Červená řepa (Beta vulgaris) je důležitou plodinou pro cukrovárenský a potravinářský průmysl, avšak její produkci v posledních letech ztěžuje řada chorob a škůdců. Text shrnuje zjištění o hlavních patogenech a škůdcích, jejich projevech, cyklech, podmínkách výskytu a doporučených opatřeních k regulaci.
Hlavní choroby listů a kořenů červené řepy
Nejčastější chorobou červené řepy je cerkosporová skvrnitost listů způsobená patogenem Cercospora beticola, která má na světlých částech listů šedohnědé skvrny s červenohnědým lemem a černými konidiofory; při silném napadení mohou skvrny splývat a listy odumírají. Při podmínkách tepla a vysoké vlhkosti (20-27 °C, vlhkost až 100 %) se šíří rychleji. Preventivně se využívá prognostický model Cer99 a pravidelné ošetření podle prahových hodnot napadení; mechanické a chemické metody zahrnují ošetření semen a postřik v případě potřeby.
Dále se vyskytují říznější formy napadení: Ramularia beticola vyvolává Ramulariovou skvrnitost; na listech jsou kulaté až kulovité skvrny, které se posléze zbarvují šedavě bílými až nahnědlými tóny a na konci mohou praskat střed skvrn. Optimální podmínky pro Ramularii jsou chladnější a vlhčí počasí; výskyt bývá častější v pozdním létě a na podzim a lze ho rozlišit podle světlých nosičů konidií na skvrnách.
Padlí řepné, způsobené Erysiphe betae, vytváří na povrchu listů šedobílý povlak a houba proniká haustorií do epidermálních buněk; uvedená choroba se šíří větrem a deštěm a projevuje se zejména při suchém a teplém počasí; silný déšť padlí smývá. Rez řepná (Uromyces betae) se objevuje v teplém a vlhkém počasí s oranžovými skvrnami a černými polštářky na listech; choroba je častější u cukrovky, ale může napadat i jiné odrůdy.
Cerkosporioza a ramuláriová skvrnitost mohou spolu s padlím a žloutnutím řepy vznikat v různých fázích vegetace; pro cerkosporovou skvrnitost jsou důležité teploty 20-27 °C a vysoká vlhkost, pro ramulárii nižší teploty okolo 16-20 °C a vlhkost kolem 70 %. Pyknidie patogenů se objevují na listech a šíření probíhá větrem a deštěm. Phoma betae a Phoma spp. způsobují zoneální skvrnu, která se na listech projevuje hnědožlutými skvrnami a později černými tečkami - v plodech a stoncích dochází k nekrotózám a hnilobě.
Další houbovou chorobou uvedenou v textu je Fusarium a peronosporóza (plíseň), která způsobuje žloutnutí a ochabnutí listů, v pozdních fázích dochází k hnití kořenů a snížení cukernatosti. Alternáriová skvrnitost listů se rozvíjí na spodních listech a vytváří hnědé až černé skvrny s černými tečkami; riziko roste při vlhkém počasí. Rhizoctonia solani a další houby mohou způsobovat rhizománii a vadnutí, které vedou k zhoršení výnosu a zdraví kořenů. Plísně a houbové choroby často vyžadují ošetření osiva a listů prostředky na bázi meďnatých sloučenin a fungicidy podle doporučených režimů.
Škodníci a jejich vliv na řepu
Nejznámější skupinou škůdců jsou dřepčíci (Chaetocnema tibialis, Chaetocnema concinna, Chaetocnema atra) a drátovci (drátovci tvoří výrazné larvy v půdě; dospělí brouci vyžírají plantule a nadzemní části). Dřepčíci poškozují hlavně děložní lístky a první pravé listy; regulace zahrnuje osevní postup, moření osiva insekticidy a případně použití insekticidů na vzcházející porost do stadia 2 pravých listů. Drátovci jsou v polních podmínkách obtížně determinovatelní a regulace vyžaduje agrotechnické zásahy jako střídání plodin, hlubokou orbu, odplevelení a pěstování méně preferovaných plodin, případně zemní návnady a pasty z klíčeného osiva.
Škůdce řepy nejčastěji zahrnuje nosatce a blešivce; nosatci poškozují děložní lístky a kořínky, blešivky pak mohou poškodovat listy a kořeny; proti nim se doporučuje kombinace popela a tabákového prachu, případně insekticidy při pravidelném výskytu. Živná moucha a další drobní škůdci (např. mšice) sají na listech a řapících; mšice mohou přenášet virové patogeny a vyžadují včasné ošetření insekticidy a monitorování porostů podle Aphid bulletinu z ÚKZUZ. Dlouhodobá ochrana vyžaduje integrovaný přístup, včetně výběru tolerantních odrůd a dodržování osevních postupů.
Mšice maková (Aphis gossypii a související druhy) a mšice broskvoňová (Prunus persica) střídají hostitele během roku; jejich cyklus zahrnuje přezimování vajíček na primárních hostitelských rostlinách a přesun na řepu jako sekundárního hostitele na jaře. Napadení mšicemi vede k sání na listech a řapících, změnám tvaru listů a poklesu cukru; riziko přenášení virových patogenů je významné. Proti mšicím se používá insekticidní moření osiva a cílené postřiky na porosty podle údajů ÚKZUZ a aktuálních doporučení.
Nástrahy, monitorování a preventivní opatření
Monitoring výskytu háďátek řepných (meloidogyne spp.) a cyst v půdě se provádí laboratorními rozbory; preventivně se doporučuje střídání plodin (zejména nepěstovat řepu po řepce), hluboká orba, zařazení nevhodných plodin a výběr tolerantních odrůd. Dvě registrované možnosti pro přímou regulaci háďátek v půdě jsou dostupné v ČR. U ochranných opatření je důležité dodržovat doporučené postupy a testy laboratoří.
Pro celkové řízení rizik je vhodné sledovat i rizika spojená s plísněmi bramborovou a alternariovou skvrnitostí, která mohou mít sekundární vliv i na řepu, zejména v polních podmínkách. Prognostické modely a regionální monitorování slouží k včasnému nasazení fungicidů a insekticidů a k zajištění udržitelného produkčního systému.
Praktické poznámky pro pěstitele řepy
- Dodržujte střídání plodin a nepěstujte řepu na stejném pozemku více let po sobě.
- Před výsadbou dezinfikujte semena a půdu; testujte klíčivost a ošetřete semena a semenáče.
- Používejte moření osiva insekticidy s neonikotinoidy a pyretroidy; dále aplikujte insekticidy na vzcházející porosty podle pokynů ÚKZUZ.
- Podporujte agrotechnické postupy, jako je hluboká orba a odplevelení, pro redukci škůdců (drátovci, drátovci z půdy).
- Hnojte s mírou draslíku a vápníku, omezte dusík a zamezte přehnojení, které zvyšuje riziko hnilob a chorob.
- Včas sledujte a ošetřujte padlí, cerkosporii a ramularii podle regionálních signálů a prognostických modelů.
Tabulka: shrnutí hlavních agens a jejich projevů
| Patogen/škůdce | Projevy | Regulace |
|---|---|---|
| Cercospora beticola | Cerkosporová skvrnitost listů, šedohnědé skvrny na listech | Fungicidy podle prognózy, moření osiva |
| Ramularia beticola | Ramulariová skvrnitost; světlejší nosiče konidií | Monitorování, dle potřeby fungicidy |
| Erysiphe betae | Padlí; šedobílý povlak na listech | Fungicidy v období vysoké vlhkosti |
| Uromyces betae | Rez řepná; oranžové skvrny, černé tečky | Postřiky, podle potřeby |
| Chrysomelidae (dřepčíci) | Výkusy na listech, otvory a zasychání listů | Moření osiva, insekticidy na vzcházející porosty |
| Chaetocnema spp. (dřepčíci) | Otevírání listů, okénka poškození | Osevní postup, moření osiva |
| Mšice (Aphididae) | Sání na listech, possible virové patogeny | Aphid bulletin, insekticidy na porosty |
| Háďátko řepné (Meloidogyne spp.) | Omezení kořenového systému, slabší výnos | Regulace půdy, rotace plodin, id.ozdělení |
Na závěr je důležité zdůraznit, že včasná identifikace chorob a škůdců a pravidelná kontrola porostů spolu s aplikací doporučených opatření je klíčem k udržení zdravého porostu červené řepy a zachování kvality a výnosu kořenové plodiny.