První je generativní, tedy přirozený. Druhým způsobem je množení vegetativní, kdy se nějakým způsobem vytváří nová rostlina z rostliny stávající - rostlina se neustále kopíruje bez vývoje. Zde je spousty možností, jak toho docílit. Nejpřirozenější způsob množení rostlin. Pouze při množení semeny je každá rostlina, rostlinou zcela novou. Potomkem svých rodičů, novou generací, skrze kterou probíhá vývoj života. Rostlina dostává informace v genech od svých předchůdců o okolních podmínkách, snaží se jim co nejlépe přizpůsobit a adaptovat se na ně. Množení skrze semena má v souhrnu za následek zvyšování odolnosti rostliny a zvyšování její vitality. Pokud je nám tento přístup blízký, je nejvhodnější každý rok sbírat semena a další rok je vysít. O probuzení semínek najdeš více zde: Klíčení semínek. Postup je víceméně vždy podobný, ať už jde o zeleninu nebo stromy, jen ty stromy budou klíčit déle, než rajčata. Některá semena také potřebují stratifikaci - jedná se o určitý čas (běžně cca 2 měsíce), kdy je semeno vystaveno chladnějším podmínkách, třeba jsou v ponechána v ledničce.
Dalším způsobem je množení metodou řízkování, kdy se odeberou vrchní výhony z mateční rostliny. Odebraná část - řízek, bývá velká kolem 10 cm - 20 cm. Za mateční rostlinu je považována kterákoliv rostlina, z které odebíráme řízek. Mateční rostliny by měli být vždy zdravé a silné. Po odběru se čistým ostrým nožem seřízne stonek na 45°, abychom co nejvíce zvětšily plochu, kterou bude rostlina přijímat vláhu. Ideální je pak použití kořenového stimulátoru, který urychlí zakořenění. Takto připravený řízek poté umístíme do půdy, květináčku s hlínou (rašelina, perlitem, kokosem, pískem) nebo skleničky s vodou. Řízky jsou píchány do hloubky jenž odpovídá polovině řízku. Pokud jsme zvolili hlínu, musíme jí udržovat neustále vlhkou. Když jsem zvolili vodu, je potřeba jí každých pár dnů vyměnit. Voda bude obecně lepší pro kořenění bylin a substrát pro keře. Keřům trvá zakořenení mnohem delší dobu a ve vodě by pravděpodobně začali zahnívat dříve, než by stačili pustit kořeny.
A kdy řízkovat? Odpověď je opět relativní, záleží na okolních podmínkách. Pro množení řízkováním je nejpodstatnější, aby rostlina neuschla. Potřebujeme tedy udržet dostatečnou vláhu uvnitř rostliny, která nemá kořenový systém a má omezené možnosti příjmu vláhy. Vždy nám tedy půjde o vztah mezi vlhkostí a teplotou, viz. kapitola VPD: Jak vypěstovat silné sazenice. Čím vyšší je teplota, tím více vody rostlina odpaří a tím více vody musí vypít. Pro nás to znamená, čím vyšší je teplota, tím vyšší musí být okolní vlhkost rostliny, aby se nevysušila. Horké léto je nepříznivé pro řízkování bez zvýšení vlhkosti. Pokud máme skleník, malý fóliovníček, nebo mini množárenský skleniček, nebude to pro nás problém. Naopak podzimní až zimní řízkování půjde hladce bez ovlivňování okolí. Nižší teploty přejí i nižší okolní vlhkosti. Obecně se pak dělí řízky na: Bylinné řízky; Polodřevité řízky; Dřevité řízky. Všechny tyto varianty zahrnují různé časy zakořenění a odlišné nároky na vlhkost a teplotu.
Řízky lze dělit podle typu - bylinné, polodřevité a dřevité. Bylinné řízky se odebírají koncem května až v první polovině června a jedná se o letošní přírůstky, které jsou odebírány, jakmile jsou dostatečně dlouhé a silné. Odebírané jsou vrcholové řízky. Větší listy jsou zkráceny o 1/5. Polodřevité řízky se odebírají koncem července až srpna (druhá míza). Dřevité řízky měly být odebrány v průběhu vegetačního klidu, od prosince do března. Řízky jsou vloženy do země pod úhlem 60° a na horní pupen je nahrtnuta zemina. Horní pupeny jsou tak chráněny před zamrznutím, spodní část je blízko povrchu, teplo na jaře stimuluje růst kořenů. Řízky mohou být uloženy v písku, pilinách, kokosovém substrátu a udržovány přes zimu v chladném sklepě. Na jaře jsou svazky vyjmuty a umístěny do záhonu asi 3 centimetry od sebe, z půdy vyčnívá pouze nejvyšší pupen.
Existuje mnoho různých způsobů množení pokojových rostlin. Mnohé lze množit řízky, odnoží nebo vzdušným hřížením. Řízky bývají nejpopulárnější metodou pro zachování genetických vlastností mateřské rostliny a rychlé získání nových sazenic. Záleží na druhu rostliny, který způsob je nejvhodnější. K množení pokojových rostlin patří také odnože, kdy rostlina vytváří vedlejší výhon, který lze oddělit a zasadit samostatně. Dále lze využít kořenové řízky, které vyžadují specifické podmínky a bývají náročnější. Množení pokojových rostlin je obvykle levné a efektivní, ať už se jedná o řízky, odnože, či vzdušné hřížení.
Postupy pro množení řízkováním: Pokud řízky odebíráte na jaře nebo v raném létě, zakoření obzvláště dobře, protože v tomto období začíná nové období růstu. Řízky by měly mít už 1-2 listy a měli byste je odříznout 5-10 cm pod spodním listem. Při řízkování pokojových rostlin lze použít sklenici s vodou nebo vlhkou zeminou. Zakořenění ve vodě je jednodušší: řízek vložíme do vody a čekáme, až se objeví kořeny, poté se přesadí do substrátu. Alternativou je zasazení řízku přímo do vlhkého substrátu, který je lehce chudý na živiny. Poté je potřeba udržovat vlhkost a zajistit vhodné světlo a teplotu. Pro urychlení zakořenění můžeme použít stimulátor kořenotvorby a případně i plastové krytí, které vytvoří „skleník“.
Další významnou metodou je množení odnožemi. Odnože vyrůstají z hlavního výhonu mateřské rostliny a často už mají vlastní kořeny a listy, takže se jednoduše oddělují ostrým nožem a zasadí do květináče. Odnože vyžadují mírnou zálivku a později je potřeba stanoviště přizpůsobit potřebám rostliny a zamezit přemokření. Rostlinám vyhovuje pokojová teplota kolem 20 °C a světlé místo bez přímého slunečního záření. Množení vzdušným hřezáním spočívá v tom, že výhon se sklání do půdy a nařízne se do tvaru klínu; vlhkost zajišťuje plastovým krytem. Po zakořenění se výhon od mateřské rostliny oddělí a osamostatní. Tímto způsobem lze rozmnožovat např. popínavé rostliny, kaktusy a bromélie, které často tvoří odnože.
Pro některé rostliny je vhodné množení dorůstajícími listy: listové řízky, řízky z listových žilek a další listové technologie. Například begonie, fuchsie, fíkus, azalky a růže mohou být množeny listovými řízky či žilkovými řízky, které poskytují rychlé zakořenění a množství nových rostlin. Příprava substrátu bývá různá, často se používá směs rašeliny a písku, případně minerální vlna pro rychlejší start u některých druhů. Většina pokojových rostlin se rozmnožuje vegetativně bez zapojení semen, čímž si udržujeme genetickou identitu původní rostliny a zkracujeme dobu růstu nové sazenice.
V rámcové souhrnu: řízkování je nejběžnější a nejlevnější metoda množení rostlin, která umožňuje rychlé získání nových rostlin se stejnými genetickými znaky. Řízky lze získávat z vrcholů, bočních výhonů, listů i kořenových řízků, a jejich zakořenění závisí na druhu rostliny, podmínkách teploty, vlhkosti a světla. Pro dosažení nejlepších výsledků je důležité používat ostré, hygienické nástroje, vhodný substrát a případně zakořeňovací hormon. Vždy je vhodné sledovat pokyny pro konkrétní rostlinu a vyvarovat se běžných chyb jako je nadměrné sušení, přemokření či přímé slunce během řízkování.
Rozšířené tabulky a infografiky shrnují hlavní tipy: kdy řízkovat, jaké druhy řízků existují, a jaké podmínky pro zakořenění nejlépe fungují. Tyto prvky pomáhají vizualizovat procesy a poskytnout rychlou orientaci při praktickém množení rostlin.
PřF UJEP uvádí: Jak množit rostliny řízkováním
Je důležité poznamenat, že některé rostliny roní latex při řezu; v takových případech je vhodné řízek nejprve vložit do vlažné vody, až latex přestane vytékat, a poté pokračovat v běžné metodě. Během řízkování lze použít i různé podpůrné prostředky, například fungicidy a stimulanty, které zvyšují úspěšnost zakořenění a růstu nové rostliny. Záleží na druhu a cílovém výsledku, který způsob množení si vybereme.
Závěrem, řízkování a vegetativní množení nabízí dostupný a efektivní způsob, jak získat nové rostliny bez semenné generace, udržet genetickou identitu mateřské rostliny a urychlit produkci velkého počtu rostlin pro zahradu, balkón, či skleník. Tento proces je cenově výhodný a vhodný jak pro hobby pěstitelé, tak pro komerční zahradnictví.
tags: #nejlevnejsi #zpusoby #mnozeni #rostlin