Masozravky složité na pěstování: jak je zvládnout a které druhy vybrat

Toužíte pěstovat masožravky? Nabízíme odpovědi na nejčastější dotazy těch, kteří o jejich pěstování začínají uvažovat, včetně doporučení rostlin ideálních pro začátečníky.

Musím masožravky krmit? Co žerou?

Masožravky nejčastěji chytají drobný hmyz a jiné živočichy obdobné velikosti. Vodní druhy se obvykle specializují na ještě menší vodní tvory. Jen v extrémních případech se můžeme setkat s druhy, které zvládnou polapit i menší obratlovce. Pro naprostou většinu masožravek je však živočišná kořist jen pouhým přilepšením a při pěstování krmení nevyžadují. Živiny si berou ze substrátu.

Kde mohu masožravé rostliny koupit?

Skromná nabídka nejběžnějších druhů bývá k vidění i v květinářstvích nebo hobbymarketech. Pro náročnější pěstitele je ale vhodnější volbou návštěva specializované burzy nebo výstavy, případně se podívat na nabídky na internetu - existuje řada specializovaných českých e-shopů s masožravkami.

Potřebuji pro masožravky skleník?

Většina běžně pěstovaných druhů žádný skleník nepotřebuje a nejlépe poroste na běžném okenním parapetu. Důležitý je dostatek světla a sluníčka. Dříve se tvrdívalo, že je nutná vysoká vzdušná vlhkost a tím pádem skleník nebo jiný uzavřený prostor. Současná pěstitelská praxe toto vyvrátila.

Jaké druhy se nejsnáze pěstují?

Máte-li možnost pěstování na jižním okenním parapetu nebo ještě světlejším místě, pak můžete začít například (sub)tropickými druhy rosnatek, jako jsou Drosera capensis, Drosera spatulata nebo Drosera aliciae. Do stinnějších podmínek jsou pak velmi vhodné mexické tučnice (Pinguicula cyclosecta, Pinguicula gigantea, Pinguicula ehlersiae aj.) nebo terestrické kobercovitě rostoucí bublinatky (Utricularia bisquamata, Utricularia subulata, Utricularia blanchetii aj.). Kdo má možnost chladného zimování (skleník, zimní zahrada atd.), pak se může dívat též po špirlicích (Sarracenia) nebo oblíbené mucholapce podivné (Dionaea muscipula). Obecně ale masožravky patří mezi jednoduché rostliny na pěstování a při splnění několika specifických nároků není nutné bát se ani náročnějších z nich.

Mucholapka podivná (Dionaea muscipula).

Mám v bytě mušky. Jaké masožravky jsou na ně nejlepší?

Některé masožravky sice dokážou nachytat spoustu drobných mušek (Pinguicula gigantea, Drosera indica aj.), ale pro tento účel bych je pořizovat nedoporučoval. Jejich účinnost není tak velká, jak si lidé představují.

Lidově "masožravky" nepotřebují ke svému životu výživnou půdu, proto jim stačí rašelina, která je kyselá a chudá na živiny. K tomu, abychom rostlinu považovat za masožravou, musí mít schopnost nalákat svoji oběť a následně ji polapit. Také musí mít schopnost využít látky z ní získané.

S masožravkami se můžeme setkat v různých klimatech, dokonce i v Česku. Jak se o masožravky starat?

Masožravé rostliny jsou všechny naprosté unikáty. Mnozí lidé si ale myslí, že jsou nějak choulostivé a že pěstování je kdoví jak složité nebo že se budou muset každý den „krmit“. Opak je však pravdou, některé masožravky jsou dokonce odolnější než běžné pokojové rostliny. Pokud chcete masožravku pěstovat doma, jako substrát stačí rašelina (čistá nebo smíchanou s perlitem či křemičitým pískem v poměru 2:1). Květináčky by měly stát v misce s asi centimetrovou hladinou vody. Poté, co vodu vyčerpají, musíme ji ihned dolít. Vyschnutí bývá pro masožravky osudné. Běžně pěstované masožravé rostliny snesou velmi široké rozmezí teplot (5 - 35 °C).

Některé druhy např. severoamerická Sarracenia purpurea či evropské rosnatky a tučnice, jsou mrazuvzdorné a můžeme je pěstovat celoročně venku u zahradního jezírka či rašeliniště. Přes zimu masožravky téměř nerostou a stačí jim teplota 5 - 15 °C. Obvykle jim stačí prosklený balkon. Přes léto je vše jednodušší. Čerstvý vzduch a sluneční paprsky prospívá všem masožravkám. Pro zkušené pěstitele rostlin i pro úplné začátečníky jsou vhodné například dlouhověké Rosnatky (Drosera).

Do bytů jsou vhodné 2 druhy - Drosera binata s dlouhými vidličkovitými listy a Drosera capensis s menšími lžičkovitými listy. Listy jsou hustě pokryté malými výběžky - žlázkami, které v hojném množství vylučují slizovitou tekutinu, která je pro hmyz vysoce lepkavá a obsahuje agresivní trávicí šťávy. Další zajímavou a často pěstovanou masožravou rostlinou je Mucholapka (Dionaea muscipula). Tato drobnější rostlina vyniká kromě květů i sklápěcími listy. Ty se uvádějí „do pohybu“ jen tehdy, když si na ně sedne moucha. Poslední zástupce často pěstovaných masožravek je Špirlice (Sarracenia), která je charakteristická dlouhými vzpřímenými trubičkami s menšími křidélky.

masozravky pěstovani foto ilustrujici rostliny

Jak se o masožravky starat? Masožravé rostliny jsou všechny naprosté unikáty. Mnozí lidé si ale myslí, že jsou nějak choulostivé a že pěstování je kdoví jak složité nebo že se budou muset každý den „krmit“.

Substrát - většine masožravek vyhovuje substrát z rašeliny a perlitu nebo písku. Můžeme substrát namíchat v poměru jedna ku jedné nebo přidat 2x více rašeliny. Nicméně pěstovat masožravky můžete také v čistém rašeliníku. Zálivka - nádoba s rostlinou může výt tvale ve stojící vodě, masožravky totiž pochází z trvale zamokřených oblastí a v takových podmínkách se cítí jako doma. K zalévání masožravek se musí vždy použít odstátá voda, nikdy nezalévejte masožravky přímo vodou z kohoutku !

Přesazování - s přesazováním si příliš hlavu nedělejte, většinu masožravek netřeba přesazovat i několik let. Běžně se nechávají ve stejné půdě pakliže už nepřerůstají z květináče. Hnojení - s přesazováním souvisí také další faktor pěstování a tím je hnojení. Masožravé rostliny se nikdy nehnojí. V případě že na ně utrousíte nějaké to hnojivo buď živiny nepřijmou, nebo jim to dokonce uškodí.

Špirlice nachová

Pěstování masožravých rostlin je v mnoha ohledech stejné jako pěstování pokojových rostlin. Masožravé rostliny se dostávají do pozice hojně pěstovaných rostlin především z důvodu rychlého růstu. Už do jednoho roku můžete mít plnohodnotnou kvetoucí masožravku ze semen. Jejich semínka jsou velmi drobná, jedny z nejmenších vůbec. Životschopnost semen je při dobrém skladování i více jak rok. Semena masožravých rostlin jsou světločivná, je tedy nutné je výsévat na povrch substrátu. Klíčí bezpotíží v obyčejném pařeništi, obvykle do 20-30 dní. Při klíčení je potřeba větrat a nejlépe ošetřit substrát chemicky proti plísním nebo zajistit přímé slunce (uv záření je proti plísním dobré).

Masožravé rostliny se pěstují ve směsi rašeliny a písku popřípadně perlitu, tato substrátová směs vyhovuje masožravkám nejvíce. Obvykle se míchá rašelina s pískem v poměru 2:1, ideální je pak kyselejší půda. Masožravé rostliny jsou schopny přežívat i v méně kvalitních půdách, potřebné živiny navíc si zajistí lovem hmyzu. Půda by neměla nikdy úplně vyschnout. Ideální je, pokud má rostlina v podmisce vždy nějakou vodu - zajistí to půdní i vzdušnou vlhkost. Nic nepokazíte pokud budete zalévat odstátou vodou. Masožravé rostliny potřebují dostatek slunce, přímé sluneční světlo jim dělá opravdu dobře. V jarním a letním období jsou teploty pro masožravky ideální. Přes zimu jim zajistíme chladnější stanoviště. Většině masožravých rostlin přes zimu vyhovují teplody od 15-19 °C s menší zálivkou. Některé mohou březimovat v běžných pokojových teplotách. Masožravky jsou víceleté rostliny, dožívají se běžně kolem 5-8 let.

infografika pěstování masožravých rostlin

tags: #masozravky #slozite #na #pestovani