Sotva vyhodíme vánoční stromeček, naše byty ovládnou narcisy, hyacinty a tulipány. Po pár týdnech v teple ale často vypadají nevábně, takže je pak mnoho lidí považuje za jednorázovou dekoraci. To je ale chyba! Pokud máte zahrádku, byla by věčná škoda je vyhodit.
Známe to všichni. Sotva odstraníme vánoční stromeček, začneme si nosit do bytu nakvetlé narcisy, hyacinty, tulipány, krokusy a primule. Dlouho nám ale v bytě nevydrží a na počátku jara už vypadají nevábně. Kam ale s nimi? Pokud máme zahrádku, byla by věčná škoda je vyhodit.
Cibule, hlízy i prvosenky (primule) se mohou vysadit do zahrady. Základem je aklimatizace. Pokud si přineseme domů nakvetlé cibulnaté nebo hlíznaté květiny či primule, měli bychom jim dopřát aklimatizaci. V našich bytech však v únoru a březnu bývá o pět i více stupňů víc, a to je pro květiny skutečně šok. Jsou to přece jen poslové jara a ve volné přírodě kvetou v době, kdy teplota vzduchu přes den sotva přesáhne dvacítku. Proto bychom je měli přinést domů a umístit na chladnější hodně světlé místo. Po jednom či dvou dnech je můžeme přenést do vyhřátého bytu. I tak musíme počítat s tím, že rychle odkvetou. Čím vyšší pokojová teplota, tím rychleji tyto rostliny odkvetou. Během celého období kvetení jim dopřáváme dostatek vody, aby byl substrát stále vlhký, nikoli však přelitý. Rychlené cibuloviny a další rostliny doma pěstujeme na světlém, pokud možno chladném místě. Po odkvětu je ostříhejte.
Jakmile zaschne i poslední květ narcisu, tulipánu či krokusu, květní stopky ostříháme. Zamezíme tím tvorbě semeníků, které by cibule a hlízy vysilovaly. Rostlinu umístíme na okno parapetu v chladné místnosti, zaléváme a každý týden přihnojujeme tekutým hnojivem na cibuloviny a hlíznaté rostliny. Také primule můžeme každý týden přihnojovat.
Přesto po čase začnou listy žloutnout a rozklesat se. V té chvíli už rostlinu (vyjma primulí) nezaléváme. Cibuloviny a hlíznaté rostliny necháme bez zálivky zaschnout a tzv. zatáhnout. Až zcela zaschnou, vysypeme je z květináčů, zbavíme zeminy a skladujeme v suchu a v temnu. Zhruba ke konci léta vysadíme cibule na záhon do zahrady. Pobyt v květináči je většinou oslabí a při opakovaném rychlení by nespolehlivě kvetly. Proto je vždy po rychlení rok či dva necháme nabrat síly v zahradě.
Primule nejsou cibule. Ačkoli se také rychlí prvosenky neboli primule, po odkvětu se nadále pěstují. Většinou nezežloutnou, nemají totiž cibuli ani hlízu. Po odkvětu je tedy pěstujeme v bytě, a jakmile to počasí dovolí, vysadíme je na zahradě do polostínu, kde mají vlhkou, humózní a dobře výživnou půdu. Do podzimu se ujmou a příští rok na jaře budou dělat parádu celé zahradě.
Přehled nejčastěji rychlených rostlin
Cibuloviny
- Narcisy (botanické i zahradní kultivary), tulipány, hyacinty, kosatce, ladoňky, modřenec (modřence), sněženky a bledule.
Hyacinty vysazujeme na zahradě v říjnu a listopadu do hloubky 10 cm. Vyžadují dobře propustnou na živiny bohatou půdu. Na podzim v době zakořeňování potřebují dostatek vody. Milují slunné až polostinné polohy. Sněženky vysazujeme v srpnu až září do humózní vlhké půdy. Mají raději trochu přistíněné polohy, příliš horko a sucho jim nesvědčí. Právě sněženky pěstované v květináči nesušíme, ale ještě v květnu je vysadíme do země. Cibulky by totiž na vzduchu uschly. Kosatce, především kosatec síťkovaný a další příbuzné druhy s cibulí, vysazujeme v září do hloubky 10 cm na dobře chráněné slunné stanoviště. Půdu mají rádi písčitou a propustnou. Výsadbové místo na zimu chráníme krytem z větví či rašeliny. Bledule vysazujeme podobně jako sněženky v srpnu až září asi 10 cm hluboko na polostinné místo s vlhkou a humózní půdou. Po odkvětu v květináči a po zatažení cibule bledulí ihned vysadíme na nové místo v zahradě, nebo je skladujeme ve vlhké rašelině. Na vzduchu by cibule uschly. Modřence patří do země v září až říjnu do hloubky 10 cm. Milují živinami bohatou dobře propustnou půdu. Růst mohou na plném slunci i v polostínu. Narcisy se v zahradě vysazují v srpnu až září do vlhké půdy. Mají rády slunná místa a k zakořenění potřebují teplo. Ladoňky vysazujeme již na počátku srpna asi 5 cm hluboko. Mají rády polostinné stanoviště s dostatkem vláhy. Skladovat je můžeme v mírně vlhké půdě, nebo je raději po zatažení v květináči ihned vysadíme na záhon. Tulipány se na zahradě sázejí v září a říjnu na slunné místo. Milují středně těžkou půdu bohatou na živiny. Skladovat je po zatažení musíme na suchém a teplém místě okolo 18 °C. Po odkvětu odstraníme pečlivě semeník a pěstujeme cibule s listy ještě nejméně 6 týdnů, jinak nám další rok nepokvetou, nevytvoří totiž v cibulích poupata na další rok.
Hlíznaté rostliny: Krokusy, Talovíny. Krokusy se po zatažení skladují na suchém temném místě. Do země se vysazují v září až říjnu do hloubky okolo 5 cm. Milují sluníčko a propustnou půdu bohatou na živiny. Talovíny se po vysypání z květináče skladují ve vlhké rašelině nebo ihned vysazují. Hlízy se před výsadbou v září až říjnu namáčejí. Talovíny milují světlé až polostinné polohy s humózní půdou a vyšší vlhkostí.
Prvosenky: Po odkvětu se uchovávají na světlém chladném místě a dobře zalévají. Substrát nesmí přeschnout. Jakmile to počasí dovolí, ihned je vysadíme na záhon v zahradě.
Modřence (lat. Muscari) jsou voňavé drobné hrozny neuvěřitelně sytě modrých květů připomínajících bobulky, které v jarní zelené trávě svítí už z dálky. Dorůstají výšky 20 cm a krásně tak doplňují jarní výsadbu vyšších cibulovin. Dorůstají do různých odstínů modrofialové, růžové až bílé. Původem jsou z jižní Evropy a Asie, a jako okrasná rostlina jsou pěstovány již od 16. století. Cibulky modřenců sázíme mezi zářím až prosincem, nejlépe alespoň 6 týdnů před prvními těžkými mrazy. Můžeme je vysadit do smíšených záhonů, trávníku, skalky, do stinných zákoutí, do nádoby na balkoně i na parapetu v bytě. Na slunném místě roste rychleji, ovšem ve stínu vydrží kvést déle. Modřence nejvíce vyniknou ve větších skupinách, doporučujeme tedy alespoň 25 cibulek. Po zasazení se o modřence prakticky dále nemusíme starat, jedná se tak o naprosto nenáročnou rostlinu vhodnou pro všechny. Modřenec rozkvétá s příchodem jara, od března do května, jako jedna z prvních jarních cibulovin, po dobu asi tří týdnů. Není třeba ho přesazovat neboť je mrazuvzdorný.
Hyacinty a narcisy po odkvětu
Hyacint je víceletá různobarevná cibulovina s omamnou vůní. Původní domovinou je Asie. V 17. století byl hyacint nesmírně vzácnou rostlinou. Hyacint vám doma vydrží kvést několik dní v závislosti na zálivce a pokojové teplotě. Po odkvětu je třeba uštípnout květ, aby se rostlina zbytečně nevysilovala tvorbou semeníku. Zelené listy zatím nestříhejte. Jakmile začnou žloutnout, ukončete zálivku. Po odstranění suchých listů opatrně vyjměte cibulky hyacintů ze substrátu a uložte je na suché a tmavé místo. Narcisy jsou v tomto ohledu výjimkou. Ty můžete sázet do volné půdy už teď na jaře. V takovém případě odstraňte pouze odumřelý květ, listy ponechte. Při vyndávání cibule z květináče postupujte opatrně, abyste nepoškodili kořínky.
Kam s nimi? Co by byla jarní zahrada bez modřenců…? Drobná modrá kvítka seskupená v hroznovitém tvaru nádherně voní a perfektně dozdobí prostor pod opadavými stromy a keři. Pokud už vám doma modřenec odkvétá, zbavte ho pouze květů, nikoliv listů. Ty nechte zežloutnout stejně jako u hyacintů nebo narcisů. Petrklíč sice nepatří mezi cibuloviny, ale rozhodně se řadí mezi oblíbené jarní dekorativní květiny, které se nevyplatí po odkvětu vyhodit na kompost. Petrklíč je nenáročná rostlina, která ke květu potřebuje jen kvalitní půdu nebo rašelinu. V domácích podmínkách vám vydrží kvést opravdu dlouho, pokud mu dopřejete dostatečnou zálivku. Uvadlé květy opatrně vyštípněte, za pár dní je nahradí nová poupata. Pokud už rostlina nevytváří nová poupata, je správný čas přesadit ji z květináče do venkovního záhonu. Květináč s rostlinou umístěte do chladu a zmírněte zálivku.
Aby narcisy, tulipány, modřence a petrklíče mohly kvést i příští rok, potřebují k tomu spoustu živin a také ochranu před škůdci a houbovými chorobami.
