Hrušeň polnička (Pyrus communis var. achras) patří mezi kulturní odrůdy hrušní, na jejichž vzniku se podílely druhy hrušeň obecná Pyrus communis L., hrušeň sněžná Pyrus nivalis Jacq, hrušeň polnička a další. Současné odrůdy hrušní jsou cizosprašné a pro každoroční dobrou plodnost je nutné vysazovat spolu opylující nebo současně kvetoucí odrůdy. Dříve odrůdy vznikaly samovolným křížením a pozdějším výběrem, dnešní odrůdy pak patří do subsp. Plodem je malvice s pětipouzdrým semeníkem a méně znatelnou kališní jamkou.
Pěstování hrušní vyžaduje teplé a střední polohy, s vyššími nároky na stanoviště. Průměrná roční teplota stanoviště by se měla pohybovat mezi 7,5-9 °C, půda by měla být hluboká, středně těžká až těžší, slabě kyselá až neutrální s pH 6,0-7,2 a obsahem humusu nad 2 %. Nevhodné jsou vápenité a zamokřelé půdy. Kvalita a produkce jsou ovlivněny pravidelnou závlahou a expozicí svahů (JV, JZ, případně J).
Podnože, šlechtění a tvarování
Odrůdy se pěstují na dvou typech podnoží; generativně množené podnože zahrnují hrušňové semenáče označené H-TE-1 a H-TE-2, které vytvářejí mohutnou kořenovou soustavu kulovitých kořenů a podporují růst robustní koruny. Odrůdy na těchto podnožích plodí po 5-6 letech. Výhodou je odolnost vůči nízkým teplotám ve dřevě, výborná afinita k odrůdám a možnost pěstování v suchých a písčitých půdách i v méně vhodných lokalitách. Pro keré pěstování se používají bujně rostoucí odrůdy s vhodným zeslabením růstu prostřednictvím mezištěpování na podnož slaběji rostoucí odrůdou; např. Konference. K-TE-B - mrazuvzdorná, delší vegetační doba, množení bylinnými řízky i oddělky. K-TE-E - silně mrazuvzdorná, množení dobře bylinnými řízky. MA-SE - středně mrazuvzdorná, u odrůd na ní pěstovaných silně oslabuje růst. Množí se odkopky, částečně i bylinnými řízky. BA-29 - středně mrazuvzdorná, velmi dobrá vhodnost pro husté výsadby nízkých tvarů štíhlých vřeten, odkopky a bylinné řízky.
Pro pěstování hustých výsadeb nízkých tvarů se používají uvedené podnože a výsadbový spon 3,0-3,5 x 1,0-2,0 m (přibližně 1600 ks/ha). U některých odrůd se projevuje špatná afinita (např. Radana). V případě potřeby lze mezištěpování vhodnými odrůdami (např. Konference, Hardyho máslovka). Další typy výsadeb zahrnují tvarování do V- a U-typu a palmety s řádným vedením řezem a vyvazováním letorostů do pravidelných tvarů.
Příprava půdy a výsadba
Optimální výsadbový spon stromů je 3,0-3,5 x 1,0-2,0 m (≈ 1600 ks/ha). U některých odrůd s špatnou afinitou lze použít mezištěpování vhodné odrůdy, jako např. Konference či Hardyho máslovka, s výsadbovým sponem 3,0-3,5 x 2,5-2,0 m (≈ 1200 ks/ha). Palmety vyžadují vedení řezem a opěrnými konstrukcemi. Výhodou hustších výsadeb je rychlejší nástup do plodnosti - již třetí rok po výsadbě a menší spotřeba produkční plochy.
Ochrana a zdraví stromů
Hrušně jsou náchylné k houbovým chorobám a škůdcům. Na listech se v pozdním létě objevují hnědé skvrnky, 1-2 mm, které později u prostřed bělavě šednou. Silně napadené listy opadávají a chorobám mohou být postiženy i plody. Dvoudomá rez s mezihostitelem jalovec chvojka zimuje; spory se větrem šíří na listy hrušní a od července do srpna na listech vznikají oranžové až červené skvrny s černými plodnicemi, kde se tvoří letní spóry (aecidiospory). Na rubu se pletiva zduří. Zimozávitka klade na kůře žlutá vajíčka elipsovitého tvaru a larvy způsobují sání na mladých výhonech, květech, listech a plodech, překrývají medovicí pletivo a způsobují jejich uhynutí. Napadené plody jsou deformované a duté uprostřed; plody postupně hnijí. Hospodářsky významný škodící činitel se vyskytuje hlavně v teplejších oblastech. Kontrolními kroky je vizuální sledování výskytu v červnu a nasazení vhodných protiepidemických opatření na základě aktuálních podmínek.
Podrobnosti o škůdci a jeho vlivu
Vlivem jedovatých slin dochází při sání na místech sání k červenání pletiv. Konce mladých letorostů vadnou, ohýbají se a zasychají; larva vyžírá dutinu až 10 cm dlouhou v dřevě a následně klade kukla. Samička klade 10-20 vajíček do nerozvitých květů; vylíhlé larvy vyžírají vyvíjející se plůdky. Napadené plody jsou deformované, vnitřek plodu je dutý a černý, plody postupně hnijí. Snižuje výnos a kvalitu sklizně zejména v teplejších regionech.
Jak sklizně a skladování
Plody se sklízejí, pokud je plod dostatečně vybarvený a je zralý podle hmatu - slupka je citlivá k otlačení a přezrálé plody nevytvářejí požadovanou skladovací kvalitu. Plody určené na skladování nesmí být poškozené a musí mít neporušenou slupku. Podzimní a zimní odrůdy se skladují při teplotách 2-5 °C a vlhkosti nad 85 %. Vhodné jsou i technologie chladírenského skladování; řízená atmosféra může být problematická.
Nutriční a zdravotní hodnota hrušek
Hrušky jsou lehce stravitelným ovocem, které čistí střeva, odstraňují zácpu a zajišťují rychlý přísun živin do střev. Převážná část obsahu je voda (>80 %), dále pektin, třísloviny, škrob, provitamin A, vitaminy C, B, kyselina listová, zinek, železo, měď, vápník a draslík. Obsahují i jód a další minerály.
