Obecně se doporučuje pravidelné kypření půdy na záhonech, aby plevel neměl šanci. Kypření se často zanedbává pro časově náročné a únavné ruční odstraňování plevele. Gardenboy PLUS skoncuje s plevelem na záhonech a v zahradě. Díky oscilačním pohybům ocelových hrotů kypřiče se plevel odstraňuje neporušený, včetně stébla a kořenů. Rostliny stačí posbírat a práce je hotová. Při pravidelném používání přístroje zůstane záhon nejen bez plevele, ale půda může také lépe absorbovat vodu a živiny. Pro energický a zdravý růst zeleniny nebo plodin. Mimochodem, Gardenboy PLUS dokonale připraví půdu pro novou výsadbu. Gardenboy PLUS Multitalent pro záhony a užitkovou zahradu Kypřič půdy k zarovnávání okrajů, rozrývání, rozdrobování, kypření a vytrhávání plevelů Ekonomický provoz na elektřinu Pracovní hloubka 8 cm plítPředponyplít, naplivat, vyplítOdvozená slovaplítVýkladybarevný, barva, černoch, čmoud, korektor, kosmetička, kosmetika, mléko, plečka, pygmej, rasa, segregace, sérum, snědý, vyplítned.(1. j. pleji, hovor. pleju; 3. mn. plejí, hovor. plejou; rozk. plej; čin. plel; přech. přít. pleje; podst. pletí)Časování čistit od plevele plít záhony/mrkevpletí [plεciː] -ísSkloňováníVýskyty jinde ve slovníkuAsieasiatská barva pletibarvabarva pletibílýbělost sněhu/květu/pleti/zubůdehydratacepředejít dehydrataci pletidrážditzamezit dráždění pletidřepětdřepět u záhonku a plítenzymenzymatická regenerace pletihebkýhebkost pletijítBarva šatů jí jde k pleti.laditodstín ladící s barvou pletilenpěstovat/plet lenmastnotamastnota vlasů/pletimrkevzasít/plít mrkevnádechbroskvový nádech pletinarůžovělýnarůžovělost její pletinažloutlýnažloutlá barva pletinezdravýmít nezdravou barvu pletipleťlidé bílé/černé pletipleťtyp pletipodtónbarevný/teplý/chladný podtón pletiregeneraceregenerace pletirozdílbez rozdílu vyznání a barvy pletirozjasnitkrém pro rozjasnění pletismíšenýsmíšený typ pletisnědýpřirozená snědost pletitmavýmuž tmavé pletitonizovattonizování pletitrudovitýtrudovitý typ pletitrudovitýtrudovitost kůže/pletiúdržbapravidelná údržba pletivyhovětPřírodní kosmetika více vyhovuje mé pleti.záhonplít/zalévat záhonyzdravýmít zdravou barvu (pleti)zlatavýzlatavý tón pletizpevnitzpevňující krém/emulze/balzám/tělové mléko/gel přípravky pro zpevnění pleti v určitých partiích lidského tělazpomalitKrém zpomaluje stárnutí pleti.žlutavýmít žlutavou barvu pletiaksamitbýt hebký jako aksamit (často o pleti) být na dotek hebounký, jemnýhubavulg. hanl. Každý rok je to stejné: Stačí týden bez pozornosti, záhon pokryje zelená vrstva plevele, a vy musíte trhat. Jenže trhání rukama způsobuje, že se plevel vrací rychleji, než stihnete záhon zkontrolovat. Každý rok se musí vytrhávat plevelFoto: ShutterstockMalý plevel vyžaduje jen deset vteřin práce. místě, vysemení do celého záhonu. celý záhon i okolí. Nezapomeňte přitom nahlédnout i pod listy zeleniny. Kořen pampelišky roste až 30 centimetrů hluboko. rukama, vytrhnete stonek. ještě horší. oddenku se stane novou rostlinou. z hloubky blíž k povrchu, kde mají dost světla a tepla ke klíčení. Největší chyba při pletí? slunce. V navlhlé půdě se plevel i s kořeny likviduje mnohem snáz. Za sucha totiž půda drží kořeny příliš pevně. část, ale kořen se přetrhne a zůstane v zemi. jako klasická motyka, ale pracuje úplně jinak. projede těsně pod povrchem a podřízne plevel v kořenovém krčku. těsně pod zemí, kde stonek přechází do kořene. horizontální, sem a tam. uschne. několika hodin. jedno použití. Podřezávací plečka má i další podoby. nestačí. znovu vyraší. hořák. Stačí přejet plamenem nad rostlinou na asi dvě vteřiny. Plení řeší to, co už vyrostlo. dřív. přístup světla k semenům plevele v půdě. nevyklíčí vůbec. Je potřeba mulč pravidelně doplňovat. Zdravíčko sousede, abychom Vám umožnili pohodlné prohlížení tohoto webu a neustále zlepšovali jeho funkce, používáme soubory cookies. Tlačítkem "Souhlasím" vyjadřujete souhlas s jejich zpracováním. Vyvýšený záhon můžete využít pro pěstování zeleniny, bylinek, jahod i květin. Vyvýšený záhon můžete založit během většiny roku, pokud není půda promrzlá nebo silně podmáčená. Na podzim máte obvykle k dispozici dostatek větví, listí, posečené trávy a dalších rostliných zbytků. Výplň se během zimy částečně rozloží a sesedne. Jarní založení je vhodné, pokud chcete záhon využít ještě během stejné pěstitelské sezony. Místo vybírejte především podle rostlin, které chcete pěstovat. Důležitý je také pohodlný přístup, rovný podklad a blízkost zdroje vody. Potřebné množství zeminy, kompostu a organického materiálu se bude odvíjet především od rozměrů a výšky záhonu. Bříza, hloh, lípa, habr, vrba, olše, jasan, jilm, líska, jabloň a hrušeň popřípadě bez, javor nebo švestky. Naopak se vyhněte jehličnanům, ořešáku a dřevu ošetřenému barvami či lakem - mohly by uvolňovat látky škodlivé pro rostliny. Další vrstvu tvoří posečená tráva, drny, nevyzrálý kompost, sláma, kuchyňský bioodpad - ideálně promísené s částí zeminy. Následuje vyzrálý kompost. Pro provzdušnění půdy může být do směsi přidán také písek. Tato vrstva by měla mít výšku 30 cm. Jak na kompostování? Kvalitní substrát je dostatečně propustný a neobsahuje zárodky plevelů ani chorob. Proto se hodí jako vrchní vrstva, která by měla mít výšku 10 - 20 cm. Jakmile máte všechny vrstvy na místě, záhon důkladně zalijte. Voda zvlhčí organický materiál a pomůže jednotlivým vrstvám přirozeně si sednout. Povrch zeminy pouze lehce urovnejte, ale zbytečně jej neudusávejte. Pokud záhon zakládáte na jaře a vrchní část tvoří dostatečně hluboká vrstva kvalitní zeminy a vyzrálého kompostu, můžete začít sázet prakticky ihned. Při podzimním založení nechte záhon přes zimu přirozeně sesednout. Sesedání výplně je zcela přirozené. Větve, listí, tráva i další organický materiál se postupně rozkládají a jejich objem se zmenšuje. Vyvýšené záhony se mohou během teplých dnů vysušovat rychleji než běžné záhony. Většině zeleniny a bylinek vyhovuje slunné místo s dobrým přístupem k vodě. U záhonu umístěného na volné půdě je vhodné položit na dno kovové pletivo s menšími oky. Pomůže omezit přístup hrabošů, myší a dalších hlodavců. Dřevo je při dlouhodobém kontaktu s vlhkou zeminou náchylnější k poškození. Vnitřní stěny proto můžete chránit nopovou nebo jinou odolnou fólií určenou pro tento způsob použití. Nevytvářejte příliš silnou vrstvu pouze z čerstvě posečené trávy. Může se slepit, omezit proudění vzduchu a začít zahnívat. Jednotlivé vrstvy při plnění lehce urovnejte a průběžně zvlhčujte, ale nesnažte se je silně sešlapávat. Příliš zhutněná výplň hůře propouští vzduch a vodu. Na volné půdě nezakrývejte celé dno nepropustnou fólií. Voda by neměla kam odtékat a kořeny rostlin by mohly trpět přemokřením. Správně založený vyvýšený záhon vám usnadní péči o rostliny a vytvoří vhodné podmínky pro pěstování zeleniny, bylinek, jahod i květin. Plevely připravují vhodné kulisy pro velkolepý nástup dalších fází sukcese - trvalky, nálety dřevin a následně les. Stejně jako škůdci nejsou plevely příčinou, ale pouze symptomem něčeho, co není z hlediska přírody udržitelné. Plevely proto v narušené půdě kolem zeleniny vždy porostou, necháme-li kolem zeleniny narušenou holou půdu. Možná se tedy ptáte, co s tím. Nepěstovat zeleninu, protože je to nepřirozené? Páchat kolektivní sebevraždu používáním herbicidů? Nebo pěstovat zeleninu zaplevelenou? Odpověď zní: pěstovat zeleninu jinak! Tak, aby nezbyla kolem ní žádná odhalená půda! Zelenina, jak ji dnes známe a jak se běžně pěstuje, to je opravdu záležitost nepřirozená. Například zelí, kapusta nebo kedlubny… Ze záhonků nebo polí trčí vyšlechtěná dužnatá monstra, připomínající spíše sukulentní rostliny z pouští než své předky, divoké „plevely“, z nichž byly brukvovité rostliny za tisíciletí vyšlechtěny… Mrkev rostla kdysi jen divoce v loukách a neměla chutný dužnatý oranžový kořen… Máme co do činění s mutovanými a zhýčkanými potomky divokých rostlin. Vedle nich nalétávají do holé půdy semínka stále divokých a odolných kolegů plevelů. Potřebujeme tedy vytvořit doslova protekční podmínky pro naše „rozmazlence“ a znemožnit růst „divočáků“. Zelenina je z hlediska přírody stále něco jako jednoletý plevel, jenže ztratil šlechtěním svou průbojnost. Jednotlivé strategie je potřeba vyzkoušet, naučit se vnímat vhodný čas i způsob jejich použití. Vyskytne se i nějaká nová, třeba trochu extrémní strategie. Měl jsem jednou záhon, na který jsem přidal koupený deset let starý kompost z koňského hnoje z farmy a vysel do něj polykulturu s převahou mrkví. Ukázalo se, že kompost asi dlouho někde ležel zaplevelený a obsahoval obrovské množství semen merlíků (lebedovitá rostlinka). Neměl jsem sílu ani chuť na pletí. Každý týden jsem tedy záhon pokosil ve výšce 10 cm. Plevel tím vždy přišel o hlavu, nemohl kvést a semenit se, a mrkev, která také přišla o mnohé listy, přesto vytvořila velké kořeny a letní sklizeň mrkví byla úspěchem. Po sklizni jsem na celém záhonu nechal tlustý mulč až do jara, a pro příští sezonu byl záhon odplevelen (sem tam ještě nějaký plevel vyroste, ale tak málo, že trhání je už snadné). Kdykoliv se vám v počátcích něco nepovede a plevel začne utlačovat vaši zeleninku, můžete na to reagovat vděkem. Něco díky tomu můžete pochopit, odhalit a následně vylepšit. Mistrem zeleninových záhonků v souladu s přírodou se člověk nerodí, ale postupně stává. Každým rokem je plevele méně a méně, a půda na záhonech je stále úrodnější. Plevely rostou v plevelných společenstvech a vznikají z nich luční společenstva. Plevely se během roku střídají - první je nižší jarní porost, následují letní vysoký porost, podzimní dojezd a zimní otužilci. Pokud se plevelný porost seká v různých obdobích roku, mění se podle toho i skladba plevelů. Můžeme pozorovat obrovskou pestrost. Chcete-li plevely na záhonech efektivně nahradit zeleninou, je třeba v podstatě dělat to samé, co dělají v přírodě plevely. Zelenina ovšem potřebuje více místa než plevely, aby pěkně dozrála a dorostla požadovaných rozměrů. Dopřejte jí smíšenou kulturu (více druhů pospolu), ale nevysazujte a nepěstujte ji tak nahusto, jako příroda pěstuje plevely. Možná jen zjara. Můžete si pomoci dodáním na holá místa, kde zrovna nic neroste. Strategie č. Kombinujte druhy zelenin tak, aby na záhoně nezůstala žádná volná půda. Vysejte tedy na jaře více semen od druhů, které rostou tak rychle jako plevel a pokryjí půdu kompletně (ředkvičky, špenát, saláty, červená lebeda, kerblík, rukola). Mezi ně sejte nebo později ze sazenic vysázejte pomaleji rostoucí druhy, které budou na záhonu déle (kedlubny, kadeřávek, zelí, celer, mangold, řepa, hrášek, fazole… - podle trati záhonu v tomto roce). Rychle rostoucí druhy neustále sklízejte do salátů a špenátů, aby ty déle rostoucí měly dostatek místa. Vyskytne-li se plevel, obvykle nějaký merlík nebo lebeda, případně kopřivy, ihned ho vytrhněte i s kořeny. Listy těchto plevelů jsou skvělé do špenátů. Radostným úkolem je sklidit postupně prostor kolem hlavních plodin. Pokud se na záhonku uvolní místo v druhé polovině léta, výborně ho vyplní například lichořeřišnice. Také lze volná místa vyplňovat mulčem (sláma, štěpka, posekaná předsušená krátká tráva z trávníku). Strategie č. Tuto strategii použijte pro produkci jarních předplodin a k snadnému vyčištění zapleveleného záhonu. Od března lze vysívat výše zmíněné rychlé druhy, hlavně ředkvičky a špenát, na holý uhrabaný záhon, který obsahuje hodně semen nebo kořenů plevelů (byl-li na něm od podzimu mulč, odstraňte ho). Rychlé jarní zeleninky budou s tímto plevelem jako rovný s rovným na startovní čáře a rozdají si to v běhu na dva až tři měsíce. Za tu dobu vyprodukují spoustu skvělé jedlé hmoty. Zároveň tam s nimi poroste i plevel, jehož jedlé druhy můžete také sklízet a jíst, případně vyplít. V půli května, po posledních mrazech, nastává čas výsadby předpěstovaných sazenic (košťáloviny, celer…) nebo teplomilných druhů zelenin ze semen (dýně, cukety, okurky, fazole…). Udělejte nečekaný tah. Skliďte k jídlu vše, co se ještě dá, a zbytek zelené hmoty zelenin i plevele důkladně přemulčujte. Můžete použít kartony a slámu nebo štěpku jako mulč, nebo jen velmi silnou vrstvu mulče bez kartonů. Nechte nový mulč týden sesednout, potom do něj udělejte hnízda, vyplňte je kompostem a sázejte sazeničky nebo semínka. Obsahuje- li mulč vespod i kartony (které důkladně udusí plevel), prosekněte do nich lopatkou či nožem pod každým hnízdem díru pro kořeny. Strategie č. Stejný případ jako strategie č. 2, bez sázení jarních předplodin. Záhon nechte zamulčovaný stále, už od minulého roku. Štěpka z listnáčů se pro tyto případy osvědčila jako nejvhodnější mulč ze všech. Rozkládá se dlouho, vytváří kvalitní humus a není ani tak atraktivním prostředím pro hlodavce a slimáky jako sláma. Ve vhodnou dobu pro konkrétní plodiny opět vytvořte v mulči hnízda a do nich sázejte sazeničky nebo vysévejte semínka. Na podzim můžete vše pokrýt hnojem, dalším mulčem a příští jaro bude připravený záhon 1. Strategie č. Při jakémkoliv běžném pěstování zeleniny můžete prostě jen kolem řádků nebo jednotlivých zelenin přidávat kompost a mulč. Strategie č. Mrkev, kořenová petržel a pastinák se pěstují v řádcích nebo plošně, ve výše uvedených strategiích se příliš neuplatní. Možná je lze vysít spolu s rychlými ředkvičkami. Tyto miříkovité kořenové zeleniny klíčí déle, pro jejich úspěch musí být vše kolem nich velmi rychle vysklízeno (ředkvičky trhejte ještě mladé), aby měly dost světla pro růst. Ideální je sít kořenovou zeleninu na již vyčištěný záhon, který pár let funguje a prošel výše uvedenými strategiemi. Údržba spočívá v tom, že vyjednotíte vyseté mrkve, petržele a pastináky tak, aby se netísnily a měly pěkné kořeny. Přitom vytrhávejte i občasný plevel (na záhonu velmi plevelném by toto bylo příliš pracné). Druhý měsíc po výsevu se už porost spojí a se záhonem až do sklizně není většinou žádná práce. Na závěr nejdůležitější pravidlo ze všech: hotové záhony už nikdy neryjte! Semena plevelů mohou v půdě odpočívat roky, někdy i desítky let a aktivují se ke klíčení světlem. Při rytí se vynesou na povrch vždy nová semena plevelů, zarytá loni, a ještě „osvítí“ ke klíčení. Rytím se naruší dokonalá půdní struktura, kterou tvoří pod zemí půdní organismy a kořeny rostlin. Na záhony nikdy nešlapte, dosáhnete na ně z cestiček, a nezhutňujte půdu. Hnůj se nezarývá, na podzim se klade na povrch a přikryje mulčem. Víte, že záhon lze založit vlastně kdekoli a připravit jej na výsev, a to bez rytí a docela jinak, než jste byli zvyklí? Jde to a tato metoda se hodí především do zahrádek, tedy ne na velké lány, které bychom chtěli obdělávat. Podívejte se, jak připravit záhon v únoru, ale také kdykoli jindy během roku touto funkční metodou. Zdroje: www.nkz.cz, naturhelp.czPříprava záhonů na podzim a v únoruJak vypadá klasická příprava záhonu? Není to nic nového ani tajného. Záhon se obvykle zryje a odplevelí. Pletí záhonu není nutné provádět okamžitě, často bývá jednodušší jeden den zrýt a až druhý den vyplít převrácenou zeminu. Záleží to však na velikosti záhonu, míře zaplevelení a samozřejmě také stavu zeminy, která může být mokrá a podobně. Pak následuje navrstvení čerstvého hnoje. Tato ještě příliš agresivní hmota má během několika měsíců čas vyzrát, což platí při podzimní přípravě záhonů.Pokud byste se vrhli na takový záhon až v únoru, určitě použijte vyzrálý hnůj. Jde o techniku u nás hluboce zakořeněnou, která však není jediná. Záhony lze totiž zakládat na jakémkoli povrchu a bez rytí.close záhony, trámy Založte si záhon v únoru nebo kdykoliv během rokuPokud vás zajímají i další nezvyklé postupy, které určitě můžete vyzkoušet, podívejte se na přípravu záhonu i na výsev a výsadbu podle docela jiného schématu. Petr z Plodné zahrady ve dvacetiminutovém videu nejen popisuje, ale také názorně ukazuje, jak je možné postupovat v péči o půdu, a především zbavování se plevele.Metoda vhodná na všechny povrchyZáhon Petr zakládá na velmi kamenitém a jílovitém povrchu za pomoci koňského hnoje, lepenky a vrstvy kompostu. Mulčováním kompostem plní na záhonku minimálně dvě funkce, a to nejen vyživovací, protože poslouží ke kvalitnímu růstu sazenic, ale také odplevelovací. Proto se mluví o mulčování kopostem čili navršením takové vrstvy, která plevelům nedovolí dobrý růst a naopak je potlačuje.close Nejprve zbavte záhony všech obtížných plevelů, a to pečlivě i s kořeny. Odplevelení ještě před tím, než se plevel objevíOdplevelování takového povrchu může být nesmírně rychlé a jednoduché. Provádí se plečkovačem, ploskořezem nebo obyčejnými hráběmi, které naruší případné vznikající plevely. Na takto založené záhonu trvá pletí skutečně jen nepatrný okamžik. I když je tento způsob na práci méně náročný, rozhodně to neznamená, že byste si mohli záhonů nevšímat.Proto Petr zmiňuje také pravidlo nulové tolerance čili okamžitou likvidaci jakéhokoli výskytu plevelů. Což je však práce mnohonásobně jednodušší než klasické pletí rostlin bohatě prorostlých půdou.close Vrstvení lepenky a kompostu se mnohým zahrádkářům osvědčilo, i když nejde o klasickou metodu. Péče o „vrstvený záhon"Na takto dobře mulčovaný záhon je vhodné ročně doplňovat 3 cm kompostu, průběžně kontrolovat případný výskyt plevelů, a pak už je možné sázet. Kolíkem nebo násadou hrábí vytlačte do záhonu důlky v žádaných rozestupech.Neryjte do hlubších vrstev lopatkou nebo jinak. Jak správně naplnit vyvýšený záhon?Správné naplnění vyvýšeného záhonu závisí na tom, jaké rostliny mají na záhonu růst. Užitkové rostliny, jako je zelenina a bylinky, mají vyšší nároky na živiny než okrasné rostliny, jako například kvetoucí rostliny a okrasné trávy. Náš návod vás seznámí s těmito dvěma variantami naplnění vyvýšeného záhonu. V obou případech se kombinují různé vrstvy materiálů. Pro užitkové rostliny lze vyvýšený záhon založit a osázet tak, aby se biomasa uvnitř dobře rozkládala a uvolňovaly se z ní živiny a teplo pro rostliny. Upozornění: Vyvýšený záhon by měl být vysoký alespoň 80 cm. Pro ochranu vyvýšeného záhonu a půdy před přemokřením, vlhkem a hnilobou je vhodné vyložit vnitřek záhonu ochrannou fólií. Za tím účelem můžete použít například jezírkovou nebo nopovou fólii, kterou seříznete pomocí odlamovacího nože. U záhonu ze dřeva můžete fólii k vnitřním stěnám upevnit sponkovačkou. Pokud váš vyvýšený záhon stojí přímo na zemině, položte před plněním a osázením na dno mřížku. Pro založení užitkového záhonu budete potřebovat různé organické materiály. Výborný je zahradní odpad a kompost: obsahuje velké množství živin podporujících růst rostlin. Protože nejvíce přirozeného odpadu, jako jsou větve, listí či posečená tráva, je k dispozici na jaře a na podzim, je ideální založit vyvýšený záhon právě v této době. Využitím posečené trávy ze zahrady navíc při plnění vyvýšeného záhonu ušetříte peníženku.Naplnění vyvýšeného záhonu pro zeleninuPro naplnění užitkového záhonu, na kterém má později růst zelenina nebo bylinky, jsou možné různé varianty a složení vrstev. První vrstva, která zakrývá mřížku a je nejspodnější vrstvou, by měla být složena z co nejhrubšího materiálu. Tato vrstva zajišťuje provětrávání záhonu a rychlejší tlení materiálů. Můžete použít větve, pořezané křoviny a oddenky. Druhá vrstva by měla být také vzdušná. Pro ni můžete využít nadrcené větve, listí a zbytky rostlin. Výška této vrstvy je cca 10 cm až 15 cm. Třetí vrstva, kterou naplníte, je vrstva kompostu. Je vysoká asi 20 cm. Kompost je pro bylinky a zeleninu zdrojem živin. K tomu se hodí například hrubý zahradní odpad, bioodpad nebo hotový materiál z kompostéru. Čtvrtou vrstvou je výsadbová vrstva. Tato část náplně vyvýšeného záhonu by se měla skládat z kvalitní zeminy a každoročně po každé sklizni by se měla obnovovat. Použijte k tomuto účelu nejlépe speciální substrát pro vyvýšené záhony, substrát s humusem nebo hotovou kompostovanou zeminu. Přesil levný substrát může hrudkovatět a poškodit kořeny rostlin. Pokud budete mít takto připravený vyvýšený záhon, můžete na něj plodiny vysazovat po několik let. Hrubý materiál bude postupně tlít a uvolňovat teplo a živiny. Náplň byste měli kompletně vyměnit po zhruba pěti letech.Naplnění vyvýšeného záhonu pro okrasné rostlinyChcete-li využít vyvýšený záhon pro okrasné rostliny, není nutná komplexní náplň z různých vrstev. Pokud jste na dno záhonu položili mřížku na ochranu proti hlodavcům, jako např. hrabošům, zasypejte ji asi 20cm vrstvou štěrku. Upozornění: Zeminu ale nejdříve oddělte od vrstvy štěrku zahradní netkanou textilií. Vrstva štěrku by měla činit přibližně třetinu náplně, na zbývající dvě třetiny tedy připadá substrát. Pokud bude stát vyvýšený záhon na zahradě, postavte jej nejlépe na obrubník nebo vertikálně zabudované chodníkové dlaždice. Tím oddělíte záhon od podkladu a lépe zabráníte hnilobě. Navíc tak vytvoříte perfektní okraj sečení, a vyvýšený záhon se při sekání trávníku nepoškodí.Vyvýšený záhon na balkoněPokud má vyvýšený záhon stát místo na terase nebo na zahradě na balkoně, ujistěte se, že není příliš velký a těžký tak, aby balkon zátěž unesl. Pokud si nejste hmotností jisti, doporučujeme do záhonu pro balkon instalovat příčku a rostliny postavit v květináčích na ni. Takto zůstane část pod příčkou prázdná. Burda International CZJděte na to chytře, plevel buď zlikvidujte nebo ho sněztePlevel v zahradě se nevyhne asi žádnému zahradníkovi, a jen málokomu v záhonu tento nevítaný návštěvník nevadí. Půjdete-li do boje s plevelem chytře, nebudete se muset tolik namáhat a věčně ničit svá záda. A ještě si na něm můžete pochutnat. My vám samozřejmě poradíme, jak na toPlevel jako přenašeč chorob a škůdcůPokud budete plevel odstraňovat soustavně hned od jara, nebudete muset na boj s ním vynakládat tolik námahy. Nestačí se totiž vysemenit a namnožit, takže ho bude stále méně a méně. Plevel odebírá vašim rostlinám vláhu, živiny, světlo i prostor, proto je nutné být nemilosrdní. Některé plevele jsou dokonce přenašeči chorob a škůdců, takže ho nesmíte nechat přerůst přes hlavu.Slitování nemějte především s vytrvalými pleveli: nesmí vykvéstVytrvalé a víceleté plevele jsou těmi nejhoršími protivníky. Svoji pozornost tedy zaměřte především na ně. Vykopejte je, nutno i s kořenem, a vyhoďte je do směsného odpadu. Hlavně si je nedávejte do kompostu a odstraňujte ho hned po vzejití. Pravidelně okopávejte, vytrvalé plevele tak nebudou mít šanci se rozrůst. Plevele nikdy nesmí dorůst do květu nebo se vysemenit. Pro větší okrasné plochy využijte dekorační materiály jako je štěrk, mulč či oblázky, případně textilii. Plevel tak nebude mít žádnou šanci.Kopřiva není žádné neštěstí, je to skvělá náhražka špenátu a čaj z ní vám pomůže při chudokrevnostiŠtve vás plevel na zahradě? Tak ho prostě snězte!Své saláty a pokrmy můžete obohatit o některé plevelné rostliny, jsou jedlé a zdraví prospěšné. Některé lze využít třeba jako dekoraci na různé dobroty. Například taková sedmikráska je velmi chutná a využití pro ni najdete určitě rychle, květy i mladé listy pampelišky využijte pro očistu těla, ptačinec žabinec může doplnit i nahradit řeřichu či pažitku na chléb s tvarohem a z mladých listů kopřiv uvaříte výbornou náhražku špenátu, možná i chutnější. Představte si červencové odpoledne. Místo toho, abyste s bolavými zády klečeli v záhonu a dobývali ze země pýr, sedíte v křesle s vychlazenou limonádou a pozorujete, jak vám pod rukama doslova roste večeře. Základ téhle pohodě jste dali už na sklonku března. Plevel není váš osobní nepřítel, který se vás snaží umořit. Je to jen „náplast“ přírody. Jakmile někde odhalíte kousek hlíny, země se ho snaží okamžitě zahojit zelenou vrstvou. Pokud tu vrstvu vytvoříte sami a podle svých pravidel, plevel prostě nedostane šanci.1. Strategie totálního zakrytí: Zapomeňte na „čistou“ hlínuNejvětší mýtus českých zahrad je, že vypletý záhon s úhledně vyhrabanou hnědou hlínou je známkou dobré hospodyně. Ale zapomeňte na drahou kůru z hobbymarketu, která okyseluje půdu. Používejte to, co zahrada dává sama:Posekaná tráva: Vrstvěte ji kolem rajčat, paprik nebo dýní v tenkých vrstvách (cca 3-5 cm). Tráva udrží v zemi vlhkost, takže nemusíte tolik zalévat, a plevel přes ni neproroste. Navíc se časem rozloží na prvotřídní hnojivo.Kartonová metoda: Pokud zakládáte nový záhon, nepokoušejte se ho rýt. Položte na trávu obyčejný hnědý karton (bez izolep a potisku), na něj navrstvěte kompost a sázejte přímo do něj. Karton plevel udusí a za rok z něj bude kvalitní humus.VIDEO: Podívejte se na Zahrádkářskou poradnu. Jak na velikonoční trvalky, cibuloviny a jarní setbu? Vladan Krumpl | Proč je lepší někdy použít kupovaný substrát a jindy vsadit na vlastní kompost? Jak ochránit truhlík s prvními trvalkami, aby zdobil okno až do Velikonoc? Můžete už se pustit do prvního setí zeleniny do záhonů? A jak je to s krásenkami? Tomu se v poradně věnuje zahradní odbornice Jana Bucharová.2. Živý mulč: Nechte rostliny bojovat za vásProč sázet jen jednu plodinu, když jich tam můžete mít víc a ušetřit si práci? V přírodě málokdy vidíte rostlinu růst osamoceně. Využijte takzvaný podrost.Zkuste pod tyčková rajčata nasázet lichořeřišnici. Tato nenáročná kráska se bleskově rozroste, svými listy zastíní půdu a plevel pod ní nemá šanci. Navíc její květy i listy můžete hodit do salátu - chutají pikantně jako řeřicha a fungují jako přírodní antibiotikum. Stejnou službu udělají i nízké afrikány nebo měsíček lékařský.3. Revoluce jménem „No-Dig“ (Bez rytí)Možná vám to bude znít jako zahradnické kacířství, ale rytí je jeden z hlavních důvodů, proč máte na zahradě tolik práce. Půda je plná semen plevele, která v hloubce spí klidně desítky let. Jakmile rýčem otočíte drn, vynesete je na povrch, dáte jim slunce a ona vyklíčí.Moderní zahradníci proto neryjí. Jen přidávají vrstvy. Každý rok stačí na povrch záhonu rozhodit pár centimetrů dobrého kompostu. Půda pod ním zůstane kyprá díky práci žížal a mikroorganismů, které neutíkají před rýčem, a stará semena plevele zůstanou bezpečně „pohřbená“ v hloubce.4. Inteligentní zalévání: Nedotujte své nepřáteleKdyž vezmete hadici a kropíte celý záhon plošně, zaléváte i ten plevel, který se snažíte vyhubit. Chytrá hospodyně zalévá ke kořenům.Pokud nemáte peníze na drahé kapkové závlahy, použijte starý trik s PET lahvemi nebo hliněnými nádobami. Do lahve udělejte pár dírek, zakopejte ji hrdlem nahoru těsně k sazenici okurky nebo rajčete a vodu lijte přímo do ní. Povrch záhonu zůstane suchý, což plevel nesnáší, zatímco vaše zelenina bude mít vláhy dostatek.5. Hustota jako zbraňStandardní doporučení pro rozestupy rostlin jsou často zbytečně velkorysá. Pokud sázíte do řádků, necháváte mezi nimi dálnici pro plevel. Zkuste sázet do trojúhelníkového sponu (cik-cak). Rostliny se svými listy mnohem dříve propojí, vytvoří souvislý zelený baldachýn a plevelu pod sebou „zhasnou světlo“.
Praktické poznámky a tipy pro vyvýšené záhony a plevel
1. Strategie totálního zakrytí: Zapomeňte na „čistou“ hlínu. Největší mýtus českých zahrad je, že vypletý záhon s úhledně vyhrabanou hnědou hlínou je známkou dobré hospodyně. Ale zapomeňte na drahou kůru z hobbymarketu, která okyseluje půdu. Používejte to, co zahrada dává sama: Posekaná tráva: Vrstvěte ji kolem rajčat, paprik nebo dýní v tenkých vrstvách (cca 3-5 cm). Kartonová metoda: Pokud zakládáte nový záhon, nepokoušejte se ho rýt. Položte na trávu obyčejný hnědý karton (bez izolep a potisku), na něj navrstvěte kompost a sázejte přímo do něj. Karton plevel udusí a za rok z něj bude kvalitní humus.

Jak založit vyvýšený záhon ve třech krocích
2. Živý mulč: Nechte rostliny bojovat za Vás. Proč sázet jen jednu plodinu, když jich jinde můžete mít víc a ušetřit si práci? V přírodě málokdy vidíte rostlinu růst osamoceně. Využijte podrost. Zkuste pod tyčková rajčata nasázet lichořeřišnici. Tato nenáročná kráska se bleskově rozroste, svými listy zastíní půdu a plevel pod ní nemá šanci.

Jak založit vyvýšený záhon ve třech krocích
3. No-Dig: Půda je plná semen plevele, která v hloubce spí desítky let. Jakmile rýčem otočíte drn, vyklíčí. Moderní zahradníci proto neryjí. Jen přidávají vrstvy. Každý rok pár centimetrů kompostu.
4. Inteligentní zalévání: Kropte ke kořenům a vyhněte se zbytečnému zalévání plevele. Pro ilustraci lze použít jednoduché techniky jako PET lahve s dírkami.
5. Hustota jako zbraň: Sázíte do trojúhelníku, aby byly listy propojené a plevel měl méně světla.
Na závěr dbejte na pravidelné okopávání a okamžitou likvidaci vytrvalých plevelů. Plevel odebírá vašim rostlinám vláhu, živiny, světlo i prostor, proto je nutné být nemilosrdní. Plevel nikdy nesmí dorůst do květu nebo se vysemenit. Pro větší okrasné plochy využijte dekorační materiály jako je štěrk, mulč či oblázky, případně textilii. Plevel tak nebude mít žádnou šanci.
V půdě lze založit záhon bez rytí a bez rizik pro semena plevele díky vrstvenému mulčování a vyvýšeným záhonům. Záhony lze založit v únoru nebo kdykoliv během roku a mohou sloužit nejen pro zeleninu, ale i pro bylinky, jahody a květiny. Zdroje a doplňující tipy: www.nkz.cz, naturhelp.cz.