanoviště by se měla pohybovat mezi 7,5-9 °C, půda je vhodná hluboká, středně těžká až těžší, slabě kyselá až neutrální 6,0-7,2 pH, o obsahu humusu nad 2 %, nevhodné jsou půdy vápenité a zamokřelé. Kvalita a produkce hrušek je ovlivněna pravidelnou závlahou. Důležitá je taktéž expozice svahů nebo-li oslunění (JV, JZ příp. J). Vždy je nutné vyloučit pro pěstování mrazové kotliny, zamokřelé pozemky a severní svahy.
Oblasti pěstování a dělení podle nadmořské výšky
Pěstují se jen ve 2 oblastech, které dělíme podle nadmořské výšky (m n.
Podnože: typy, vlastnosti a použití
Odrůdy se pěstují na 2 typech podnoží, jejichž výběr se řídí podmínkami stanoviště. Z generativně množených podnoží se užívají hrušňové semenáče pod označením H-TE-1 a H-TE-2. Vytvářejí mohutnou kořenovou soustavu kulovitých kořenů a u většiny odrůd podporují i růst robustní koruny. Odrůdy na nich plodí po 5-6 letech. Výhodou je odolnost vůči nízkým teplotám ve dřevě, výborná afinita (srůstavost) k odrůdám a možnost pěstování v suchých a písčitých půdách i v méně vhodných lokalitách. Používají se pro kmenné tvary slabě a středně rostoucích odrůd a také těch, které vykazují špatnou afinitu s podnožemi kdouloní.
Těchto podnoží se používá pro pěstování hustých výsadeb nízkých tvarů štíhlých vřeten. Výhodou je brzký nástup do plodnosti - již třetím rokem po výsadbě a malá spotřeba produkční plochy.
| Podnož | Vlastnosti | Množení | Kořenění |
|---|---|---|---|
| K-TE-B | mrazuvzdorná, delší vegetační doba | bylinné řízky i oddělky | - |
| K-TE-E | silně mrazuvzdorná | dobrá množivost bylinnými řízky | - |
| MA-SE | středně mrazuvzdorná, silně oslabuje růst odrůd | odkopky, částečně bylinné řízky | velmi mělce |
| BA-29 | středně mrazuvzdorná, stromy rovné a vyrovnané, snáší vápenité i sušší půdy | odkopky i bylinné řízky | středně hluboko |
Mezištěpování a řešení špatné afinity
U bujněni rostoucích odrůd je vhodné použít k zeslabení růstu mezištěpování - na podnož se štěpuje slaběji rostoucí odrůda např. "Konference", ve výšce koruny se štěpuje požadovaná odrůda. U některých odrůd se projevuje špatná afinita ("Radana"). I v tomto případě můžeme použít mezištěpování vhodné odrůdy, jako např. "Konference" nebo i "Hardyho máslovka".
Výsadba a spon
Vhodný výsadbový spon stromů je 3,0-3,5 x 1,0-2,0 m, (1600 ks/ha). Vhodný výsadbový spon stromů je v tomto případě 3,0-3,5 x 2,5-2,0 m. (1200 ks/ha).
Tvarování keřů a palmety
Palmety - stromy vysazujeme v řadách, růst usměrňujeme řezem a vyvazováním letorostů do pravidelných tvarů, používáme opěrné konstrukce. K pěstovaným tvarům patří V-typ, U-typ.
Sklizeň a skladování
Plody sklízíme dostatečně vybarvené, i když většina plodů se vybarvuje až ve skladě. Optimální doba sklizňové zralosti je, když po rozkrojení plodu jsou jádra částečně nahnědlá. Pokud jsou jádra celkově tmavě hnědá, jsou plody již zralé. Poznáme to i podle hmatu. Jakmile je slupka citlivá k otlačení, plody jsou již příliš zralé a nevhodné pro skladování. Plody, které jsou určeny na sklad, nesmí být poškozené a musí mít neporušenou slupku. Podzimní a zimní odrůdy se skladují za teploty v rozmezí 2-5 °C, při vlhkosti nad 85 %. Vhodné jsou i technologie chladírenského skladování. Problematické je skladování v řízené atmosféře.
Výživová hodnota
Hrušky jsou lehce stravitelným ovocem, které čistí střeva, odstraňují zácpu a zajišťují rychlý přísun živin do střev. Z velké části obsahují vodu (přes 80%), dále pektin, třísloviny, škrob, provitamin A, vitamin C, B, kyselinu listovou, zinek, železo, měď, vápník, draslík, jód.
Choroby: rez hrušní
Na listech se v pozdním létě objevují hnědé skvrnky, 1-2 mm velké, které později uprostřed bělavě šednou. Silně napadené listy opadávají. Za příznivých podmínek pro chorobu jsou napadeny i plody. Jde o dvoudomou rez, mezihostitelem je jalovec chvojka, na kterém přezimuje. Spory jsou větrem přenášeny na listy hrušní. Od července do srpna se pak vytvářejí na listech hrušní oranžové až červené skvrny s černými plodnicemi, ve kterých se tvoří letní spóry (aecidiospory). Na rubu dochází ke zduření pletiva.
Škůdci: výskyt, příznaky a škody
Přezimující dospělci pod kůrou stromů kladou brzy na jaře žlutá vajíčka elipsovitého tvaru, 0,6 mm dlouhá. Zploštělé larvy škodí sáním na mladých výhonech, květech, listech a později i plodech. Larvy vylučují medovici poškozující listová pletiva rostliny. Listy hnědnou, usychají a opadávají. Výskyt škůdce zjistíme vizuálně v červnu.
Konce mladých letorostů náhle vadnou, zanedlouho se ohýbají, zasychají a zčernalé visí na konci výhonů. Toto poškození způsobuje larva, která vyžírá dutinu až 10 cm dlouhou. Přezimuje kukla.
Samička klade 10-20 vajíček do nerozvitých květů, vylíhlé larvy vyžírají vyvíjející se plůdky. Napadené plody jsou deformované, vnitřek plodu je dutý a černý. Plody postupně hnijí. Hospodářsky významně škodí pouze v teplejších oblastech.
Saje na větvích a plodech. Vlivem jedovatých slin dochází v místech sání k červenání pletiv.