Začátek jara nastal neobvykle brzy, teplé počasí stále pokračuje a rostliny se nám proměňují přímo před očima. V minulém roce se objevil na listech hrušní velký výskyt rezavých fleků a v letošním je to podobné. Mnohdy to z dálky vypadá, jakoby se hrušně přebarvily na rezavo. To je ale jen zdání, ve skutečnosti se jedná o hodně významnou chorobu - rez hrušňová.
Co je rez hrušňová a jak se šíří
Rez hrušňová je houbová choroba způsobená houbou Gymnosporangium sabinae. Jedná se o dvoubytnou rez. To znamená, že pro své šíření potřebuje hostitele a mezihostitele. Hostitelem v našich podmínkách je jalovec chvojka (Juniperus sabina) nebo jalovec čínský (Juniperus chinensis), ale parazitovány mohou být i další druhy jalovců. Mezihostitelem je hrušeň. Škodlivý výskyt je ve všech lokalitách, kde se vyskytují oba hostitelé - tzn. jak hrušně, tak dané jalovce.
Často se nás klienti ptají, jak je to možné, když na zahradě žádné jalovce nemají. Odpověď je taková, že na své zahradě jalovce mít nemusí, stačí, když jsou dané jalovce v blízkosti (150-200 metrů) například u sousedů. Navíc existují rozdíly v náchylnosti jednotlivých odrůd hrušní.
Příznaky a postup choroby
Příznaky této choroby bývají patrné na listech hrušní: oranžové až červené oválné skvrny se černými tečkami uprostřed. Na spodní straně listů se později tvoří světlehnědé pohárky (aecidie). Při silném výskytu může dojít k významnému poškození listové plochy až do 80 procent, což ovlivňuje asimilaci, vyzrávání pletiv a vývoj, kvalitu a množství plodů. Může dojít i k deformaci plodů. Napadené stromy mají celkově slabý růst, jsou oslabené vůči dalším chorobám a škůdcům, pletiva špatně vyzrávají a mrazové poškození bývá častější. Na jalovcích se tvoří zduřeniny, větvičky často praskají; během vegetace zasychají, tvoří se strupy a rány, které slouží jako brána pro další patogeny.
Housenka drvoplěně hrušňové (drsoplěně) způsobuje další poškození: v kmeni či větví napadeného stromu bývají otvory, jimiž housenka vyhazuje trus a kousky dřeva; housenky žijí pod kůrou na rozhraní lýka a dřeva, případně uvnitř dřeva. Housenka je zpočátku růžová, později žlutobílá s černými bradavkami, hlavou a hřbetním štítkem. Motýl má kovově modré skvrny na bílé základní barvě křídel a těla.
Životní cyklus a časování ochrany
Houba přezimuje v podhoubí na dřevnatých částech jalovce. Na jaře, v době kvetení a krátce po odkvětu hrušní (v dubnu až květnu) vyrůstají na kůře jalovců oranžové útvary - suché prášivé bývají, za vlhka mazlavé; z nich se uvolňují výtrusy hub. Tyto spory klíčí a infikují hrušně - jejich listy, větvičky i plody. Počátkem léta se na listech hrušní vytvářejí skvrny, které jsou na vrchní straně oranžové, později červeně lemované; na spodní straně vyrůstají pohárkovité aecidie, které uvolňují aeciospory a zpětně infikují jalovce. Na jalovcích se v místě napadení tvoří zduřeliny na borce.
Ochrana a prevence
Tato choroba je vázána na přítomnost obou hostitelů. Čím blíže jsou oba hostitelé, tím je riziko napadení větší. Prevence spočívá v výběru rezistentních odrůd hrušní a dodržení izolační vzdálenosti mezi jalovcem a hrušní 150-200 metrů. Dodržení této izolační vzdálenosti není vždy možné, zvláště když je soused poblíž. Pak nezbývá než chemická ochrana fungicidy. Postřik provádíme před a po odkvětu hrušně. U jalovců doporučujeme mechanické odstranění napadených výhonů; hluboký řez do starého dřeva nemusí být nejlepší, okrasná funkce dřeviny může být narušena. V současné době nejsou registrovány žádné přípravky na rzivost u hrušní. Používáme přípravky na strupovitost jádrovin, jejichž vedlejším účinkem je tlumení rzivosti. Tyto přípravky řadíme do sledu ošetření před květem a krátce po odkvětu hrušní.
Druhý významný škodce: drvoplen noodles (drvopleň jetelový) a jeho ochrana
Jako doplnění k rezové hrušni lze zmínit drvopleň hrušňový, který napadá hrušně, jabloně a olivovníky; v teplých oblastech Evropy má významnější dopad. Motýly se vyskytují od června do srpna; samice kladou vajíčka do ran v kůře nebo na větvech, larvy vyžírají pupeny, letorosty a později i dřevnaté části stromů. Vývoj housenky trvá 2-3 roky, kuklí se uvnitř vyhlodané chodby. Ekologie zahrnuje predátory jako netopýři a sovy; larvy a kukly jsou napadány lumkovitými parazitoidy. Pro ochranu se v jižní Evropě používají entomopatogenní hlístice; v sadech lze během léta pozorovat pavučinové útvary plné oranžových housenek.
Hospodářský význam drvoplěně je v našich podmínkách nižší; napadení bývá nejčastější u mladých stromů do cca 15 let. Z ovocných dřevin napadá hrušně, jabloně a ořešák vlašský; vzácně se vyskytuje i na révě vinné a jasan ztepilý bývá častou mezihostitelskou dřevinou. Životní cyklus zahrnuje rosení larv a kuklí během léta; imaga vznikají v květnu. Při pěstování je vhodné podporovat biodiverzitu v sadech, což zvyšuje tlak přirozených nepřátel na populaci drvoplěně hrušňového.
Rovnováha mezi ochranou a kulturou ovoce
Pěstování hrušní má velkou tradici v českých sadech a zahradách; odrůdy hrušní jsou cizosprašné a vyžadují vzájemnou opylovací spolupráci či současný květ. Odrůdy se pěstují na různých podnožích, které ovlivňují růst, mrazuvzdornost i preferované stanoviště. Správná výsadba a expozice, stejně jako pravidelná závlaha, přispívají k vyšší kvalitě a výnosu plodů. Optimální spon strojů a řezů napomáhá stabilnímu růstu a formování koruny; sklizeň probíhá tehdy, když plody dosáhnou vybarvení a textura odpovídá stolování. Do skladů se ukládají podsadby při 2-5 °C a vlhkosti nad 85 %, s možností chladírenského skladování.
Na listech hrušní v pozdním létě bývají hnědé skvrny 1-2 mm, které se později na středě bělavě šednou. Silně napadené listy opadávají; za příznivých podmínek mohou být napadeny i plody. Přizpůsobení výsadby a správné načasování ochran může významně snížit dopady chorob a škůdců na úrodu a kvalitu plodů.
Hrušková rez
Pokud jde o podrobněji: rez hrušňová vyžaduje přítomnost jalovce a hrušní, cyklus zahrnuje spóry na jaře z jalovců a výskyt skvrn na listech hrušní během léta; zimní období slouží k přečkání na jalovcích a následnému infekčnímu cyklu.
Tabulka vybraných odrůd a jejich vlastností
| Podnož | Charakteristika | Vliv na odrůdy |
|---|---|---|
| H-TE-1, H-TE-2 | Generativně množené podnože, silná kořenová soustava, rychlá plodnost | Rychlý nástup do plodnosti po 5-6 letech |
| K-TE-B | Mrazuvzdorná, dlouhá vegetační doba | Množí se bylinnými řízky i oddělky |
| K-TE-E | Silně mrazuvzdorná | Množí se dobře bylinnými řízky |
| MA-SE | Středně mrazuvzdorná | Omezena růstově, hodí se pro vhodné tvarování |
| BA-29 | Středně mrazuvzdorná, dobrá odolnost proti vápnitým půdám | Vysoká vitalita při suchých podmínkách |
Vhodný spon stromů pro husté výsadby a nízké tvary je 3,0-3,5 x 1,0-2,0 m (1600 ks/ha) s dalšími možnostmi pro specifické odrůdy; v některých případech lze aplikovat mezištěpování pro vyrovnání afinity s podnoží, například mezištěpování konference nebo Hardyho máslovka. Palmety tvoří řádky, které se řezem usměrňují a zajišťují stabilní tvar a výšku stromů. Plody se vybarvují až při skladování a výnos je plně uspokojivý po vhodné době a metodě skladování.
Hrušky jsou lehce stravitelným ovocem s vysokým obsahem vody (více než 80 %), pektinů, vitamínů a minerálů; jejich konzumace podporuje trávení a dodává živiny do střev.