Lávka s trámovou nosnou konstrukcí je vynášena třemi kamennými pilíři, pobita dřevěným bedněním, s valbovou střechou krytou devíti řadami šindele (původně byly jen čtyři řady). Lávka je dlouhá 25 m a široká 1,8 m, celková výška chodby od podlahy činí 3 metry. Mostovka se nachází cca 3 metry nad hladinou Vltavy.
Na severní straně, směrem od přilehlé silnice, je přístup k lávce z prudkého svahu téměř v úrovni podlahy, na straně opačné, otevřené do luk, je vstup do lávky vyvýšen a přístupný dřevěným žebříkovým schodištěm s deseti stupni, opatřeným dřevěným oboustranným zábradlím. Pilíře mostu jsou vyzděny z velkých opracovaných pravidelných kamenných kvádrů. Jejich půdorys má obdélní tvar a silně předstupují na obě strany mimo šířku lávky. Pod hladinou jsou pilíře rozšířeny.
Střední pilíř má svislé hrany na straně proti vodě zaobleny, ve zdivu jsou zde osazeny železné kruhy. V tomto místě je kamenné zdivo dosti porušeno. Horní plocha pilířů je zaklopena přesahujícími kamennými krycími desky, vzájemně spojenými železnými skobami. Jednotlivé kvádry jsou vyspárovány cementovou maltou s přiznáním spáry. U krajních opěr přiléhá k pilířům bezprostředně po obou stranách kamenné zdivo obezdění svahu řeky.
Nosnou konstrukci tvoří trojice masivních dřevěných trámů, na svých koncích se opírající o koruny pilířů, v místě styku jsou podložena dřevěné hranoly. Podélné nosníky jsou staticky zesíleny příčnými trámky, vyvěšenými železnými táhly s objímkami a přichycenými ke krajním trámům, v délce jsou tyto příčné trámky ještě přitaženy do podélných trámů svorníky. Podlaha je tvořena pěti silnými fošnami. V podlaze jsou dobře patrny otvory po zasouvání trámců k zadržování plaveného dřeva.
Střešní konstrukce je vynesena svislými stolicemi, které jsou mezi sebou důkladně vodorovně i diagonálně provázány. Dřevěné prvky jsou ručně opracované. Dřevěná konstrukce boků lávky je cele bedněná svisle kladenými širokými prkny se spárami zakrytými latěmi. Vstupy do lávky bývaly původně uzavřeny dveřmi, neboť lávka nebyla volně pochůzná, byla v ní uložena bidla pro obsluhu při plavení dříví.
Bednění nad středním pilířem je vylámáno, z pilíře místní rybáři chytají ryby. Dřevěná lávka (poč. 10. století - pol. 12. století n. l.) je historicky spojována s legendami a dějinami toku Vltavy. V legendě o sv. Václavu je poprvé zmíněn pevný přechod přes Vltavu - dřevěná lávka. Na mostě se udál jeden z prvních zázraků sv. Václava, kdy vůz, nesoucí Václavovo tělo na Pražský hrad, přešel bez problémů po povodní pobořeném mostě.
V kronikách bývá mluveno i o dalších příletech vody; například P. 1118 - v Kosmově kronice nalézáme zmínku o povodni, která vystoupila do výše deseti loktů nad úroveň pražského mostu, což je s největší pravděpodobností opět dřevěná lávka. P. 1153 - Český kníže Vladislav II. se žení s Juditou Duryňskou.
Historie a technika lávky
Tento typ lávky ilustruje tradiční spojení dřeva a kamene: nosná konstrukce z masivních trámů a dřevěného bednění spolu s kamennými pilíři a jejich časem odolnými detaily. Propojení stavebních prvků - bednění, příčné a podélné nosníky, zajišťovací táhla a svorníky - demonstruje pokročilou kusovou fabriací a dovedností v tehdejších podobách inženýrství na řece. Dřevěná lávka byla určena i pro obsluhu při plavení dříví, což se odráží v původních dveřích a bidlech k zajištění průchodu.
Architektonické a inženýrské prvky
- Trojlodní dřevěná nosná konstrukce opřená o tři kamenné pilíře.
- Bednění po stranách lávky z širokých prken se spárami pokrytými latěmi.
- Střešní konstrukce s diagonálně i vodorovně provázanými stolicemi.
- Podlaha z pěti silných fošen s otvory pro zasouvání trámců k zadržování plaveného dřeva.
- Kamenné kvádry pečlivě spárované maltou s vyznačením spár.
- Obezdění svahu u krajních opěr, rozšíření pilířů pod vodou a jejich výrazné předstoupení.
V dnešní době lávka nad Vltavou představuje nejen dopravní, ale i kulturně-historický objekt, jehož charakter a konstrukční řešení odrážejí řemeslnou zručnost a praktické potřeby starších způsobů dopravy dřeva a lidí podél řeky.
