Španělský rákos (Calamus rotang), známý jako rotan rákosový, je druh popínavé palmy původem z tropické Asie. Jeho tenké, ale mimořádně pevné a ohebné stonky mohou dorůstat délky přesahující i sto metrů, čímž se řadí mezi nejdelší rostliny světa. K popínání využívá zpětné ostny na listech. Přírodní rozšíření: Původní areál této rostliny zahrnuje tropické oblasti Asie, konkrétně Indii, Srí Lanku a Malajský poloostrov. V České republice není původní a ve volné přírodě se nevyskytuje; je pěstována pouze v kontrolovaných podmínkách, například v botanických zahradách, a nelze ji tedy považovat za zavlečený neofyt v pravém slova smyslu. Stanovištní nároky: Preferuje vlhké, stinné podrosty tropických deštných pralesů, často v blízkosti vodních toků a v bažinatých oblastech, jedná se totiž o liánu, která se pne za světlem do korun stromů. Vyžaduje hluboké, humózní a dobře propustné půdy, které jsou mírně kyselé až neutrální. Je stínomilná v mladém stadiu, ale pro kvetení a plození potřebuje v dospělosti více slunečního světla v horních patrech lesa, proto šplhá vzhůru.
V technickém využití je naprosto klíčová, její zdřevnatělé stonky jsou hlavním zdrojem materiálu známého jako ratan, který se používá k výrobě nábytku, košů, holí a sportovního náčiní díky své mimořádné pevnosti a ohebnosti. V gastronomii jsou jedlé mladé výhonky a růstový vrchol (tzv. palmové srdce), které se po uvaření konzumují jako zelenina, podobně jako bambusové výhonky; jedlé jsou i plody, které mají kyselou chuť a někdy se nakládají. V tradičním asijském léčitelství se využívají kořeny a plody pro své svíravé účinky, například při léčbě průjmů a horečky. Okrasné pěstování je omezeno na tropické skleníky a botanické zahrady, specifické kultivary pro zahradní účely prakticky neexistují.
Hlavními obsaženými látkami ve stoncích jsou strukturní polysacharidy jako celulóza, hemicelulóza a lignin, které zajišťují jejich unikátní mechanické vlastnosti - pevnost a pružnost. Plody a další části obsahují vysoké množství tříslovin (taninů), které mají adstringentní (svíravé) účinky, a flavonoidy, jež působí jako antioxidanty. Toxicita: Rostlina není považována za jedovatou pro člověka ani pro zvířata, jedlé části jsou po správné tepelné úpravě bezpečné ke konzumaci. Hlavní nebezpečí spočívá v mechanickém poranění, jelikož stonky, listy a úponky jsou pokryty velmi ostrými, zpětně zahnutými trny, které mohou způsobit hluboké a bolestivé rány.
Možnost záměny ve volné přírodě v České republice neexistuje, jelikož zde neroste. Zákonný status/ochrana: V České republice nepodléhá žádnému zákonnému ochrannému statusu, protože se zde přirozeně nevyskytuje. Na mezinárodní úrovni je druh jako takový veden v Červeném seznamu IUCN v kategorii LC (Least Concern - Málo dotčený), avšak s klesajícím populačním trendem. Český název „španělský rákos“ je zavádějící, protože nepochází ze Španělska; jedná se o historický obchodní název, pravděpodobně proto, že se surový materiál do Evropy v minulosti dostával přes španělské přístavy.
Rodové jméno „Calamus“ pochází z řeckého slova „kalamos“ (rákos, stéblo), zatímco druhové jméno „rotang“ je odvozeno z malajského slova „rotan“, což je místní obecný název pro tuto a podobné palmy. Mimořádnou zajímavostí je, že se nejedná o rákos, ale o popínavou palmu, jejíž stonek může dosáhnout délky přes 100 metrů, což z ní činí jednu z nejdelších rostlin na světě. Roste v Indii, Srí Lance a Myanmaru. Dorůstá výšky 10m jako liána s články o délce 0,3 - 1m, avšak do šířky až 200m nebo více. Listy vyrůstají z uzlin, jsou zpeřené, dlouhé 60 - 80cm, tvoří je mnoho párů lístků a vrcholek je zakončený úponkou. Samčí květy jsou drobné, žluté, samičí květy jsou 2x větší a seskupené do úžlabní laty. Plodem je šupinatá bobule velikosti lískového ořechu obsahující 1 semeno. Vyhovují mu vlhké tropické lesy. Neúplně vyjádřená poznámka: tato část shrnuje základní popis rodu Calamus a charakteristiku druhu rotang.
Popis rodu CalamusRotan patří mezi ratanové palmy, roste v tropech Asie, Afriky a východní Austrálie v podobě šplhavé liány. Vlastní ratanový materiál je podobný bambusovému, ale je mnohem pružnější a ohebnější. Ratanové palmy se pro sklizeň pěstují především v Indonésii. Na mnoha místech světa je však vesničané vyhledávají a těží v lese pro svou potřebu nebo malovýrobu pletených předmětů. Sklizeň je velmi obtížná, protože všechny části ratanových palem jsou hustě ostnaté. V Indii a Thajsku se podetnou kmínky u země, uvážou se na provazy a z houštin je vytahují sloni nebo traktor. Po vytěžení se ratany loupou a suší ve speciálních sušárnách. Dále se zpracovává v horké páře, kdy může být ratan formován do požadovaných tvarů a po vychladnutí a uschnutí si tento tvar dále uchovává. K výpletům a jemnějším dekoračním předmětům se používá ratan štípaný. Pěstování ratanu a výroba nábytku se v poslední době stalo významným průmyslovým odvětvím hlavně v Indonésii. Listy jsou zpeřené a na řapících zpravidla trnité. Květenstvím je bičovitá lata složená z drobných květů. Plody jsou pokryté šupinami.
Potřebuje vlhko a teplo v polostínu v dobře propustné půdě. Množí se semeny. Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny. Popis čeledě Arecaceae (Arekovité) Patří mezi jednoděložné rostliny. Znamená to například, že vytvářený stonek netloustne jako u dvouděložných anebo úplně chybí. Tato čeleď je lidově označována jako palmy a je jedinou čeledí řádu arekotvarých. Většinou pochází z tropů nebo subtropů. Nejjižněji rostoucí palmou je Rhopalostylis sapida rostoucí na 44 rovnoběžce na Chatmanových ostrovech a nejseverjněji rostoucí palmou je Chamaerops humilis, který dosahuje 44 rovnoběžky v jižní Francii. Existuje asi 189 rodů a 2361 druhů. Najdeme v ní keře, vysoké i nízké stromy a dokonce i liány. Listy se nacházejí pouze na konci ve tvaru chocholu, jsou stálozelené, dlanitého nebo 1x (vzácně 2x) zpeřeného tvaru. Rostliny mohou být jednodorné nebo dvoudorné. Bílé nebo béžové květy jsou většinou jednopohlavné, drobné, tvořící husté laty. Plodem je bobule nebo peckovice (s jedinou peckou). Pro pěstování pro ně většinou platí, že by neměli přijít na přímé slunce, mají rády rozptýlené světlo a rosení. Přesazovat by se měly pouze v případě nutnosti protože jej špatně snášejí a nedoporučuje se je také přenášet na jiné místo (mnohdy stačí o 1m nebo jiné natočení).
- Růst: liána dorůstá do výšky 10 m s články 0,3-1 m, šířka až 200 m a více.
- Listy: zpeřené, délka 60-80 cm, s úponkou.
- Květenství: bičovité lata s drobnými květy; samčí květy žluté, samičí dvojnásobně větší.
