Alternariové skvrnitosti způsobované houbami Alternaria solani a Alternaria alternata jsou v posledních letech považovány za vzrůstající problém pro kvalitu a množství pěstovaných brambor nejen v ČR, ale i v dalších zemích. Druhy rodu Alternaria patří mezi listové patogeny, způsobující relativně pomalou destrukci rostlinných pletiv, a tím i omezení fotosyntézy. Při zanedbání ochrany mohou ztráty na konečné úrodě dosáhnout poměrně značné výše. Ztráty výnosu způsobené alternariovými skvrnitostmi závisí na mnoha faktorech, zejména na termínu infekce porostu, infekčním tlaku choroby v dané lokalitě, stavu porostu a náchylnosti odrůdy.
Ohroženy jsou zvláště porosty, které trpí stresovými faktory, např. suchem, jinými chorobami, nevhodnými půdními podmínkami nebo nedostatečnou výživou, zejména nedostatkem hořčíku. Ztráty se mohou pohybovat v širokém rozmezí od jednotek až do několika desítek %. Alternarie přezimují ve formě mycelia, konidií anebo chlamydospor na rozpadajících se rostlinných zbytcích. Jakmile se z nich začnou uvolňovat spory, jsou odnášeny větrem a ulpívají na nadzemních částech okolních rostlin. Pokud jsou povětrnostní a další podmínky příznivé, dojde k infekci.
Při objasňování vzniku a šíření chorob vyvolaných původci alternariových skvrnitostí je vhodné si připomenout interakce mezi podmiňujícími faktory. Aby došlo k propuknutí některé z těchto chorob, musí být splněny všechny tři podmínky, a to přítomnost patogenu v dané lokalitě, příznivé podmínky prostředí a vnímavost hostitele k infekci. Z meteorologických faktorů infekci podporují vyšší teploty vzduchu a střídající se vlhká a suchá období umocňovaná ještě přívalovými dešti. V případě alternárií je zřejmé, že mladší pletiva jsou vůči infekci odolnější, stejně tak jako pletiva neoslabená dalšími stresovými faktory.
Alternáriové skvrnitosti se projevují nejprve jako malé žluté skvrny, které nekrotizují a zbarvují se hnědě až černě. Na skvrnách se často tvoří struktura v podobě soustředných kružnic. Tvar a velikost skvrn závisí na původci, podmínkách prostředí a na odrůdě. V polních podmínkách je těžké rozlišit oba původce podle příznaků. Oba druhy se také často nalézají ve stejné lézi.
Obr. Obr. Obr. Předpovědní modely na signalizaci alternariových skvrnitostí mohou být obecně založeny na různých předpokladech. Buď se předpokládá, že patogen je v daném prostoru trvale přítomen a signalizace ošetření se provádí na základě modelování citlivosti rostlinných pletiv vůči němu. Druhá skupina modelů naopak předpokládá trvalou citlivost rostlin a signalizaci provádí na základě vývoje povětrnostních podmínek v průběhu vegetace. Na rozdíl od spor Phytophthora infestans šířících se na poměrně velké vzdálenosti a způsobujících plíseň bramboru, spory Alternaria solani se šíří pouze na vzdálenost několika stovek metrů od zdroje nákazy, který většinou bývá přímo uvnitř porostu. Spory Alternaria alternata jsou lehčí a většinou pocházejí z různých zdrojů vně porostu, šíří se tudíž na větší vzdálenosti a zároveň i jejich koncentrace dosahují vyšších hodnot.
Aby bylo možno spolehlivěji vyhodnotit přítomnost patogena v dané oblasti, je nutno k detekci spor přítomných v ovzduší použít některý z různých typů lapačů. Nejčastěji na pásku opatřenou lepivou vrstvou a připevnou na válci otáčeném hodinovým strojem jednou za týden, umístěným oproti štěrbině, přes níž se nasává vzduch z okolí. Výhodné jsou rotační lapače, u nichž jsou dvě tenké tyčinky s lepivým povlakem otáčeny malým elektromotorkem poháněným solární energií.
V loňském roce Havlíčkův Brod prováděl monitoring spor pomocí rotačních lapačů umístěných přímo v porostu brambor. Výsledky záchytu spor obou druhů alternárií jsou znázorněny v grafu. I přes pouze jednoroční výsledky se na něm ukazuje poměrně dobrá shoda se zahraničními poznatky, totiž že spory A. alternata jsou s ohledem na svůj vícezdrojový původ v ovzduší přítomny prakticky po celé vegetační období a jejich množství se zvyšuje v období ke konci sezony. V ranobramborářské oblasti byly dosaženy hodnoty 3 již v průběhu léta, což bylo mj. způsobeno pěstováním rané odrůdy Monika. Na Vysočině byly vyšší koncentrace až na konci srpna, a to pouze v Lípě u Havlíčkova Brodu.
Pomocí lapačů spor lze tak v případě houbových chorob poměrně snadno získat informace o přítomnosti patogenu ještě před tím, než budou jeho projevy patrny vizuálně v porostu. Moderní PCR testy umožňují z jednoho vzorku detekovat více druhů spor, takže lze současně zjišťovat i přítomnost patogenu. Signalizace vhodného postupu při ochraně proti alternáriovým skvrnitostem lze využít i poznatků spojených se stářím rostlin. Mladé listy jsou téměř rezistentní a teprve s jejich stárnutím tuto schopnost postupně ztrácí a umožňují sporům pronikat do jejich pletiv.
Modelovat růst bramboru lze pomocí teplotní veličiny označované jako P-days (Potato days). Optimální teplota pro růst bramboru je kolem 21 °C, při teplotách pod 7 °C a nad 30 °C se růst zastavuje. Sčítáním jednotlivých denních hodnot této veličiny od data vzcházení porostu lze stanovit, v jaké fenofázi se porost nalézá. Za termín ukončení rezistence vůči alternariovým skvrnitostem se většinou považuje hodnota 300 této sumy, pro jednotlivé odrůdy se však může mírně lišit. Mnohaleté výsledky sledování většinou na odrůdě Ditta ukazují, že první výskyty se objevovaly v porostu s několikadenním odstupem po dosažení kritického čísla. Období vysoké citlivosti začíná od období zvětšování hlíz (fáze III), které nastává přibližně po dosažení hodnoty P-days 380, 430 a 500 pro rané, polorané a pozdní odrůdy. V tomto období je zapotřebí provádět intenzivní ochranu porostů. Mezi fází I a fází III se nalézá přechodná fáze II, v níž je citlivost porostů mírně zvýšená.
V současné době existuje již poměrně hustá síť meteorologických stanic v hlavních bramborářských i ranobramborářských oblastech, z níž je možno čerpat údaje o teplotách a ty následně použít pro výpočet P-days. Optimální teplota pro rozvoj alternariových skvrnitostí v porostu se uvádí v intervalech 20-30 °C. Délka ovlhčení listů 3 hodiny při teplotách 21-25 °C je příhodná pro vznik lézí a střídání suchých a vlhkých period je důležitou podmínkou pro rozvoj choroby. Na rozdíl od spor jiných houbových chorob A. alternata i A. solani přežívají poměrně dobře suchá období a při dalším ovlhčení se klíčení obnovuje, čímž se produkuje více spor než při suché období stejné délky.
Je zřejmé, že k problematice ochrany porostů brambor proti alternariovým skvrnitostem je nutno přistupovat celostně a holisticky. Základem jsou agrotechnická opatření včetně střídání plodin a optimální výživy, která zahrnuje i mikroelementy, přispívající jednak ke snížení populační hustoty patogena na daném pozemku a zároveň zvyšující schopnost rostlin odolávat jeho případným infekčním tlakům. Prováděná signalizace umožňuje zjistit přítomnost spor zejména A. Alternárie a související ochranné kroky.
Část textu naznačuje vo skutečnosti, že fialová barva brambor je spojována se speciální odrůdou a pigmenty anthokyanů, které se koncentrují v oblasti očka a dužniny a mají potenciálně pozitivní vliv na zdravotní benefity při konzumaci. V průběhu diskusí se uvádí, že fialové brambory mohou být zdravější a obsahujíAnthokyany, které mají antioxidační účinky. Koncentrují se v dužnině a slupce. Kromě vizuální atraktivity mají i chuťově zajímavé vlastnosti a slouží jako inspirace pro recepty jako fialová kaše či barevné hranolky.
V závěru lze říci, že ochrana proti alternariovým skvrnitostem vyžaduje integrovaný přístup: od agrotechniky přes monitorování spor až po modelování rizik s využitím P-days a klimatických faktorů. Zpracování informací a použití moderních technik, jako jsou lapače spor a PCR testy, umožňuje včasnou detekci a efektivní ochranu porostů. Ačkoliv fialová barva brambor bývá spojována s vyšším nutričním potenciálem díky anthokyanům, je nutné zachovat rovnováhu mezi estetickými a výživovými aspekty a produkovat kvalitní, bezpečné brambory pro spotřebitele.

tags: #fialovou #barvu #brambor #zpusobuje #antakyove #hnojivo