Hrušeň je jeden z nejdéle žijících ovocných stromů, dožívá se až 200 let a má také jedno z nejtvrdších dřev. V dávných dobách se věřilo, že na hrušeň může člověk přenést svou nemoc. Hrušeň je listnatý strom dorůstající výšky 8-18 m. Květy jsou bílé, velké a pravidelné. Její plody tvoří malvice, které nazýváme hrušky, mají výrazný podlouhlý tvar, který se rozšiřuje a zakulacuje. Plody hrušně jsou výrazně sladké, sladší než plody jabloní.
Identifikace a využití
Hrušeň se pozná podle listnatého vzrůstu, výšky a bílých velkých květů. Hruškový plod je malvice s podlouhlým tvarem. Hrušně jsou vhodné pro vaření, na kompoty či mošty. V lidovém léčitelství se vařené a pečené hrušky používají proti kašli a záduše, pomáhají při srdečních a oběhových chorobách, vysokém tlaku a nemocích močového měchýře.
ODRŮDY LETNÍ dozrávají do 15. dne průměrné doby dozrávání, ODRŮDY PODZIMNÍ dozrávají do 15. a ODRŮDY ZIMNÍ po 15. období. Hrušně se popisují i jako sestry jabloní; často postrádají slavnostní legendy či tradice, avšak mají vlastní zvláštní význam a krásu.
Historie, tradice a ochrana krajiny
Hrušně nebyly tradičně zasvěceny keltskému kalendáři stromů ani pohanským bohům, i když jsou zvláštní a tajemné. Jsou často stínem a zároveň součástí života. Často jsou spojovány s láskyplnou náručí, blahobytem a naplněním. Dnes se však obvykle mluví o tom, jak žijí pod hrušněmi a jak stará krajina může prospívat i moderní civilizaci.
Plané hrušně (polničky, Pyrus pyraster) jsou malebné a dlouhověké stromy. Polničku poznáme podle drobných listů s okrouhlou čepele a plodů téměř kulatých na dlouhé stopce; kolce napomáhají identifikaci. V okolí Pohanska pod Břeclaví je hojný výskyt polniček.
Památné a významné stromy
Nejznámější hrušeň České republiky - strom roku 2012 v Lidicích - přežila vyhlazení vesnice nacisty. Hrušeň je chráněna místním sdružením a je součástí Památníku Lidice. Důležité jsou i novější objevované staré krajové odrůdy, jako Jakubka a Kozačka, nacházející se v krajině Českého středohoří. Takové odrůdy jsou důkazem bohatého genofondu a historické péče o krajinu.
V Boskovicích jsou hrušně běžné v zahradách a dvorech, avšak počet klesá kvůli rzi. Městské výsadby a alejové stromořadí však ukazují, že hrušně mohou být i okrasné, například podél cesty pod židovským hřbitovem. V regionu se zachovaly i staré tvary korun a větevních konstrukcí, které vypovídají o dávné zemědělské praxi.
ODRŮDY Hrušní a jejich využití
Hrušně tvoří u nás asi 10 % všech ovocných stromů; množství se mírně snižuje. Jsou to stromy mírného pásma s potřebou mírně teplejšího prostředí než jabloně. Nejlépe se jim daří v řepařských a kukuřičných oblastech, méně v bramborářských. Jsou méně náročné na vzdušnou i půdní vlhkost a jejich kořeny jdou do hloubky, což umožňuje čerpat vodu z hlubších vrstev, pokud je spodina propustná. Hrušky dávají přednost suchějším půdám a mohou tolerovat hluboké podzemní vody, ale vyžadují volnou spodinu.
Letní a podzimní odrůdy jsou kvalitní, zimní odrůdy méně. Pěstování v zimních oblastech je tedy omezené na teplejší lokality. Různé odrůdy roste různě-některé bujně, jiné slabě; některé tvoří vysoké a štíhlé koruny, jiné rozložité vhodné pro ovocné stěny. Většina hrušní se štěpuje na semenáč (planá hrušeň), některé na kdoulon (vyšlechtěnou podnož). Kdouloň omezuje růst koruny, je teplomilná a vhodná do teplých oblastí. Při výběru odrůd a podnoží pro zahrady je nutné zohlednit místní podmínky.
Nejvhodnější tvar pro hrušeň na zahradě bývá zákrsek; některé odrůdy lze sázet i na ovocnou stěnu. Nedoporučuje se sázet velké množství letních či podzimních odrůd, protože při vysoké úrodě bývá obtížné rychle zkonzumovat přezrávající plody. Hrušně dávají v průměru vyšší výnosy než jabloně.
Další ovocné stromy a jejich postavení
Jabloně tvoří u nás asi 39 % všech ovocných stromů; jsou stromy mírného pásma, nejlépe prosperují ve vlhčích oblastech a při dostatku vody a živin. Hlavní jabloně jsou určené pro konzumaci čerstvé i uskladnění; existuje široká škála podnoží pro ovlivnění koruny, doby plodnosti i adaptability klimatickým podmínkám. Jabloně vyžadují doplňkovou závlahu v intenzívních výsadbách a preferují mírně kyselé půdy.
Hrušně tvoří kolem 10 % ovocných stromů; jejich pěstování je náročnější na podmínky, ale z hlediska výnosů bývají vysoce efektivní. Višně tvoří asi 3 %, třešně 9-10 %, švestky 20 %, meruňky 4 % a broskvoně 3 %. Většina z těchto druhů vyžaduje dostatečné slunce, propustné půdy a vhodné odrůdy pro konkrétní klima. Meruňky a broskvoně jsou teplomilné a vyžadují ochranu před jarními mrazíky a doplňkovou závlahu. Slivoně a mirabelky vyžadují vlhčí, hlubší půdy a středně až neutrální reakci půdy.
Pěstování a péče v zahradách
Pro výsadbu ovocných stromů je důležité připravit kvalitní půdu, zajistit oporu ke kůlu a zabezpečit pravidelnou zálivku v prvním roce. Díky správné volbě podnože lze velikost stromu a nároky na údržbu přizpůsobit. Sloupcové odrůdy jabloní se hodí na malé zahrádky; jsou jedny z nejméně náročných ovocných dřevin. Optimální průměrná roční teplota pro pěstování jabloní je 7-8 °C. Hrušně vyžadují středně teplé až teplé slunečné polohy a dobře se jim daří na jižních svazích s expozicí jihozápadní či jihovýchodní.
Ořešák vlašský tvoří mohutné koruny a vyžaduje prostor, otevřené polohy a středně těžké půdy s dostatkem vláhy a vápníku. Na těžkých a podmáčených půdách má nízkou odolnost vůči mrazu a namrzání v květu.
Ochrana a budoucnost sadů
Rovnováha ve výsadbě nevzniká jen rychlým zaplňováním mezer, ale vytvářením podmínek pro prevenci prodření stromů. Nadměrnou chemizací a fragmentárním přístupem k údržbě se zhoršuje životospráva krajiny. Zachování starých odrůd a péče o genofond je důležitá pro stabilitu budoucích výnosů a odolnost proti chorobám, jako je rzi u hrušní šířená nepůvodními jalovci. Podporou starých krajových odrůd a rozumnou změnou v péči o sady lze udržet biodiverzitu i estetiku venkovských oblastí.
Seznam vybraných odrůd a jejich charakteristik
- Hrušeň Milka (Pyrus communis Milka): zimní odrůda s postupným dozráváním, plody střední velikosti, dužina pevnější a později měkne, roubovaná na KD.
- Hrušeň Jelka (Pyrus communis Jelka): podzimní odrůda se stabilní plodností a vyváženou chutí; plody středně velké, zelenožluté s červeným líčkem.
- Jabloň Sirius (Malus domestica Sirius): česká zimní odrůda s aromatickými žlutými plody a odolností vůči chorobám.
- Jabloň Melodie (Malus domestica Melodie): zimní odrůda s velkými, vyváženými plody a spolehlivou plodností.
- Jabloň Gala Decarli Fendeca (Malus domestica Gala Decarli Fendeca): raně zimní odrůda s výrazně červenými plody a sladkou dužninou.
- Jabloň Telse (Malus domestica Telse): česká podzimní odrůda s atraktivním zbarvením a harmonickou chutí.
- Jabloň Lipno (Malus domestica Lipno): česká podzimní odrůda s velkými plody a sladce navinulou dužninou.
- Jabloň Nela (Malus domestica Nela): česká letní odrůda s šťavnatými plody pro přímou konzumaci.
- Broskvoň Fairhaven (Prunus persica Fairhaven): raně střední, samosprašná odrůda s velkými plody a pevnou dužinou.
- Švestka Stanley (Prunus domestica Stanley): polo‑pozdní odrůda s vysokou plodností a velkými plody pro konzumaci i zpracování.
- Broskvoň Redhaven (Prunus persica Redhaven): velmi rozšířená odrůda pro letní sklizeň a univerzální využití plodů.
Ovocné stromy nabízíme na slabě i středně rostoucích podnožích, vždy s jasným označením typu pro snadnou orientaci. Při výběru je důležité připravit kvalitní půdu, zajistit oporu ke kůlu a pravidelnou zálivku v prvním roce. Slunce a dobrá cirkulace vzduchu jsou klíčové pro zdravý růst a bohatou sklizeň.
