Už z dálky na mě pomrkávaly dvě mandelinky topolové (Chrysomela populi), které na první pohled zaujmou karmínovou až červenohnědou barvou. Kolem 11 mm velká mandelinka je nejběžnější druh rodu. V Česku žije kolem 500 druhů této čeledi a mandelinka topolová určitě nepatří mezi ty, které by nám výrazně ubližovaly. Brouk se vyskytuje v celé Evropě i jinde na severní polokouli. Od několika podobných zástupců se liší černou skvrnou na špičce červených krovek.
Vyskytuje se v lesích, parcích a v okolí řek s výskytem hostitelských rostlin, zejména v nížinách. Mandelinka topolová je nápadný listový brouk z čeledi mandelinkovitých (Chrysomelidae), patřící mezi nejznámější fytofágy vázané na topoly a vrby. Dospělci dosahují délky 10-12 mm a vyznačují se robustním, oválným tělem s výraznou barevností. Základ těla je tmavě modrý až černý, kovově lesklý, zatímco krovky jsou sytě červené až oranžové, často s jemným leskem. Tato kontrastní kombinace činí druh snadno rozpoznatelným i v korunách stromů. Hlava je tmavá, s dobře vyvinutými kusadly, které umožňují efektivní okus listů.
Larvy jsou šedavé až černé, měkké, s typickým mandelinkovitým tvarem těla. Dorůstají přibližně 12 mm a jsou stejně jako dospělci výraznými konzumenty listové hmoty. Jejich povrch bývá matný, někdy s jemným ojíněním. Druh je úzce vázán na topoly (Populus) a vrby (Salix), které tvoří jeho hlavní živné rostliny. Nejčastěji se vyskytuje v říčních nivách, podél potoků, v lužních lesích a v porostech podél vodních toků, kde jsou tyto dřeviny hojné. Dospělci se často zdržují vysoko v korunách stromů, kde se živí mladými listy, ale lze je nalézt i na nižších větvích, zejména v období rozmnožování.
Mandelinka topolová má obvykle dvě generace ročně. Dospělci se objevují na jaře, kdy vyhledávají čerstvě rašící listy. Samice kladou vajíčka na spodní stranu listů, často ve shlucích. Larvy se líhnou během několika dní a ihned začínají žírat. Po dosažení plné velikosti se larvy přesouvají na kmen nebo do půdy, kde se kuklí. Ekologicky je mandelinka topolová významným prvkem říčních ekosystémů. Její žír může lokálně oslabit mladé topoly, ale obvykle nepůsobí vážné škody. Slouží jako potrava pro ptáky a některé dravé druhy hmyzu. Díky své nápadné barvě a vazbě na specifické dřeviny je také oblíbeným druhem pro entomologické pozorování a dokumentaci.
Hostitelské dřeviny a rozšíření
HOSTITELSKÉ DŘEVINY: topol (Populus spp.) a vrba (Salix spp.).
POPIS DRUHU: brouci jsou podélně ovální, 8-12 mm velcí s cihlově červenými krovkami. Krovky jsou na samém konci černé, stejnoměrně klenuté s nejvyšším bodem klenby v polovině délky těla. Hlava a štít jsou černozelené. Larvy jsou v mládí černé, později špinavě žlutobílé. Hlava, štít a nohy jsou černé. Na hřbetě mají řady černých skvrn a kuželovitých bradavek.
Ekologie a vývoj
Eko logie druhu: dospělí brouci se objevují koncem dubna a začátkem května na listech, do nichž na horní straně vykusují nepravidelné otvory. Oplodněné samičky kladou na spodní stranu listů skupinky vajíček a hynou. Mladé larvy se zdržují pospolitě na spodních stranách listů, které skeletují, avšak svrchní pokožka zůstává zachována. Od 2. instaru žijí larvy jednotlivě a postupně listy dále skeletují nebo děrují. Po ukončení žíru se kuklí na listech. Celý vývoj trvá kolem 40 dnů. Během vegetační sezóny má dvě, v příznivých letech i tři generace.
VÝZNAM DRUHU: mandelinka topolová je významným škůdcem mladých topolů. Mandelinky můžeme najít na celém světě, některé druhy patří mezi obávané škůdce, jako například mandelinka bramborová. Brouk se vyskytuje v celé Evropě i jinde na severní polokouli. Je velký kolem 11 mm, můžeme jej najít především na topolech a vrbách. Samička klade na jaře vajíčka na listy, z nichž se líhnou larvy, pak se přemění v kukly a nakonec v dospělé brouky. Čili se jedná o proměnu dokonalou. Dospělci i larvy se živí listím zmíněných stromů.
Ale jak vidíte z fotek, nic neplatí absolutně. Tato samička mandelinky si kladla hromádky vajíček na větev. Dlouho jsem ji pozoroval a došel jsem k názoru: napřed si ošahala místo na kladení pomocí zadečku, snad na něj vypustila nějaké “lepidlo” a potom začala klást vajíčka. Dospělí brouci se objevují koncem dubna a začátkem května na listech, do nichž na horní straně vykusují nepravidelné otvory. Oplodněné samičky kladou na spodní stranu listů skupinky vajíček a hynou. Mladé larvy se zdržují pospolitě na spodních stranách listů, které skeletují, avšak svrchní pokožka zůstává zachována. Od 2. instaru žijí larvy jednotlivě a postupně listy dále skeletují nebo děrují. Po ukončení žíru se kuklí na listech. Celý vývoj trvá kolem 40 dnů. Během vegetační sezóny má dvě, v příznivých letech i tři generace.
Škůdci a ochrana plantáží
Mandelinka topolová je významným škůdcem mladých topolů. Jako každá rostlina i tato má vlastnosti, které se zamlouvají různým škůdcům. Pokud Vám bude někdo říkat, že topoly nic nežere, nevěřte mu. Když jim ovšem začne zeleného ubývat, půjdou se podívat i na Vaši plantáž a zkusí ochutnat. Dlouho jsem ji pozoroval a došel jsem k názoru: napřed si ošahala místo na kladení pomocí zadečku. Největší výskyt bývá na matečnicích, kde čekají dostatek potravy. Vylíhnuté larvy ožírají hlavně terminály, kde je šťáva z listů nejsladší. Pokud napadne jeden stromek několik larv, dokáží ho ožírat on-line. Jednoduchou obranou je postřik, který můžete aplikovat v menších plantážích ihned po zjištění výskytu brouků. Pokud se však jedná o plantáže velikostí hektarů, je ideální použít postřik v čase líhnutí larv. Vždy ale dodržujte předepsané koncentrace, aby se předešlo možné rezistenci. Osobně doporučuji postřiky: Mospilan, Karate, Calypso.
Ke kuklení zalézají do půdy, kde se kuklí v podlouhlém, hnědém zápředku. Ideální ochrana je pravidelná kontrola porostu a to nejen kvůli pilatce. Na Vašich plantážích se mohou ukázat i mšice, které dle zkušeností nedokáží způsobit podstatné škody, avšak při větším výskytu lze použít stejný postřik jako na mandelinku. V různých lokalitách mohou být i další škůdci, například Lišaj Paví oko.
Největší riziko představují topoly v porostech mladých výsadeb a okořeněné plantáže kolem vodních toků, kde se mohou objevovat hosté v podobě larev nebo dospělých brouků. Pletivo zvyšuje ochranu proti zvěři a umožňuje snížit škody způsobené srnami, které si často vybírají mladé stromy k okusování a k tvorbě paroží. Před výsadbou a během vegetace je vhodné zvážit protipožární a protizvěřní opatření.
Další poznámky a poznámky z terénu
Například v některých regionech Slovenska se objevují i další zajímavé larvální motory, které mohou napachat škody, ale nejsou to mandelinky topolové. Dospělci jarní generace létají v květnu až červnu, letní generace pak v srpnu. Housenky pilatky jsou dlouhé cca 15-22 mm, mají černou hlavu a žlutozelené až modrozelené tělo. Housenky ožírají listy od okrajů a mohou způsobit lokální holožíry. Kuklí se v půdě v podlouhlém, hnědém zápředku. Celý cyklus trvá několik týdnů až měsíců v závislosti na podmínkách.

Pod pojmem „proměna dokonalá“ se myslela metafora pro larvu, kuklu a dospělého brouka. Informační poznámky a zkušenosti z terénu ukazují, že situace se může lišit podle lokality a klimatických podmínek. Tím je zdůrazněna variabilita výskytu a chování jednotlivých jedinců v různých regionech.
| Živné dřeviny | topol (Populus spp.), vrba (Salix spp.) |
|---|---|
| Průměrná velikost brouka | 8-12 mm |
| Hlavní rostlinné škůdci | mandelinka topolová, pilatka |
| Typ ochrany | postřiky v čase líhnutí larv, pravidelná kontrola, oplocení proti zvěři |
tags: #mandelinka #topolova #vyskyt