Přední Asie je místem, kde lidé objevili kouzlo vína a začali pláně rostoucí lesní vinnou révu pěstovat a hýčkat na prvních vinohradech. Od doby, než se z ní stala ušlechtilá réva, která se pěstuje ve vinařských oblastech po celém světě včetně naší země, uplynulo několik tisíc let. Známe mnoho odrůd révy, jaké víno se z nich vyrábí, jak chutná, jaký ročník byl obzvláště povedený.
Že v Evropě se vyskytuje pouze jediný druh - réva vinná, lat. Vitis vinifera, o tom svědčí současný obraz světa. Tvoří jej dva poddruhy, původní planě rostoucí lesní vinná réva (Vitis vinifera subsp. sylvestris) a její kultivovaná a zdomácnělá sestra známá jako ušlechtilá vinná réva (Vitis vinifera subsp. vinifera). Lesní a ušlechtilá vinná réva se od sebe liší znaky listů, stonků, úponků, bobulí a peciček. Podstatným rozdílem je způsob rozmnožování. Zatímco lesní réva je dvoudomá, tj. jedna rostlina poskytuje pyl a druhá vytváří květy se semeníky, u ušlechtilé révy došlo k velké změně.
Možná budete překvapeni, co všechno roste v evropských lesích. Volně v přírodě nalezneme jak planě rostoucí lesní vinnou révu, tak zplanělou ušlechtilou révu (resp. její odrůdy), americké podnože, které se dostaly z vinic, ale také hybridní rostliny, které vznikly spontánním křížením všech těchto forem mezi sebou. Na našem území je lesní vinná réva vzácná a roste jen na dolním toku řeky Moravy. Nejblíže k našim hranicím se vyskytuje až v Podunají.
Dávný příběh se začal odvíjet v Přední Asii přibližně před 6100 lety, v průběhu doby měděné (poslední fáze doby kamenné) a na počátku doby bronzové. V oblasti Kavkazu se nachází pomyslná brána mezi světadíly. V místech, kde končí Asie a začíná Evropa a naopak, lidé poprvé objevili kouzlo vinné révy. Poznali opojné účinky vinné šťávy, která rychle zkvašuje, a začali se její výrobě věnovat důkladně. Tato oblast světa má ještě jedno specifikum. Planě rostoucí lesní réva tu má obrovskou genetickou rozmanitost. Její potenciál tvořit variabilní potomstvo se měl v budoucnu teprve ukázat vznikem tisíce evropských odrůd.
Ale nepředbíhejme. Historicky první vinaři a šlechtitelé si proto v přírodě vybírali rostliny, které měly větší a sladší bobule, větší hrozny a ty začali pěstovat a „šlechtit“ na obdělané půdě. V lednu roku 2011 proběhla ve světovém tisku zpráva, že v arménských horách v oblasti Areni nedaleko hranice s Íránem byla objevena jeskyně, která je nejstarším nálezem a dokladem výroby vína na Zemi.
Nejstarší vinice světa bychom našli v Přední Asii v Mezopotámii, v úrodné oblasti mezi řekami Eufrat a Tigris. Kolem roku 3500 př. n. l. bylo vinařství v Babylónii a Asýrii na vysokém stupni. V Egyptě se o tisíc let později objevují na hieroglyfech obrazy 6 až 8 odrůd vinné révy. O kupeckých stezkách a obchodování s vínem mezi zeměmi Perského zálivu a Středozemím svědčí řada písemných záznamů, které se dochovaly na hliněných tabulkách. Nejstarší texty z období 2000 až 3500 př. n. l. psané klínovým písmem byly objeveny v ruinách starobylého městského státu Ebla a v sumerských městěch Mari, Ur a Lagaš. Dozvídáme se, že kolem těchto měst existovalo několik malých zavlažovaných vinohradů, které obvykle patřily k chrámovým komplexům. O něco mladší jsou záznamy z Ugaritu. Město stávalo na středomořském pobřeží a místo, kde byly objeveny jeho ruiny, nese poetický název Fenyklový mys. Zkušenými vinaři byli především Řekové. Uměli získávat nové odrůdy výsevem ze semen, znali hnojení, roubování, očkování i štěpování a řez révy. Metody, které byly postupně zapomenuty a znovuobjeveny (zejména štěpování a očkování) až v 19. století. Řekové se společně s Féničany zasloužili o rozšíření révy ve Středozemí.
Do Itálie, konkrétně na Sicílii a do Kalábrie, se vinařství dostalo již na konci doby bronzové prostřednictvím mykénských Řeků a o pár století později se již šířilo podél pobřeží na sever. Evropské vinohradnictví a vinařství také významně ovlivnili Etruskové, kteří obývali střední Itálii (Toskánsko, Umbrii a sever Latia). Řekové dávali přednost hustým keřům vedeným nízko nad zemí pomocí vidlicovitých podpěr. Keře sice dávaly menší úrodu, avšak ovoce se vyznačovalo koncentrovanými a výraznými obsahovými látkami. Etruskové naopak upřednostňovali keře, které byly vedené vysoko nad zemí a větve a šlahouny přirozeně spočívaly na okolních stromech a keřích. V Itálii se oba systémy pěstování a vedení révy uplatňují dodnes.
V jižních oblastech a na italských ostrovech, kde se tradičně pěstovala réva, která produkovala víno s vysokým obsahem alkoholu a nízkou aciditou, se etruský systém osvědčil. Na mnoha místech byl modernizován a stromy byly nahrazeny mřížemi, na nichž réva může spočívat. Došlo také na propojení řeckého a etruského principu a vznikla metoda, která je v Itálii známá jako Casarca. Ačkoliv má francouzské vinařství celosvětový obdiv a zvuk, jen málo je známo o tom, jak se odrůdy révy původem z Přední Asie mohly dostat do Francie. V roce 1963 byl na Azurovém pobřeží objeven starověký přístav Lattara. Mezi Etrurií a francouzským pobřežím panoval ve starověku čilý obchodní ruch. V přístavu v kupecké čtvrti byly nalezeny etruské amfory (500-475 př. n. l.), v nichž se dováželo víno a také kamenný lis z vápence (425-400 př. n. l.). Chemická analýza organických zbytků prokázala přítomnost vína v amforách. Všechny zkoumané vzorky byly pozitivní na přítomnost kyseliny vinné, která je jakýmsi bio-ukazatelem či otiskem všech euroasijských odrůd vinné révy z Blízkého východu a ze Středozemí. Mezi organickými látkami byly objeveny též stopy pryskyřice z jehličnanů. Předpokládá se, že se ve starověku víno ze střední Itálie hojně exportovalo do jižní Francie, kde po něm byla poptávka. To nakonec vedlo k dovozu euroasijských odrůd révy, které se tehdy v Toskánsku a Umbrii pěstovaly. Pecičky, stonky, úponky a vyschlé slupky od hroznů nalezené poblíž kamenného lisu v Lattaře svědčí o tom, že místní lidé révu pěstovali, hrozny si sami udusávali a víno vyráběli. Kolem roku 425 př. n. l. Nezapomeňme však, že mnohem dříve kolem roku 600 př. n. l. zakládají fókájští Řekové na francouzském pobřeží obchodní stanici Massalia. Na témže místě dnes stojí známý přístav Marseille. Je proto pravděpodobné, že již Řekové, kteří pocházeli z města v Malé Asii, dovezli 200 let před Etrusky na keltské území první víno a sazenice révy.
Odkud pochází ušlechtilá vinná réva? Úvodní fotografie: Lesní vinná réva.
Historie vína a jeho ekologická budoucnost | Celý dokument
- Lesní vinná réva (Vitis vinifera subsp. sylvestris) a ušlechtilá vinná réva (Vitis vinifera subsp. vinifera)
- Lesní réva je dvoudomá; ušlechtilá réva prošla změnou rozmnožování
- Řekové a Féničané přispěli k rozšíření révy ve Středozemí
- Etruskové a Římané formovali způsob vedení révy a systémy pěstování v Itálii
- Historické důkazy o výrobě a obchodu vín vedou až k Mezopotámii, Egyptu a Eble
Základní rozdíly a rozmnožování
Podstatným rozdílem je způsob rozmnožování. Lesní réva je dvoudomá, zatímco ušlechtilá réva prošla změnou, která umožnila kultivaci ve vinařství. Přeskočme dále a pojďme sledovat, jak se vyvíjelo vinařství v Evropě a jejím okolí.
Historie šlechtění a šíření
Řekové dávali přednost hustým keřům vedeným nízko nad zemí pomocí vidlicovitých podpěr, zatímco Etruskové preferovali keře vedené vysoko nad zemí a spojení s okolními stromy. V Itálii se tyto systémy dodnes uplatňují a v jižní Itálii a na ostrovech se Casarca stala spojovacím mostem mezi řeckým a etruským přístupem. Do Itálie, na Sicílii a do Kalábrie, se vinařství dostalo na konci doby bronzové prostřednictvím mykénských Řeků; o pár století později se šířilo podél pobřeží na sever.
Prameny a důkazy o starověkém vinařství
V Lattaře byly nalezeny pecičky, stonky, úponky a vyschlé slupky od hroznů poblíž kamenného lisu, což svědčí o tom, že lidé révu pěstovali a víno vyráběli. Chemické analýzy ukázaly přítomnost kyseliny vinné a stopy pryskyřice z jehličnanů, což potvrzuje starověký původ a obchodní vztahy. Massalia (dnes Marseille) byla důležitým obchodním uzlem, odkud se víno rozšiřovalo do jižní Francie a dále do Evropy.
Historické souvislosti a geografie
Kavkaz a regiony Přední Asie představují dávnou bránu mezi kontinenty, kde lidé poprvé poznali kouzlo vinné šťávy. Mezopotámie, Babylónie, Asýrie a Egypt patří k prvním kulturním oblastem, kde vinařství vyvinulo vyspělé techniky a záznamy o pěstování révy. Z historie vyplývá, že evropské odrůdy mají své kořeny v různých společenstvích a že vývoj kultivarů byl výsledkem dlouhodobé interakcí mezi regiony Středomoří a Blízkého východu.