Svízel přítula je jednoletá bylina z čeledi mořenovitých. Má až 150 cm dlouhou, výrazně čtyřhrannou přímou nebo popínavou lodyhu. Úzké podlouhlé listy porostlé zahnutými chloupky jsou uspořádané v přeslenech. Kvete od června do září. Latovitá květenství jsou tvořena nenápadnými bílými kvítky. Plodem je dvounažka hustě pokrytá tuhými háčkovitými chloupky. Druhové jméno rostliny odkazuje na schopnost plodů, ale i listnatých lodyh snadno a pevně přilnout k oblečení či srsti zvířat, díky čemuž se semena dostávají na nová stanoviště.
Svízel přítula je rozšířena téměř po celém světě, hojně se vyskytuje i u nás. Svízel přítula není příliš často využívaná jako léčivá rostlina, má však obdobné účinky jako svízel siřišťový. Nať svízele obsahuje glykosid asperulosid, pryskyřici, třísloviny, silice, minerály a enzymy. Působí močopudně a protikřečově, ve formě čaje nebo tinktury se užívá při zadržování vody v organizmu, zánětech močových cest a křečích hladkého svalstva. V lidovém léčitelství se doporučuje také při potížích lymfatického systému, zvětšené štítné žláze a onemocněních ústní dutiny. Zevně se svízel používá na koupele či obklady při kožních problémech, vyrážkách, furunklech (hnisavých zánětech vlasových váčků), popáleninách a také jako obklad na klouby při revmatických onemocněních.
Napsal MUDr. Zveřejněno: 23. Líbí se vám tato stránka? Klikněte prosím na 5 hvězdiček. Moc Vám děkujeme! Svízelů u nás roste množství druhů. V tomto textu se zaměříme na čtyři, které potkáme v naší přírodě nejčastěji a které můžeme využít pro léčebné fytoterapeutické účely. Pokud se budeme trošku snažit, můžeme svízele rozeznat již v jejich tzv. sterilním (tedy doposud nekvetoucím) stavu. je notoricky známá rostlina, rostoucí všude ve společnosti kopřiv, ale též ve vlhčích lesích. Je to rostlina jednoletá, má tedy pouze chabé kořínky a dá se snadno vytrhnout ze země. je vytrvalá bíle kvetoucí rostlina humózních květnatých lesů, nejčastěji bučin, suťových lesů a dubohabřin. najdeme na suchých, prosluněných stráních nebo ve světlých borových lesích. Jeho listy jsou skoro až jehlicovitě úzké, podvinuté až ke střední žilce, na starších rostlinách kratší než lodyžní články (na mladých mohou být i delší), lesklé. Lodyhy jsou bohatě větvené. je bíle kvetoucí svízel se široce rozkladitým květenstvím, jehož lodyha je poléhavá až vystoupavá, křehce lámavá a listy poměrně široké; roste na vlhkých loukách a v příkopech. Velmi podobný je svízel bílý (G. album), který má lodyhu pevnou, vystoupavou nebo přímou, listy užší a stažené husté květenství; roste na sušších místech. JAKÉ MÁ ÚČINKY SVÍZEL POVÁZKA NA ZDRAVÍ JE UVEDENO ZDE. Svízel siřišťový je nenápadná, ale překrásně zářící bylinka, která v létě pokrývá louky zlatavým kobercem. Lidově se mu říká svatojánské zlato, ženský svízel, senný květ nebo žlutý svízel - a právě v čase kolem svatého Jana (24. června) bývá v plné síle. Svízel siřišťový (Galium verum) je trvalka z čeledi mořenovitých, často zaměňovaná se svízely jiných druhů. Roste na slunných, sušších místech - mezích, pastvinách, na suchých loukách a stráních. Suší se ve stínu, rozprostřený ve slabé vrstvě. V lidovém léčitelství byl svízel považován za „čistitelku krve a ženských potíží“. 1. 2. 3. 4. Svízel siřišťový je nejen krásná letní bylinka, ale i jemná léčitelka ženského těla, posilující srdce a uklidňující duši. Jeho vůně zůstává i po usušení, účinky zase přetrvávají v čaji, koupeli i domácí kosmetice. Zdroj: Ing. Bc. Botanická charakteristika:Jednoletá, 20 - 150cm vysoká bylina porostlá nazpět ohnutými chlupy a osténky. Listy v 5-7četných přeslenech, úzce až široce obkopinaté, na okraji a na rubu na střední žilce s nazpět ohnutými osténky. Květenstvím jsou úžlabní vrcholíky, květy velmi drobné, koruna bílá. Plody jsou kulovité až kulovitě ledvinovité. Význam a zajímavosti:Z procházky přírodou si kromě krásných zážitků můžeme odnést i méně příjemné věci, a nemusí to být jen klšťata. Na oblečení, zvláště teplácích, ponožkách nebo botách, můžeme najít drobné zelené kuličky, které se sem zachytily během naší vycházky a docela obtížně se odstraňují. Jsou to plody svízele přítuly, které jsou opatřeny nazpět ohnutými ostnitými chlupy. To jim umožňuje přichytit se na oblečení nebo srsti zvířat. Avšak svízel to nedělá proto, aby nám zněpříjemňoval život. Je to důmyslný způsob rozšiřování semen, kterému se odborně říká epizoochorie. Plody opatřené zpětnými háčky se přichytí na srst zvířat nebo oděv lidí, a tak se přemístí na jiné místo.

Vzdělávací poznámka: Svízel siřišťový bývá často zaměňován s jinými svízelemi. Jeho charakteristické epizoochorické plody slouží k rozšiřování na nové biotopy, což je důležité pro populaci a ekologii stanovišť.
- Úvod do taxonomie a rozšíření svízelů
- Porovnání klíčových druhů a jejich stanovišť
- Léčebné využití a tradiční použití v lidové medicíně
| Druh svízele | Typ využití | |
|---|---|---|
| Svízel přítula | Jednoletá bylina, až 150 cm, plody s háčky | Močopudné, protikřečové, zevní aplikace |
| Svízel siřišťový | Trvalka, žluté květenství, světlá hmota | Léčebné a kosmetické použití |