Vápník působí významně na utváření a udržení příznivých vlastností půd, ale zároveň je základní živinou pro rostliny. Drcený vápnitý dolomit je přírodní hnojivo s vysokým obsahem vápníku, hořčíku a stopových prvků, které jsou nezbytné pro zdárný růst rostlin. Celkový obsah CaCO3 min. Celkový obsah MgCO3 min. Obsah CaCO3+MgCO3 ve vysušeném vzorku min. Hořečnatovápenaté hnojivo určené k obohacení půdy hořčíkem a k pozvolné úpravě půdní kyselosti. Zvyšuje sorpční kapacitu půd. Vytváří příznivé podmínky pro zlepšení půdní struktury. Zlepšuje využitelnost zásob fosforu.
Hnojivo se nepoužívá při pěstování kyslomilných rostlin (azalky, rododendrony apod.). Aplikace spojená se zapravením do půdy se provádí po sklizni. t váp. t váp. t váp. t váp. t váp. t váp. Vyrábí se granulací za sucha ( kompaktováním ) z velmi jemně mletého pravého vápna (0,045 - 0,09 mm). Lze ho aplikovat i do vzešlého suchého porostu a na povrch půdy bez nebezpečí popálení a následné karbonatace. Velikost granulí je od 3 do 8 mm.
Oproti okopaninám (brambory, cukrová řepa) je řepka 2-3 krát náročnější na vápník a ve srovnání s obilninami (např. Příjem vápníku rostlinami je ovlivňován nejen jeho obsahem v půdě, resp. Příjem vápníku také může zpomalit vysoký obsah kompetičních kationtů, jako je draslík (K+) nebo amonný iont (NH4+). Jejich zvýšený obsah se v půdě vyskytuje po aplikaci kejdy a digestátů/fugátů (K+ i NH4+), případně minerálních hnojiv jako močovinaa síran amonný (NH4+).
Na půdách s dobrou zásobou Mg, nízkou zásobou Ca a současně horší půdní strukturou včetně nízkého pH je velmi vhodnou alternativou k hnojivům obsahujícím dusík a síru např. Obsah S přepočtený z SO3 je min. Vliv na tuto rychlost má nejenom jemnost mletí ale také biologická aktivita půdy, kyselost půdy a také vlhkost resp. Podle naší zkušenosti a výsledků pokusů jenom vlastní úprava pH většinou nic neřeší. Je nutné přistoupit k provzdušňování, odvodňování, mechanické likvidaci, přísevům a podpory růstu kulturních druhů trav a to všechno je dlouhodobý proces.
Obsah čistých živin je stejný jako u klasických vápenců (obsah CaCO3 př. Rozhodující při změně hodnoty pH je celková dávka CaO resp. Toto hnojivo je velmi vhodné pro krátkodobější udržovací vápnění, zejména při technologické tísni v přípravě a při nemožnosti využití klasického vápnění- např. Vzhledem k velmi jemnému mletí zgranulovaných částic a k pohyblivosti Ca je vhodné na tzv. Min. Obsahuje min. Poznámka-nemá tak silné žíravé účinky jako pálené vápno a proto ho lze použít i na vápnění na list - např. ZDROJ.
Nejen na jaře, kdy máme radost z toho, že po zimě znovu můžeme začít pěstovat květiny a zeleninu, je třeba hnojit. I po sklizni se musíme o zahrádku a záhony starat. Hnojením zásobním se rozumí hnojení hlavně prvky jako je fosfor, draslík a vápník. Tyto živiny jsou v půdě vázány a rostliny si je postupně odebírají, proto je vhodné mít v půdě tyto prvky optimálně zastoupeny. Protože v průběhu vegetace máme málo možností, jak tyto živiny rostlinám dodat, je vhodné je do půdy dostat na podzim při rytí záhonů.
Fosfor můžeme aplikovat ve formě granulovaného superfosfátu, draslík například draselnou solí nebo síranem draselným. Můžeme také použít hnojivo NPK, pokud se smíříme s tím, že dusík obsažený v tomto hnojivu nám do jara v půdě nevydrží. Pokud toto přihnojení provedeme právě na podzim, v průběhu zimy hnojiva uvolní živiny a budou připraveny na jarní sezonu.
Vápník jednou za čtyři roky. Samostatnou kapitolou zásobního hnojení je dodání vápníku. Hnojení vápníkem by se mělo provádět jednou za čtyři roky, to je přesně doba, po kterou dochází k rozpadu a uvolnění vápníku z mletého dolomitického vápence. Toto hnojivo je vlastně nerost namletý na jemný prášek a vápník se z něho uvolňuje postupně po dobu čtyř let. Po celou tuto dobu vápenec ovlivňuje i kyselost půdy, a tak nemůžeme čekat po aplikaci vápence výsledky již v prvním roce. Je to dlouhodobý proces.
Dalším typem zásobního hnojení je hnojení organickými hnojivy. V dřívějších dobách žádná anorganická hnojiva nebyla a naši předci používali k hnojení hlavně klasický hnůj. Ten také zapravovali do země převážně na podzim, protože věděli, že v půdě přes zimu dojde k rozložení pevných částí pevných částí a budou mít na jaře živiny připravené. Dnes máme hnůj k dispozici také ve formě granulí, z nichž se živiny uvolňují o něco rychleji než z klasického hnoje a podzim je to pravé období pro dodání kravského či koňského granulovaného hnoje s rohovinou do záhonů. Lze využít i granulované slepičince, které oproti ostatním i organickým hnojivům obsahují velké množství fosforu. Takže směsí například koňského hnoje s rohovinou a slepičinců dodáte záhonům skvělý organický koktejl, po kterém rostliny na jaře najdou záhony připravené a plné všech potřebných živin.
Na podzim nás čeká také příprava vytrvalých rostlin na zimu. Konifery, trávníky, růže a stálezelené keře potřebují v této době jinou výživu. Stejně tak to platí i u trávníku. V září začneme intenzivně hnojit podzimním trávníkovým hnojivem, které má vyvážený poměr živin a větší obsah draslíku a tím zpevní buněčnou stěnu trav.
Podzimním trávníkovým hnojivem se vyplatí hnojit trávník i v průběhu vegetace, hlavně v období extrémního sucha, protože složení živin v tomto hnojivu významně ovlivňuje i hospodaření s vodou v rostlinách. V průběhu podzimu budou stačit maximálně tři aplikace a trávník perfektně přezimuje.
Konifery ošetříme některým z podzimních hnojiv na jehličnany. Tato hnojiva pomohou k rychlejšímu vyzrávání dřeva, zpevní buňky nových přírůstků a posílí jehlice.
Tempo pro kompost. Na podzim také můžeme připravit a vydezinfikovat záhony pro jarní setí a vyčistit skleník od plevelů, chorob, škůdců z letošní sezony. Stačí po zrytí aplikovat dusíkaté vápno, které výborně desinfikuje, vyčistí a připraví půdu na jarní osetí. Zbytky po sklizni, kterých je na podzim na zahradě určitě spousta, doporučujeme kompostovat a vytvářet si tak svůj vlastní kompost, který je tím nejlepším, co můžeme svým záhonům dopřát. A protože na podzim v kompostu shromáždíme velké množství materiálu a potřebujeme nastartovat intenzivnější proces rozkladu, doporučuji použít Urychlovač kompostu - směs mikroorganismů, které rychle rozkládají dřevité stonky a urychlují zrání kompostu. Používá se jako hnojivo na pozvolnější úpravu půdní reakce, k zlepšení fyzikálně chemických vlastností půdy.
Obsah hořčíku příznivě ovlivňuje tvorbu chlorofylu. Je vhodný zejména k aplikaci na středních a lehčích půdách a travnatých porostech. Slouží jako neutralizační materiál proti účinkům kyselých průmyslových exhalátů. Dávky vápenatých hnojiv se řídí pH, půdním druhem a nároky pěstovaných plodin. Aplikace spojená se zapravením do půdy se provádí po sklizni. Dolomitický vápenec mletý, druh B se nedoporučuje použít pro pneumatické rozmetání autocisternami. Mletý vápenec je dráždivý. Dráždí oči. Při práci zamezte styku vápence s očima. Vdechování prachu zabraňte používáním vhodných ochranných pomůcek. Při zasažení očí vymývejte alespoň 5 minut velkým množstvím vody event. při násilně otevřených víčkách, následně vyhledejte lékařskou pomoc. Při požití vypijte sklenici vody, nevyvolávejte zvracení. Balené hnojivo se dodává ve vícevrstvých papírových pytlích o hmotnosti 40 a 25 kg. Balený výrobek skladujte v původních obalech. Chraňte před poškozením obalu a působením vlhkosti. Aktuální cenovou relaci a podmínky dodání naleznete v aktuálním ceníku.
Jednou ze základních činností každého zemědělce je výběr správného hnojiva. Prostředky používané při pěstování rostlin je třeba vybírat pečlivě, protože každá půda potřebuje jiné minerální prvky. Vzhledem k převážně kyselé půdní reakci u nás se vápenatá hnojiva v mnoha případech osvědčují jako dobrá volba. Vápnění pole pomocí specializovaných prostředků je oblíbeným procesem obnovy pH půdy. Vápno má schopnost ji odkyselovat. To je zvláště důležité, protože většina půd naší země je kyselá, což je pro mnoho plodin nepříznivé. Značná část rostlin, včetně u nás pěstované zeleniny, potřebuje ke svému růstu půdu se zásaditými, neutrálními nebo mírně kyselými vlastnostmi.
Používání vápenatých hnojiv se často ukazuje jako nezbytné, protože i půda s vysokým pH se může časem okyselit. Přispívají k tomu jak přírodní procesy, tak lidská činnost. Pomocí vápenatých hnojiv jsme schopni neutralizovat účinky těchto procesů. Je však důležité si uvědomit, že ani sebelepší lék nám nepomůže jednou provždy. Každý zemědělec se musí postarat o základní ochranu půdy, aby nedocházelo k acidifikaci. Důležitým krokem je cyklické měření pH půdy. K tomu musí být vzorky půdy předloženy laboratoři. Jedině takový výsledek bude přesný a řekne nám, zda bude hnojivo vápno dobrou volbou.
Může se stát, že se reakce kyselosti ukáže jako správná a půda potřebuje jiný druh podpory. Vápenitá hnojiva se obvykle vytvářejí pražením vápence při vysokých teplotách. Výsledkem tohoto procesu je reaktivní ve vodě rozpustné činidlo (potom se tvoří oxid vápenatý a hydroxid vápenatý ). Tato zásada platí pro oxidová hnojiva. Uhličitanovápenatá hnojiva se naproti tomu vyrábějí drcením horninového materiálu. Výskyt karbonátových vápencových hornin je u nás zcela běžný, proto vápenná hnojiva nabízí mnoho výrobců. Některá z těchto opatření jsou také vedlejšími produkty průmyslových procesů. Výsledná vápenná hnojiva jsou levná, ekologická a bezpečná .
Uhličitanová vápenatá hnojiva nebo drcené kameny. Doporučeno pro lehké a suché půdy, většinou se používá na podzim, po sklizni. Hnojiva na bázi oxidu vápenatého, jejichž použití se doporučuje především na vlhkých půdách. Tento typ minerálního přípravku farmáři nejčastěji aplikují na jaře, před setím plodin. Jak jsme již zmínili, oxidová hnojiva jsou reaktivní a korozivní: tyto vlastnosti jim umožňují ničit škodlivé mikroorganismy. Vícesložková hnojiva např. s příměsí hořčíku nebo síry. Tato hnojiva můžeme rozdělit i podle dalšího třídění: rozlišujeme vápenatá hnojiva granulovaná, kapalná a sypká. Jakou formu přípravy zvolíme, by nám mělo diktovat mimo jiné i roční období. Sypké vápno se rychle vstřebává a můžeme jej aplikovat na jaře, zatímco granule potřebují mnohem více času, aby se spojily s půdou. Při výběru produktu věnujte pozornost jeho procentuálnímu obsahu CaO. Měl by být přizpůsoben stupni kyselosti půdy.
Kdy použít vápno pro odkyselení půdy? Už víte, že by se to mělo dělat pouze tehdy, je-li to odůvodněné, protože navzdory mnoha cenným vlastnostem může být škodlivý - jako všechno, co se používá v nadměrném množství nebo nesprávným způsobem. Primárním doporučením samozřejmě je, že pH půdy je příliš nízké, jak ukázalo měření. Pamatujte, že změny mohou nastat ze sezóny na sezónu, ovlivněné mimo jiné srážkami, hnojením půdy, plodinami, planými druhy rostlin nebo mikroorganismy. Specializovaná a přesná měření a testy nám prozradí nejen pH půdy, ale i její nedostatky.
Půda má nejčastěji nedostatek hořčíku, draslíku a fosforu. Pokud se díváte do kalendáře a přemýšlíte, kdy aplikovat vápenatá hnojiva, aby byla co nejúčinnější, rezervujte si čas na podzim nebo na jaře. Při aplikaci vápenných hnojiv je třeba vzít v úvahu i povětrnostní podmínky. Hnojením zásobním se rozumí hnojení hlavně prvky jako je fosfor (P), draslík (K) a vápník (Ca). Tyto živiny jsou v půdě vázány a rostliny si je postupně odebírají, proto je vhodné mít v půdě tyto prvky optimálně zastoupeny. Protože v průběhu vegetace máme málo možností, jak tyto živiny rostlinám dodat, je vhodné je do půdy dostat na podzim při rytí záhonů.
Fosfor můžeme aplikovat ve formě granulovaného superfosfátu, draslík například draselnou solí nebo síranem draselným. Samostatnou kapitolou zásobního hnojení je dodání vápníku. Hnojení vápníkem by se mělo provádět jednou za čtyři roky, to je přesně doba, po kterou dochází k rozpadu a uvolnění vápníku z mletého dolomitického vápence. Toto hnojivo je vlastně nerost namletý na jemný prášek a vápník se z něho uvolňuje postupně po dobu čtyř let. Po celou tuto dobu vápenec ovlivňuje i kyselost půdy, a tak nemůžeme čekat po aplikaci vápence výsledky již v prvním roce. Je to dlouhodobý proces.
Dalším typem zásobního hnojení je hnojení organickými hnojivy. V dřívějších dobách žádná anorganická hnojiva nebyla a naši předci používali k hnojení hlavně klasický hnůj. Ten také zapravovali do země převážně na podzim, protože věděli, že v půdě přes zimu dojde k rozložení pevných částí hnoje a budou mít na jaře živiny připravené. Dnes máme hnůj k dispozici také ve formě granulí, z nichž se živiny uvolňují o něco rychleji než z klasického hnoje a podzim je to pravé období pro dodání kravského či koňského granulovaného hnoje s rohovinou do záhonů. Lze využít i granulované slepičince, které oproti ostatním i organickým hnojivům obsahují velké množství fosforu. Takže směsí například koňského hnoje s rohovinou a slepičinců dodáte záhonům skvělý organický koktejl, po kterém rostliny na jaře najdou záhony připravené a plné všech potřebných živin.
