Zasadit živý plot je jen začátek. Rostliny vyžadují spoustu znalostí a péče, za kterou vás ale odmění svou krásou, zdravým růstem a soukromím na zahradě. Co všechno takový živý plot obnáší?
Přípravy půdy pro živý plot
Ze všeho nejdříve se vytyčí obvod plotu kolíky a provázkem, který pomůže při sázení udržet rovinu. Vzdálenost mezi sazenicemi závisí na jednotlivých druzích. Na začátek se dělají drenáže, které odvedou přebytek vody z půdy a zabrání hnilobě na kořenech. Za tímto účelem se používá kermazit nebo kačírek. Drenáž se zasype druhem půdy, který nejlépe vyhovuje konkrétním rostlinám živého plotu. Živý plot se sází ve vzdálenosti 30-50 cm od ohraničení pozemku. Příkop by měl být ideálně rovný nebo pravidelného tvaru, čímž se zajistí rovnoměrná výsadba. Výsledný plot pak bude harmonický na pohled.
Na dno příkopu se sype úrodná zemina, která rostliny vyživí. Poté se sazenice umístí, přikryjí se hlínou a důkladně zalijí. Sázet je potřeba minimálně ve dvou lidech - jeden uloží sazenici a druhý ji zasype hlínou. Je totiž nutné ohlídat, aby byly stromy zasazeny kolmo k zemi. V opačném případě se větve časem začnou navzájem proplétat. Po zasazení je třeba zemi lehce přimáčknout ale ne úplně udusat, jinak se rostliny udusí a pojdou žízní. Dostatek vláhy je klíčový zejména ze začátku. Na závěr se mladé stromky a keře obsypávají pilinami a starou stromovou kůrou. Mladým sazenicím také prospějí rýžové slupky, které zároveň prokypří a vyživí půdu. Toto pokrytí chrání před extrémním počasím, dokud kořeny dostatečně nezesílí.
Péče o živý plot
Živý plot z jehličnanů vydrží nějakou dobu bez vody, ale v období sucha potřebuje zalít. Obrubníkový plůtek z keřů vyžaduje pravidelné zalévání alespoň 1x týdně v letních měsících a hodně vlhkomilné druhy potřebují zalít 2-3 x týdně. Při zalévání by měl být tlak v hadici nízký, abyste rostliny zalili rovnoměrně. Veškeré rostliny zalévejte zásadně brzy ráno, nebo ještě lépe večer. Kapky vody působí jako lupa a mohly by rostliny spálit. Navíc přes noc má voda čas se kompletně vstřebat, protože se hned nevypaří do vzduchu.
Vedle zalévání je plot třeba pravidelně hnojit, a to na jaře dusíkatými hnojivy a na podzim zásaditými. Na zimu se druhy, které jsou stavěné na silné mrazy, nemusí nijak zakrývat, ale ostatní typy rostlin je nejlepší přikrýt pytlovinou.
Prořezávání plotů
Různé typy živých plotů vyžadují různé frekvence prořezávání. Například túje dokáže obnovit svůj tvar sama, ale tis je potřeba tvarovat. Prořezávání by se mělo dělat alespoň jednou ročně. Dokonce i nově vysazené keře mohou potřebovat řez. Pokud se včas neprořežou, jejich větve se časem začnou natahovat výš a výš a vznikne mezi nimi spoustu prázdného prostoru. Stromy jsou pak řídké a ztrácí ochrannou funkci. Stromkům a keřům nejvíce prospívá střih kuželovitého tvaru, díky kterému pak fotosyntéza probíhá rovnoměrně po celém těle rostliny.
Dále je potřeba pravidelně kontrolovat, zda nemají stromy a keře choroby a v případě vzniku zasáhnout. Živý plot je nádherný, ale je to závazek. Živé ploty z různých dřevin vám prořežeme a ostříháme, a to klidně i pokud jsou několik desítek kilometrů dlouhé. Pokud vám plot zespodu začíná opadávat, uděláme radikální řez, který plot rostliny omladí. Po takové úpravě začne plot na jaře hezky obrážet. Rádi vám také pomůžeme s úpravou dřevin, které jsou zanedbané, nebo v příliš těsné blízkosti. Rady ohledně péče o živý plot se nedají generalizovat, a proto vám rádi pomůžeme individuálně, přímo s vaším plotem.
Živý plot: hustota a bezpečnost
Jak mít živý plot dokonale hustý a neprůchozí? Rostlinami velmi těžce ochráníte pozemek před cizími zvířaty a zajistíte bezpečí před zloději. Pokud chcete rozdělit zahradu na dvě části, pak budou dřeviny stačit. Pokud však živým plotem vytváříte rozhradu vašeho pozemku od cizího prostranství, doporučujeme postavit klasický plot a potom jej z vnitřní strany osázet.
Co na živý plot, když ne dřeviny?
Pokud byste chtěli vysazovat spíš rostliny než dřeviny, doporučujeme nechat po drátěném nebo dřevěném plotu pnout popínavky, třeba břečťany, liány, hrachory či zimolezy nebo kolem něj vysadit bambus. Na některých zahradách uvidíte také živý plot z mixu stromů, keřů a květin. Nejde o klasický jednořadý živý plot, ale o pruh rostlin, které se rozrostou tak, že tvoří přirozenou rozhradu. Pro takové případy se hodí třeba zlatý déšť, jasmín, tavolník nebo hortenzie. Aby byla výsadba dokonale hustá a postupně přes celou sezonu kvetla, je ideální mít doporučení a návrh od odborníka.
Právní a praktické souvislosti výsadby
Zákon mluví o imisích a o tom, že zahradní prostory na obou stranách plotu jsou živou kulturou. Dodržení zákonné vzdálenosti výsadby (3 metry respektive 1,5 m) ještě neznamená, že jsme navždy v suchu. I strom vysazený v souladu s § 1017 občanského zákoníku se může v budoucnu stát zdrojem nepřiměřených imisí. Soudní praxe potvrdila, že ani „správně“ vysazený strom není nedotknutelný. Právo dává jasná pravidla a doporučení - ale komunikace s okolím je vždy lepší než řešení soudně. Právo by nemělo být prvním nástrojem, ale tím posledním - aby fungovalo jako pojistka, ne jako zbraň. Pokud užíváte pozemek v nájmu, strom či plot často vznikají součástí pozemku vlastníka, nikoli nájemce, a po skončení nájmu se tedy rostliny nemusíte odnášet.
V praxi je ideální začít komunikací se sousedy a vzájemně řešit rozsah výsadeb. Aktuální podzimní otázkou je, do kdy bude vhodné počasí na sázení živých plotů. Pro námi prodávané zázračný živý plot, Arónie a jedlý živý plot stejně platí, že sázení je možné do trvalých celo denních mrazů mínus pět stupňů. Sazenice jsou mrazuvzdorné a když je vysadíte do požadované hloubky, do té hloubky půda tak snadno nezamrzne.
Často kladené otázky a doporučené postupy
- Co je nejlepší na živý plot? Z jakých dřevin jej můžu vysázet? Rostlý plot se nejčastěji vysazuje z dřevin jako jsou listnaté ptačí zobu, dřišťály, habry, hlohy, javory a buky nebo jehličnaté tisy a zeravy.
- Co mám použít na živý plot na své zahradě? Záleží na půdě, světelných podmínkách a rychlosti růstu. Vždy zvažte doporučení zahradníka.
- Jak sázet živý plot? Naměřte a vykolíkujte místo, natáhněte provázek, připravte pruh půdy, vykopejte jamky, nasypte kompost a sázejte 3-6 rostlin na 1 metr, pravidelná zálivka.
- Jak daleko sázet živý plot od plotu a hranice pozemku? Obecně 1,5-3 metry, s ohledem na šířku a údržbu; u vyšších plotů dále od hranice.
- Jak pečovat o živý plot a jak jej stříhat? Většina rostlin snáší řez; jednou až třikrát ročně, jehličnany jednou ročně; hlavní je provádět řezy v klidném období a rány ošetřit.
- Jak mít živý plot hustý a neprůchozí? Zvažte kombinaci s klasickým plotem a postupné sázení vnitřně pro hustotu.
- Co na živý plot, když ne dřeviny? Popínavé rostliny a mix rostlin pro rozhraní a dekorativní efekt.
Rady pro výběr a plánování
Než začnete s výsadbou, zvažte světelné podmínky, typ půdy a délku růstu jednotlivých druhů. První krok je plánování umístění a vzdáleností - například doporučení kolem 50 cm mezi řadami pro dvouřadé výsadby. Půdu je možné vylepšit kompostem a rašelinou, případně doplnit hnojivo s postupným uvolňováním. Když dokážete rýče zmáčknout do půdy, rostliny můžete vysadit, a to i v zimních měsících, pokud půda není zmrzlá. Po výsadbě je důležité hlídat optimální zálivku a mulčování pro udržení vlhkosti a ochranu kořenů.
Rozmístění sazenic a jejich rovnoměrné zarovnání je klíčové pro vzhled a funkčnost. Před výsadbou je vhodné zakořenění zvlhčit, zejména u rostlin v nádobách. Prořezávání a pravidelná péče, zejména během prvních týdnů po výsadbě, jsou klíčové pro zdravý rozvoj kořenového systému a následný růst. Zahradníci doporučují dva hlavní směry: ekologicky podporovat biodiverzitu a zároveň zajistit soukromí a ochranu proti větru.
Na závěr uvedeme shrnutí hlavních výhod a nevýhod živých plotů. Mezi výhody patří zlepšení mikroklimatu, posílení soukromí, ochrana větru a drobných živočichů, a estetické obohacení zahrady. Nevýhody zahrnují pravidelnou údržbu, časovou a finanční náročnost, a riziko rychlosti růstu či možného přerůstání do sousedních pozemků bez dohody.
Je důležité sledovat a řešit imise, stínění a stín v městských podmínkách, a vždy postupovat s ohledem na sousedy. Dodržení komunikace a dohody s okolím je zásadní pro bezproblémové soužití.