Přáli byste si mít zahradu na střeše? A víte, že se váš sen může splnit? Na zelených vegetačních střechách můžete pěstovat skalničky, koření, zeleninu nebo jahody, ale osázet je i keři nebo trávou. Zelená vegetační střecha navíc vytváří ideální izolaci a přinese i mnohé další benefity. V minulém století se k zastavování krajiny vyslovil jeden z největších architektů 20. století - Le Corbusier. Tento francouzský architekt zakomponoval do pěti bodů principů funkcionalismu i vegetační střechy. Jak už tehdy předeslal - „Technika plochých střech umožňuje budovat na střechách zahrady. Nahrazují zeleň, kterou dům místu odebral.“
Díky současným technologiím si můžete vegetaci pořídit na jakýkoliv typ střechy pomocí hydrofilních desek, které byly vyvinuty na základě dlouhodobých zkušeností v zemědělství. Rostliny desky prokořeňují a jejich kombinací s intenzivním střešním substrátem dojde k vytvoření vyváženého vegetačního souvrství. Důležitá je dobrá statika. Hydrofilní desky z minerální vlny zastávají několik funkcí. Jejich hlavní předností je nízká objemová hmotnost, která hraje významnou úlohu v otázce statiky. Při plném nasycení a zavodnění je střešní zahrada samozřejmě značnou zátěží pro budovu a k míře zatížení konstrukce se proto nejprve musí vyjádřit statik.
V maximálním nasyceném stavu je zelená střecha samozřejmě těžší než běžná krytina, a proto typ střešní zahrady limituje především statika budovy. Jakkoliv je nutné při realizaci vycházet ze statiky domu, případné komplikace jsou v rámci současných stavebních technologií zcela řešitelné. Nízká objemová hmotnost hydrofilních desek je proto při realizaci střešních zahrad velkou výhodou. Hlavní funkcí hydrofilní vlny je ale akumulace vody - vodu zadržuje, ale také provzdušňuje celý systém.
Použitím hydrofilní desky proto šetříme statiku i peněženku a rostliny budou navíc dobře prospívat. Realizace pouze na kvalitní střešní krytině; výška jednotlivých vrstev závisí na zvoleném typu zahrady. Zelenou střechu realizujeme pouze na kvalitní střešní krytině s hydroizolací s atestem proti prorůstání kořínků. Nejprve položíme ochrannou geotextilii a dále postupujeme podle zvoleného typu zahrady. Následnou vrstvu tvoří buďto nopová folie pro jednoduchou variantu zahrady nebo hydrofilní desky v požadované tloušťce dle náročnosti provedení zahrady.
Poslední vrstvu již tvoří samotný substrát. Nejčastěji užívané celkové navýšení jednotlivých vrstev je mezi 8 a 10 cm. Nejmenší funkční navýšení je okolo 6 cm, ale tato výška dovoluje pouze omezenou volbu nenáročných jedno druhových rostlin. Naopak horní hranice navýšení je neomezená a limituje jí pouze statika domu. Myslete včas i na péči o vegetaci. Při vyšších vrstvách zeminy si už můžete na střeše pořídit trávník, keře nebo stromy.
Nejčastěji se ale střešní zahrady využívají pro skalničky, rozchodníky, netřesky, ale také pro pěstování koření, které je pak vždy čerstvé po ruce. Oblíbené je i zahradničení na střeše - vypěstovat si můžete i „střešní“ rajčata, tykev, dýně nebo jahody. Je to sice hezká představa, ale při realizaci zahrady je nutné i včas myslet to, že rostliny budou potřebovat i na střeše takovou péči jako na běžné zahradě.
Pokud zvolíte tzv. extenzivní typ zahrady, tedy suchomilnou variantu se skalničkami, zalévat nebudeme muset, pouze zavlažíte po založení zahrady. Naopak při intenzivním typu zahrady je třeba myslet na to, že pokud zvolíte rostliny nebo zeleninu, která často potřebuje vláhu, bude nutné mít i na střeše přívod vody a myslet na pravidelnou závlahu. A například i trávník na střeše bude nutné pravidelně sekat, vertikutovat apod.
Zeleně není nikdy dost a zelená střecha umí kromě čištění vzduchu snížit tepelné výkyvy v interiéru, a to celoročně. Jinými slovy dokáže přirozeně ovlivnit spotřebu energií. Zelené střechy se objevují jako houby po dešti. Kromě toho, že naše města i vesnice krášlí, mají i mnohé praktické výhody. Ochlazují, tlumí hluk, zadržují dešťovou vodu, izolují a prodlužují životnost střech.
Vegetační vrstva pomáhá vyrovnávat extrémní teploty, tvoří životní prostor pro volně žijící živočichy a díky postupnému odpařování vody přispívá ke zlepšení mikroklimatu. Nejprve je potřeba promyslet, jak budete střechu využívat. Extenzivní: Podstatou je vegetace nenáročná na údržbu. Zpravidla vyžaduje pouze jednou až dvakrát do roka kontrolu, odstranění nežádoucí vegetace a případně přihnojení. Intenzivní: Je na údržbu nejnáročnější. Najdete zde trávník, ale výjimkou nejsou ani stromy, nebo dokonce zeleninová zahrada. Nutná je v tomto případě pravidelná, třeba i týdenní údržba, včetně například pravidelného sekání trávy v letních měsících.
Podobně náročné je i její založení, do kterého není radno se pouštět svépomocí. Polointenzivní: Je kompromisem mezi oběma výše zmíněnými typy. Na údržbu je stále relativně nenáročná, nicméně umožňuje osázet i širší spektrum rostlin. Pak je třeba „připravit půdu“. Realizace ploché vegetační střechy je poměrně jednoduchá, obzvlášť u tzv. extenzivních vegetačních střech.
„Oproti střechám s běžnou krytinou je důležitá dostatečná nosnost konstrukce, vhodná tepelná izolace a hydroizolace s atestem proti prorůstání kořínků. Další vrstvy vegetační střechy se kladou na sebe ve správném pořadí - geotextilie, hydrofilní minerální vlna, extenzivní minerální substrát a rostliny, za určitých podmínek i kalíšková fólie,“ říká Josef Hoffmann z ISOVERu. Ani řešení šikmé střechy není nikterak složité. Vynecháte jen geotextilii, ale současně doplníte skladbu o drenážní zpomalovače, což jsou přepážky mezi deskami minerální vlny, které spolehlivě zabrání rychlému odtoku vody ze souvrství.
Substrát je dále potřeba na šikmé ploše stabilizovat, k čemuž se používají například ecorastry, tedy zpevňovače půdy. Jejich výhodou je možnost zapěstování vegetace a následná urychlená montáž. Výběr vegetace je třeba odvíjet také od stanovištních podmínek a v souvislosti se zmíněnými typy zelených střech i od předpokládané intenzity údržby. U prvního jmenovaného se jedná o klimatické povětrnostní vlivy a dále faktory, které jsou pro budovu specifické.
Ani s jedním příliš nezmůžeme - u klimatických vlivů jde zejména o výskyt suchých období, množství srážek, průměrné trvání slunečního svitu či výskyt období mrazu se sněhovou pokrývkou a bez ní. U faktorů specifických pro budovu jde především o zastínění okolními budovami, účinek emisí odpadního vzduchu, únosnost střechy, oslunění a využití srážek jako důsledku sklonu a expozice střechy atd.
V potaz je třeba vzít v tomto ohledu i typ střechy. Ploché střechy si žádné zvláštní řešení nežádají, nicméně u těch šikmých už je třeba zvážit vhodnost některých postupů. Ve chvíli, kdy máte zmapované veškeré podmínky, adekvátně realizované souvrství, můžete připravit semínka a sazeničky. Při výběru skladby rostlin je dobré se poradit s někým, kdo již zná specifika zelených střech a pomůže vytvořit trvalý a udržitelný porost.
K tomu můžete využít služeb šikovného zahradního architekta. Pokud chcete střechu zelenou, ale ne příliš náročnou na údržbu, vytvořit na ní můžete v základu téměř bezúdržbovou okrasnou zahradu. A můžete se spolehnout, že na výsledek se bude krásně koukat. I ty nejméně náročné rostliny propůjčí vaší střeše kouzlo. Platí to zejména pro rozchodníky a netřesky - znáte je jako běžné skalničky, kterým na rozdíl od většiny rostlin příliš nesvědčí prostředí bohaté na živiny.
nepřeskočila část o biodiverzní střeše - Pokud však přemýšlíte hlouběji o tom, jak svou střechu využít nejen k potěše svého oka, můžete vytvořit skutečný přírodní skvost - tzv. biodiverzní střechu. Pro osázení této střechy už můžete vybírat z velké škály rostlin - patří sem okrasné traviny, trvalky, ale i letničky, cibuloviny, nízké keříky a malé dřeviny. Se správnou skladbou rostlin vám střecha může kvést od jara do podzimu. Možností je dokonce i vytvoření střešního jezírka, kde můžete pěstovat vodní rostliny jako třeba lekníny.
Vytvořením takovéto střechy však zpříjemníte život nejen sobě - domovem či zdrojem potravy se může stát spoustě druhů hmyzu, ale třeba i ptákům a jiným volně žijícím živočichům. Vzniklá střešní zahrada však může mít i jiné praktické využití. Komu by se nelíbila možnost natrhat si vlastnoručně vypěstovanou čerstvou bazalku přímo na vlastní střeše? Ani dřevin a stromů se u zelených střech není třeba obávat, natož se jim vyhýbat.
Je však potřeba zajistit správnou skladbu střechy a zaměřit se na stabilitu dřevin. Na to existuje několik způsobů. Mezi ty základní patří vyvázání a ukotvení, které však slouží pouze k přechodnému zajištění - např. do doby, než dřevina pevně zakoření do prokořenitelné textilie či mříže, které naopak slouží k zajištění trvalému. Během doby, kdy je vyvázání či ukotvení nutné, je třeba pravidelně kontrolovat, zda nedochází k zaškrcení dřevin. Kovové součásti musí být odolné proti korozi a vzhledem k tomu, že se jedná o přechodné řešení, musí být i demontovatelné.
U dřevin je pak třeba mít na paměti i to, že při jejich sázení musí být výška balu sazenice menší než mocnost vegetační vrstvy. Simona Sedláčková byla redaktorka webu Prima Living. Vítejte v zahradě, kde vládne abeceda krásy.
Praktické mixy rostlin pro skalničkové střechy
V kategorii A (latinsky) se skrývá pestrá paleta pro skalničky: Tařičky a huseníky vytvářejí barevné polštáře, hvězdnice dodávají letní elan, a pro stínomilné partie jsou tu čechravy. Rozhodně je možné preferovat nízké koberce i vyšší trvalky, které zajišťují strukturu záhonů. Doporučované kombinace zahrnují Aubrietu, Aris a Armerii pro jarní restart skalniček, a rozchodníky pro suché, slunné zóny.
Rozchodníky se vyznačují mimořádnou odolností vůči suchu a schopností růst v chudé, kamenité půdě. Patří mezi nejpoužívanější rostliny na zelených střechách, tvoří mělký kořenový systém a vyžadují jen minimum vody. Zároveň jsou mrazuvzdorné a lze je pěstovat i v květináčích či na balkonech. U nižších druhů se doporučuje slunce a dobře propustná půda; u vyšších kultivarů lze počítat s výraznými květy.
Pro biodiverzní střechu lze zařadit okrasné traviny, trvalky a letničky, které podporují opylovače a poskytují potravu pro hmyz i ptáky. Je vhodné zvolit skladbu rostlin s ohledem na klimatické podmínky, expozici střechy a očekávanou údržbu - od extenzivních variant po plně intenzivní zahrady.

Pokud jde o vizuální doplňky, můžete zvážit infografiku znázorňující vrstvy střešní zahrady: geotextilie, hydrofilní minerální vlna, extenzivní substrát a rostliny, v případě šikmých střech i zpevňovače půdy. Prohlédněte si také možné diagramy výšek vrstev a jejich vlivu na nosnost a izolaci.
V závěru lze zmínit, že zelené střechy nejenže zkrášlují města, ale také snižují energetické náklady, zlepšují mikroklima a vytvářejí nové biotopy pro živočichy. Výběr typu zahrady a nasazení rostlin by měl vycházet z architektonických podmínek a konzultace s odborníky, včetně zahradních architektů a výrobců systémů pro suchou i vlhkou vegetaci.
Rychlá rekapitulace typů střech
- Extenzivní zelená střecha: nenáročná údržba, suchomilná rostliny, nízké nároky na zavlažování.
- Intenzivní zelená střecha: vyšší údržba, zahradní trávy, keře, případně zelenina a dřeviny.
- Polointenzivní: kompromis mezi údržbou a univerzálností rostlin.