Ze zdravého jádra nashi snadno vzejde mladá rostlinka. Strom špatně snáší hluboký mráz a proto v našich zeměpisných šířkách zimu na zahradě pravděpodobně nepřečká. U rostlin nashi z jader se plodů zřejmě nedočkáte. Doporučiji pěstovat nashi zakoupené od našich pěstitelů, tj. vhodných pro místní klimatické podmínky.
Kultivary nashi vhodné pro naše podmínky
Hosui - japonská odrůda. Růst je zpočátku bujnější. Je středně plodná, raná odrůda, jedna z nejchutnějších, plody jsou velké, hnědavě oranžové barvy. Opylovači jsou Shinko, Chojuro, Bartlett nebo 20th Century. Chojuro - japonská odrůda středního vzrůstu, se středně velkými plody zlatavě hnědé barvy. Je odolná k otlakům a mechanickému poškození. Vhodní opylovači jsou Hosui, Shinko a další. Nijisseiki - japonská odrůda ranější se středně velkými plody vyžadující probírku. Je citlivá k otlakům a mechanickému poškození. Vhodní opylovači jsou Shinseiki, Bartlett. Shinko - japonská odrůda velmi plodná pozdní s velkými plody zlatohnědé barvy dozrávající ve druhé polovině září. Vhodní opylovači jsou Hosui, Chojuro, Kikusui a Bartlett. Shinseiki - japonská odrůda s plody střední velikosti žlutozelené barvy. Je středně zrající s raným nástupem do plodnosti (2 - 3 rokem), je částečně samosprašná a vyžaduje probírku.
Historie a rozšíření hrušní
Již několik let můžeme v České republice vidět a zakoupit poněkud podivně vypadající ovoce, v supermarketech často označované názvem Nashi. Nejčastěji se nabízí jako kusové nebo v balíčcích s několika kusy, občas za přemrštěnou cenu, odpovídající nejvzácnějšímu ovoci tropických zemí. Často používaný název Nashi není pak nic jiného než japonské slovo znamenající hrušeň. Běžně jsou hrušně asijského původu ve světě nazývány jako Asijské hrušně, Orientální hrušně, Nashi nebo Japonské a Čínské hrušně. Uvedené křížení bylo uskutečněno v Japonsku mezi Pyrus pyrifolia Nakai. Hrušně jsou jako ovocný druh velmi starého původu. V asijských zemích se pěstují již nejméně 3 tisíce let (Čína), v Japonsku od 7 století. Rod Pyrus L. pravděpodobně pochází z horských oblastí současné západní a jihozápadní Číny odkud se postupně rozšířil na východ a západ. Dnes je ve světě známo a rozšířeno 24 (někdy je uváděno až 30) původních druhů. Současně se uvádí, že existuje více jak tisíc odrůd asijských hrušní. Odrůdy asijských hrušní se rozdělují do dvou skupin. Skupina tzv. japonských odrůd má kulovité plody, tvarově i velikostně podobné jablkům a skupina tzv. čínských odrůd mající naopak převážně plody hruškovitého tvaru podobné klasickým evropským odrůdám hrušní. Odrůdy asijských hrušní jsou vysoce heterozygotní. Od roku 1992 jsou známy kříženci mezi asijskými a evropskými hrušněmi. V sortimentu čínských hrušní se nachází 20 triploidních odrůd a 2 tetraploidní odrůdy. Stromy asijských hrušní dorůstají v pěstitelských podmínkách 3 - 5 m. Listy jsou eliptické až oválné, 5 - 10 cm dlouhé. Květy vytváří chocholičnaté květenství obsahující 5 - 7 květů. Většina asijských druhů s výjimkou P. ussuriensis má opadavý kalich. Asijské hrušně jsou většinou cizosprašné, některé samosprašné odrůdy existují. Květy jsou běžně opylovány včelami. Tvar plodů je dvojí, některé odrůdy kulovité, některé plody připomínají tvarem plody evropských hrušní. Barva plodů je různá, od zelené až po zlatavě hnědou. Žlutě zelené odrůdy bývají odolnější k chorobám. Hmotnost plodů se pohybuje od 35 do 2500 g. Plody jsou pevné, šťavnaté a od evropských odrůd rozdílné konzistence.
Pěstební a provozní poznámky
Půdy jsou vhodné hluboké, hlinité, s pH okolo 6 - 7. Požadavek na období chladu je minimálně 900 - 1600 hodin. Pupeny snášejí teploty okolo -23 až -34 °C, květy jsou poškozovány při -2,2 °C. V ČR dozrávají odrůdy asijských hrušní od druhé poloviny srpna. Asijské odrůdy bývají rezistentní k bakteriální spále růžovitých, byla to jejich častá poznámka, ale mohou být citlivé k bakteriím a dalším chorobám. Základní metodou rozmnožování je štěpování a očkování. Jako nejvhodnější podnože se osvědčuje OHF skupina. Pěstitelská technologie asijských hrušní je podobná jako u evropských hrušní. Řez je vhodné provádět v předjarním období. Doplňková závlaha má pozitivní vliv na kvalitu plodů a vyzrávání dřeva. Sklizeň má probíhat v plné zralosti, v řízené atmosféře lze skladovat déle. Plody asijských hrušní jsou citlivé k CO2 a etylénu během skladování.
Odrůdy a moderní vývoj
‘Hosui’, ‘Chojuro’, ‘Nijisseiki’, ‘Shinko’, ‘Shinseiki’ patří k nejvýznamnějším japonským odrůdám s různou dobou zrání a velikostí plodů. Japonská hrušeň je v Japonsku a Koreji hojně pěstována, v USA a dalších zemích se vyvíjí další kultivary. V Japonsku tvoří většinu produkce hrušní, zatímco v Číně dominují čínské bílé hrušně. Hlavními čínskými odrůdami jsou Ya Li, Xue Hua Li, Ya Guang Li a další. V Jižní Koreji a Taiwanu existuje řada regionálních odrůd s různými vlastnostmi. V České republice si asijské odrůdy hledají své místo v zahradách a malých sadech při dodržení místních klimatických podmínek.
Praktické tipy pro pěstování v ČR
- Nashi potřebuje slunce a dobře propustnou půdu; chránit před silnými větry.
- Vysazuje se na jaře nebo na podzim, vzdálenost mezi stromy 2-2,5 m.
- Výsadba: jáma alespoň 1,5krát větší než kořenový bal, bod roubování asi 10 cm nad povrchem půdy.
- Po výsadbě mladý stromek se váže na kůl a v zimě chrání pletivem.
- První roky pravidelná zálivka, hnojení na jaře a postupně kompost či organické hnojivo.
- Řez koncem zimy; v letních měsících zaštipovat terminální výhon, pro lepší osvětlení koruny.
- Ochranou proti chorobám a škůdcům je lepší pravidelná kontrola a, pokud je třeba, ekologická opatření.
- Sklizeň od srpna do října, plody dozrávají a na větvi se jednoduše oddělují.
- Pěstování na balkóně je možné pomocí zakrslé odrůdy v nádobě alespoň 50 litrů.
Choroby a odolnosti
Nejvýznamnější chorobou je strupovitost a hnědnutí listů, tyto choroby se u asijských hrušní projevují méně často než u evropských. Některé odrůdy asijských hrušní jsou uváděny jako rezistentní k spále růžovitých, ale mohou být citlivé k bakteriálním a dalším chorobám. Mezi škůdce patří roztoči a mera, ačkoliv asijské hrušně bývají odolnější vůči některým problémům než evropské odrůdy.
Využití a kuchyně
Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, nemusí být oloupané a mohou být využívány v salátech, dezertech, koláčích, komponentech a šťávách. Dušené plátky nashi patří jako příloha ke zvěřině a skvěle doplňují mnoho pokrmů. Barva a chuť plodů se liší podle kultivaru; nejčastější barvy jsou žlutozelené až bronzové a plody bývají sladké a šťavnaté.
Podrobnosti o regionech a ekonomice
V Japonsku tvoří asijské hrušně více než 90 % produkce, v Číně dominují čínské bílé hrušně a produkce v Číně dosahuje významných objemů. V Evropě a v České republice je asijská hruška stále více populární díky odolnosti vůči chorobám a zajímavé chuti.

Pokud vás zajímá recept na jednoduchý asijský dezert z nashi, můžete vyzkoušet plátky nashi v kombinaci s ovocem a sladkou omáčkou.