Substráty pro pěstování rostlin se liší složením i fyzikálně-chemickými vlastnostmi; jejich správný výběr zohledňuje podíl organických a minerálních komponentů, pH, EC, obsah spalitelných látek a hydrofyzikální charakteristiky.
Minerální a organické složení a jejich vliv na vododržnost a drenáž
Organické komponenty (rašelina, dřevní vlákna, kokosové produkty - vlákna, chipsy, komposty) mají dobrou vododržnost, časem se ale rozkládají a smršťují. Jejich celkový podíl ve strukturních minerálních substrátech by proto měl být nízký, u vegetačních stěn do 20 % obj.
Jíly, zeminy, skrývky ornice a podorničních vrstev se vyznačují vysokou hydroakumulační schopností i sorpcí živin, mohou ale zanášet drenážní vrstvy. Jejich podíl by měl být u strukturních minerálních substrátů nízký, aby nebyl překročen maximální obsah jílovitých částic s průměrem menším než 0,063 mm (viz tab. 3 v kapitole 7.3.2).
Deklarované maximální hodnotě EC výrobce přizpůsobuje dávku rozpustného minerálního nebo organického hnojiva, případně kompostu, použitou při přípravě substrátu. Pro obohacení substrátů a dodání živin je přípustné použít všechna hnojiva a pomocné látky, které je možno uvádět do oběhu v ČR podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech.
Optimální pH a obsah živin pro různé typy substrátů
Optimální hodnoty pH H2O organických substrátů, kdy dochází k optimálnímu příjmu živin, se pro většinu rostlin pohybují v rozmezí 5,5-6,5. Optimální hodnoty výměnné reakce pHCaCl2 jsou v rozmezí 6,0-7,0. U jednotlivých typových substrátů je poměrně široký rozsah hodnot pH (většinou 2,5 stupně).
Obsah spalitelných látek v pěstební směsi závisí na podílu minerálních komponentů (jílů, sprašových hlín, strukturních minerálních komponentů). U základního komponentu organických substrátů, rašeliny se obsah spalitelných látek (SL) pohybuje v rozmezí 72-97 %. U organických substrátů (19.2, 19.3, 19.4) je nutné deklarovat obsah spalitelných látek min. 45 %. Tato hodnota odpovídá maximální dávce minerálního komponentu 7-8 % obj., resp. 70-80 kg/m3 vrchovištní rašeliny.
Vzhledem k objemové hmotnosti suchého minerálního komponentu kolem 1000 g/l, lze dávku v kg/m3 snadno přepočítat na % obj. U nižších dávek minerálních komponentů se dávky uvádějí v kg/m3 pěstební směsi (15-100 kg/m3). U vyšších dávek nad 100-500 kg/m3 se vyjadřují v % obj.
Obdobně jako u hodnot pH a EC by měl výrobce deklarovat obsah spalitelných látek, který odpovídá danému složení substrátu. U rašelinových substrátů na bázi vrchovištních rašelin by měl deklarovat hodnotu min. Při vyšších dávkách minerálních komponentů, 10-50 % obj. substrát spadá do skupiny 19.7 Substráty s vyšším podílem minerálních komponentů (obsah spalitelných látek 10-55 %). Tento typ substrátu, kde podíl organických komponentů je minimálně 50 % obj., představuje přechod mezi organickými substráty s dávkou jílu do 80 kg/m3 (SL min. 45 %) a typem 19.8 Substráty na bázi minerálních komponentů.
Strukturální minerální substráty a jejich fyzikální vlastnosti
Strukturní minerální substráty se používají pro přípravu pěstebních panelů a vyznačují se dobrou vododržeností i drenážní schopností. I při plném nasycení vodou si zachovávají dostatečný objem pórů zaplněných vzduchem.
Tyto substráty mají obdobné složení jako intenzivní střešní substráty a jejich fyzikální a chemické vlastnosti lze hodnotit podle publikace Vegetační souvrství zelených střech - standardy pro navrhování, provádění a údržbu (dále Standardy). Metody hodnocení substrátů vycházejí z metodiky Green Roof Guidelines z roku 2018 německé společnosti Forschungsgesellschaft Landschaftsentwicklung Landschaftsbau e.V. (FLL).
Pro hodnocení hydrofyzikálních vlastností minerální vlny lze tedy použít hodnocení dle Standardů, kdy se stanovuje maximální vodní kapacita v % obj. (minimální hodnota by měla být 80 % obj.) a hydro-akumulační schopnost v l/m2 hydroakumulačních desek s definovanou tloušťkou.
Tabulky a praktické standardy hodnocení
Tab. 4 Základní chemické a fyzikální vlastnosti hydroakumulačních desek uvádí pH a EC (vodný výluh 1v/5v), OHS - objemová hmotnost suchého vzorku, MVK - maximální vodní kapacita HK - hydroakumulační kapacita, P - pórovitost, VzK - vzdušná kapacita, KK - kontejnerová (vodní) kapacita.
Co je substrát a jak ho hodnotit pro pěstování rostlin
Substrát se v zahradnictví označuje jako směs pro pěstování rostlin v nádobách. Rostliny jsou v substrátu upevněny a zároveň z něho čerpají živiny a vodu. Mnozí pěstitelé si směsi nadále míchají podle osvědčených receptů a průběžně modernizují jejich složení.
Fyzikální a chemické vlastnosti substrátu zahrnují pórovitost, zrnitost, propustnost, vododržnost, obsah organických a minerálních látek a pH. Důležitá je rovnoměrnost promísení a stabilita částic, stejně jako vůně substrátu. Radí se volit substráty na bázi rašeliny, avšak rostliny vyžadující vyšší vzdušnost a méně živin mohou vyžadovat alternativy.
Příprava bez rašeliny a volba inertních médií
Někteří pěstitelé nahrazují rašelinový podíl kůrovým humusem, zeleným kompostem, kokosovými nebo dřevními vlákny. Inertní média, která neobsahují živiny, zahrnují keramzit (hydroton), perlit, rockwool či čedičovou vlnu; tato média zajišťují specifické poměry vzduchu a vody a bývají vhodná pro hydroponické systémy.
Volba médií závisí na druhu rostlin a jejich požadavcích na pH, drenáž a vzdušnost kořenového systému. Rostliny s různými potřebami (kyselomilné vs. vápnomilné) vyžadují substráty s odlišným nastavením pH.
Praktické tipy pro výběr a údržbu substrátu
- Vyhledávejte substráty s vyváženou vodní kapacitou a vzdušnou kapacitou, aby kořenový systém měl přístup k vodě i kyslíku.
- Pro penumbra a kiwi podmínky volte substráty s nižší rychlostí uvolňování živin, aby nedošlo k přehnojení.
- Zvažte pH cílové rostliny a vyberte substrát odpovídající kyselosti; borůvky a rododendrony vyžadují kyselejší prostředí.
- Přihlédněte k obsahu spalitelných látek a deklarovanému poměru minerálních a organických komponentů při volbě typu substrátu.
Stavba substrátů a jejich úpravy mohou vést k různým fyzikálním i chemickým změnám během pěstování. Z výše uvedených poznatků vyplývá, že optimální substrát je takový, který poskytuje dostatek vody a vzduchu, zajišťuje stabilní pH a živinový profil odpovídající potřebám konkrétních rostlin.
Zakládání akvária ve studiu - hardscape, rostliny, technika
Pro detailní hodnocení se používají metody ISHS, M-ISHS a EN 13041, které měří kontejnerovou kapacitu a vzdušnou kapacitu při různých vodních potenciálech a porovnávají výsledky s retenčními křivkami na pískovém tanku.
tags: #vlastnosti #substratu #pro #analyzi