Rakytník řešetlákový (Hippophaë rhamnoides) je původně z Evropy a severní Číny. Jedná se o dlouhověký trnitý keř, pro který jsou typické šedozelené listy a zářivě oranžové plody. Je plně mrazuvzdorný a nenapadají ho houbové choroby či škůdce. Výsev ze semen je možný po celý rok, ideálně však na jaře. Semena by se před samotným výsevem měla namočit na 24 hodin do vody a poté stratifikovat 60 dní v lednici. Dobře se mu daří na slunečném stanovišti v půdě se zásaditou či neutrální reakcí. Poroste však i v kamenitých či písčitých půdách. Rakytník je dvoudomá rostlina, a aby byla bohatá úroda, pěstuje se ve skupinách, kde převažují samičí rostliny. Plody jsou zralé přibližně na konci srpna až v říjnu. Brzká sklizeň před mrazy se doporučuje, pokud chcete plody kvůli vitamínům, jelikož přezrálé o své cenné látky přicházejí.
Rakytník řešetlákový náleží do čeledi hlošinovitých rostlin. Původní domovinou je Kavkaz a střední Asie. Odsud se však velmi brzy rozšířil po celé Evropě a Asii. Známé byly i jeho další příznivé účinky, proto se zde hojně využíval v oblasti medicíny. Latinský název Hippophae znamená ve staré řečtině „třpytící se kůň“. Rakytník je trnitým, opadavým dvoudomým keřem dorůstajícím do výšky až 6 metrů. Listy jsou kopinaté, dlouhé 3-8 cm a větve nesou samčí a samičí květy, které kvetou žlutě a vytvářejí plody až po opylení.
Rakytník roste nejlépe na slunném stanovišti v lehčí, písčité a propustné půdě bohaté na vápník. Může se však pěstovat i na vlhčím stanovišti a snese i mírně slanou půdu. Je dvoudomý, proto na jedno stanoviště vyžadujete samčí i samičí rostliny v poměru zhruba 1:6 ve prospěch samičích. Hnojení není nutné, hlízkaté bakterie v kořenových hlízkách však přispívají k přísunu dusíku. U rostlin starších deseti let dochází k postupnému zmenšování přírůstků, proto je vhodný zmlazovací řez.
Plody dozrávají koncem srpna až října. Při sklízení plodů ručně se doporučuje pracovat v rukavicích kvůli trnům, a preferovat sběr z větviček. Nejšetrnější je však sklizeň stříháním celých větviček do mrazáku a následné odlučení po zmražení. Při zpracování lze plody rozmixovat a přeceďit, vyrobit šťávu, marmeládu, džem či sirup a uchovat je v lednici, mrazničce či sterilizovaných lahvích.
Plody obsahují velké množství vitamínů a minerálů, zejména vitamíny B1, B2, B3, B6, vitamin C, vitamin D a nejvíce vitaminu E ze všech rostlinných plodů. Vitamin C je až 10x vyšší než v pomerančích a jedna bobule může pokrýt denní dávku. Vitamin E přispívá k podpoře imunity a k ochraně buněk. Předávkování může vyvolat pálení žáhy či zvracení.
Šťáva z plodů a sirupy či džusy z rakytníku řešetlákového zlepšují imunitu, paměť a výkon; olej z plodů zvyšuje odolnost organismu a doplňuje vitamíny a minerály. Nálev z listů se používá při rýmě a listy se tradičně používají při léčbě revmatismu a dně. Odvary z listů mohou pomáhat při problémech s pokožkou a vlasovou kosmetikou. V tibetské medicíně se rakytník užívá při kardiovaskulárních chorobách a po chirurgických zákrocích pro zlepšení stavu pacientů.
Kde rakytník roste a jak ho pěstovat? Rady pro výsadbu zahrnují: volba stanoviště, výsadbu na jaře či na podzim, vzdálenost 2 m mezi dřevinami, a důraz na to, že 1 samec opyluje 5-7 samičích rostlin. Dusíkaté hnojení je zbytečné, půdu lze doplnit kompostem. Zálivka by měla být pravidelná zejména v prvním roce, následně stačí dešťová voda. Prořezávání se provádí na jaře za účelem vyčištění, udržení tvaru a zajištění průtahu vzduchu. Sklizeň plodů je nejvhodnější v období srpen až říjen, s postupným dozráváním podle odrůdy.
Rakytník lze pěstovat i ve formě solitéru, skupiny keřů či živého plotu. Trny mohou ztížit sklizeň, proto je vhodné stříhat jednoparou (odstřihovat celé větve s plody) u trnitých odrůd pro usnadnění sběru. Jako odrůdy se uvádí Leikora, Krasavice, Sluníčko, Botanika, Hergo, Habego, Osecký Triumf, Sluníčko a další; některé odrůdy jsou méně trnité a vyznačují se vysokou úrodností. Významné je i rozdělení mezi samčími a samičími odrůdami, které je potřeba pro zajištění úrody.
Rakytník má široké využití: z něj lze připravit sirup, med, džem, marmeládu, čaj, saláty i omáčky, a to díky výrazné kyselé chuti i bohaté výživové hodnotě. Plody lze sušit, mrazit či zpracovávat v různých formách, a dřevo rakytníku má vysokou výhřevnost. Keř se díky své odolnosti a atraktivitě uplatní i v ozelenění svahů a břehů vodních ploch.

Rakytník přesazení! 🧡 Sázení sazenic do volné půdy. Ať PLNÍ! 🌹 | #Rakytník
Rakytník řešetlákový je jednou z nejcennějších léčivých rostlin mírného pásma. Plody obsahují vitamíny A, C, E, B2, K, kyselinu listovou, karotenoidy a flavonoidy. Mezi významné odrůdy patří Sluníčko, Leikora, Krasavice, Baltik, Botanika a Inja. V pěstování je důležité dodržovat zásady dvoudomosti, slunce a kvalitní propustné půdy, stejně jako pravidelný a promyšlený řez a sklizeň.
| Aspekt | Klíčové poznámky |
|---|---|
| Stanoviště | slunce, lehká až písčitá půda, zásaditá až neutrální reakce |
| Opojlovači | 1 samičí na 5-7 samčích rostlin |
| Věkový řez | pro udržení koruny a plodnosti, 3-4 roky na náběh |
| Sklizeň | srpen-říjen, ruční sběr, mrazem uvolněná sklizeň |
Na závěr: rakytník řešetlákový je robustní, nenáročná dřevina s bohatými plody a širokým využitím v kuchyni i v tradiční medicíně. Přeměnou na užitek z něj lze získat nejen vitamíny a minerály, ale i chutné produkty pro každodenní výživu a zdraví.