Není žádným tajemstvím, že krásný trávník umí vyrazit dech. Než ovšem zasadíte travní semeno, musíte si připravit vhodný trávní substrát. Substrát tvoří vegetační vrstvu pro kořeny trav tvořících trávník. Obsahuje hlavní část kořenového systému a místo, kde kořeny dýchají. Katrovaný substrát substrát se využívá jako finální vrstva při úpravách zahrad, dokončovacích terénních prací. Je také vhodná jako vegetační podklad pod travní koberec a výsev trávníku. Podporuje kvalitní klíčení a růst travního osiva, udržení živin a dobrou propustnost vody. Dosahuje skvělých výsledků při regeneraci poškozených míst.
Nekatrovaný substrát je kvalitní nezpracovaná černozem, která se hodí převážně jako podklad pro katrovaný substrát. Při použití rotavátoru i na finální vrstvu velkých ploch. Nejprve je potřeba vyčistit potřebnou oblast. Pro opravdu silný a zdravý trávník musí být travní rostliny schopny poslat své kořeny hluboko do země. Aby se jim to podařilo, doporučujeme prokypření půdy, které rozbíjí jakékoli zhutnění a otevírá strukturu zeminy. Vyrovnejte povrch, dokud nebudete mít jemnou vrstvu. Nejdůležitějším faktorem travního osiva je klíčivost, stáří a čistota. Všechny tyto údaje najdete na balení při nákupu. Je proto důležité těmto informacím věnovat pozornost. Také si při koupi zkontrolujte dobu použitelnosti. Pouze rok vydrží osivo bez výrazné ztráty klíčivosti a do dvou let tuto schopnost ztrácí úplně.
Plevel - Prvním problémem, kterému se žádný zahrádkář nevyhne, je plevel. Jeho semena při prokypřování půdy vyjdou na povrch a vrostou do nového trávníku, což je nežádoucí. Při setí je proto potřeba zvýšit množství travního semene, abyste překonali potenciální semena plevelů. Pokud máte dostatek času, nechte na připravené půdě semena plevelů vyklíčit a týden před výsevem místo postříkejte přípravkem na hubení plevele.
Hustota osetí. Technika osevu záleží na každém z nás a na zkušenostech člověka, ale na malých plochách se provádí nejčastěji osev ručně. Jedná se o jednoduchou a nenáročnou metodu, při které je ovšem důležité dbát na pravidelné rozmístění osiva. Největší chybu, kterou většina lidí při setí travního osiva dělá, je, že na příliš malou plochu umístí příliš mnoho semen. Každé semeno vytvoří rostlinu, která potřebuje prostor pro růst a dostatek denního světla. Když jsou rostliny příliš blízko u sebe, stávají se nemocnými a slabými. Někdy houbová choroba napadne přeplněné sazenice a zničí je. Proto se doporučuje 25-30 gramů travního osiva na metr čtvereční.
Hloubka osetí. Výsev si můžete dále usnadnit přidáním písku nebo pilin do osiva. Tím vznikne větší množství a nedochází k nepravidelnému osetí. Travní semeno nemusí být pohřbeno hluboko v půdě, stačí mu pár milimetrů hluboko. Proto se doporučuje přejet povrch hráběmi a lehce travní semeno zakrýt. Čerstvé osivo je potřeba také chránit před ptáky, kteří mohou vyzobávat zrníčka.
Půdní vlhkost. V neposlední řadě je důležité při zakládání trávníku udržet půdu vlhkou, dokud tráva silně neroste. Pokud budete mít štěstí, matka příroda vám pomůže deštěm. Pokud se tak nestane, použijte hadicový nástavec, z kterého bude voda jemně padat na půdu. Pokud by byl proud příliš silný, mohlo by se osivo vyplavit.
První sekání. Trávník už povyrostl a přichází čas ho poprvé posekat. Důležité je to neuspěchat a trávu posekat až dosáhne výšky přibližně 7,5 cm. Sekáním si zajistíte hustý travnatý porost, který bude mít lepší fyzickou kondici.
Současně s tím je důležité vybrat vhodný substrát pro rostliny a zohlednit jejich potřeby. Pro rostliny je nejdůležitější světlo, teplo a voda. Pokud je substrát dostatečně propustný, rychle vysychá a zamezuje tím možnosti hnilob, plísní a jiných neduhů, provázejících pěstování všech rostlin. Sukulentů se to týká dvojnásob, protože trvalejší přemokření snášejí ještě o poznání hůře než všechny ostatní pokojové rostliny. My substrát mícháme docela jednoduše, a většinou z toho co je zrovna k dispozici. Samozřejmě nezapomínáme na zmíněnou propustnost, a tak k normálnímu zahradnickému substrátu přimícháme říční písek. U převážné většiny rostlin vystačíme s osvědčeným poměrem kupovaného zahradnického substrátu s říčním pískem přibližně 3:1. Existují samozřejmě výjimky, kterým množství písku zvyšujeme až třeba na polovinu objemu. Mezi takové rostliny patří mnoho druhů choulostivějších pryšců (Euphorbia), nebo třeba většina zástupců čeledi Aizoaceae s výrazněji dužnatými listy (Fenestraria, Lithops, Titanopsis, Pleiospilos atp).
Tato jednoduchá směsice není příliš výživná, protože běžně prodávané substráty obsahují obvykle velký podíl rašeliny a málo opravnu humózní země. Protože až na výjimky všechny naše rostliny každoročně přesazujeme do čerstvého substrátu, živin na jedinou sezónu mají vždycky dost. Z přírody nejsou na více beztak zvyklé, proto pak i v kultuře přirůstají přirozeně, a v drtivé většinou i přirozeně vypadají. Některé druhy sukulentů a s nimi pěstovaných rostlin by jistě snesly humóznější zeminu, které u nás bývá obvykle dostatek na kompostu. Už delší dobu ji ale takřka nepoužíváme, protože je semeništěm nejrůznějších plevelů, jejichž likvidací následně strávíme příliš mnoho drahocenného času, který můžeme využít jinak.
Kompost výjimečně používáme ještě v případě, že dojde kupovaná zemina a nechce se nám zrovna do supermarketu. Naše sukulenty nehnojíme, a jedinou pravidelnou výjimkou bývají nakvetlé rostliny Adenium obesum, které by jinak neudržely všechna poupata až do rozkvětu. Substrát nepřepařujeme ani nijak chemicky neupravujeme, protože bychom rostliny připravili o nejuvěřitelnější mikroorganismy, které jsou jeho přirozenou součástí a podporují zdravý růst. Sterilnější prostředí je vhodné pro výsevy, případně přepichování malých klíčenců. To lze ovšem mnohem snadněji docílit použitím materiálů jakými jsou agroperlit, pemza, drcený keramzit. Rostliny přesazujeme do čerstvého substrátu kdykoliv je potřeba, ale nejvíce koncem zimy a v předjaří, protože je na tuto činnost tou dobou nejvíce času.
Vzhledem k množství rostlin, řízků, jejich vzájemnému sesazování do společných nádob i značnému pohybu během sezóny přesazujeme stejně prakticky neustále po celý rok. Není důležité kdy je rostlina přesazena, ale do jaké nádoby, a jak je o ni postaráno bezprostředně po přesazení. Už mnoho let nepoužíváme při sázení našich sukulentů žádnou drenáž na dno květináčů. Odkoukali jsme to od našich kamarádů a přátel z řad sukulentářů, které považujeme za excelentní a jejichž kytky jsou toho důkazem. Od té doby jsme zaznamenali nižší úmrtnost rostlin, možná ale zároveň dosaženou i tím, že v posledních letech už vůbec nezaléváme podmokem.
Nádoby pro rostliny vybíráme vždy odpovídající velikosti. Malá rostlina v neúměrně velkém květináči je předehrou k pěstitelskému průšvihu, protože vysychání substrátu pak trvá příliš dlouho. Pokud vám někdo tvrdí, že ta či ona rostlina mu neroste z důvodu, že v substrátu není zastoupeno v dostatečném množství to či ono, pak pláče na špatném hrobě. A naopak, roste mu v tomto, neuhynula, nebo dokonce vykvetla, a tak považuje právě onen substrát za ideální.
Samozřejmě se ani v oblasti přípravy substrátu fantazii meze nekladou. Pokud to někoho baví a má spoustu času, nechť nechá své fantazii a umu průchod. Ochuzuje se tím o čas, který mohl věnovat praktickému pěstování, nebo jen pouhým pohledům na krásu detailů, v nichž tkví kouzlo sukulentních rostlin. Pokud máte rostlin jenom menší množství, vyplatí se koupit substrát pro kaktusy a sukulenty, který už dnes prodávají ve většině supermarketů se zahradnickým zaměřením. Viděl jsem nádherné kytky pěstované v čisté pemze, ale také ve směsi říčního písku s perlitem, jejichž majitelé to umí s vodou a zároveň dokáží uvážlivě nadávkovat hnojivo.
Na druhé straně jsem viděl nádherně rostlé a zbarvené sukulenty v humusu, v jakém by rostly před očima bez hnojení i cukety. Bez jediného zrnka propustného materiálu v té tuhé zemině (skoro by se chtělo říct hlíně) rostliny dobře prosperovaly, protože jejich majitel měl neuvěřitelný cit pro zálivku, přičemž musel zároveň věnovat zvýšenou pozornost předpovědi počasí, protože kořeny jeho rostlin prožívaly většinu jasných dnů v mokru. Holandští ve svých velkopěstírnách zase sázejí sukulenty i kaktusy do čisté a silně vláknité rašeliny (někdy se špetkou perlitu), a to i na hnilobu velice náchylné druhy. Rostliny stojí takřka neustále ve sloupci „výživné“ vody, a když v našich supermarketech rašelina vlivem nevšímavosti zdejšího personálu načisto vyschne, je problém ji znovu zalít.
V přírodě rostou sukulenty většinou v podstatně chudších půdách než jaké používáme v kultuře. Pokud chceme jejich vzhled alespoň přiblížit tomu přírodnímu, musíme jim dopřát nejenom maximum světla a mírně omezený přísun vody, ale také méně živin, protože v opačném případě z nich vypěstujeme nadopované obludy, s jakými se můžeme čas od času setkat v našich květinářstvích a supermarketech. Takže pokud chcete svým sukulentům vyhovět, namíchejte jim jakýkoliv substrát chudší na živiny, ale maximálně propustný. Je úplně jedno, zda v něm toho či onoho bude dvacet nebo třicet procent. Důležitější je nedopustit, aby zůstával po delší dobu rozbahněný jako vietnamské rýžové pole.
Nízké náklady na pěstební médium a hnojiva dělají z pěstování v půdním substrátu stále rozšířenější způsob. Jednu velkou výhodu už jsme si uvedli. Díky pěstování v půdním substrátu navíc volíte plně organický způsob. Místo minerálních hnojiv můžete sáhnout po 100% přírodních, jako je kompost, hnůj, rašelina, popel nebo ptačí trus. Bez zalití mohou rostliny v substrátu vydržet mnohem déle než při pěstování hydroponickém. Kvalitní pěstební zemina totiž dokáže dobře zadržovat vodu a udrží vláhu pro rostliny déle.
Při pěstování v půdním substrátu si nikdy nejste jisti, jaký poměr živin je v něm obsažen. Půdní substrát představuje ideální podmínky pro život některých škůdců i chorob. Pěstování v substrátu se doporučuje zejména pro pěstitele, kteří mají už alespoň minimální zkušenosti s klasickým venkovním pěstováním. Základ úspěchu je ale ve všech případech volba správného substrátu. Jak už jsme zmiňovali, největším problémem substrátů je možný výskyt nežádoucích škůdců. Při nákupu proto pozorně sledujte, v jakých podmínkách je substrát skladován, a pokuste se odhadnout, jak dlouhá doba uplynula od jeho zabalení. Velké množství venku skladovaných substrátů je náchylnější k napadení.
Vyberte si půdní substrát, který je přímo určený pro rostliny, které plánujete pěstovat (např. 1. Substrát by měl být lehký a vzdušný. Jedině takový substrát poskytuje ideální podmínky pro růst kořenů. Tvrdý substrát klade kořenům odpor a prodlužuje dobu jejich růstu. 2. Půdní substrát musí dobře absorbovat vodu. 3. V případě, že je půdní substrát předhnojený nebo obohacený o nějaké živiny, měly by mít biologický původ a ne chemický. Do substrátů může být přidána rašelina, humus nebo jiné příměsi. Půdní substrát se skládá z anorganických a organických složek. Anorganické složky slouží k zajištění lepší průchodnosti a provzdušnění substrátu. Patří mezi ně perlit, keramzit, písek nebo štěrk. sti, ovlivňují pH a mnoho dalšího.
Věnujte pozornost výběru kvalitního substrátu. Radek je zakladatelem e-shopu Speciální Zahradnictví a vášnivým pěstitelem, který své zkušenosti s moderními metodami pěstování rostlin přenáší do každodenní praxe i nabídky e-shopu. Díky letité praxi ví, co pěstitelé skutečně potřebují, a proto zákazníkům přináší nejen kvalitní produkty, ale i osvědčené rady a tipy.
COMPORady a tipyPéče o rostlinyZákladyZemina a kompostCo byste měli vědět o zeminěSubstrátů existuje mnoho. Ale jak poznáte, který je pro vaše rostliny nejvhodnější? Zde se dozvíte, čemu byste při nákupu měli věnovat pozornost - a proč není substrát jako substrát. Obsah stránkyZ čeho se vlastně substrát skládá? Proč je výběr správného substrátu tak důležitý? Podle čeho poznám vysoce kvalitní substrát? Co speciálního nabízejí substráty COMPO? Jak se lze na zahradě obejít bez rašeliny?
Naše COMPO substrátyZ čeho se vlastně substrát skládá? Protože každá rostlina má individuální potřeby, obsahuje každý druuh substrátu pokaždé jinou směs různých surovin. V důsledku toho mohou mít substráty velmi odlišné vlastnosti. Rozlišujeme v tomto ohledu fyzikální, biologické a chemické vlastnosti. Fyzikální a biologické vlastnosti jsou dány základem substrátu; tím může být například kompost, humus nebo rašelina. Přidáním dalších látek, jako jsou jílové minerály, křemičitý písek nebo perlit, lze vlastnosti dále jemně upravovat a přizpůsobit potřebám různých rostlin. Na receptuře závisí také chemické vlastnosti. Vápenec tak například upravuje pH, zatímco hnojivo dlouhodobě zásobuje rostliny živinami. Při nákupu proto věnujte zvýšenou pozornost složení substrátu.
Proč je výběr správného substrátu tak důležitý? Substrát je pro vaši rostlinu něco jako „domov“. Co potřebujete k tomu, abyste se mezi svými čtyřmi stěnami cítili dobře? Je potřeba dostatek prostoru a možností odpočinku; kromě toho by zde nemělo být příliš chladno ani příliš teplo. Totéž platí i pro substráty: Poskytují podporu kořenům, a zajišťují tak dobrou stabilitu rostliny. Současně zadržují vodu a živiny a mají dostatek vzduchových pórů pro zajištění "dýchání" kořenů.
Dle COMPO doporučení: Většina rostlin upřednostňuje půdu s hodnotou pH mezi 5,5 a 6,5. Ovšem kyselomilným rostlinám se daří pouze na záhonu nebo v kontejneru s kyselou půdou (pH 4-5). Substrát vyniká tehdy, když obsahuje potřebné živiny a základní hnojivo během prvních týdnů. Dbejte také na konzistenci substrátu: rovnoměrně promíšené, kypré a stabilní částice. Dobrý substrát by měl vonět po lesní půdě a neměl by páchnout hnilobně.
