Agama vousatá: chov, výživa a zařízení terária

Agamy vousaté obývají suché stepní oblasti a jedná se heliofilní (slunomilné) ještěry. Konkrétně Pogona vitticeps, nejznámější zástupce rodu Pogona, obývá rozsáhlou oblast vnitrozemí Austrálie (jihovýchod Severního teritoria, jihozápad Queenslandu, východní polovina Jižní Austrálie a severozápad Nového Jižního Walesu). Zvažujete-li koupi jedné agamy, nemusíte mít obavy z toho, že by strádala samotou. Pokud chcete více agam, nepořizujte si více než jednoho samce. Samci se mezi sebou zpravidla perou, což je pro ně stresující a v krajním případě to může skončit úhynem. Co se týče chování, samci bývají aktivnější, protože mají potřebu se předvádět (kývání hlavou, černání vousů, běhání po teráriu), i když není v blízkosti jiná agama. Oproti tomu samice bývají klidnější, ale není to pravidlem. Z hlediska plachosti nebo dokonce agresivity nezáleží na pohlaví, jde o individuální jev. Za zmínku stojí riziko neoplodněných snůšek u samic. Při chovu dvou a více agam doporučuji mít více terárií, abyste mohli oddělovat náruživé samce, agresivní jedince, nemocné agamy nebo vyčerpané samice po snůšce. Zejména při chovu samce se samicí, kdy dochází k páření a kladení vajec je dočasná separace velmi důležitá. Pokud není samice oddělena, dochází k páření nebo minimálně k dorážení ze strany samce i po kladení vajec. To může mít za následek časté snůšky v krátkých intervalech, stres, nežravost a celkové vysílení. V těchto případech často nepomůže ani to, že má samec k dispozici více samic. Zvládne obtěžovat všechny, nebo se zaměří pouze na některé ze skupiny. Neocenitelnou dovedností je určení správného pohlaví, což nám pomůže předcházet nepříjemným situacím. Přes různá doporučení o stavbě těla, zkoumání pórů a zejména chování agam, doporučuji se zaměřit na hledání hemipenisů.

Pro jednu agamu doporučuji vnitřní rozměr terária minimálně 100 x 50 x 50 cm, pro 2 agamy 120 x 60 x 60 cm, pro 3 agamy 130-140 x 65-70 x 60-65 cm. Horní větrání alespoň 1/4 stropu, ideálně 1/3. Může být umístěno i na zadní desce pod stropem. Spodní větrání zajišťující cirkulaci vzduchu nejlépe v přední stěně nebo v jedné z bočních. Denním světlem se snažte prosvětlit téměř celou plochu terária. Absence těchto světel je nejčastější příčinou nežravosti a snížené aktivity u denních ještěrů a želv.

<
terárium pro agamu vousatou vnitřní rozměry a uspořádání
>

a) plnospektrální zdroje - např. zářivka Sunlux Daylightb) širokospektrální zdroje (např. Arcadia LED BAR) - postrádají UVA záření, proto by v teráriu nemělo chybět světlo, které ho doplní. UVA záření zajistí například UVB zářivky od Arcadia, UVB kompakty (především Sunlux) i UVB výbojky. UVB záření zajistí kompaktní zářivka (minimálně 10.0 25W, ideálně 15.0), lineární zářivka (10 až 14 % UVB) nebo výbojka. U těchto světel je důležité dodržet optimální vzdálenost od agam a navíc je nutné je umístit poblíž výhřevného světla. Příjem UVB záření a jeho vliv na fyzikální procesy je umocněn, pokud je agama zároveň vystavena vyšší teplotě.

V případě, že jste jako zdroj UVB použili kompaktní nebo lineární zářivku je nutné přidat jako zdroj tepla výhřevnou bodovou žárovku. Doba svícení je průměrně 12 - 13 hodin denně. Je nutné vytvořit teplotní gradient, aby si agama mohla vybrat ideální teplotu podle aktuální potřeby. Na výhřevném místě je ideální rozmezí 43 - 48°C. Mláďatům v prvních dnech života až zhruba do věku 6 týdnů stačí lokální výhřev s teplotou 38 - 40°C. Naopak na nejchladnějším místě v teráriu byste měli mít přibližně 27 - 29°C. Pokud se povede dosáhnout těchto dvou krajních hodnot, teploty ve zbytku terária se budou pohybovat místy mezi 30°C až 34°C, což je ideální. Agamy rády šplhají a odpočinek nad zemí je uklidňuje. Navíc možnost šplhání zvětšuje užitnou plochu terária. Proto je vhodné vytvořit zadní stěnu s většími odpočívadly.

Kromě/místo toho lze použít silné větve s hrubou kůrou (dub, hrušeň, švestka apod.). Nevhodné je dřevo z jehličnanů. Zde je potřeba si uvědomit, že agamy rostliny ničí svou vahou, drápy a ožíráním. Mezi vhodné druhy patří Aloe, Crassula (ovata, arborescens), Tillandsie, netřesk a jiné běžně dostupné sukulenty. Po koupi rostlin musíme počkat alespoň 3 týdny, aby vyprchala hnojiva, která mohou agamy otrávit. V případě umělých rostlin vybírejte pouze takové, které nelze ožírat (bez lístků), protože hrozí ucpání střev s fatálním následky.

Nejběžnějším a bezpochyby nejvíce přirozeným substrátem do terária pro agamu vousatou je písek, který však musí být co nejméně prašný, aby nezpůsoboval dýchací potíže. Z toho důvodu je ideální volbou písek do bazénových filtrací s frakcí 0,6 - 1,2 mm. O něco prašnější, ale stále vcelku vhodný, je písek na zásyp dlažby o stejné frakci. Speciální terarijní písky bývají většinou nevhodné právě z důvodu vysoké prašnosti. Nicméně v přírodě právě na takovém písku žijí. Dále existují různé alternativní podestýlky vyráběné například z kukuřice, konopí a dalších surovin.

Jak bylo zmíněno výše, v přírodě žijí agamy vousaté na velmi jemném písku, zpravidla červené barvy. Zde je ale potřeba si uvědomit, že je tento písek vlivem občasných srážek udusaný a případný prach se ve venkovním prostředí rychleji vytrácí. Písek bývá často namíchaný s kameny a pokrytý různými odpadními zbytky rostlinného charakteru (staré traviny, popadané listí, kousky kůry, kořeny a větvičky rozličných velikostí). Je tedy zcela přirozené, že agamy pozřou s potravou malé množství substrátu a drobných částic vegetace.

V malé míře však nejde o nic dramatického. Problém nastává, pokud se těchto úlomků nebo substrátu nahromadí příliš velké množství. V přírodě k tomu dochází jen minimálně, spíš v zajetí se stává, že některé agamy substrát úmyslně požírají. V takovém případě hrozí poškození trávícího traktu, ucpání střev, z toho plynoucí riziko infekcí a v krajních případech i úhyn. Toto chování má zpravidla příčinu v chybné péči, kdy jsou agamám nedostatečně podávány vitamíny a minerály, zejména pak vápník.

Autorem těchto fotek je Dr. Malé agamky se od vylíhnutí z vajec krmí denně, klidně i několikrát. S učením na rostlinnou potravu není nač čekat, čím dříve si na ní navyknou, tím méně je s nimi starostí v pozdějším věku. Limit v množství potravy prakticky žádný není. Čím více potravy agamka přijímá, tím rychleji roste. Co se týče omezování v pozdějším věku, není možné stanovit věkovou hranici. Ideální je se řídit rychlostí růstu. Denní příjem potravy je vhodný pro agamky zhruba do 40-42 cm. Od této velikosti se tempo růstu zpomaluje a agamy začínají především mohutnět.

V tomto období je vhodné začít přidávat větší množství rostlinné potravy a naopak ubírat s hmyzem, který stačí dávat jednou za 2 - 3 dny. Vždy je dobré mít na mysli, že zdraví prospěšné je spíše nepravidelné krmení, kdy můžeme nárazově střídat každodenní krmení s hladovkou, popřípadě s několikadenním krmením výhradně rostlinnou potravou. Agamy jsou skvělými lovci. Kromě hmyzu nepohrdnou ani malými obratlovci včetně vlastních potomků. S odkazem na předchozí kapitolu nedoporučuji časté krmení obratlovci (nejčastěji holátky). Jedná se o kalorickou bombu, kterou agamy prakticky nepotřebují. Pokud už se pro tuto potravu rozhodnete, je vhodné četnost uzpůsobit dané agamě.

Například líné dospělé agamě jich dopřejte mnohem méně nežli aktivnímu dorostenci v růstu nebo vysílené samici po snůšce. Z hmyzu jsou vhodnými druhy zejména švábi, cvrčci a sarančata. Co se týče červů, nedoporučuji je jako významnou složku jídelníčku, ale pouze jako zpestření. Zde je nejdůležitější pochopit, co je to rostlinná potrava. Je možné ji rozdělit na rostliny (byliny), zeleninové a ovocné plody.

Základem je pak vycházet z optimálního poměru těchto složek - při jeho zachování není problém, když sáhnete z dané složky po něčem méně vhodném, protože to bude tvořit pouze část a nikoli základ rostlinné potravy. Zmíněný poměr - byliny 75 %, zelenina 20 % a ovoce 5 %. Tento doporučený poměr vychází z toho, že v zimě nemá většina chovatelů možnost nabízet byliny, proto je zelenina zastoupena ve větším množství.

V zimním období, kdy není možnost nasbírat rostlinnou potravu venku, tvoří hlavní složku zelenina. U ní je obecně problém s nízkou výživovou hodnotou. Tu je ale možné vylepšit pomocí sušených květů, sušených bylin a včelího pylu. Zmíněné suroviny jednoduše přimícháme do připravené směsi zeleniny. Osobně vodu v teráriu nenechávám. Ačkoli není problém naučit agamy již odmala pít z ploché misky, u odrostlejších agam je to téměř zbytečné. Výjimkou jsou mláďata v prvních 6 - 8 týdnech, která snadno podléhají dehydrataci.

Vodu agamy získávají zejména z rostlinné potravy a pokud mají možnost, jednou za několik týdnů až měsíců se pořádně napijí. Dobře k tomu poslouží rozprašovač. Stačí agamě porosit okolí tlamy a počkat, zda se začne olizovat, v takovém případě přidávejte, dokud má zájem. Kromě této situace rozprašovač nepotřebujeme, terárium ani agamu není vhodné nijak často rosit.

<

Ani v období svleku se agamy nemusí rosit, naopak jim jde svlek lépe za sucha. Nicméně lehkým porosením nic nezkazíte. Stejné je to i v případě koupelí. Koupele agamy prakticky nepotřebují. Mělo by se jednat pouze o výjimečné situace, kdy je potřeba agamu omýt od nečistot. Popřípadě pokud chcete, aby se napila. Zde je ale potřeba zmínit, že příliš časté pití vody může agamě škodit.

Vitámínových směsí je celá řada. Liší se kvalitou, složením, chutí (tedy i oblibou u agam), přilnavostí na potravu a samozřejmě i cenou. Na vitamíny můžete nahlížet spíše jako na doplněk, který se podává příležitostně jednou za 7 - 10 dní. Jejich přebytek je stejně škodlivý jako nedostatek. Doporučit mohu například Reptivite, Reptimineral a Nekton. Existují však i vitamíny, které jsou na přírodní bázi a jejich předávkování tolik nehrozí, mohou se díky tomu dávat častěji - např. Minerální látky to není jen nejvíce zmiňovaný vápník.

Aby byl vápník správně využíván v organizmu měl by být ve správném poměru k fosforu. Konkrétně 2 (vápník, Ca) : 1 (fosfor, P). Pokud agama odmítá rostlinnou potravu a žere ve velké míře hmyz, můžete očekávat převahu fosforu, proto je vhodné hmyz posypávat vápníkem pro zlepšení poměru Ca : P. Při výběru zdroje vápníku se doporučuji vyhnout takovému, který je s přídavkem vitamínu D3. Tímto vitamínem se totiž velmi snadno předávkuje. Vitamín D3 si tělo ještěrů vytváří přirozeně v ideálním množství díky UVB záření. Navíc bývá obsažen i ve většině vitamínových směsí. Je proto riskantní ho dávat navíc jako součást vápníku, který je podáván relativně často.

Čistý vápník doporučuji nabízet zhruba od 1 roku alespoň dvakrát týdně, ale můžeme prakticky při každém krmení v menší míře. U mláďat v růstu a u samic v období snůšek dávejte ve zvýšeném množství. Za zmínku stojí ještě hořčík (Mg), který má také vliv na správné využití vápníku v těle. Kromě toho pozitivně působí na nervovou soustavu, svalstvo, krevní tlak a další funkce. Hořčík se ve větší míře vyskytuje například v artyčoku, špenátu, hrášku, datlích, meruňce, banánu a malinách.

Kromě artyčoku, který je velmi vhodný ke zkrmování, jsou zmíněné druhy zeleniny a ovoce méně vhodné jako součást jídelníčku (viz. článek o rostlinné potravě). Subadult/dospělá agama od 7 - 8 měsíců - dostává téměř každý den rostlinnou potravu a jednou za 2 - 3 dny hmyz:vitamíny Reptivite = jednou za 7 - 10 dní nasypané na hmyz, čistý vápník = 2x týdně nasypaný na hmyz, vitamín s hořčíkem (např. Mg).

<
potrava agam vousatých tabulka

Melká kapitola: mláďata do 6-7 měsíců dostávají více rostlinné potravy a hmyzu;Samečci jsou schopni páření často již od 4 - 5 měsíců. Páření může probíhat v průběhu celého roku vzhledem ke značnému apetitu samců. První snůška v daném roce přichází na samici nejčastěji po 26 - 32 dnech od páření. Velmi často ale samice kladou více snůšek po sobě v intervalu zhruba 20-25 dní.

Jaké rostlinné druhy jsou vhodné? Rostlinná potrava se skládá z bylinné složky, zeleniny a ovoce a vhodný poměr je 75 %, 15-20 %, 5-10 %. Důležité: rostliny musí být nekontrolovaně neošetřené a 3 týdny počkat, než je podáme. Jako doplňky se používají vitamíny a minerály, zejména Ca a Mg, a vitamín D3 jen v případě nedostatku UVB.

Rostlinná složka zahrnuje byliny a listy; vhodné jsou pampeliška, jitrocel, jetel, vojtěška a další byliny. Mezi plody a zeleninu patří jahody, maliny, saláty, čínské zelí, brokolice, rukola a polníček. Nevhodné jsou zelí s vysokým obsahem oxalátů (špenát, rebarbora) a avokádo. Citrusové plody a některé kořenové zeleniny mají specifické problémy s Ca:P.

tags: #agama #vousata #ibisek