v závislosti na teplotě a koncentraci přípravku.
Roundup, někdy hledaný také jako Randap, je celosvětově nejpoužívanější totální herbicid na bázi glyfosátu.
Používá se na polích, na vinicích, v lesích i v sadech k odstranění plevelů a nežádoucích dřevin.
Je ovšem také nejvíce kontroverzní.
Zemědělci si Roundup chválí, protože účinně hubí plevele.
Klíčová složka Roundupu, sloučenina glyfosát, funguje jako širokospektrální herbicid.
Nelze ji tedy použít cíleně pouze na vybrané plevele.
Přes listy se glyfosát vstřebá do rostlin a rozšíří se po celé rostlině, do kořenů a listů.
Následně rostlině blokuje enzymy, které jsou potřeba ke tvorbě bílkovin důležitých k růstu.
Etiketa výrobku uvádí, že Roundup při zasažení způsobuje vážné podráždění očí.
Pokud jde o celkový vliv na zdraví, poslední vývoj je takový, že v květnu 2022 Výbor pro posuzování rizik Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) rozhodl o zachování stávající klasifikace glyfosátu jako látky způsobující vážná poškození očí a toxické pro vodní organismy.
Zejména v USA je Roundup jako potenciální karcinogen předmětem řady soudních sporů o náhradu škody za poškozené zdraví.
Nejčastěji jde v těchto sporech o tzv. Expozice glyfosátu hrozí vdechnutím při aplikaci, případně pozřením při kouření cigaret s neumytýma rukama.
Samozřejmostí je proto striktně dodržovat předepsaná bezpečnostní opatření při použivání.
Při aplikaci na zahradě se nedotýkejte ještě vlhkých ošetřených rostlin, po postřiku si pečlivě umyjte ruce a nejlépe si také sundejte pracovní oblečení, ve kterém jste postřik prováděli.
Roundup se ředí vodou.
Ředění závisí na konkrétní kombinaci cílové plodiny a škodlivého organismu (plevele).
Orientačně se jedná o 20 až 50ml na 2l vody.
Poločas rozpadu glyfosátu v půdě se pohybuje od 3 do 249 dnů.
Ochranná lhůta závisí na způsobu použití a ošetřované plodině.
Např. u vinné révy je to 14 dní.
Při ošetřování ploch před setím a výsadbou je nutné dodržet lhůtu 10 dní.
Předepsaná skladovací teplota pro Roundup je +5 až +30 C.
Vyhněte se proto mrazu, a nevypotřebovaný postřik vám vydrží na další sezónu.
v mnoha zemích se Roundup stále prodává, ale je zakázán vyhláškami v některých městech a probíhají diskuze a snahy o celonárodní zákaz.
v Česku se od 15. 6. 2025 nesmí prodávat Roundup Flex ani Biaktiv, do 16. 6. 2026 lze spotřebovat stávající zásoby.
Podle výrobce je Roundup “relativně netoxický” pro psy a domácí zvířata.
To by nám mělo stačit k obezřetnosti.
Pes se pohybuje u země, nebezpečí je pro něj větší než pro člověka.
Výrobcem Roundupu je agrochemický kolos Monsanto, americká firma, která stála za výrobou nechvalně proslulého pesticidu DDT nebo bojového plynu Agent Orange používaného v 60.
Stejná firma Monsanto zároveň v USA vyšlechtila geneticky modifikované potraviny (GMO), které jsou odolné vůči glyfosátu a tudíž se mohou na polích ošetřovat Roundupem.
GMO se týká hlavně sóji a kukuřice v USA.
Výrobce uvedl na trhu i variantu Roundupu bez obávaného glyfosátu, pod názvem Roundup Fast.
Není ale tak účinná.
Roundup Klasik Pro zůstává nejpoužívanější a cenově dostupnější varianta herbocidu.
Vzhledem ke špatné pověsti glyfosátu vás možná napadne, jak si vyrobit vlastní Roundup.
Vypadá to jako sci-fi, ale je to reálné.
Nejúčinnější domácí variantou je směs bílého (bezbarvého) octa, soli a jaru na nádobí.
Návod na domácí roundup: Na litr octa použijte panáka soli a čajovou lžičku jaru.
Promíchejte, nechte rozpustit, a sprejujte rozprašovačem.
Autor bysi měl zopakovat 7. třídu ZŠ aby se dozvěděl, že sůl, NaCl, obsahuje sodík a chlór, které samy o sobě jsou velmi agresivní, ale v soli jsou pevně vázané.
Děkujeme za komentář.
V článku je uvedeno, že kyselinu octovou obsahuje ocet, nikoli sůl, pravděpodobně došlo jen k nepozornému přečtení.
Sůl po rozpuštění ve vodě disociuje na ionty Na⁺ a Cl⁻, které jsou pro rostliny toxické, a ocet účinek směsi zesiluje.
Pro ošetřní trávníku proti plevelům se používají selektivní herbicidy.
Jde o chemické látky, které vyhubí plevel a trávník zůstane nepoškozen.
Ano, jde o chemickou látku, a tak k ní musíme přistupovat.
A to i s ohledem na domácí zvířata, psy a kočky.
Někdo část trávy z trávníku zkrmuje.
Většina majitelů rodinných domů má psa nebo kočku.
I těm může použitá chemie pro likvidaci plevelů uškodit.
Jak správně postupovat?
Návod a ochranná lhůta
Při postřiku postupujeme dle návodu (etikety ), který je součástí balení přípravku.
Tam je uvedeno dávkování přípravku, jak s přípravkem nakládat a jsou tam také uvedeny ochranné lhůty.
U herbicidů do trávníku je většinou uvedena ochranná lhůta pro zkrmování trávy.
Všechny přípravky proti plevelům v trávníku mají ochranou lhůtu 28-30 dní pro zkrmování ošetřené trávy.
Z toho vyplývá, že ošetřená tráva herbicidem by se neměla zkrmovat, není určena pro krmení.
Tady jde zejména o zvířata, která mají trávu jako denní potravu ( ovce, králík apod. ).
Trávu tedy jedí často a ve větším množství.
Psy a kočky
Při postřiku se po ploše, kde přípravky aplikujeme, nesmí pohybovat žádné zvíře.
Návody se nezmiňují o tom, kdy se mohou po ošetřené trávě pohybovat psy nebo kočky.
Z praxe odsledované doporučení je, že na ošetřený trávník nevpouštět domácí zvířata cca 3-5 dní po postřiku.
Psy sice někdy trávu žerou, ale jen velmi nepatrné množství, museli by sežrat velké množství, aby jim to nějak ublížilo.
Záleží také na velikosti psa.
Čím menší pes tím větší možnost, že mu bude po sežrání trávy nevolno.
Na pohyb po postříkané trávě se testy a zkoušky při schvalování různých postřiků nedělají nebo alespoň se to nikde neuvádí.
Z toho lze soudit, že postřik, který byl již ” vtažen” do rostliny a umyt rosou nebo deštěm následné dny po postřiku již procházejícím zvířatům neškodí.
Ovšem samozřejmě zůstává v rostlině a proto může způsobit problémy při požití.
Přesto je třeba postupovat obezřetně.
Pes by například neměl mít na nohou a tlapkách poraněnění, když bude za čerstva vstupovat na ošetřený trávník.
Postřik je přeci jenom ” chemie” a je třeba k tomu mít určitý respekt a dbát na ochranu.
Výše uvedený postup není oficiální.
Je to jenom popis běžné praxe.
Proto je třeba se vždy řídit etiketou přípravku nebo pokyny výrobce.
Nebo je možné se z dotazem obrátit na pracoviště odborného úřadu.
V České republice má problematiku postřiků na starosti Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
