Přesazování a sázení dřevin je vyloženě podzimní nebo jarní záležitostí. V tuto dobu je v půdě větší koncentrace vláhy a dřeviny se lépe ujímají. Také teploty nejsou tak vysoké jako v létě a dřeviny netrpí silným výparem. Ideální je takové období, kdy stromy nemají přirozeně listy, což tedy znamená na jaře před rašením a na podzim po jejich opadu. V zimním období nepřesazujeme, rostliny mají období vegetačního klidu, půda navíc bývá zčásti nebo zcela zmrzlá a ani technicky není přesazení možné provést.
Manipulace se vzrostlými dřevinami je vždy riziková a je nutné pečlivě se na ni dopředu připravit. Přesazovat starší stromy nemůžeme provést bez přípravy. Ta trvá jeden až dva roky a spočívá v přemodelování kořenového systému dřeviny tak, aby vznikl kompaktní kořenový bal co nejblíže středu rostliny. Postup spočívá v tom, že strom začneme rýčem obrývat a přerušovat mu jeho kořeny. Tím že je kořen přeseknut, aktivujeme nárůst jemných kořínků v přímé blízkosti kmene, které jsou při ujímání nezbytné.
Nejprve odkopeme zem na jedné straně a vykopanou mezeru vyplníme kvalitním substrátem. O rok později obryjeme zbytek balu a opět dosypeme substrát. Nezapomínáme určitě na zálivku a na oporu, kterou strom s porušenou stabilitou ocení při větrném počasí. Po celém obvodu odkopaný strom můžeme, nejlépe na podzim, přesadit. Přerušíme veškeré zbylé kořeny, strom vykopeme s co největším balem. Při přesazování počítejte s tím, že velký strom také něco váží. Pravděpodobně si nevystačíte sami, určitě se bude hodit několik pomocníků, případně i jeřáb. Kořenový bal je třeba zajistit, aby se nerozpadl. Obalíme jej jutou a zajistíme drátěným košem. Pokud strom povezeme na jiné místo, musíme věnovat dostatek péče i zajištění bezpečného převozu. Strom musí být bezpečně uvázán, korunu je lépe stáhnout a celý kmen obalit jutou.
Na novém stanovišti bychom měli dopředu mít připravenou jámu, která je o něco větší než kořenový bal. Stěny a zejména dno jámy musí být rozrušeny rýčem nebo krumpáčem tak, aby rostoucí kořeny nenarazily na tvrdou plochu. Strom srovnáme, obsypeme substrátem i ze stran a na povrchu vytvoříme zálivkový okraj. Okolí stromu pokryjeme mulčem, ten chrání před nadměrným výparem. V průběhu výsadby můžeme zapustit i dvě drenážní trubky, které později pomohou s cílenou zálivkou ke kořenům.
Naprosto nezbytné je také pamatovat na kotvící systém. Nejčastěji se jedná o ohrádku z kůlů okolo kmene, mezi kterými je kmen pevně fixován lany nebo popruhy. Celý kmen od země až k prvnímu rozvětvení koruny je dobré obalit jutou, rákosovou rohoží nebo jiným materiálem. Chrání kůru před mechanickým poškozením a před výparem. Ohrádka je důležitá z několika důvodů, zaprvé strom chrání před vyvrácením a za druhé jej drží ve fixované poloze, která umožní drobným kořínkům bezpečně prorůstat do okolí. Strom, který se kýve, má daleko menší šance na ujmutí, protože spolu se kmenem se kýve i podzemní část a nově rostoucí kořeny ztrácí kontakt s okolní zeminou.
Existuje několik druhů stromů a jejich odolnost vůči přesazení se liší. Není žádné pravidlo, určující do jakého věku je přesazení možné. Obecně však některé druhy přesazují lépe než jiné. Zákrok je riskantnější u jehličnatých a stálezelených druhů a u druhů s málo rozvětveným kořenovým systémem, jako je např. jilm, bříza, habr, ořešák, magnólie, platan, buk, nahovětvec, hrušeň, dub, akát. Jednodušší je to pak u javoru, olše, hlohu, hlošiny, jabloně, moruše, jeřábu, vrby a topolu.
Kdy presazujeme? Přesazování vzrostlých stromů se snažíme promyšleným zahradničením co nejvíce eliminovat. Pokud si sami budujete novou zahradu, vždy nejprve výsadbu pečlivě promyslete. Vyšší dřeviny na zahradu neodmyslitelně patří, ale není nic horšího, než na malou zahrádku v husté zástavbě vysadit skupinu stromů jen proto, že se nám malé rostliny zalíbily ve školce. Buky, duby a lípy dorůstají okolo 20 m výšky s tím, že jejich šířka může být také taková. Proto plánujte, seznamujte se s rostlinnými druhy a k výsadbě přistupte tehdy, až budete mít 100% jistotu. Na malou zahrádku nevysadíme buk, ale okrasnou třešeň, jabloň, nějaký asijský javor apod. Tam, kde to ale dispozice dovolují, určitě mohutnější druh použijeme.
Pokud se vám již stalo, že na vaší zahradě nenápadně raší les, přikročte k přesazení co nejrychleji. Mladé stromy se snažíme přesadit dříve, než se konkurenční prostředí s ostatními jedinci začne podepisovat na jejich vzhledu. Příliš hustá výsadba má za následek jednostranný růst, vytahování a vyholování kmene od spodních větví. Přesazení bude nezbytné i tehdy, pokud je strom vysazen příliš blízko domu a jeho koruna by za chvíli začala nadzvedávat okap.
Yamadori Mistři v přesazování věkovitých dřevin jsou japonští bonsajisté. Yamadori je označení pro bonsaj, přenesenou z přírody, kde po mnoho let rostla v nehostinných podmínkách, například ve skalních puklinách, suťových polích apod. Tyto stromky si vlivem drsných podmínek přirozeně zachovaly nízký, mnohdy velmi malebný tvar růstu. Aby jej bonsajisté přenesli do sbírky, museli strom na přesazení připravit. Postupným dohledáním a přeseknutím hlavních kořenů donutili strom k vytvoření nových jemných kořenů. Teprve po několika letech bylo možné cennou yamadori bezpečně vyjmout. Ani japonští zahradníci nejsou pozadu. Pro přesazení dovedou připravit i staleté borovice a jinany.
Podívejte se, jak se starat o bonsaje: Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o. Publikováno: 14. 10. Přesazování listnatých opadavých stromů a keřů je velmi jednoduché. Starší stromy ale na přesazování radši začneme připravovat už od jara. „Opadavé listnáče přesazujeme nejlépe na podzim, v době, kdy shodí listy. Chystáme-li se na přesazení starších stromů, musíme je na tuto ‚akci‘ připravit. Kořeny takových stromů sahají poměrně daleko do šířky i do hloubky, rostou-li na sušším místě, sahají ještě dál. Přesazením je dost omezíme. Aby zákrok nebyl tak drastický, na jaře před podzimním (či jarním, v dalším roce) stěhováním keř či strom obryjeme v obvodu koruny. Prostě jen zarýpneme rýč do země, aby se přerušily kořeny, které jdou do šířky. Ty se na řezu zahojí, trochu rozvětví. Chce to rýč co nejdelší, aby dosáhl do hloubky 30 až 50 centimetrů.Na podzim, po opadu listů, uděláme za tímto kruhem brázdu do země, hlubokou asi půl metru, a stromek celý podryjeme. Přesazujeme s balem i bez něj, podle našich fyzických možností nebo počtu známých, který nám s přesunem mohou pomoci. Pokud chceme přesadit větší strom, s přípravou začneme už na jaře
Malé stromy a keře přesazujeme rovnou, bez půlroční přípravy. Do práce se pouštíme po 15. říjnu. Na novém místě připravíme pro přesazovaný strom či keř jámu širší a hlubší, než byla ta původní. Když přesunujeme strom, do jámy zatlučeme kůl, ke kterému strom přivážeme. Aby ho silnější vítr nebo prudší deště nepoškodily. Kořenům trvá delší dobu, než se na novém místě rozrostou. Rostou pomaleji, než koruna stromu. Na dno připravené jámy dáme zásobní hnojení (hrst Cereritu, nebo tablety Silvamixu, po hrsti superfosfátu, draselné soli,...). Substrát, který sypeme ke kořenům, by též měl být zásobený živinami do prvních let růstu stromu, keře. Přesazené rostliny zaléváme. Jaro je období obnovy a růstu nejen pro přírodu venku, ale i pro naše pokojové rostliny. Nejlepší doba pro přesazování je začátek jara, kdy rostliny vstupují do aktivní fáze růstu a mohou tak efektivně čerpat živiny z nového substrátu. Přesazovat je ale možné během celého vegetačního období až do pozdního léta. Dokonce i v zimě, pokud si koupíte rostlinu se špatným substrátem - lepší totiž přesadit, než rostlinu nehact například v těžkém substrátu, kde by jí mohli hnít kořeny.
1. Ne vždy je nutné rostliny přesazovat každý rok. 2. Velikost květináče hraje klíčovou roli. Příliš velký květináč může způsobit nadměrné zadržování vlhkosti a hnilobu kořenů. Velikost: Nový květináč by měl být o 2-4 cm větší než původní. Avšak velikost je dobré zvolit až po té, co uvidíte jak velký je kořenový bal rostliny. Drenáž: Ujistěte se, že květináč má dostatečné drenážní otvory pro odvod přebytečné vody. 3. Výběr vhodného substrátu pro pokojové rostliny je klíčový pro jejich zdraví a růst. Každý typ rostliny má jiné požadavky na půdu, proto je důležité zkontrolovat pH - některé rostliny vyžadují specifické pH (např. 4. Jak přesazovat? Krok za krokem. Připravte si květináč a substrát. Vyjměte rostlinu z původního květináče. Opatrně ji vytřepejte, aby nedošlo k poškození kořenů. Odstraňte starý substrát a zkontrolujte kořeny. Nasypte do nového květináče vrstvu vlhkého substrátu. Rostlinu ihned nezalévejte. Pokud přesazujete popínavou rostlinu, doporučujeme zároveň přidat rašeliníkovou tyč, která rostlině poskytne potřebnou oporu. Rašeliníkové tyče podporují rozvoj vzdušných kořenů a napomáhají rychlejšímu růstu. Také se vám rozšíří pěstební plocha, takže rosltina bude schopná přijímat více živin. Tím roste rychleji a dělá větší listy.
5. Umístění: Rostlinu umístěte na několik dní do stínu nebo polostínu, aby se mohla zotavit ze stresu způsobeného přesazením. Přímé sluneční záření by ji mohlo oslabit, proto ji postupně zvykejte na světlejší místo. Zálivka: Po přesazení je vhodné několik dní počkat se zálivkou, aby se případná poškozená pletiva na kořenech mohla zacelit a předešlo se hnilobě. Hnojení: Hnojivo aplikujte až po dvou týdnech od přesazení, aby si rostlina mohla zvyknout na nové prostředí a předešlo se možnému šoku. Dlouhodobá péče: Pravidelné přesazování a správná péče pomáhají rostlinám zůstat zdravé a vitální po celý rok. Pokud se o ně budete starat správně, odvděčí se vám bujným růstem a krásným vzhledem.
Strom či keř chřadne? Přesazením můžete zachránit i vzrostlejší dřevinu.
