Chystáte se na vermikompostování, bydlíte v bytě a máte pocit, že umístění vermikompostéru doma není nejlepší nápad? Zkuste vermikompostér umístit na balkon či lodžii. Bydlíme v Praze, balkon orientovaný na východ, kdy při jasném počasí na něj minimálně polovinu dne svítí slunce. Vermikompostéry se nám na balkoně protočily tři: první byl ze speciálního polystyrenu v černé barvě, objemově velký, takže zabíral hodně místa.
Druhý vermikompostér jsme vyrobili z polystyrenových krabic na převoz čerstvých ryb. Když jsme připravovali IKEA variantu, měli jsme strach, že žížaly nemají šanci přežít drsnější počasí. K našemu překvapení přežily i větší mrazy, které byly minulou zimu, teploty klesly až pod −5 °C. Je důležité, aby nádoby vermikompostéru nebyly prázdné, tj. před zimou je dobré mít ve vermikompostéru dostatečné množství organického materiálu, již zkompostovaného materiálu, popř. substrátu. Žížaly mají možnost se do něj při větších mrazech zavrtat hlouběji, protože většinou kompletně nepromrzne.
Také je dobré vermikompostér umístit co nejblíže ke stěně domu, aby získal část tepla vyzařovaného z vašeho bytu. My jsme kolem vermikompostéru vybudovali bednění z palubek. Je tam mírná vzduchová vrstva. Jestli to má nějaký dopad v zimě, si netroufáme odhadnout, ale plní to částečně i funkci designovou a lépe se přes to hází deky. Staré deky jsou totiž další vychytávkou, kterou na zimu našim žížalám dopřáváme. Na začátku zimy přehodíme přes vermikompostér dvě staré deky a čekáme do jara, jestli to holky přežijí.
Druhou výzvou při vermikompostování na balkoně jsou letní měsíce. Poslední dobou je to dokonce problematičtější část roku. I přes všechna opatření se nám párkrát stalo, že jsme žížaly uvařili. S trochou nadsázky jsme si udělali žížalí čaj mimo plán a v jiné formě, než bývá obvyklé. Jako hlavní ochranu na léto jsme vermikompostér opatřili bedněním, které je o něco větší než půdorys vermikompostéru, aby vznikl vzduchový prostor mezi stěnou a bedněním. Spodní část má mezeru pro proudění vzduchu, horní část je kryta víkem na zastínění. V extrémně horkých dnech doporučujeme odvětrání vermikompostéru během noci, kdy teploty alespoň trochu klesnou. Tím se dá také relativně rychle snížit teplota ve vermikompostéru, která přes den opět stoupá.
Nebojte se experimentovat s vermikompostováním na balkoně či lodžii a podělte se o vaše zkušenosti. Když má člověk dům se zahradou, je to jednoduché, ale v malém bytě s pouze balkonem je domácí varianta řešením. Důležité pravidlo je, že domácí kompostér nemůže být vystaven přímému slunečnímu záření a ideálně ani moc velké vlhkosti. Také mu vyhovuje pokojová teplota. Varianta umístit ho na balkon padla, a proto jsem hledala jiné praktické místo se snadným přístupem a vybrala kuchyň.
S tím trochu zesílila moje obava o vůni bytu. Kuchyň je centrem dění, o zápach tam nestojím! Naštěstí se dostavilo příjemné překvapení. Můj nos zaznamenal jen lehké zemité aroma v těsnější blízkosti kompostéru. Aby to dobře fungovalo, je potřeba přísun vzduchu a vlhkost, ale zase ne moc vysoká. Někdo do kompostu ubytovává i žížaly, které jeho obsah rychleji a efektivněji rozloží. Říká se tomu vermikompostování.
V mém popisu dvou uzavíratelných plastových nádob (aby se první dala zavřít do druhé) jsem vyvrtala řady otvorů kolem horní hrany, a pak i do dna. Přisypala jsem asi 4 cm zeminy a navrch i trošku pilin. Jednou za čas je potřeba vyprázdnit z větší nádoby nahromaděnou tekutinu a dno vyčistit. V kompostéru se tekutina začala hromadit asi 9 týdnů po založení kompostu. Pravidelným čištěním a vyléváním předejdete plísním a nechtěnému zápachu. Také myslete na to, že kompostér potřebuje několik měsíců, než se odpad úplně rozloží. Při volbě velikosti nádob je dobré vzít v úvahu, kolik takového odpadu doma produkujete.
Říká se mu jinak kompostový či žížalí čaj. Perfektně funguje jako hnojivo pro rostliny a ocení ho nejen pokojové. Než ho k zalévání použijete, určitě ho nařeďte. Než do kompostéru něco přidám, vymačkám přebytečnou vodu. Tím předcházím vzniku plísně, která se mi na začátku vytvořila. Později se osvědčilo vyvažovat mokrý odpad suchým odpadem z balkonu - sem tam listí či odkvetlé rostliny. Do kompostéru nepatří živočišné produkty; vzniká z nich nepříjemný zápach a lákají hmyz.
Nejen pro domácí kompostování nabízíme sortiment kvalitních a léty prověřených výrobků. Seznamte se s nabídkou našich zahradních center na www.raselinazc.cz a vyberte si podle bydliště.
Znám ten pocit - stojíš na balkóně, držíš zbytky od jablek a přemýšlíš, kam s tím. Nechce se ti to vyhazovat do společného odpadu, ale máš strach z pachu, mušek a dalších komplikací. Tohle není jen pro vesnice; dnes existují řešení šitá na míru malým balkonům. Jde o mít pod nosem tmavou zemitou vrstvu, která voní po lese a živinách, a vědět, že kuchyňské zbytky nekončí jako zátěž.
Podle Ministerstva životního prostředí je domácí kompostování jedním z nejjednodušších kroků, jak snížit produkci odpadu a podpořit půdní zdraví. Kompost ti dává kvalitní substrát pro květiny v květináčích a umožňuje, aby tvoje rostliny dostávaly skutečnou potravu místo jen minerálních hnojiv. Pro malý balkon jsou ideální tři typy řešení - vermikompostér (žížaly), kompaktní bokashi systém a kompostér na hnití v malém kbelíku nebo speciální nádobě. Vermikompostér má výhodu tiché a efektivní práce žížal i tekutého čajového hnojiva, avšak vyžaduje vyvážené krmení a udržování vlhkosti. Bokashi je fermentační metoda bez zápachu, která zvládne i maso a mléčné výrobky, a po kvašení se materiál zahrábá nebo smíchá s půdou. Malé aerované kompostéry kombinují rotaci a vzduchování a urychlují rozklad, často se kryjí proti hmyzu. Po shrnutí dne takový systém umožňuje rychlou proměnu odpadu na hodnotný substrát a postupné získání tekutého výluhu pro zalévání.
Nezapomeňte na praktické tipy: kontrolovat vlhkost (vlhkost jako ždímaná houbička), vyvarovat se příliš velkého přísunu vláknitého či tukového materiálu, do vrstev přidávat suchý materiál, a sledujte, zda nedochází k plísním. Pokud vzniká zápach, často chybí vzduch nebo je vlhkost příliš vysoká; bokashi zápachu prakticky nepouští díky fermentaci. U vermikompostéru sledujte, zda žížaly nemají přebytek jídla a zda není zbývající materiál na balkóně přístupný škůdcům. Přesuňte kompostér na vhodné místo - ne na parapet v letním horku a ne vedle oken, kde by vás pach obtěžoval. A používejte výluh jako tekuté hnojivo, ředěné podle potřeby rostlin.
A co když vás to neosloví pro domácí kompostování? Můžete vyzkoušet komunitní komposty prostřednictvím mapy pro komunitní projekty, nebo najít někoho, kdo shání kompostový výluh či živé kompostové obyvatelé v podobě žížal. Pokud se rozhodnete pro bokashi, budete potřebovat dvě nádoby - jednu na kvašení a druhou na ukládání, aby po plnění mohlo kvašení pokračovat. Po vykvašení je potřeba materiál zahrabat do zeminy, než dosáhne živin. Ať už zkusíte cokoli, kompostování mění pohled na odpad a může být inspirativní i pro menší prostory.
|WORMÁK| URBALIVE: Kompletní návod, jak připravit vermikompostér na žížaly
tags: #zkusenosti #komposter #organico #na #balkone