Banánovník původ a jeho význam: druhy, plody, využití a ohrožení

Rod bylin z čeledi banánovníkovitých (Musaceae) zahrnuje jak zakrslé druhy, velké jen několik desítek centimetrů, tak zástupce náležící k nejvyšším bylinám světa (až 16 metrů). Plody banánovníků, banány, jsou žádanou komoditou, kvůli které byli rozliční zástupci rodu Musa zkulturněni a různě šlechtěni. Kromě známých měkkých a sladkých odrůd banánů sem patří i příbuzné škrobovité banány na vaření, nazývané plantainy. Banány rostou v trsech, které mohou dosahovat hmotnosti až 60 kg. Banánové listy se užívají jako krmivo a význam má také pevné vlákno z banánových listů, z nějž se vyrábějí např. rohože nebo provazy. Z tohoto hlediska je nejvýznamnější druh banánovník textilní (Musa textilis).

Taxonomie a odrůdy

Taxonomie banánovníku je poměrně složitá, protože existuje mnoho druhů a jejich vzájemných kříženců. V dnešní době mají největší rozšíření a ekonomický význam bezsemenné (partenokarpické) hybridní odrůdy vzniklé křížením druhů Musa acuminata a Musa balbisiana. Odrůdy banánů se často označují zkratkami, které symbolicky vyjadřují počet a původ chromozomálních sad. Například odrůda Zakrslý Cavendish (AAA) je triploidem, jehož všechny chromozómy pocházejí z M. acuminata. Právě hybrid AAA je nejvýznamnější odrůda užívaná jako ovoce - „banán“, zatímco hybridy AAB a ABB se užívají jako zelenina - „plantejny“ (např. odrůdy Rajapuri, Pisang Awak, Saba a především Plantain, podle níž se nazývá celá skupina). Triploidní odrůdy mají výhodu v tom, že nemají semínka. Nevýhoda spočívá v tom, že se proto musí množit vegetativně.

Kromě toho se jako ovoce místně užívají také některé méně významné druhy, např. Musa corniculata, Musa discolor či Musa fehi, které kvůli svým vlastnostem nejsou vhodné pro export. Banánové listy se užívají jako krmivo a význam má také pevné vlákno z banánových listů, z nějž se vyrábějí např. rohože nebo provazy. Banány rostou v trsech, které mohou dosahovat hmotnosti až 60 kg.

Historie a šíření

O banánech se poprvé zmiňují buddhistické texty v roce 600 př. n. l. Údajně i samotný Alexandr Veliký měl během své výpravy do Indie v roce 327 př. n. l. možnost pochutnat si na banánech. První skutečný banánový sad byl popsán v Číně okolo roku 200. Okolo roku 650 islámští dobyvatelé dovezli banány do Palestiny. V Jihovýchodní Asii se počátkem 21. století masově šíří tzv. panamská nemoc způsobená houbou Fusarium. Je to mj. způsobeno tím, že se pěstuje výhradně genotyp odrůdy Cavendish. Rostliny jsou stříkány až 40× do roka, místo aby byla dána přednost vývoji odolné transgenní odrůdy. Na banánovníku trvale přežívá (symbióza?) bakteriální hnědá hniloba (Ralstonia solanacearum), která způsobuje hnědé skvrny na plodech. Urychluje rozklad odumřelých pletiv (transport živin) i rozklad plodů (transport semen a živin), agresivně napadá mladé rostliny mnoha jiných rostlinných druhů v okolí. Může však napadnout i pole s bramborami či některými dalšími plodinami.

Využití a význam

Banány patří mezi nejvýznamnější ovoce na světě; ze známých odrůd se vyznačují sladké mangorozměry, zatímco plantainy slouží k vaření a zpracování. Banány rostou v trsech, které mohou dosahovat hmotnosti až 60 kg. Banánové listy se užívají jako krmivo a význam má také pevné vlákno z banánových listů, z nějž se vyrábějí např. rohože nebo provazy. Nejvýznamnější druh banánovník textilní (Musa textilis) ukazuje důležitost vláken pro textilní průmysl. Z tohoto hlediska se též ukazuje ekonomický význam bezsemenných hybridů vzniklých křížením Musa acuminata a Musa balbisiana, které tvoří hlavní část světových produkcí banánů na trhu sladkostí i pro vaření.

Problémy a ochrana

Panamská nemoc houbou Fusarium a hnědá hniloba bakterií Ralstonia solanacearum představují klíčová rizika pro banánovníky. Rostliny bývají stříkány až 40krát ročně, aby se snížilo šíření chorob, ale nejúčinnější je vývoj odolných odrůd a diversifikace genotypů. Také je důležité pěstovat odrůdy odolné vůči stresům a zajistit udržitelnou zemědělskou praxi pro produkci, která zůstává exportně atraktivní při zachování environmentálních limitů.

Tabulka: vybrané druhy a jejich využití

tags: #bananovnik #puvod #wikipedie