Vlastnictví jímání dešťové vody a jeho právní a technické aspekty

Spousta z nás se může spolehnout na to, že voda, která k nám přiteče z kohoutku, je pitná a vhodná pro vaření. Ale tato pitná voda se používá také pro praní, koupání nebo zavlažování trávníků. Na všechny tyto činnosti lze (alespoň částečně) použít dešťovou vodu. Využívání dešťové vody k činnostem v domácnosti může nejprve znít zvláštně, ale možná vás překvapí, že dešťovou vodu využívali naši předci již před několika tisíci lety!

Když prší, dešťová voda, která se nevsákne do půdy, odteče po ulicích, steče do dešťové kanalizace a nakonec se dostane do potoků a řek. A to nejlepší? Takže kolik dešťové vody lze zadržet? Pokud uvědomělá čtyřčlenná rodina spotřebuje 400 litrů vody za den, 10 000 litrů jí vystačí na většinu z 12 400 litrů, které by za měsíc spotřebovala!

Když se řekne „jímání dešťové vody“, možná se vám vybaví obyčejný sud ponechaný venku na zahradě, do kterého naprší. Nádrž pod okapem možná bude stačit na zalévání květin nebo umytí auta, ale jinak příliš mnoho vody nezachytíte. Sofistikovanější systémy jímání dešťové vody na druhou stranu vyžadují filtrování vody, nádrže a vodárny, které čistou vodu přečerpají zpět do domu. Nejenže tak získáte mnohem větší kapacitu zásobníku, kterou potřebujete k opětovnému využití dešťové vody pro činnosti v domácnosti, u nichž není nutná čistá pitná voda, ale také vám může posloužit jako zásobárna vody na 2-3 měsíce.

Páteční poradna patřila všem kutilům a využití dešťové vody. Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka

Současný stav a legislativa v ČR

Hospodaření s dešťovou vodou je v současnosti v České republice hodně aktuální téma. Lidé se při stavbě svých rodinných domů pravidelně setkávají s požadavkem stavebního úřadu na likvidaci dešťové vody na pozemku stavby. Na splnění této podmínky tedy závisí získání stavebního povolení. Rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, o změně stavby, o změně užívání stavby i kolaudační souhlas.

Hospodaření s dešťovou vodou má oporu v české legislativě, ale veřejnost si na to ještě příliš nezvykla, a proto vznikají kolem tohoto tématu vášnivé debaty. Napomáhají tomu i časté nepříliš pružné požadavky příslušných úředníků, kteří s možnostmi hospodaření s dešťovou vodou mají prozatím málo zkušeností. Osvětu veřejnosti i úředníků se daří poměrně rychle šířit například i pomocí rozhovorů podobných právě tomu dnešnímu na Dvojce Českého rozhlasu v Kutilské poradně.

Dobré dopoledne. Ondřej SAMEK, společnost Glynwed. Tak to ti noví stavebníci nemají vůbec jednoduché. Musí zajistit spoustu věcí, než dostanou stavební povolení a kolaudační rozhodnutí, tak, co si vlastně pod tím pojmem hospodaření se srážkovou vodou, můžeme představit?

Ono to tak složité není právě, ale hospodařit s dešťovou vodou můžeme různými způsoby. Můžeme ji využívat například pro zálivku zahrady. Takže ji můžeme chytat do nějakých nádob. Můžeme ji akumulovat a následně ji využívat v domě. To je jedna možnost. O tom jsme se tedy společně bavili v únoru.

Dále ji můžeme vsakovat tu vodu, to znamená zavést ji do takových podzemních objektů, odkud se postupně vsakuje do podzemí. A tam mizí a doplňuje podzemní vodu, což je dobré, protože vlastně hladina podzemní vody neustále klesá. U větších objektů potom je vhodné dešťové vody z těch srážkových událostí akumulovat, to znamená udělat takovou retenci podzemní retenční nádrže, odkud tu vodu regulovaně odpouštíme do vodního toku, případně do dešťové kanalizace nejlépe.

Proč hospodařit se srážkovou vodou

Tak je škoda úplně tu dešťovou vodu likvidovat a odpouštět a nechat podle mého soudu prosakovat je dobré, protože to vodné a stočné je poměrně drahé, nicméně jaké jsou vůbec důvody pro to hospodaření s dešťovou vodou?

No, tak ekonomické důvody máme tedy takové, že když využíváme tu dešťovou vodu, tak odebíráme méně vody z vodovodního řadu, tím pádem platíme méně za vodné a dalšími důvody jsou ekologické tedy, přičemž když využíváme dešťovou vodu, tak šetříme vlastně přírodní zdroje, protože dešťové vody je vlastně vhodné využívat. A dále doplňuje tu podzemní vodu, což je důležité. A v neposlední řadě jsou to bezpečnostní důvody, protože při srážkových událostech tím, jak je stále více zpevněných ploch, tak máme velké množství zpevněných ploch, na které při tom dešti ta voda spadne, rychle odteče, následně se dostane do vodních toků a vznikají povodně.

V Evropě už je to asi běžné již delší čas a my si taky na to budeme muset zvyknout, že se takto šetří a hospodaří s tou dešťovou vodou? Je to důležité i z toho důvodu, že za posledních 10 let jsme se setkali s mnoha ničivými povodněmi, které se nás dotkly všech. Proto vlastně, když začneme každý u sebe, tak s tím můžeme něco udělat.

Co bývá nejčastější podmínkou pro získání stavebního povolení?

Nejčastěji bývá právě větička o tom, že je třeba likvidovat dešťovou vodu na vlastním pozemku, nejčastěji vsakováním. K tomu navrhují lidé řešení pomocí vsakovacích tunelů nebo bloků, z kterých se staví podzemní objekty, malé nebo velké podle místa. Důležité je zjistit vhodnost místních podmínek, tedy rychlost vsaku na pozemku.

Jaká je půda? Jaká je půda - hodně kamenitá či hodně země, aby voda dobře vsakovala. Do vsakovacího zařízení si představte plastové bedýnky obalené geotextilií, filtraci a trubku vedoucí k vsakovacímu objektu. Voda se v nich postupně vsakuje do podloží.

Technická zařízení a jejich využití

Dešťová voda na zahradu napršetá sama a zcela zdarma, ale její využití vyžaduje promyšlený návrh s ohledem na možnosti a charakter zahrady. Pořízení produktů pro hospodaření s dešťovou vodou doprovází trocha matematiky; vliv má srážkový úhrn a plocha odvodňovaných ploch. Hydrogeolog vám stanoví koeficient vsaku a návrh zahrady by měl jít ruku v ruce s hospodařením s dešťovou vodou. Zvažte nejnižší místo na zahradě pro dešťovou zahradu, zahradní sklon a oslunění.

Podzemní retenční nádrže slouží k dočasnému zadržení vody; akumulační nádrže pak umožní její využití v domě i na zahradě. Nádrž na dešťovou vodu je nezbytná pro akumulaci a existují nadzemní i podzemní varianty. Sběrné zařízení - okapy a svody - zajišťují získání vody ze střechy, filtr zabraňuje průniku nečistot, čerpadlo přečerpává vodu tam, kde ji potřebujete, a řídicí jednotka zajišťuje automatické ovládání systému.

V případě potřeby lze využít i šachtu, šachtový filtr a další příslušenství. Na řešení dotací se zaměřit: Dešťovka a Nová zelená úsporám nabízejí finanční podporu. Dotace na dešťovou vodu může činit až 105 000 Kč; fixní částka 20 000 Kč a 3 000 Kč na každý m³ nádrže až do horní hranice. U šedé vody mohou být dotace až 100 000 Kč. Novostavby bývají rychleji integrovány do projektu; u starších domů vyžadují dodatečné úpravy.

Praktické tipy a příklady

• Pro zajištění kapacity na 3 týdny by akumulační nádrž měla být dostatečně velká, projekt zahrnuje úhrn srážek, velikost odvodňované plochy a zamýšlené využití dešťové vody.
• Níže uvedené číslo ukazuje orientační ekonomiku: například podzemní nádrž o objemu 8 m³ s roční zálivkou 100 m³ může ušetřit kolem 6 000 Kč ročně; s dotací Dešťovka až 55 000 Kč se návratnost blíží 20 let.
• Pokud je domem veden rozvod na splachování a praní, mohou se úspory lišit v závislosti na cenách vody a stočného v místě bydliště.
• Pro optimální výsledek je vhodné kontaktovat hydrogeologa pro určení koeficientu vsaku a začlenění hospodaření s dešťovou vodou již do návrhu zahrady a domu.

Návrh systému pro vaši zahradu a dům

V období od poloviny března do poloviny listopadu je možné využívat dešťovou vodu pro zahradu, ale v časech sucha bývá často potřeba doplňovat vodu z vodovodu. Systémy IRRIGA a podobné nabízejí kompletní řešení od sběru po využití v toaletách a zahradě, včetně monitorování hladiny vody a řízení čerpání.

Dešťová voda má v domácnostech široké využití: splachování toalet, praní prádla, úklid, zalévání rostlin, mytí auta a napouštění bazénů. Pro praní prádla doporučujeme zvážit dvojí rozvod vody - dešťová voda plus městská voda - a zohlednit měření spotřeby a možná omezení při plnění toalety.

Dotace a ekonomika jdou ruku v ruce s environmentálním přínosem: jímky a systémy pro hospodaření s dešťovou vodou zvyšují soběstačnost a snižují závislost na veřejném vodovodu. Většina systémů splňuje národní a mezinárodní bezpečnostní normy a nabízí varianty pro různé podmínky pozemku a typu střechy.

1. Zjistěte podloží pozemku a vhodnost vsakování; konzultujte hydrogeologa.
2. Rozmyslete, zda bude voda vsakována, nebo vypouštěna do oddělené dešťové kanalizace či stoky.
3. Navrhněte akumulační nádrž s dostatečnou kapacitou pro zátěžové přívaly a pro dlouhodobé využití.
4. Posuďte možnosti dotací: Dešťovka a Nová zelená úspora mají dopady na ekonomiku projektu.
5. Integrovat hospodaření s dešťovou vodou již do projektu zahrady a domu pro rychlejší návratnost.

V praxi je nutné myslet na bezpečnost - vzdálenost od základů domu, vhodný materiál a dimenze vsakovacích systémů podle normy ČSN 759010 a dalších platných předpisů.

Pokud plánujete stavbu či rekonstrukci domu, obraťte se na odborníky na systém hospodaření s dešťovou vodou, kteří vám připraví projekt na míru a zohlední aktuální dotace a místní podmínky.

Dešťová voda má v zahradě i v domácnosti široké využití a její efektivní zpracování je nejen ekologické, ale i ekonomicky výhodné. Při správném návrhu a realizaci může být návratnost investice v řádu let a systém může sloužit mnoho let bez nutnosti častých oprav.

tags: #vlastnictvi #jimane #destove #vody