Ostružiník strihany listlítomysl: péče, řezy a využití listů i plodů

Ostružiník patří mezi málo náročné plodiny, které potěší bohatou úrodou a zároveň nabízí zajímavé farmakologické i kuchyňské využití listů. Ostružiník řežeme brzy zjara, kdy již neočekáváme silnější mrazy, a to proto, abychom z výhonů odstranili suché listí, které keř chrání před namrzáním. Vzpřímeně rostoucím odrůdám v předjaří zkracujeme boční obrost na dva až čtyři pupeny a vrcholy výhonů asi o jednu pětinu. Plazivé odrůdy vyžadují drátěnou oporu do výšky 1,8-2 m a tři napínací dráty; výhony se upevní ke spodním dvěma drátům a nové letorosty se přichytí k vrchnímu drátu. Výhony staršího roku nesou plody a vyžadují prořezání, aby keř neztrácel sílu.

Všeobecně platí: ostružiny potřebují dostatek světla a humózní půdu; vzpřímené kultivary jsou náročnější na ekologické podmínky a vyžadují chráněné, slunné stanoviště, zatímco plazivé druhy snášejí teplejší polohu a bývají odolnější. Při výsadbě sazenic dodržujeme vzdálenost 1-1,5 m pro vzpřímené kultivary a 2-3 m pro plazivé, sazenice po výsadbě důkladně zalijeme a zamulčujeme senem, slámou nebo štěpkou. Ostružiník nyní často roste i na podzim s výhodou zimní vláhy, a proto první úrodu lze očekávat již na následující sezónu.

Řezové principy a periodizace řezu: stříhání ostružin se doporučuje dvakrát ročně - po sklizni a na jaře. První řez po dozrání plodů na začátku podzimu, druhý řez na jaře po skončení tuhých mrazů (v jižních oblastech lze i v únoru). U vzpřímeně rostoucích odrůd vybereme cca 6 nejlepších výhonů, zkrátíme je o cca jednu pětinu a boční výrůstky zastřihneme na 5-6 oček; nové letorosty se potřebují prosvětit a připravit na další vegetační období. Když nevíte, kdy a jak stříhat, stačí si zapamatovat obecné pravidlo: dvakrát do roka - po sklizni a na jaře.

Choroby a ochrana: mráz je nejčastější příčinou poškození, zvláště v mrazových kotlinách a vlhkých půdách. Plísně šedé a houbové choroby bývají častější při deštivém počasí; prevencí je výběr odolných odrůd a dostatečné rozestupy mezi keři. Při infekci listy i plody ihned odstraníme; postřiky jsou možné, ale spíše preventivně - například Dithane DG. Při práci s ostružiníkem je důležitá dobrá výživa a pravidelný dohled nad stonky, aby se zabránilo vzniku nemocí.

Výživa a hnojení: ostružiníku prospívá prosvětlená a sytě živná půda; vyplatí se sázet v blízkosti kompostu, ale není nutné, pokud budete během vegetace pravidelně hnojit. Doporučované je použití dvousložkového hnojiva typu Hnojík - obsahuje dusík, draslík i fosfor pro růst a vývoj květů a plodů. Tekuté hnojivo aplikujeme ke kořenům, nikoliv na list, a to od začátku srpna, než začnou dozrávat plody. Chceme-li podpořit zakořenění a odnožování, stačí jednoduše zajistit dostatek živin během celé vegetace.

Rozmnožování a zakořenění: ostružiník se sám zakořeňuje výhony; pro podporu rozmnožování ohněte nejsilnější výhony směrem k zemi, přivažte k opoře a zasypte asi 10 cm vysokou vrstvou zeminy. Při více sazenicích dodržujeme vzdálenost 2,5-3 m, aby měly keře dostatek prostoru k rozvětvení a snížení rizika houbových chorob. Množení z kořenových řízků je možné, sazenice se dobře zalévají a zamulčují.

Jídlo a zdraví z ostružin: ostružiny jsou bohaté na vitamíny C a K, antioxidanty a vlákninu; díky nízkému obsahu cukru zasycují a představují skvělou součást zdravé stravy. Listy obsahují taniny a flavonoidy a tradičně se používají k přípravě bylinných čajů, ústních vod či jako doplňky do obkladů a tinktur. Předpokládané léčivé účinky vycházejí z tradičního lidového léčitelství a nejsou lékařským doporučením.

Vybrané odrůdy pro zahradu: Thornfree a další beztrnné odrůdy jsou mezi pěstiteli oblíbené; Thornfree je jednou plodící a vyžaduje řez kvůli ochraně proti mrazu a plísním. Dále se uvádí Wilsonův raný - jednou plodící odrůda s trny, která je odolná vůči chorobám a mrazu, ale plody bývají menší. Pro okrasné využití se často volí odrůdy s dekorativními listy a plody, které zvyšují estetickou hodnotu zahrady.

Nejčastější praktické tipy pro zahrádkáře: vyvarujte se výsadbě na příliš vlhkých půdách a v mrazových kotlinách; pokud vysazujete více keřů, dodržujte doporučené rozestupy; u starších výhonů proveďte prořezání, aby rostlina zesílila; k prosvětlení a vzdušnosti řezu dochází dvakrát ročně. Ostružinové džemy a kompoty: pro džem potřebujeme zralé ostružiny a jablka, cukr a želírovací prostředek; pro kompot stačí 1 kg ostružin na 1 litr vody a 500 g cukru. Zrají postupně a je třeba je sklízet průběžně.

Ve finálním shrnutí: ostružiník je rod Rubus s mnoha druhy; plody i listy mají široké využití v kuchyni i tradiční medicíně. Listy se zpracovávají na čaj a kloktadla, plody se konzumují čerstvé či zpracované do džemu či kompotu. Nezapomeňme na ochranu proti mrazu a na správné řezy, které zvyšují výnos a kvalitu plodů. Pěstování vyžaduje jen dostatek světla, vláhy a živin, aby keř poskytl každoročně bohatou úrodu a zdravé listy pro čaj či tinktury.

List ostružníku a jeho použití v tradiční medicíně: listy obsahují třísloviny, flavonoidy, kyseliny citronovou, jablečnou a malonovou, a jsou zdrojem vitamínů C, E a B skupiny. Při přípravě čaje stačí 1-2 čajové lžičky listů na 250 ml vroucí vody, louhujte 5-10 minut a pijte 1-2x denně. Odvar z plodů, semen, kořenů a kůry se připravuje 1 čajová lžička na 1/4 litru studené vody, povaří se, 15 minut odstát a sceďí. Nálev i odvar by měly být připravovány vždy čerstvé.

• Vyberte vhodné stanoviště s dostatkem slunce a humózní půdou.
• Dodržujte rozestupy 1-1,5 m pro vzpřímené, 2-3 m pro plazivé odrůdy.
• Provzdušněte keř pro zajištění dobré výživy a snížení rizika chorob.
• Řez dvakrát ročně, po sklizni a na jaře; vyberte 6 nejlepších výhonů a zkrátíte je.
• Dodržujte ochranné opatření proti mrazu a plísním; používejte odolné odrůdy.

tags: #ostruzinik #strihany #listlitomysl