Švýcaři mají slabost pro pořádek, hodinky… a rösti. Na první pohled vypadá jako bramborák, ale k typicky českým chutím má přece jen daleko. Je bez mouky, bez česneku, zato s dokonale křupavou kůrkou a měkkým středem, který se rozplývá na jazyku. Podává se se špekem, volským okem - a nejlépe rovnou ze stejné pánve, v níž se připravovalo. Je všeobecně známo, že základ rösti, tedy brambory, pochází z Jižní Ameriky, kde je původní obyvatelé pěstovali tisíce let. Do Evropy dorazily v 16. Jenže Evropané se jich báli, a tak se dlouho pěstovaly jen jako okrasné rostliny. Když už nebylo co jíst, začali lidé zkoušet i to, čemu dřív nevěřili. Farmářská snídaně, která změnila švýcarskou kuchyniRösti se „zrodilo“ na farmách v okolí Bernu. Bylo to jídlo pro těžce pracující farmáře, kteří ráno potřebovali do žaludku něco výživného, co je zasytí na celý den. Vzali brambory, nastrouhali je, osolili, osmažili na sádle - a hotovo. Z jednoduchého jídla se postupně stala tradice. A i když se z něj dávno vytratily pastviny a ranní mlhy, chuť zůstala stejná.
Berner Rösti - originál z Bernu
Každý Švýcar ví, že nejlepší rösti pochází z Bernu. Brambory se vaří ve slupce, pak se nechají vychladnout, nastrouhají nahrubo a promíchají s kostičkami slaniny. Na pánvi se pomalu smaží, dokud nezískají zlatavou, křupavou kůrku. Chcete to zkusit? Máslo je základ. Nepřehánějte to s mícháním. Otočit! Křupavé jídlo, které rozděluje i spojujeRösti je tak ikonické, že se podle něj pojmenovala i hranice mezi jazykovými oblastmi Švýcarska - Röstigraben, doslova „rösti příkop“. Rösti je přesně ten typ jídla, které si dáte, když se vrátíte ze zimní procházky.
Do Evropy dorazily brambory a jejich osud
Některé exotické plodiny mohou zdomácnět i v našich podmínkách. Vyzkoušejte pěstovat třeba fíkovníky, mučenku nebo oleandry, které už dnes zdobí některé naše městské parky. Ačkoliv se pěstování těchto rostlin zdá jako nemožné, při troše dobré vůle to možné je. Exotické plodiny na našich zahradách Lze u nás vypěstovat exotické plodiny? V posledních letech se příroda probouzí kvůli teplejším zimám dříve, než tomu bylo v minulosti. I Česká republika měla tradiční zimy plné sněhu, příjemná léta s teplotami do 30 °C (samozřejmě byly i výjimky), nádherná dlouhá jara s aprílovým počasím a sychravé a mlžné podzimy s větším množstvím srážek. To se ale pomalu stává historií. Brzké příchody teplého jara matou flóru i faunu, jaro se rychle mění v tropické a vyprahlé léto, jaké známe spíše z exotických dovolených okolo rovníku, podzim provází přívalové deště a zimy jsou naopak o mnoho teplejší, než tomu bylo před pár lety.
Fíkovníky a mučenka jako příklady botanických změn
Fíkovníky jako exotické plodiny u nás Nemusíte hned shánět sazenice, stačí si nechat ustřihnout několik spodních výhonů z již zakořenělého fíkovníku. Řízky fíkovníku zasaďte do pískovo-rašelinového substrátu, aby byly alespoň z poloviny v zemi. Po důkladné zálivce je umístěte do stinného, ale teplého místa. V případě sazenic je potřeba vědět, odkud se k nám dostaly. Proto než tyto exotické rostliny zasadíte napevno do půdy, proveďte jejich aklimatizaci na naše podmínky. Většina odrůd fíkovníku není příliš odolná našemu podnebí. Proto pokud budete chtít pěstovat fíkovník venku, volte odolnější odrůdy (Bornholm, English Brown Turkey, Hardy Chicago, Peretta), které jsou mrazuvzdorné až do -20 °C. Fíkovníky v nádobách minimálně několik sezón přestěhujte vždy na zimu do interiéru, kde jim nehrozí omrznutí. Aby byly rostliny odolnější, přilepšete jim výživným organickým hnojivem, které během suchých dnů zadrží v substrátu dostatek potřebné vláhy. Fíkovník vyžaduje dostatek vláhy. Exotická plodina je i mučenka Další exotická plodina, kterou se u nás daří pěstovat, je mučenka (Passiflora). Je to rod vytrvalých, většinou popínavých bylin z čeledi mučenkovitých. Je také známá pod názvem maracuja. Trochu "vyšší dívčí" je například vavřín, u nás známý pod názvem bobkový list, olivovníky nebo citrusy. Z Gruzie se k nám dostaly čajovníky, které zvládají i naše podnebí podobné horským gruzínským pásmům. Můžete také vyzkoušet artyčoky, což jsou okrasné dvouletky, vhodné též ke konzumaci. Exotické plodiny jsou v mnoha případech dobře pěstovatelné i u nás, stačí jim jen dát šanci a pomoci jim vhodným substrátem, výživou a podmínkami pro spokojený život. Ty druhy, které nejsou mrazuvzdorné, bude potřeba na zimu přenášet do tepla, ale jinak je možné jim zajistit velmi obdobné podmínky, jaké měly ve své domovině. Pro výživu a odolnost použijte Hnojivo pro středomořské rostliny s dlouhodobým účinkem.
Smíšená výsadba a doprovodné rostliny
Jedná se o praktické návody: Správná kombinace rostlin na záhoně může výrazně zlepšit jejich růst, zdraví i celkovou úrodu. Rostliny se totiž mohou navzájem podporovat - například odpuzovat škůdce, zlepšovat půdní podmínky nebo efektivněji využívat živiny. Naopak nevhodné kombinace mohou vést k horšímu růstu, vyšší náchylnosti k chorobám nebo nižší úrodě. Pokud nerespektujeme jejich nároky na vláhu, stanoviště, živiny a prostor, rostliny si mohou vzájemně konkurovat a oslabovat se. Proto je důležité znát základní pravidla smíšené výsadby a potřeby jednotlivých druhů.Smíšené pěstování (tzv. polykultura) je navíc přirozenější způsob zahradničení, který podporuje biologickou rovnováhu a snižuje potřebu chemických zásahů.
Kombinovaná výsadba zeleniny: Vhodní a nevhodní společníci teplomilné zeleniny
- Lilek (baklažán) je vhodné pěstovat společně se zelenými fazolkami, které mohou podpořit jeho růst. Jako doprovodnou rostlinu se osvědčil laskavec, který pomáhá vytvářet příznivé mikroklima.
- Fazolím se dobře daří v kombinaci s kukuřicí a bramborami, ale lze je pěstovat i s jahodami nebo okurkami. Nevhodní sousedé jsou cibule, česnek, fenykl a pažitka, které mohou zpomalovat jejich růst. Jako podpůrné rostliny se doporučuje měsíček lékařský a saturejka, které pomáhají odpuzovat škůdce.
- Kukuřice dobře spolupracuje s fazolemi, hrachem, okurkami a dýní - tato kombinace je známá i z tradičního pěstování (například „tři sestry“). Do její blízkosti se nedoporučuje vysazovat rajčata, protože si mohou vzájemně konkurovat a přenášet choroby.
- Paprikám prospívá společnost bazalky, která může zlepšit jejich růst i chuť plodů a zároveň částečně odpuzuje škůdce. Rajčata dobře rostou v kombinaci s mrkví, cibulí, celerem, pažitkou a petrželí. Jako ochranné rostliny se osvědčily aksamitník (afrikán), česnek a bazalka, které pomáhají proti škůdcům. Naopak nevhodné je pěstování v blízkosti kukuřice a brambor.
- Dýně lze chránit pomocí bílé ředkve a lichořeřišnice, které pomáhají odpuzovat škůdce. Ředkev je vhodné nechat dorůst do plné velikosti, aby měla maximální účinek. Okurky se dobře kombinují s keříčkovými i popínavými fazolemi, slunečnicí, kukuřicí, lichořeřišnicí a koprem. Nevhodní sousedé jsou brambory, cibule, hrách, ředkvičky, slunečnice a pórek, které mohou negativně ovlivnit jejich růst.
Brambory dobře rostou s keříčkovými fazolemi, kapustou, kukuřicí a křenem, který může pomoci omezit některé choroby. Naopak se nedoporučuje jejich kombinace s okurkami, dýní, lilkem, slunečnicí, rajčaty, měsíčkem a lichořeřišnicí. Kombinovaná výsadba zeleniny: Vhodní a nevhodní společníci vytrvalé zeleniny. I vytrvalá zelenina má své specifické nároky na sousedství dalších rostlin. Správně zvolení sousedé mohou podpořit její růst, zlepšit zdravotní stav a zároveň přispět k lepšímu využití prostoru na záhoně. Při plánování je dobré myslet i na to, že vytrvalé druhy zůstávají na stanovišti delší dobu, a proto je jejich kombinace s ostatními rostlinami ještě důležitější.
Cibule i šalotka dobře rostou v kombinaci s ředkvičkou a salátem. Jde o praktické spojení i z hlediska času - zatímco salát postupně dorůstá, ředkvičky bývají sklizeny dříve, takže si rostliny vzájemně nepřekážejí a efektivně využívají prostor na záhonu. Křen je velmi užitečná doprovodná rostlina, která pomáhá chránit rajčata i brambory. Díky svým silným silicím může omezovat výskyt některých chorob a škůdců, a proto se často vysazuje na okraje záhonů jako přirozená ochrana. Pažitce se dobře daří v blízkosti mrkve, se kterou se vzájemně podporují. Naopak jí nevyhovuje společnost keříčkových fazolí a hrachu, které mohou negativně ovlivnit její růst. Chřest lze úspěšně pěstovat spolu s bazalkou, petrželí a rajčaty.
Pokud chcete přestat plýtvat jídlem, obzvláště zeleninou, toto je skvělý trik. Stačí si uložit zbytky zeleniny a vypěstovat si z nich doma novou zeleninu. YouTube video, ze kterých zbytků zeleniny si můžete vypěstovat novou, najdete na kanále Daisy Creek Farms with Jag Singh: Které kupované rostliny se dají vypěstovat doma.
Další praktické tipy: Když dáte česnek, který nepotřebujete, nebo který vám začíná klíčit ve spíži, do sklenice s vodou, můžete pěstovat česnekové klčky. Mrkev můžete vypěstovat z konce s kořínkem. Mátu, citronovou trávu, pórek, bazalku, salát a cibulku lze množit ve vodě a poté přesadit. Zbytky fenyklu, batáty, zázvoru a čoj zelí lze rovněž využít pro novou výsadbu. Úpravy a praktické návody pokračují i u vytrvalé zeleniny a u různých doprovodných bylin.
Růst spolupracujících rostlin podporuje biologickou rovnováhu a snižuje potřebu chemických zásahů. Využít můžeme také přirozené rivality říše rostlin a živočichů. Co je pro jednoho postrach, je pro druhého pochoutka! Jednoduše řečeno: čím více druhů rostlin a květin vysejeme a čím více různých druhů živočichů na svou zahradu přilákáme, tím lépe. Bohatá a rozmanitá skladba zahrady je totiž jako celek méně náchylná vůči negativním elementům. Například ježek, ještěrka či slepice mohou být spojenci proti škůdcům.
Na závěr krátká technická poznámka o rösti: Z nastrouhaných syrových brambor připravíme jednoduché rösti, které spojíme škrobem a osmažíme dozlatova. Krok 1: Brambory oloupeme a nahrubo nastrouháme. Osolíme, opepříme a promícháme. Krok 5: Ze směsi tvoříme menší placičky a vkládáme je na pánev. Smažíme z jedné strany, dokud neztuhnou a nezezlátnou, poté je otočíme. Jsou to placičky shodné s těmi, které dává McDonalďs k snídaňovým menu, nebo se prodávají mražené obvykle pod názvem rösti. Neobsahují vejce ani mouku. Předpečené placky můžeme zamrazit do zásoby.
Pokračování článku podporuje myšlenku, že spolupráce rostlin a zvířat v zahradě zvyšuje odolnost a úrodu. Pro řadu rostlin může být jeden záhon prospěšný. Pro jiné však zcela devastující.
