Azalka (Rhododendron) patří do čeledi vřesovcovitých (Ericaceae) a zahrnuje stovky druhů a kultivarů, které se liší barvou květů, tvarem listů i vzrůstem. Na rozdíl od pokojových azalek je azalka venkovní mrazuvzdorná a určená pro pěstování v zahradě. Azalka vyžaduje polostinné, chráněné místo, ideálně pod korunami vyšších stromů. Přímé slunce může způsobit spálení listů, naopak úplný stín omezuje kvetení. Nejlépe prospívá v kyselé, humózní a propustné půdě (pH 4,5-5,5). Kořenový systém azalek je mělký, proto vyžadují pravidelnou zálivku bez přemokření. Voda by měla být měkká, ideálně dešťová. K hnojení se používají hnojiva určená pro kyselomilné rostliny - vhodné je organické hnojivo Hnojík, které zlepšuje kvalitu půdy a podporuje zdravý růst i bohaté kvetení. Přihnojujte od začátku rašení do konce července, přibližně jednou měsíčně. Po srpnu se s hnojením přestává, aby výhony do zimy vyzrály. Po odkvětu se odstraňují zaschlé květy, aby se rostlina nevysilovala tvorbou semen. Mladé rostliny je vhodné přes zimu chránit chvojím nebo netkanou textilií. Azalka venkovní je ideální do vřesovištních partií, podrostů jehličnanů nebo jako solitérní keř. Krásně vynikne i ve skupinové výsadbě s rododendrony, kapradinami nebo hostami. Nízké japonské azalky se osvědčily i na skalce a v nádobách. Azalka v květináči potřebuje kyselý propustný substrát, nádobu s odtokovým otvorem a v létě zálivku i dvakrát denně - v omezeném objemu půdy vysychá mnohem rychleji než v záhonu.
Rozdíly a typy azalek
Azalka pokojová je botanicky azalka indická (Rhododendron simsii). Není mrazuvzdorná a prodává se rozkvetlá od podzimu do jara. Do bytu s ústředním topením se hodí špatně: chce chladno kolem 10-15 °C, hodně světla, ale ne přímé slunce, a měkkou vodu - kořenový bal nesmí nikdy proschnout ani stát ve vodě. Po odkvětu se dá přes léto přestěhovat na chráněné polostinné místo na zahradu a před prvními mrazíky vrátit zpět; jinak se s ní zachází jako s ostatními pokojovými rostlinami. Azalka na kmínku je tvarovaná forma - koruna naroubovaná nebo vypěstovaná na rovném kmínku vysokém zhruba 30-60 cm. Prodává se v pokojové i venkovní verzi, a právě to je při nákupu potřeba rozlišit: venkovní japonská azalka na kmínku v zahradě přezimuje, pokojová azalka indická na kmínku ne.
Kdy kvete azalka venkovní? Hlavní květ přichází od dubna do června podle druhu a počasí. Nejdřív kvetou nízké japonské azalky, opadavé velkokvěté azalky je následují na přelomu května a června.
Azalka je jedovatá. Ano. Všechny části azalky obsahují grayanotoxiny a jsou jedovaté při požití pro lidi i pro domácí zvířata. Rozdíl mezi azalkou a rododendronem je téměř bez rozdílu: botanicky žádný - azalky jsou součástí rodu Rhododendron.
Množení, výsadba a údržba
Jak se azalka množí? Nejspolehlivěji vrstvením: spodní větev se v létě ohne k zemi, v místě dotyku lehce naruší a zasype kyselým substrátem. Do roka zakoření a dá se oddělit. Proč azalce žloutnou listy? Nejčastěji jde o chlorózu z příliš vysokého pH: v neutrální nebo vápnité půdě si azalka nedokáže vzít železo a listy zežloutnou, zatímco žilky zůstanou zelené.
Azalky japonské (Azalea japonica) a azalky velkokvěté (Azalea hybridy) patří mezi oblíbené kyselomilné keře, které okouzlují nádhernými květy a bohatým jarním kvetením. Zatímco japonské azalky jsou stálezelené nebo poloopadavé a rostou jako nižší, husté a kompaktní keříky s menšími, často velmi bohatě nasazenými květy, velkokvěté azalky jsou větší opadavé keře a vynikají většími květy a výraznějšími barevnými odstíny.
Slunné až polostinné stanoviště - Nejlépe prospívají na světlejších místech chráněných před prudkým poledním sluncem. Kyselá, humózní a dobře propustná půda - Ideální je směs rašeliny a zahradní zeminy v poměru 2 : 1. Do těžších půd je vhodné přidat písek nebo perlit. Stálá vlhkost bez přemokření - Půda by měla být trvale mírně vlhká, ale nikdy ne rozbahněná; mulčování pomáhá udržet vláhu. Mírné přihnojování - Používají se hnojiva určená pro rododendrony a azalky, nejlépe na jaře a po odkvětu. Pravidelná péče po odkvětu - Odstranění odkvetlých květů podporuje násadu poupat na další rok.
Popis vybraných druhů a kultivarů
Rhododendron Catawbiense Grandiflorum má atraktivní, lila - fialové květy a dorůstá velikosti okolo 2 m. Rhododendron Cunningham's White má krásné květy bílé barvy se žlutou skvrnou uvnitř. Rhododendron Polarnacht je kultivar s výraznými purpurově zbarvenými květy. Rhododendron Kalinka roste do výšky i šířky 1 - 1,5 m. Harvest Moon je středně velký opadavý keř s jemně žlutými květy s chromově žlutými až oranžovými skvrnami a zlatými prašníky. Rhododendron Scarlet Wonder ozdobí zahradu velkým množstvím jasně červených květů. Rhododendron Bengal kvete purpurově červenými květy a dorůstá do 120 cm. Azalka Golden Flare je nápadná opadavá azalka s velkolepými žlutooranžovými květy. Japonská azalka Arabesk (Azalea japonica Arabesk) kvete sytě růžovými až červenými květy a roste do 80 cm. Azalka Geisha Orange kvete oranžovými květy a roste do 80 cm.
Rhododendrony jsou nádherně kvetoucí, stálezelené keře, které jsou zejména v jarním období ozdobou každé zahrady. Větší množství slunce podporuje násadu květů. U pokojových azalek je třeba udržovat tvar a zabránit vyčerpání při tvorbě plodů. Při výběru konkrétní azalky se vyplatí zohlednit stanoviště, druh, kultivar i specifické požadavky na kořenový systém. Půda by měla být kyselá a vlhčí, neutrální či zásadité půdy způsobují žloutnutí listů a oslabení rostliny.
Pokojové azalky byly měly mít polostín i v zimě, na jaře rozptýlené světlo a postupné zvykání na přímé slunce. U venkovních azalek je vhodné mulčovat rašelinou nebo kompostem kolem kmene až do výšky 10 cm, a vyhýbat se hlubokému okopávání kořenů. Zálivka musí být pravidelná a zajištěná měkkou vodou. Kořeny azalek jsou mělké, proto je třeba dávat pozor na jejich ochranu a správnou zálivku.
Návod na pěstování a tipy pro konkrétní situace
1) Výsadba: vykopejte jámu a vyplňte ji čistou rašelinou nebo substrátem pro rododendrony a azalky. 2) Substrát: kyselá reakce (pH 4,5-5,5), vlhká půda a dobrá propustnost. 3) Stanoviště: polostín, částečný stín pod stromy; některé skalkové druhy uvítají i slunce. 4) Zálivka: pravidelná, bez přemokření; kořeny nesmí proschnout. 5) Hnojení: jemné, nejlépe pro azalky a rododendrony; na jaře a po odkvětu. 6) Řez: u rododendronů se řez nejčastěji neprovádí, ale starší rostliny mohou vyholovat spodní část; u pokojových azalek udržujeme tvar. 7) Ochrana v zimě: mladé rostliny chránit chvojím nebo netkanou textilií.
