Na tvorbu a vývoj výnosu obilnin má zásadní vliv nejen samotný dusík, ale i struktura odnoží a jejich produktivita. Obilniny však mají velmi silnou autoregulační schopnost tvorby i redukce jednotlivých odnoží v závislosti na vnějších podmínkách. Obilniny jsou charakteristické svou schopností tvorby odnoží, které vyrůstají z odnožovacího uzlu. Po hlavních odnožích, jsou rostliny schopny tvořit sekundární, příp. terciální odnože.
Praktickým problémem při pěstování obilnin je skutečnost, že není mnoho způsobů, jak ovlivnit formování odnoží, aby byl podpořen vývoj zejména těch produktivních na úkor neproduktivních. Během vývoje obilnin, se vytváří výrazně vyšší počet odnoží, než je konečný počet klasů. Redukce odnoží během vegetace dosahuje 30-70 %, maximální odnožovací schopnost bývá dosažena před začátkem sloupkování. Právě nadbytečný vývoj odnoží, zejména těch neproduktivních, vede ke zbytečnému odčerpávání živin a nižšímu výnosu.
Jedním z výzkumných směrů v CRH bylo ovlivnit tento proces pomocí fytohormonů a výživy, a tím podpořit růst produktivních odnoží bez ohledu na vnější podmínky. Je známou skutečností, že pokud dojde k přehuštění porostu (u pšenice nad 850 klasů a ječmene nad 1000 klasů/m2), dochází poté k nerovnoměrnému vývoji odnoží i dozrávání, snížení hmotnosti tisíce zrn a v konečném důsledku ke snížení výnosu. Za optimální se považuje hustota kolem 700-800 klasů u pšenice a 750-900 u jarního ječmene.

Testování přípravku Aucyt Start na ozimé pšenici a jarním ječmeni provedli v letech 2017-2019 na lokálních pracovištích CRH a Ditana s.r.o. Výsledky ukázaly, že aplikace 3,0 l/ha výrazně zvyšuje počet produktivních odnoží (+109,32 % u pšenice, +134,50 % u ječmene) při setí na začátku odnožování a že podzimní aplikace má jen mírný vliv na produktivní odnože, zatímco jaro podporuje redukci neproduktivních odnoží (88,69 % oproti kontrole).
Celkově došlo k nárůstu výnosu obilnin o průměrně 6,31 % a k posílení kořenového systému. Maloparcelní pokusy ukázaly, že přípravek Aucyt Start může podpořit tvorbu produktivních odnoží bez ohledu na stav porostu a zvyšuje výnos ozimé i jarní obilnin.
Další úseky výživy se zaměřují na dusík jako hlavní živinu podporující biomasu. V posledních letech došlo k poklesu spotřeby minerálních hnojiv a často byl dusík jedinou hlavní živinou. Na tvorbu 1 t zrna obilnin a odpovídající množství slámy je potřeba průměrně 24-27 kg dusíku. Efektivita hnojení dusíkem je ovlivněna půdně-klimatickými podmínkami, osevními postupy a agrotechnickými zásahy včetně hnojení průmyslovými a statkovými hnojivy.
V průměru je využití dusíku z hnojiv 35-55 %, ztráty tvoří nitrifikace, volatilizace amoniaku, vyplavování nitrátů a eroze. Na půdách s vysokou úrodností rostliny často využívají 70-90 % dusíku z půdy a jen zbytek z hnojiv. Obrázek 1 znázorňuje výsledky z víceletých pokusů s ozimou pšenicí hnojenou různými dávkami dusíku (Nanorg). Příspěvky ukazují, že regenerační dávka dusíku (na začátku jarní vegetace) bývá nejúčinnější a zároveň manažersky nejefektivnější na vyrovnání zásob v půdě.
Kapkovité a kapalné formy hnojiv mohou zlepšit kontakt se slámou a urychlit rozklad, avšak musí být používány s ohledem na riziko popálení a na vhodnost aplikačních nástrojů. Při minimalizaci zpracování půdy a setí do nezpracované půdy roste význam jídel a nároky na hnojení dusíkem, jelikož zhoršená aerace a pomalejší mineralizace mohou omezit dostupnost dusíku pro rostliny.
Při volbě dávky dusíku je klíčové brát v úvahu předplodinu, průběh počasí, stav porostu a intenzitu technologie. U ozimé pšenice i jarního ječmene bývá zapotřebí hlavní podíl dusíku aplikovat na jaře, a to s ohledem na Nmin v půdě (0-30 cm). Kapalná produkční dávka může být doplněna, avšak kapaliná hnojiva mohou vyvolat riziko popálení a je třeba používat vhodné aplikační systémy. Ozimé obilniny představují významnou část osevního postupu a jejich úspěšnost je ovlivněna schopností přezimovat a odnožovat. Regenerační hnojeni se používá k dotvoření silných stébel, produkční dávka na posílení klásků a kvalitativní dávka pro potravinářskou pšenici se uplatňuje jen při dostatečné vlhkosti a dobrém zdravotním stavu porostu.
Vliv půdních a klimatických podmínek na výživu obilnin je zásadní. Půdní podmínky, obsah reziduálního dusíku, dostupnost živin, teplota a srážky určují efektivitu hnojení. Kapalná hnojiva a regulátory růstu mohou být užitečné pro zahuštění porostů a vyrovnání odnoží, ale vyžadují pečlivou aplikaci a zohlednění rizik. Ozimé obilniny mají oproti jarním formám delší vegetační období a lepší podmínky pro tvorbu odnoží a generativních orgánů, ale vyžadují pečlivé řízení hnojení a ochrany během zimy a jara. Vhodné je sledovat obsah Nmin v půdě a přizpůsobovat dávky podle skutečných podmínek, aby se maximalizoval výnos a kvalita zrna.
| Klíčové prvky výživy | Vliv na výnos | Poznámky |
|---|---|---|
| N | podporuje tvorbu odnoží a generativních orgánů | úroveň Nmin v půdě a vlhkost důležité pro efektivní využití |
| P2O5 | ovlivňuje vývoj kořenového systému a stimulaci biosyntézy | dávky 45-125 kg/ha |
| K2O | zlepšuje odolnost a tvorbu klásků | dávky 50-200 kg/ha |
| MgO | podporuje fotosyntézu, zlepšuje strukturu půdy | dávky 40-140 kg/ha |
| Organické hnojivo | zlepšuje mikrobiální aktivitu a dostupnost živin | vyrovnávací dávky a vliv na půdní poréznost |
Ozímé obilniny jsou v České republice dominantní a jejich úspěch závisí na odolnosti proti zimě, výkonu během podzimu a jara, a na volbě předplodin. Předplodiny významně ovlivňují výnosy ozimé pšenice a ječmene; jeteloviny a luskoviny často zlepšují podmínky pro zimní odolnost. Při setí je důležité dodržovat vhodný výsevní tlak, hloubku setí a odstup od setí, aby porost dobře zakořenil a rozvíjel se bez rizika promrznutí. Před setím je vhodné vyhodnotit obsah hlízového dusíku, mikroflóry a půdní struktury, aby bylo možné stanovit optimální dávky a rozdělení živin.
