Rod zahrnuje asi 75 druhů. Patří do stejné skupiny jako rododendrony (pěnišníky), ale jsou méně zastoupeny, o to více však kvetou. Azalky kvetou většinou červeně, růžově a bíle, zejména na jaře, a proto jsou velmi podstatné pro záhonové kompozice. Květy azalky jsou na dřevině uspořádány jednotlivě, zatímco rododendron je má uspořádány v klastrech. Pěstují se obvykle venku na záhoně, chráněném stanovišti v kyselé půdě - rašelině. Milují slunce, kumulované teplo od zdi a stěny, chráněnou polohu před větrem a mrazy ale ne celodenní úpal. Nejlepší je mozaikový stín, ne plný.
Ve společenství jiných stálezelených druhů a jehličnanů vytvoří dokonalou kulisu zejména během kvetení. Půda může být i písčitá, doplněná o kompost a rašelinu. Vysazují se na jaře nebo na začátku podzimu do předem připravených jam. Je třeba počítat s jejich přirozenou šířkou podle kultivaru. Mají rádi i mulčování kůrou, štěpkou, jehličím. Nepoužívejte štěrk a kameny, které se často v létě přehřívají. Zálivka by měla být po výsadbě hojná, pokud se jedná o stálezelený druh, je nutné zalévat i v zimě během období, kdy nemrzne.
Co jsou azalky a jak se odlišují od rododendronů
Azalky patří mezi jedovaté rostliny, nekonzumují se žádné části a při práci s nimi byste měli používat ochranné rukavice. Hnojení není nutné, pokud je pravidelně nanovo mulčujete kompostem, rašelinou, jehličím. Kromě klasických křovitých nízkých druhů si azalky můžete vypěstovat, nebo i zakoupit i na kmínku v podobě stromečku. Mnohé jsou oblíbené i mezi příznivci bonsají. Dokonce existují druhy, které jsou určeny pro bytové podmínky. Azalea indica patří mezi oblíbené pokojové rostliny. Pokud se jedná o Azalea japonica, tak přestože je na kmínku či křovitá, v našich podmínkách běžně zimu zamulčovaná přežije. Pokud se jedná o Azalea indica, je to pokojová rostlina, mrazy venku nepřežije.
Azalky kvetou na jaře. Keř je doslova obsypán jednotlivými květy červené, růžové a bílé barvy. Zkuste zkontrolovat následující podmínky: slunce až polostín, řídký mozaikový stín, chráněné stanoviště, dostatek vláhy ale ne podmáčená jílovitá půda. Téměř žádný řez neprovádějte. Hnojení není nutné, dusíkatá hnojiva jsou nevhodná, tvoří se po nich jen listy. Nepřesazujte ji každoročně. Mrazy v zimě mohly zničit květní pupeny, které se tvoří již po odkvětu.
Jak pěstovat azalky v zahradě a v květináčích
Kromě trvalých výsadeb můžete pěstovat i azalky v květináčích. Počítejte však s tím, že takové azalky musíte pak přemístit v listopadu do bytu, domu, chodby s teplotou do 8 °C. Daří se jim v keramických a kameninových květináčích, kde se v létě nepřehřívají kořeny a v chladných měsících zároveň dokáží navázat vodu. Nezapomeňte, že na dno potřebují drenáž pro správný odtok vody. Nesnášejí přemokření a kořeny ve vodě. Azalky pěstované v květináčích ponechte na místě jen do poloviny listopadu nebo podle aktuálních teplot. Přezimují v tmavé a suché místnosti s teplotami 6-8 °C.
Azalky není třeba každoročně a pravidelně stříhat. Pokud potřebujete upravit tvar, nebo odstranit estetické nedostatky, učiňte tak po odkvětu. Ve společenství pierisů, rododendronů, vřesovců a skimie budou opravdu nádherné. Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.
Jaké odrůdy azalky existují a které vybrat
Japonské azalky (rhododendron obtusum) preferují polostinné až mírně slunné stanoviště. Zajistěte jim však dostatečnou ochranu před přímým poledním sluncem, které by poškodilo jemné květy a listy rostlin. Klíčové je udržet půdu konstantně vlhkou, ale nikdy ne přemokřenou. Správnou kyselost a vlhkost podpoříte přidáním kvalitního rašeliníku do půdy hned při výsadbě. Pozor! Japonské azalky vyžadují pravidelnou zálivku, zejména v teplých měsících. Vždy se ale ujistěte, že půda mezi zaléváním stihla mírně vyschnout, vyhnete se tak přelití.
Nesnašte se sází příliš hluboko; azalky koření mělce. Následně zasaďte rostlinu tak hluboko, jak roste v kontejneru. Azalky rostou velmi kompaktně a není třeba je stříhat. Pokud se přeci jen pro sestřih rozhodnete, stříhejte je po odkvětu. Patří mezi oblíbené stálezelené keře. Velké listy jsou zpravidla tmavozelené a kožovité. Velkolisté rododendrony poslouží jako krásné solitéry, vyniknou i ve skupinách. A při dostatku prostoru také jako volně rostoucí živý plot.
Kořenová výsadba a péče: Japonské azalky vysaďte nejlépe brzy zjara. Na podzim hrozí nebezpečí, že rostliny dostatečně nezakoření. Pokud půda není optimální zeminou pro azalky, měli byste ji před výsadbou dobře nakypřit a drenážovat. Neměla by chybět ani vrstva humusu. Hlinito-jílovité půdy vyměňte. V nich japonské azalky nemohou dobře zakořenit a začít prospívat. Během doby bujného kvetení potřebují velmi mnoho vody. Japonské azalky nevyžadují žádné pravidelné hnojení. Lepší alternativou je obohatit půdu každý rok směsí kompostu z listí a rohoviny.
Rozmnožování japonských azalek nejlépe řízkováním. Pokud odeberete řízky od poloviny července, máte nejvyšší šanci, že se zakoření. Za suchého počasí odřízněte 3 až 8 cm dlouhé řízky. Substrát by měl být kyselý. Může to být směs dvou třetin čisté bílé rašeliny a jedné třetiny křemenného písku.
Odrůdy azalek a jejich charakteristiky
- Luzi: bílé květy, zimozelená, výška kolem 80 cm, šířka 90 cm, slunné až polostinné stanoviště, tolerantní vůči větru, substrát bohatý na humus.
- Schneepeerle Hachschnee: nádherné bílé květy, polostín/slunce, vlhká a kyselá půda, od května klidný růst.
- Maruschka: kompaktní japonská azalka vhodná pro skupinovou i solitérní výsadbu, polozimzelený habitus.
- Schneeperle a další odrůdy Mollis a Arendsii: různé tvary květů a listů, každá vyžaduje kyselou, vlhkou půdu a mulčování.
- Knap Hill skupina: opadavé azalky s dlouhým obdobím kvetení, oranžovočervené květy.
- Favtore ( Favorite ): japonská azalka, vzácně zmiňovaná, v různých barvách, vhodná pro kontejnery.
Výběr odrůdy závisí na tom, zda chcete keř či kmínek, klidně i do skalky nebo na terasu. Důležité je stanoviště: polostín až slunce a kyselá, vlhká půda s nízkým obsahem vápníku. Při výsadbě je vhodné bal rostliny namočit do vody, případně podpořit ujmutí mykorhizními houbami. Rostliny vyžadují pravidelnou zálivku a mulčování rašelinou či kompostem pro udržení vlhkosti a ochranu kořenů.
Choroby a ochrana
Japonské azalky zřídka napadají choroby a škůdci. Nejčastější problémy jsou skvrnitost listů a ouškovitost azalek. V případě vápenaté či hutné půdy mohou vznikat chlorózy. Společně s rododendrony patří k vřesovištním rostlinám a vyžadují kyselý substrát s nízkým obsahem vápníku. Správná zimní ochrana, zejména pro mladé rostliny, zahrnuje vrstvy listí a ochranné materiály proti chladu a slunci.
