Jak správně kompostovat: co patří a co nepatří, tipy a praxe

Podzimem nastupují na zahradě nezbytné práce. Odstřihávají se odkvetlé květy, hrabe se listí, vyhazují se nahnilé plody. Součástí každé okrasné i užitkové zahrady by měl být kompost, na kterém si připravíme zeminu plnou živin. Ne vše ale do kompostu patří.

Ať už jsou to odumřelé části rostlin, vytrhaný plevel (ten nechte předtím uschnout mimo kompost kvůli dalšímu rozmnožování) nebo shrabané listí. Do kompostu můžete také vyhodit odřezky z kuchyně - například slupky z brambor nebo kořenové zeleniny, skořápky z vajec (pokud nemáte slepice, které by je snědly), skořápky z ořechů nebo kávovou sedlinu. Při práci na zahradě používejte vhodné ochranné rukavice. Například od české firmy Brudra.

Do kompostu ale určitě nepatří zbytky jídla. Snadno byste si - třeba ze sousedního hospodářství - mohli přivolat potkany, krysy a další havěť. Do kompostu nepatří ani kosti, maso, exkrementy nebo mrtvá zvířata.

Posekaná tráva, listí a drobné větvičky (případně nastříhané na menší kusy, které se lépe rozkládají). Odřezky nebo zbytky zeleniny a ovoce, stejně tak nahnilá zelenina nebo ovoce ze zahrady, kterou nespotřebujete. Kávová sedlina, zbytky čaje, vylouhované bylinky apod. Skořápky z vajec nebo z ořechů - ideálně rozdrcené na menší kousky. Plelev - nejlépe suchý, abyste zabránili jeho dalšímu šíření v záhonech. Popel ze dřeva, piliny, kůra ze stromů nebo hobliny. Papír, jako je třeba lepenka, papírové kapesníky nebo ubrousky. Trus a podestýlka býložravých hospodářských zvířat (např. kravský, kozí nebo ovčí hnůj). Peří, chlupy nebo vlasy.

Co do kompostu nepatří? Kosti, zbytky masa nebo kůže. Rostlinné oleje a tuky. Rostliny napadené chorobami a také vykvetlý plevel. Chemicky ošetřené materiály, včetně rostlin nebo natřeného dřeva. Exkrementy masožravých zvířat. Pokud přímo nekompostujete, můžete věci, které patří na kompost, vyhodit do popelnic na bioodpad. Jsou hnědé a seznam věcí, které do nich můžete vyhodit, je na nich většinou uvedený.

Potřebujete-li s odpadem poradit nebo se odpadu zbavit, neváhejte nás kontaktovat. Váháte někdy nad tím, co na kompost patří a co naopak hodit do směsného odpadu? Kompost ale není jen o správném výběru surovin. Také záleží na jejich poměru. Pokud je jen hodíte na hromadu, mohou tam být stále, prakticky beze změny po celou sezónu nebo i déle. Dbejte také na přiměřené množství. Platí pravidlo: čím menší části surovin na kompost dáme, tím rychleji se rozloží.

Budete-li udržovat správný obsah kompostu, přibližně za rok až rok a půl se vytvoří zralý humus. Ten slouží ke hnojení půdy. Je cennou surovinou pro lepší růst a sílu rostlin. Poslouží jako velký pomocník při výsadbě zeleně, zakládání zahradnických a ovocnářských pěstebních ploch. Kompostování má mnoho výhod. Tou hlavní je, že kompostováním získáte úžasné hnojivo a pěstební substrát zadarmo a ještě se ekologicky zbavíte odpadu z domácnosti. Kompost se považuje za jedno z největších bohatství na zahradě. Mít na zahradě kompost by mělo být samozřejmostí. Je potvrzeno, že 40 % domácího odpadu může být zkompostováno. Odměnou za trošku úsilí vám bude úžasné hnojivo a pěstební substrát. Přírodní a zadarmo.

Jenže častokrát lidi ani nevědí, co všechno tam patří, a právě to je třeba od kompostování odradí. Voda. Papírový odpad kromě křídových a jinak „voskovaných“ papírů (karton, noviny, roličky od toaleťáku, papírové utěrky, plata od vajec nebo papíry od muffinů). Větší papíry je lepší před kompostováním zmuchlat nebo natrhat. Veškerý kuchyňský odpad včetně masa a oleje. Dřevěný popel. Staré bavlněné utěrky, oblečení apod. Existují však i věci, které nepatří ani do kompostu. Kočičí stelivo a psí výkaly. Dětské jednorázové plenky. Biologicky rozložitelné plasty. I když vám budou výrobci tvrdit cokoliv, existuje takové množství „kompostovatelných“ plastů, že se v tom jako laik asi nevyznáte.

Zelená jsou měkké věci. Tráva, kuchyňské zbytky, plevel… Ty dodávají dusík a urychlují rozkladný proces. Sem patří třeba větve, karton, starší dřevité rostliny. Vaječné skořápky do vermikompostéru bezpochyby patří ale… Jako se vším, i se skořápkami se musí nakládat s citem a zdravým rozumem. Na vajíčka mám doma vyhrazenou mělkou plastovou vaničku. Jednak chci skořápky nějak oddělit od zbytku kuchyně kvůli možnosti kontaminace salmonelou, druhak potřebuju vyhradit dostatečný prostor, kde budou schnout. Skořápky necháme nejdřív přes noc oschnout. Suché se nelepí na ruce a rozpadá se i blána na jejich vnitřní straně. Do kompostu nedáváme všechny. Některé nechávám stranou známému pro slepičky. Skořápky nechávám schnout minimálně 24 hodin. Za tu dobu stihne proschnout i vnitřní blána a rozpadne se spolu se skořápkou. Schnout je necháváme vždy jednotlivě. Nikdy je vlhké nezasouvám do sebe, jinak neproschnou a možná zplesniví. Suché skořápky drtím palcem ve dlani na maximálně 5mm malé kousky. Čím menší jsou, tím lépe se z nich bude uvolňovat vápník. I když takhle v ruce asi ne až o tolik. Pro přípravu vajíček čistě na vápník byste museli skořápky dosušit v troubě a rozemlít, například v elektrickém mlýnku na kafe. Také se z nich dělá vodní výluh k postřiku přímo na list, ale o tom jindy. Nám ale jde u drcení skořápek také o jinou věc. Vlastně dvě. Velké skořápky ve výsledném kompostu jednak nevypadají hezky, druhak se s nimi dost špatně pracuje - při sázení škrábou. Kompost chceme mít pokud možno homogenní a na to jsou menší kousky prostě lepší.

Infografika o složení kompostu

tags: #patri #skorapky #do #kompostu