Namnožit trvalky můžete dvěma způsoby. Ze semínek (generativně), nebo vegetativně, tedy dělením trsů a oddenků, řízkováním či roubováním. Jaro je vhodným obdobím pro dělení rostlin. U druhů, které se rozrůstají do plochy, a u kterých je možné trs zčásti vyrýt a rozdělit, je to hračka.
„Pracovat budeme s trvalkami, které kvetou později v létě nebo třeba na podzim. “Z klasických trvalek jsou to například zápleváky (helenia), které se na jaře snadno množí. Lze je rozdělit až na jednotlivé růžice.
Vedle řízkování, se rostliny dají vegetativně množit oddenky, šlahouny, odkopky, dělením trsů, kopčením či hřížením. Nejlépe funguje razantní rozseknutí rýčem. Poškozené kořeny odstraníme a zkrátíme, necháme zaschnout. Pro získání nové rostliny stačí časně zjara vybrat nepoškozený, nejlépe jednoletý výhon a ohnout ho na zem tak, aby vrcholová část směřovala vzhůru. Výhon se zatíží nebo přichytí kolíčkem a zasype se zeminou. Abychom podpořili schopnost zakořenit, můžeme výhon před zasypáním lehce poškodit. K zakořenění obvykle stačí jedno vegetační období. Vybraný keř, ze kterého chceme získat dceřiné rostliny, seřízneme a pak jednoduše k mladým letorostům přihrneme zeminu. Některé rostliny vysílají své potomstvo do světa samy - jako například jahodník na plazivých výhoncích, kterým říkáme šlahouny. Podobným způsobem se nové rostliny i na jiných druzích, například na netřescích. Jak je vidět, vegetativní rozmnožování je v praxi velmi jednoduše uskutečnitelné.
Jako největší nevýhoda se označuje možnost přenosu škůdců a chorob z matečné rostliny na nové jedince, a to zejména chorob virových. P. Hanzelka: Velmi snadno se dělí takové rostliny, které tvoří bujně rostoucí trsy s mnoha vegetačnímu vrcholy. Příkladem může být třeba záplevák (Helenium) nebo podzimní hvězdnice (Aster dumosus či A. P. Hanzelka: O něco hůře se dělí druhy, které rostou velmi stěsnaně a při jejichž množení je potřeba dát větší pozor na to, aby nebyly příliš poškozeny kořeny (např. Také druhy, které tvoří mohutné a hluboce kořenící kořeny, se mohou dělit hůře. Příkladem může být třeba krvavec (Sanguisorba) nebo třeba dlouho na jednom místě pěstované ozdobnice (Miscanthus).
Začátek podzimu je vhodné období na rozmnožení oblíbených rostlin. Je čas začít s přípravou různých menších i větších zahradních změn. Mnohé práce je totiž ideální vykonat koncem podzimu, kdy se rostliny ukládají k zimnímu odpočinku - jde hlavně o výsadbu stromů, keřů, drobného ovoce, ale i trvalek a bylinek. Právě v tomto období si můžeme naplánovat například i přesazení několika rostlin, vytvoření nového nebo doplnění již existujícího záhonu. Samotné zvelebování našich zahradnických schopností přináší jisté uspokojení na osobní úrovni. Něco nového jsme se přece naučili a vyzkoušeli. Postupně, jak získáváme zkušenosti, můžeme rozšířit druhy rostlin, které se odvážíme namnožit. Nakonec získáme pocit zadostiučinění, když se nám podaří z nenápadné rostliny či malého výhonku vypěstovat velkou, zdravou, zdatnou a krásnou rostlinu. Když jednou začneme s množením rostlin a zjistíme, že to není až tak složité, stane se to naším „dobrým zvykem“.
Pravda ale je, že jsou druhy, které se nevyplatí množit doma. Například takové, které hůř vytvářejí kořeny a vyžadují speciální péči s vyššími náklady. Přesto existuje množství druhů, s jejichž množení se dá začít právě v tomto období. Je to v zásadě velmi jednoduché a často to napoprvé zvládnou i úplní začátečníci. Existují tři základní způsoby množení, používané začátkem podzimu: dělení, množení polovyzrálými řízky a potápění. Rostliny právě dosáhly optima svého růstu a zralosti. Technika dělení trsů je jednoduchá a používá se na skupinu trsovitých i polštářových (kobercových) trvalek. Nepotřebujeme k ní žádné speciální vybavení - stačí rýč, případně zahradnické nůžky. Rostliny po vyrytí a rozdělení hned vysazujeme přímo na nové a konečné stanoviště. Trsovitě rostoucí trvalky, například kakost, množíme dělením trsů. Trs vyjmeme z půdy, buď celý, nebo jeho část, a rozdělíme ho na několik menších dílů, každý z nich ale musí mít kořeny. Pro množení dělením jsou ideální přerostlé trvalky. Odřízneme odkvetlá soukvětí a suché listy. Uvolněnou hlínu z kořenů trochu otřeseme. Rýčem trs jakoby rozřežeme, v místě, kde v něm vidíme mezery mezi rostlinami. Větší trsy dělíme rýčem na menší, každý nový musí mít dostatek kořenů a výhonků. Půdu na místě, kde jsme vykopali rostlinu, pohnojíme. Pokud zde nejsou škůdci či choroby, jeden kus vysadíme i sem. Chcete si namnožit své oblíbené rostliny? Směle do toho, je nejvyšší čas! Žádná věda to není a zvládne to i úplný začátečník.
V rostlinné říši se množení dělí na generativní (semeny) a vegetativní (dělením). My se dnes zaměříme na množení vegetativní.Množení dělením se provádí zejména u trvalek. Je to opravdu velice jednoduchý úkon, který zvládnou všichni, i naprostí začátečníci.
Jak probíhá množení rostlin dělením: Vykopněte trs z půdy a opatrně ho rozdělte na několik dalších, menších dílů. Zeminu z kořenů trošku oklepejte a zasaďte na vámi vybrané místo. Po zasazení zalijte. Rostlina by měla stihnout zakořitit do zimy. Dělením se dá namnožit například hluchavka, astra, třapatka nebo zavinutka. Kdy se dělení provádí: Každá rostlina má svá specifika, zjistěte si, kdy je množení možné. U velké části rostlin, se dejte do práce ideálně na podzim, kdy mají rostliny vegetační klid. Neměl by být ještě mráz. Pokud jste tu dobu prošvihli, nic se neděje, můžete rostliny namnožit brzy na jaře.
Podrobný postup: Při přesazování si některé rostliny můžeme jednoduše rozmnožit dělením trsů. Rozdělovník rostlin dle období množení: kosatec - červenec po odkvětu; denivky - podzim, jaro; čemeřice - podzim. Dělení je nejznámějším a nejjednodušším způsobem vegetativního množení trvalek. Používá se u rostlin, které vytvářejí trsy s mnoha vzrůstnými vrcholy. Obecně platí, že druhy kvetoucí na jaře se dělí na podzim (nebo hned po odkvětu) a druhy kvetoucí v pozdním létě nebo na podzim se dělí na jaře. Časné předjaří má tu výhodu, že trvalky se teprve probouzejí a ještě neobrazily (nebo obráží právě začínají).
Které trvalky je možné množit dělením: Dělením se snadno množí třeba kopretina bílá (Leucanthemum vulgare), kokarda (Gaillardia), dračík (Penstemon), mák nahoprutý (Papaver nudicaule), slézovec (Lavatera), žluťucha (Thalictrum), hvězdnice (Aster), záplevák (Helenium), řebříček (Achillea) nebo plamenka latnatá (Phlox paniculata). Z okrasných trav se dělí např. ozdobnice (Miscanthus).
Postup, jak správně dělit trsy trvalek: Celou rostlinu nejprve dokola obryjte rýčem. Jakmile uvolníte všechny kořeny, rozpulte nebo rozčtvrťte trs. Rozdělení trsu můžete provádět ručně, pomocí zahradních nůžek nebo rýčem. Oddělené části by měly být velké alespoň jako pěst, aby se později mohly dobře vyvíjet. Každý oddělek by přitom měl mít několik vegetačních vrcholů. Oddělky vysaďte na nové místo, jemně přimáčkněte do půdy a pořádně zalijte. Trs můžete samozřejmě rozebrat i na jednotlivé rostlinky s vlastními kořeny. Ty je však lepší dopěstovat do větší velikosti, např.
Chcete si namnožit své oblíbené rostliny? Směle do toho, je nejvyšší čas!