Zelena strecha travnik: extenzivní a intenzivní ozelenění střechy pro městský život

Při ozeleňování střech se nejčastěji používají extenzivní řešení. Probíhající klimatické změny se u nás projevují vyššími teplotami a delšími obdobími sucha. Kvůli tomu může zeleň na extenzivních vegetačních střechách usychat. Jinak jsou ale tyto zelené střechy velmi oblíbené, protože mají mnoho výhod. Jejich realizace je levnější a poměrně rychlá, nízká vrstva substrátu tolik nepřitěžuje střešní konstrukci a také vyžadují jen minimální údržbu. Jakákoliv vegetační střecha má řadu výhod. Produkuje kyslík, zadržuje oxid uhličitý, snižuje výkyvy teploty vzduchu mezi dnem a nocí, pohlcuje nečistoty z ovzduší, zadržuje vodní srážky, snižuje prašnost a je životním prostorem pro faunu a flóru. Z pohledu stavebního zase chrání konstrukce před přehříváním a prodlužuje jejich životnost. Obecně platí, že zelené střechy jsou nehořlavé. Bezvýhradně to platí u intenzivních zelených střech, které jsou z požárního hlediska hodnocené stejně jako tvrdá krytina. Je ale totéž možné tvrdit i o vyschlé extenzivní zeleni?

Požární charakteristiky jakéhokoliv střešního pláště, tedy i toho na zelené střeše, závisí na požárním riziku v daném místě. Když se střecha nachází v tzv. požárně nebezpečném prostoru, pak její skladba musí splňovat kritérium BROOF (t3). Vegetační střechy s extenzivní zelení splňují protipožární nároky pouze za předpokladu, že minerální substrát má tloušťku minimálně 3 cm a v něm obsažené organické hmoty mají podíl menší než 20 %. Velmi žádoucí je také vysazovat nízkou vegetaci, která je málo náchylná k hoření. Ploché střechy s rozlohou větší než 1 500 m2 mohou tvořit jeden celek, pokud nejsou v požárně nebezpečném prostoru nebo u nich není z jiného důvodu požadovaná požární odolnost (viz článek Kdy je u střechy důležitá její požární odolnost) a současně splňují klasifikaci BROOF(t1) nebo BROOF(t3).

Uvedené nařízení platí i pro zelené střechy, ovšem spíš na průmyslových halách než na rodinných domech. V nich vytvoříte požární pásy z kameniva (frakce 16/32). S vegetační střechou mohou funkčně souviset otvory. Například světlík v ploše střechy nebo okno v přilehlé stěně. Kolem světlíku nebo stěny s oknem je nutné na vodotěsné izolaci vytvořit požární pás v šířce půl metru. Tím budou požárně oddělené od okolní vegetace....

Pokud to nosnost střechy dovolí, je zelená střecha ve městě velmi vhodnou volbou. Konstrukčně je sice náročnější, ale chrání střešní plášť, a tak prodlouží životnost střechy. Navíc zvyšuje komfort obyvatel domu. V létě střecha chladí, v zimě pomáhá udržovat teplotu. Zelená střecha funguje jako tepelná a zvuková izolace. V době letních veder se nerozpálí jako běžná střecha a spolehlivě tak pomáhá ochlazovat vnitřek domu.

Extenzivní zelené střechy mají nižší požadavky na zatížení střechy, protože tloušťka substrátu a rostlin je výrazně menší. Zatížení těchto střech je mnohem menší, přispívá k tomu i fakt, že dokáží zadržet mnohem větší množství vody. Vyšší vrstva substrátu umožňuje pěstovat mnohem větší počet rostlin. Intenzivní zelená střecha může mít podobu střešního parku, rozkvetlé zahrady či komunitního místa. Substrát a vegetace zabraňuje přehřívání střech, zadržuje vlhkost a redukuje výkyvy teplot mezi dnem a nocí. Zelené střechy ve městech snižují okolní teplotu, která vzniká v důsledku městského tepelného ostrova.

Chce-li mít zákazník na střeše „trávu“, musí se odborník okamžitě ptát jakou - neboť pod pojmem „tráva“ může být míněna jak extenzívní zeleň, tak i intenzívní a obě tyto varianty se výrazně liší v požadavcích na konstrukci souvrství a také na údržbu. Extenzívní zeleň s travním porostem můžeme pro lepší názornost popsat jako (rozkvetlou) louku. Vyžaduje výšku souvrství přibližně 10 až 15 cm a převažuje zde směs trav a bylin, které dobře snášejí sucho. Toto složení vegetace prospívá dobře jak na plochých, tak i na šikmých střechách. Údržba se provádí jednou až dvakrát do roka a zahrnuje pohnojení zjara a posečení vysoké trávy na podzim. Zcela jinak se chovají pochůzné trávníkové plochy na střechách - tyto se řadí k intenzívním a lze je zpravidla realizovat pouze na plochých střechách. Cílem tohoto druhu ozelenění je vytvořit a zachovat trvale užívané a zátěžové trávníky.

Směrnice FLL pro zelené střechy řadí „trávník“ jednoznačně mezi intenzívní zeleň a udává potřebnou výšku souvrství od 15 do 35 cm. V praxi poskytují různí výrobci systémů zelených střech souvrství o výšce cca. 30 cm. Zátěžový trávník má určité základní požadavky, které je nutné dodržovat (např. dobré zavlažování ale ne stojící vodu nebo trvalou vlhkost, dostatečné množství živin, pravidelný sestřih). Doporučuje se akumulace vody v drenážní vrstvě, jednak kvůli ekonomickému využití dešťové vody, jednak kvůli zajištění alespoň nějaké vláhy v případě nepravidelné nebo zanedbané údržby. Zavlažování lze optimalizovat pomocí zavlažovacího automatu, který funguje bez elektřiny, pouze na mechanickém principu plovákového spínače a připouští vodu v případě, že hladina poklesne pod nastavené minimum.

Nepočítá-li se s akumulací vody v drenážní vrstvě a automatickým zavlažováním, je v suchých obdobích nutné pravidelné řádné zavlažování postřikem z hadice nebo rozprašovačů. Při akumulaci vody v drenážní vrstvě je nutné dbát na to, aby maximální možná hladina vody byla 5 až 7 cm pod filtrační textilií, jinak by mohlo docházet k přemokření substrátu. Jako vegetační vrstva zde připadá v úvahu pouze speciální trávníkový substrát s velkou vodoakumulační schopností ale i dobrou propustností a dostatečným obsahem vzduchových pórů. Směrnice FLL pro zelené střechy si kromě výše uvedeného „druhu zeleně“ konkrétně všímá ještě „trávníku“ - a to z hlediska „akumulace vody“ a „vegetace“.

Zelené střechy s trávníkovými plochami jsou schopné zadržet v průměru kolem 60 až 90 % z celkového množství srážek za rok a mají hodnotu součinitele odtoku C = 0,4 až 0,1. Trávník je možné založit buď výsevem směsi trávníkového osiva (RSM) nebo pomocí předpěstovaných kobercových trávníků. Stav pro převzetí je dosažen až po řádném prokořenění, kdy již není možné koberce nadzvednout od vrstvy podkladního substrátu a procento pokrytí činí minimálně 95%. Je třeba poznamenat, že parametry FLL pro intenzívní substráty jsou pro trávníkové substráty vhodné jen podmíněně.

V rámci směrnic pro ploché střechy (něm. 2001) je třeba si uvědomit, že u střech se sklonem 0° a s akumulací vody se jedná o „zvláštní konstrukce“, které kladou z důvodu velkého namáhání v kombinaci se stojící vodou zvláštní požadavky na kvalitu a tloušťku hydroizolace. Pro zelené střechy s vodní vrstvou vyšší než 10 cm platí norma DIN 18195. Intenzívní zeleň spadá pod „užitné střešní plochy“ a je zde třeba počítat např. s ochranou hydroizolace vyvedené na atiku před mechanickým poškozením. V „Pokynech k údržbě zelených střech“ německé směrnice FLL jsou popsána potřebná opatření údržby následovně. Založení trvale funkční intenzívní zelené střechy s trávníkem, po kterém je možné chodit nebo si na něm hrát je v každém případě úkol pro odborníka.

Jak ve fázi návrhu, tak i při realizaci se mohou vyskytnout různé chyby. Zde se krátce dotkneme těch nejčastějších: Souvrství: Špatná konstrukce, špatný substrát a jeho pokládka. Často používané extenzívní a intenzívní substráty neznamenají u trávníkových ploch záruku úspěchu - nejsou dostatečně stabilní při nášlapu, jejich vodní kapacita a propustnost je pro trávník nedostatečná. Požadavek na vytvoření užitného sportovního trávníku je neslučitelný s malou výškou souvrství. Intenzívní ozelenění nelze vytvořit na souvrství o tloušťce 15 cm. U trávníků zpravidla nelze jít pod minimální tloušťku 25-30 cm. U trávníkového substrátu se jedná o speciální směs s určitou zrnitostní strukturou a proto je mnohdy rozhodující způsob jeho dopravy na střechu - u dobré směsi by při běžné metodě foukání na střechu mohlo dojít k negativním změnám struktury a ztrátě některých dobrých vlastností. Z tohoto důvodu doporučujeme trávníkové substráty nefoukat ale dopravovat v BigBagu nebo jako volně ložené. Lepší variantou je použití předpěstovaných kobercových trávníků.

Na souvrství, realizaci a údržbu jsou kladeny vysoké požadavky. Zelené střechy s trávníkovými plochami patří co do náročnosti ke složitějším souvrstvím. Tato část artikulu ukazuje princip výběru a realizace, kdy vzniká pochůzný užitný trávník na střeše, a kdy je vhodné zvolit intenzivní ozelenění s cestami a trvalkami.

Zelené střechy přinášejí řadu výhod. Nejenže jsou vizuálně atraktivní, ale oproti běžným plochým střechám fungují jako vynikající tepelná izolace. V létě pomáhají snižovat spotřebu energie na klimatizaci, v zimě zase zlepšují tepelnou stabilitu budovy a snižují náklady na vytápění. Při realizaci zelených střech používám výhradně substráty Pure, které jsou speciálně vyvinuté pro tento účel a neobsahují recykláty ani klasickou rašelinu. Další významnou předností je pozitivní vliv na městské mikroklima. Zelené střechy snižují okolní teplotu, redukují prašnost a efektivně hospodaří s dešťovou vodou.

Zobrazení extenzivní vs intenzivní zelené střechy

Extenzivní a intenzivní ozelenění střechy nabízí různorodé možnosti pro architekturu a rekreační zóny. Extenzivní ozelenění je méně náročné na údržbu a hmotnost, často se realizuje na plochých i šikmých střechách do 45°. Intenzivní ozelenění bývá působivější, ale vyžaduje častější zásobování vodou a živinami, a umožňuje i trávníky a cesty. DELTA®-TERRAXX a DELTA®-FLORAXX TOP hrají klíčovou roli: první slouží jako ochranná, filtrační a vsakovací vrstva pro intenzivní ozelenění, druhá pro extenzivní střechy s minimální údržbou.

Směr smysl pro výběr substrátu a vegetace je klíčový: pro trvalé a bezpečné založení intenzívní zelené střechy s trávníkem je potřeba odborník. V podrobnostech se ve studii ukazují nejčastější chyby: špatné souvrství, špatný substrát a jeho pokládka, nedostatečná stabilita při nášlapu, nízká vodní kapacita a propustnost. Předpěstované kobercové trávníky zrychlují realizaci a zvyšují pravděpodobnost úspěchu. Zelené střechy zvyšují komfort bydlení, ať už jde o teplotní stabilitu, zvukovou izolaci nebo ochranu hydroizolace.

Směrnice FLL a technické pokyny nabízejí doporučení pro akumulaci vody, zálivku a údržbu. Pro vyhýbání se problémům s požární ochranou a s nominálními tloušťkami hydroizolace jsou uvedeny konkrétní normy a rozměry, které závisí na typu střechy a expozici. Zároveň text ukazuje konkrétní nabídky produktů a směsí pro zelené střechy, a to jak bylinné, tak travní a letničkové.

Speciální směsi a výběr pro zelené střechy

V nabídce naleznete bylinně-travnaté směsi a speciální suchovzdorné směsi pro extenzivní i intenzivní střechy. Mezi ně patří JITŘENKA, Travní biodiverzitní směs, letničková biodiverzitní směs a bylinná biodiverzitní směs pro zelené střechy. Letničkové směsi vytvářejí barevný efekt již v roce založení, zatímco travní směsi poskytují trvalý podklad pro chodníky a činnost na střeše. Biodiverzitní směsi podporují pestrost rostlin a života na střeše. Výběr směsi je ovlivněn výškou substrátu, sklonem střechy a plánovaným užitím.

Směrnice také zmiňují, že akumulace vody a vegetace jsou klíčové pro provoz střechy. Extenzivní střechy jsou tedy ideální pro ploché i šikmé střechy s menší hmotností, zatímco intenzivní střechy umožňují i trávníky a keře, ale vyžadují robustnější konstrukci a údržbu. Pro konkrétní aplikace lze využít kobercové rohože Sedum, které se rozvinou jako trávník a zvládají sucho díky zadržování vody.

V závěru je důležité si uvědomit, že zelená střecha je nejen estetickým prvkem, ale i ekologickou a ekonomickou volbou, která poskytuje tepelnou izolaci, snižuje teplotní ostrov města a pomáhá hospodařit s dešťovou vodou. Výběr správného systému, směsi a technického řešení vyžaduje spolupráci s odborníkem, zejména pokud jde o statiku střechy, typ substrátu a doplňkové konstrukce.

Mapa rozdělení extenzivních a intenzivních střech

Kontaktujte nás pro bližší informace o produktech a směsích pro zelené střechy, včetně laboratorních analýz půdy a závlahových systémů. Nabízíme široký sortiment travních i travinobylinných směsí, minerálních i organo-minerálních hnojiv a odborné poradenství pro realizaci zelených střech.

tags: #zelena #strecha #travnik