Papriky jsou společně s rajčaty jedněmi z hojně pěstovaných druhů zeleniny. Papriky (lat. Capsicum) jsou rostliny z čeledi lilkovitých (lat. Solanaceae). Ať již se rozhodnete pro pěstování kapií nebo chilli papriček, měli byste o pěstování paprik vědět co nejvíce, protože krásné papriky vyrostou pod rukama pouze zkušenějším a dobře informovaným pěstitelům.
Kamenem úrazu při pěstování paprik může být již samotný výsev. Papriky mají velmi dlouhé období vegetace, proto je třeba začít s předpěstováním mladých sazeniček nejpozději v polovině března. I samotný výsev je alchymií. Snad nejvíce se osvědčil výsev do perlitu (Agroperlit). Semínka vysévejte do květináčků naplněných dobře navlhčeným perlitem. Po výsevu semínka zasypte tenkou vrstvičkou tohoto materiálu tak, aby nebyla zasypána úplně celá. Pro udržení stálé vlhkosti a vyšší teploty (nejlépe okolo cca 28 - 30 °C) vložte semínka do speciálního miniskleníku, který můžete zakoupit i v našem e-shopu. Koupí si ušetříte spoustu práce se zajištěním vhodných podmínek pro klíčení. Nezapomeňte výsev umístit na světlé stanoviště.
Presazené rostlinky můžete preventivně ošetřit proti padání např. Jelikož se papriky pěstují spíše ve skleníku, vyvstává před pěstiteli další úskalí vyplývající z omezeného pěstebního prostoru - vyčerpaná půda. Pracnější metodou je kompletní výměna půdy ve skleníku, daleko jednodušší je použití dusíkatého vápna. Dusíkaté vápno se rozhazuje nejlépe na podzim na zryté záhony nebo do skleníku, poté se zapraví do půdy. Ošetření půdy dusíkatým vápnem můžete provést i na jaře, nejméně však 3 týdny před výsadbou rostlin. Papriky mají rády dostatek živin v půdě, proto se vyplatí i zapravení kompostu nebo hnoje do záhonu určeného pro pěstování paprik. Hnojení neprovádějte bezprostředně před výsadbou. Mladé rostliny vysazujte na stanoviště až v době, kdy teploty neklesají pod bod mrazu. Pokud budete papriky pěstovat na venkovním záhonu, vyzkoušejte pěstování na černé mulčovací textilií. Textilie pomáhá prohřát půdu a navíc přes ní nerostou plevele. Po zasazení přihrňte zbylou zeminu a zalijte. Výsadba a období těsně po ní jsou pro papriky nejkritičtější. Pokud se vám ji podaří bez úhony překonat, máte napůl vyhráno.
K paprikám pěstovaným ve skleníku mají ztížený přístup včely a další opylovači, proto jim s opylením raději pomožte i vy. Papriky mají rády vlhčí stanoviště, proto jim vyhovují skleníky a pařeniště, v nichž lze požadovaných podmínek snáze dosáhnout. Pokud nemáte skleník nezoufejte, mnoho odrůd se dá bez problémů pěstovat i na slunném stanovišti na záhonech. Jde především o odrůdy s tenkou dužninou, které jsou méně choulostivé. Naopak rostliny se silně dužnatými plody vám lépe porostou ve skleníku.
O paprikách a rajčatech se tvrdí, že se spolu moc nemusí. Kousek pravdy na tom jistě bude, vyplývá to již z rozdílných požadavků na vlhkost na stanovišti. Zatímco papriky preferují tropy (vlhko a teplo), rajčata potřebují spíše teplo a sucho. Bohužel prostorové podmínky nutí pěstitele umístit tyto dvě rostliny do skleníku společně, což není zcela ideální.
Hlavní choroby a škůdci paprik
Papriky jsou nejčastěji napadány mšicemi. Boj s nimi je během na dlouhou trať, protože velmi brzy po likvidaci jedné várky mšic se na paprikách objevují mšice nové. Pěstitelé paprik se snaží neustále najít nejlepší prostředky pro boj s tímto odolným hmyzem. Někteří spoléhají na osvědčené babské rady a omývají papriky mýdlovou vodou, jiní důvěřují insekticidním přípravkům a ekologicky smýšlející pěstitelé používají přípravky na olejové bázi, které jsou zcela nezávadné. Ať již dáváte přednost insekticidům nebo ekologickým přípravkům, v nabídce e-shopu si určitě vyberete.
Svilušky chmelové, to jsou další škůdci vytvářející na paprikách jemné pavučinky. Pro likvidaci svilušek je možné použít stejné přípravky jako pro likvidaci mšic. Papriky jsou napadány virem mozaiky okurky, která způsobuje deformaci a menší vzrůst plodů paprik. Na listech nemocných rostlin se objevují hnědé skvrny. S touto chorobou se nejčastěji setkáte v druhé polovině léta. Dalšími virovými onemocněními paprik jsou skvrnitost a bronzovitost paprik. Na plodech napadených rostlin se objevují různobarevné, rozptýlené skvrny. Ať již se rozhodnete pěstovat klasické nepálivé papriky nebo chilli papričky, v našem e-shopu si vyberete ze široké nabídky semínek i přípravků vhodných k ochraně proti chorobám a škůdcům.
Mezi nejčastější škůdce paprik v skleníku patří molice skleníková, sviluška chmelová, třásněnka západní i vrtalec zahradní. Molice a vrtalce svědčí teplo a vlhko, sviluška naopak preferuje suché prostředí. U napadených rostlin dochází k oslabení a zpomalení růstu, někdy dokonce k úhynu. Při prevenci proti výskytu molic dbejte na čistotu skleníků, pravidelné větrání a regulaci vlhkosti. Přirozenými nepřáteli molic jsou slunéčka nebo dravé ploštice, kterým se obyčejně ve skleníku daří i dlouhodobě.
V rámci ochrany paprik proti mandelince je vhodné pravidelně střídat druh plodin pěstovaných na daném místě, kypření půdy nebo podpora výskytu přirozených nepřátel. Další možnost pak představují lepové lapače, přírodní postřiky proti mandelinkám i insekticidy. Mandelinka bramborová je známým postrachem brambor - kromě nich ale napadá i další zeleninu spadající do čeledi lilkovitých, tedy i papriky.
S rostlinami v suchém prostředí si poradí sviluška chmelová, která přezimuje v nejrůznějších dírách skleníků. Sviluška vysává listy a způsobuje jejich žloutnutí a opadávání. Třásněnka klade vajíčka do pletiva, což komplikuje ochranu; při likvidaci je potřeba více zásahů. Zavíječ paprikový je noční motýl; larvy požírají plody paprik a znehodnocují je. Účinnou ochranou proti zavíječi jsou feromónové lapače.
Choroby, které ohrožují papriky na zahradě
Na zahrádce se objevují antraknóza, bakteriální skvrnitost papriky, fytoftorová hniloba papriky a virová bronzovitost rajčete na paprice. Antraknózu způsobuje houba Colletotrichum coccodes; příznaky jsou na dozrávajících plodech s okrouhlými skvrnami a nápadnými kruhy. Prevence zahrnuje mulčování, vytahování plodů z kontaktu s půdou a používání mořeného či dezinfikovaného osiva. Účinná biologická ochrana spočívá v přípravku Polyversum; při vlhkém létě se doporučují fungicidy a v praxi se osvědčují měďnaté přípravky.
Bakteriální skvrnitost paprik je způsobena Xanthomonas vesicatoria; primárním zdrojem nákazy je infikované osivo. Na listech vznikají skvrny s černým středem a žlutým okrajem; infikované květy opadávají a výnos klesá. Zásadní je používat zdravé osivo a před výsevem dezinfikovat semena. Proti bakteriálním chorobám se mohou používat Bacillus-based přípravky a kontakti měďnaté fungicidy, které vytvoří bariéru na listech.
Plíseň papriková (Phytophthora capsici) je dalším nebezpečím a přežívá v půdě formou odolných spor. Typickým projevem je rychlé vadnutí; na spodní části stonku se objevují tmavě hnědé skvrny. Ochrana spočívá v správné zálivce, pěstování odolných odrůd a hygieně po sklizni. Biologická ochrana zahrnuje antagonistické houby a bakterie; při infekci je nutné napadené rostliny odstranit a zlikvidovat materiál. Houbová opatření mohou být doplněna měděnatými přípravky, které omezí šíření patogenu.
Virové bronzovitosti paprik je způsobeno TSWV. Hlavním přenašečem jsou třásněnky; projevují se zakrněním a žloutnutím; na plodech se objevují mapy a prstencové vzory. Protože viry neúčinkují fungicidy, je nutné okamžitě odstranit a zničit each napadenou rostlinu a monitorovat výskyt třásněnek. Důležité je nepěstovat papriky v blízkosti okrasných rostlin, které mohou být zdrojem viru, a udržovat dostatečné rozestupy, aby se hmyz nemohl snadno přenášet. Nejlepším způsobem ochrany je vysazovat prověřený bezvirózní materiál.
Noob To Max Using Only The FRUIT STOCK In Blox Fruits
V závěru jsou zmíněny hlavní praktické tipy: pravidelná kontrola vlhkosti, větrání skleníku, výběr odolných odrůd a používání zdravého osiva. Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.