Ačokča (paprikookurka neboli indiánská okurka) je popínavá rostlina, nenáročná na pěstování, s velkou úrodou zelených plodů, podobným malým paprikám.
Ačokču vysazujeme na záhon v květnu jako sazenice, ale velmi dobře vyklíčí i zasazená semena.
Z jedné rostliny můžeme získat až 100 kusů plodů.
Dvě rostliny poskytnou bohatou úrodu celé rodině - od léta až do podzimu.
Co je a odkud pochází
Cyclanthera pedata je druh liány z čeledi tykvovitých a pochází z jižní Ameriky, kde byla jednou z kulturních rostlin legendárních Inků.
Dnes se pěstuje prakticky po celém světě, svědčí jí (pochází z vysokohorských údolí And) skvěle i klima střední Evropy.
Ačokča z naší zahrady.
Z archivu autora.
Jak pěstovat ačokču
Tři sazenice ačokči nám dají i tisíce plodů za sezónu.
Na jaře ze semínek, která připomínají kousek kůry, předpěstujeme sazenice, po zmrzlých je dáme ven a už jen přihnojujeme a zaléváme.
Dáváme tři rostliny, ze kterých až do prvních mrazíků sklidíme kolem dvou až tří tisíc plodů, které mají čerstvé příjemnou paprikookurkovou chuť.
Ačokču je prostě rostlina, kterou každý zahradník musí milovat.
Podmínky pro pěstování
V chladném jaru se nám sazenice ačokči trochu vytáhly a první týdny vypadaly dost neduživě i venku.
Pak se začalo oteplovat a stalo se to, co každý rok - ačokča nasadila sprint a brzy vytvořila hustý porost, kde od přibližně třetího červencového týdne sklízíme obden desítky plodů.
Ačokča potřebuje pevnou oporu, po které se mohou lodyhy pnout a rozrůstat.
Využití plodů
Plody odřízneme vršek a vydlabeme je nožíkem jako papriky. Papriky rozřízneme, odstraníme semena a pokrájíme je na kousky.
Očištěnou ačokču krátce povaříme v osolené vodě, necháme okapat a naskládáme do krabiček s víčkem.
Malé ačokči jsou chuťově výborné syrové, když si je jen tak utrhnete na zahradě.
Spolehlivě nahradí papriky v leču. Výborné jsou naložené ve sladkokyselém nálevu.
A doslova famózní jsou zapečené v troubě - plněné směsí podle chuti, nálady a… třeba i peněženky.
Postup zapečení a náplně
Nejprve plody rozkrojte a vydlabejte.
Do půlených a vydlabaných plodů dáváme směs sýrů (čedar, eidam, nivа), do které přidáme utřený česnek a koření (pepř, sůl, italské bylinky dle chuti).
Plněné ačokči pak vyskládáme na pekáč a zapečeme přibližně dvacet minut při cca 180 stupních.
Podáváme s vařenými brambory, rané necháváme i se slupkou.
Nevegetariáni mohou samozřejmě zvolit i náplň z mletého masa, v době houbařské sezóny se nabízí použití hub… každý si může ačokči naplnit a zapéct tak, jak má rád.
Naše tipy pro sklizeň a zpracování
Pro zapékání vybírejte spíše větší plody (6-8 cm), tedy například ačokči, které už mají zralá (černá semena) a přehlédli jste je dříve v hustém porostu.
S většími plody se také lépe pracuje a vejde se do nich více směsi.
Naopak, malé ačokči (maximálně do 5 cm) jsou ideální na nakládání do sladkokyselého nálevu nebo na kvašení (pickles).
Při těchto způsobech zpracování ještě doporučujeme plody propíchat na několika místech, aby se nálev dostal i dovnitř.
Plody této takzvané paprikové okurky mají zasyrova hráškovou chuť, naložené ve sladkokyselém nálevu chutnají jako okurky a zapečené, plněné masem a rýží zase jako papriky.
Morfologie a vlastnosti
Ačokča (Cyclanthera pedata) je tykvovitá liána, jejíž stonky dorůstají až do výšky sedm metrů.
Listy ačokči mají v průměru velikost 6 až 14 cm, jsou laločnaté, s pěti až sedmi eliptickými lístečky, na okrajích vroubkované.
Květy jsou drobné, mají barvu od bílé, přes nažloutlou, až po nazelenalou, rostou ve skupinách po deseti až dvaceti.
Plody připomínají lusk, jsou dlouhé 10 až 20 cm, na konci s ostrým hrotem.
Hranatá, černá a drsná jadérka se nacházejí ve dvou řadách placenty. Vnitřek plodu je po dozrání dutý.
Rysy pěstování a péče
Je velmi důležité vysadit rostlinu poblíž nějaké pevné opory, pergoly nebo sítě na okurky, po kterých se ačokča může pnout a rozrůstat.
Rostliny mají rády slunečné a teplé stanoviště, přičemž půda by měla být humózní, lehká, výživná a dobře propustná.
Rostlina je náročná na dostatek vody a živin, odvděčí se vám však bohatou úrodou.
Kdy sklízet? Plody ačokči lze sklízet buď v době, kdy dorostou do délky zhruba 20 cm a uvnitř jsou duté, nebo dříve, když měří pouhé 4 cm - podle gurmánů jsou v té době lahodnější.
Rostlina ochotně nasadí nové, takže o úrodu se neošidíte, je to podobně jako u cuket, u nichž je rovněž lepší sklízet malé, ještě dorostlé plody.
Z jedné rostliny můžete postupně sklidit až 300 plodů.
V čem nám ačokča pomáhá
V Peru pěstují ačokču jako zeleninu a používají v různých úpravách.
Plody zbavené semen lze například plnit masitou nádivkou podobně jako papriky.
Mladé plody se nakládají do sladkokyselých nálevů podobně jako okurky.
Kořeny využívali peruánští domorodci na čištění zubů.
Syrové plody mají příznivé účinky při diabetu, vysoké hladině cholesterolu v krvi, vysokém krevním tlaku i při nachlazení.
