Jedinečná stavba palmového skleníku byla ve své době považována za div techniky. Zámecký skleník měří na délku 92 metrů, na šířku 13 metrů a je vysoký je 7,5 metru. Tuto oázu tropických a subtropických rostlin si můžete prohlédnout svým tempem - bez průvodce. Zámecký skleník byl postaven na části plochy bývalé dřevěné oranžerie založené už v roce 1717. V roce 1842 ruší kníže Alois II. Josef tuto stavbu a dává pokyn svému architektu Jiřímu Wingelmüllerovi, aby zahájil novou, ve své době moderní, provedenou mimo klasické stavební materiály v oceli, litině a skle. Na tomto díle se patrně podílel anglický konstruktér P. H. Desvignes. Stavba si vyžádala téměř 160 tisíc zlatých.
Tradice pěstování teplomilných rostlin má i na liechtensteinském jihomoravském panství dlouhou historii. První dřevěná oranžerie byla v Lednici postavena už v roce 1655 a po několika rekonstrukcích sloužila až do roku 1842. V té době plánoval kníže Alois II. Josef velkou přestavbu barokního lednického zámku v letní reprezentační sídlo ve stylu tehdy módní anglické tudorské gotiky. Stará oranžerie byla stržena a místo ní byl postaven nový skleník. Jeho stavbou dokonce celá zámecká proměna začala. První plány připravoval už na konci 30. let 19. století anglický architekt Peter Hubert Desvignes. Skleník se však nakonec stavěl až v letech 1843-1845 podle projektu Rakušana Georga Wingelmüllera. Ten převzal Desvignesovy anglické konstrukční principy využívající litinu a vytvořil mohutný skleník doutníkovitého tvaru, který ve své době představoval technicky velmi náročnou stavbu využívající nejnovějších technologií a znalostí. Zakřivený tvar skleníku vycházel z teorií slavného skotského botanika a zahradního architekta Johna Claudia Loudona, Wingelmüllerova současníka. Litinovou konstrukci skleníku dodala železárna bratří Kleinů ze Sobotína na Šumpersku. Lednický skleník je 92,6 m dlouhý a 13,6 m široký. Na západní straně přiléhá k zámku, odkud se do něj v minulosti vstupovalo přímo z Kuřáckého neboli Červeného salonu, na opačném konci je ukončen půlkruhovým uzávěrem, do nějž je vsazen jeden z pěti portálů, které jsou z jeho válcovitého těla vytaženy. Další portály jsou zasazeny ve dvojicích proti sobě do jižní a severní stěny skleníku. Všechny byly zkonstruovány tak, že se jejich čelní strana dala zcela vysadit, což umožňovalo pohodlný transport velkých solitérních rostlin. Skleník stojí na nízké kamenné podezdívce, do níž jsou zasazeny obloukové litinové tyče upínající se nahoře k obdélníkovému rámu po obvodu plné vrcholové části klenby, mající zvenčí podobu lehce odsazené „mansardové“ stříšky.
Palmový skleník v Květné zahradě v Kroměříži hostí výstavu právě kvetoucích kamélií, otevřena je od soboty 14. února 2026 v rámci vstupného. Návštěvníci výstavy zhlédnou v Palmovém skleníku desítky vzácných, více než stoletých rostlin kamélií, které v tomto období bohatě nakvétají. Kamélie se v Květné zahradě v Kroměříži začaly pěstovat od druhé poloviny 19. století a ve 20. století už patřily k největším lákadlům kroměřížské rostlinné sbírky. Tématem letošní výstavy Kamélie & křehká krása na cestách je Šlechta na cestách a právě i název letošní výstavy ho připomíná. Výstava kamélií je otevřena od 14. února do 8. března 2026 od 9 do 17 hodin v rámci běžného vstupného. Dospělí zaplatí 180 Kč, děti 50 Kč a mládež a senioři 140 Kč. Objevte výstavu kamélií v Květné zahradě v Kroměříži, komentované prohlídky, historické památky a unikátní zážitky od 14.
Veřejnost může navštívit i Velký skleník, který byl po rekonstrukci v roce 2014 považován za svědectví tehdejší technické vyspělosti. Dnešní dvě skleníkové stavby - Velký a Palmový - získaly svou úplnou podobu na konci 19. století a jsou výsledkem činnosti architekta Antona Arche. Ve Velkém skleníku, který se stával velkou zimní záhradou, se umísťovaly rostliny pestované v nádobách pouze na zimu, zatímco v Palmovém skleníku se pěstovaly paliemy, kapradiny a chladomilné orchideje celoročně. Po staletích užívání však již nebyl stav skleníku nadále vyhovující. Rekonstrukce se dočkaly v roce 2014 v rámci projektu Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži, který vyřešil především technické problémy konstrukcí a zahrnoval opravy krovů, výměnu oken, modernizaci vytápění aj. Květná zahrada je otevřená denně od 8 do 16 hodin, Podzámeckou zahradu můžete navštívit od 7 do 16 hodin. Vstup je zdarma, v případě nepříznivého počasí se však zahrada dočasně uzavírá.
Arcibiskupský zámek s areálem Podzámecké zahrady a zámeckou vyhlídkovou věží dominuje historickému centru města Kroměříže. Arcibiskupský zámek Kroměříž se nachází ve Zlínském kraji a patří k nejvýznamnějším památkám na Moravě. Zámek Kroměříž byl v roce 1998 zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Arcibiskupský zámek se svým průchodem do dvora (letopočet 1852) a Sněmovním sálem s nástropní malbou je jedním z vrcholů návštěvy. Z interiérů zámku jsme obdivovali Sněmovní sál s nástropní malbou a křšťálovými lustry.
Kroměříž leží na Jižní Moravě, jižním směrem od města Přerov a bývalo označováno jako Hanácké Athény. Město se rozkládá v Hornomoravském úvalu a historické jádro města leží na pravém břehu řeky Moravy. Do UNESCO byla Arcibiskupský zámek se zahradami zapsána v roce 1998. Arcibiskupský zámek s areálem Podzámecké zahrady a Květnou zahradou byly roku 1998 zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. Květná zahrada (Libosad) byla založena v 17. století biskupem Karlem II. z Lichtenštejna-Castelkorna a původně tvořila součást oranžerie pro zimování citrusů.
Napříč textem se objevují i současné návštěvní zkušenosti a tipy na prohlídky. Arcíbiskupskému zámku se často říká „Zámeček“ a v okolí najdete i mini ZOO v Podzámecké zahradě. V procházkách městem Kroměříž, které se pyšní historií a architekturou, můžete potkat i moderní i historické detaily - od bazilik po zahrady, a to všechno v rámci jednoho z nejvýznamnějších moravských komplexů.
