Antraknózová skvrnitost jahodníku: rozpoznání, šíření a ochrana

Antraknóza jahodníku patří v současné době k hospodářsky nejzávažnějším onemocněním jahodníku, neboť napadá nejen plody (antraknózová hniloba), ale i všechny další rostlinné orgány - listy, květy, řapíky, srdíčka atd. (antraknózová skvrnitost), což může vést k úhynu celých rostlin.

Nejnebezpečnější choroba je dána zejména rychlostí šíření v porostu za příznivých podmínek. Onemocnění je způsobeno vřeckovýtrusnou houbou Colletotrichum acutatum a její výskyt byl zaznamenán na širokém spektru hostitelů, včetně jahodníku a dalších druhů. Příznaky se objevují již v prvním roce pěstování a bývají kritické i následující roky, zvláště u stáleplodících odrůd.

Jak se onemocnění projevuje

Na plodech jahodníku se vytvářejí hnědé, kulaté a mírně propadlé skvrny, které se rychle rozšiřují a během 2-3 dnů mohou zachvátit velkou část plodu. Na povrchu skvrn je vidět růžovooranžová až skořicově hnědá vrstva konidií, která slouží k šíření infekce. Na dalších rostlinných orgánech se choroba projevuje jako hnědé léze obvykle pokryté vrstvou spor.

Helps pro rozpoznání: choroba se vyznačuje rychlým postupem, zejména po dešti, při vlhkém počasí a častém zalévání. Zdrojem infekce bývá latentně napadená sadba, infekce se šíří splachováním vody a kapkami během srážek a deště. Příznaky se mohou objevit již v prvním roce kultivace a mohou přetrvat do následujících let, zvláště u stáleplodících odrůd.

Biologie patogena a epizootologické souvislosti

Patogen Colletotrichum acutatum se rozmnožuje konidiemi; během infekcí vytváří na povrchu hostitele apresoria a konidie. Doba životnosti patogena v půdě a na napadených zbytcích může dosahovat měsíců až roků v závislosti na podmínkách. Optimální teplota pro rozvoj infekce se uvádí kolem 25 °C; infekce vyžaduje ovlhčení po dobu 13 a více hodin, tedy vlhké prostředí a zálivku po listech.

Patogen napadá široký hostitelský okruh, ale ekonomicky nejdůležitější škody bývají u jahodníku. Zdrojem infekce bývá často latentně napadená sadba; rovněž se mohou objevit infekce na dalších květostních a listových částech vedoucí k celé řadě symptomů a ztrátám výnosu.

Rozšíření a rizikové faktory

Choroba se šíří velmi rychle za vlhkých a teplých podmínek, častými srážkami, bouřkami, krupobitím, či intenzivními dešti. Husté porosty a místa s vysokou vlhkostí vzduchu zvyšují riziko epidemie. Nezřídka je problémem i u stáleplodících odrůd, kde ochranné lhůty pesticidů komplikují efektivní ochranu.

Ochrana a prevence

V rámci chemické ochrany se prokázala účinnost některých fungicidů: strobilurinový Ortiva, stejně jako přípravky Signum a Switch; u těchto dvou probíhá řízení o rozšíření použití do jahodníku. Vedlejší účinnost proti antraknóze má i Thiram Granuflo. Pokud však dojde k epidemickému rozšíření choroby, chemické ošetření bývá méně účinné a eliminace houby je obtížná.

Další významná preventivní opatření zahrnují:

  • optimální hustotu porostu a vyrovnanou výživu,
  • pravidelnou obměnu porostů a odstraňování napadených plodů,
  • větrání porostu a mulčování, aby plody neležely přímo na mokré půdě.
  • po sklizni posečení postižných listů a následná ochrana fungicidy pro produkční porosty.

Praktické návody a doporučené postupy

Napadené plody lze z velké části využít po odkrojení postižené části. Napadené listy a řapíky vyžadují odstranění a častější kontrolu porostů. Při silném výskytu je vhodné provádět post-sklyzní posek porostu a navázat ochranu fungicidy, zejména u množitelských porostů. Ochrana produkčních porostů by měla být zvažována zejména při vysokém ohrožení chorobou.

V širším pojetí lze biologickou ochranu chápat jako soubor metod, které zahrnují mikroorganismy, rostlinné extrakty či růstové regulátory a které snižují potřebu syntetických pesticidů, aniž by snižovaly účinnost ochrany proti patogenům.

Shrnutí rizik a praktických kroků

Napadení plodů jahodníku hnědými skvrnami, rychle prohlubujícími se a přecházejícími do hniloby, představuje významný výrobní problém. Zdrojem infekce bývá často latentně napadená sadba. Důležitá je prevence - suché a dobře větrané stanoviště, vyhýbání se nadměrné vlhkosti a pravidelné odstraňování napadených částí rostlin.

V rizikovém období po dešti a při vlhkém počasí je vhodná Chemická ochrana podle aktuálních předpisů a doporučení odborníků s cílem minimalizovat šíření infekce. Celý text článku a podrobnosti o jednotlivých produktech lze nalézt v tištěné verzi časopisu Zahradnictví.

Infografika: životní cyklus a šíření antraknózy

Jak si vypěstovat vlastní sazenice jahod?

tags: #antraknozova #skvrnitost #jahodniku