Fuchsie (Fuchsia) jsou dveřím do světa zářivých květů a půvabných tvarů, které ozvláštnují parapety, balkony i zahrady. Tyto dřevnatějící trvalky vyžadují vzdušné a světlé stanoviště, chráněné před poledním sluncem; ideální bývá východní či západní expozice, případně sever. Většina kultivarů nesnese přímé polední světlo, tmavé květy preferují světlé stanoviště a světlé květy vyžadují stanoviště bez přímého dopadu slunečních paprsků. Fuchsie dorůstají obvykle výšky až jednoho metru, některé odrůdy mohou být i vyšší, jiné převislé či vzpřímené.
Venkovní fuchsie se nejlépe daří na kypré humózní půdě, výborně vyhovuje substrát pro pelargónie smíchaný s kompostem a perlitem. Sazenice vysazujte od dubna do června tak, aby krček byl 5 cm pod úrovní země; když dorostou 20 cm, na vrcholu zaštipujte pro podporu postranních výhonů a tyto výhony opět zaštipujte při dosahnutí délky 15 cm. Fuchsie mají rády letnění a během vegetační doby je nutné zalévat podle potřeby, ale dávejte pozor, aby voda nekropila poupata. V období vegetace (od dubna do září) přihnojujte dvakrát týdně vícesložkovým minerálním hnojivem v zálivce. Odkvetlé květy odstraňujte, aby nedošlo ke zbytečné spotřebě rostliny na tvorbu plodů. Přezimují nejlépe při teplotách 5-10 °C; před zazimováním zkraťte výhony o třetinu a odstraňte všechny listy, aby se zabránilo šíření chorob a škůdců.
V zimě udržujte kořenový bal jen mírně vlhký a zalévejte málo; venkovní fuchsie na zimu zakryjte slámou. Nadzemní části bývají odolné až do -7 °C, na jaře se znovu objeví. Fuchsie se množí snadno polodřevitými řízky o délce 5-8 cm, které z mateřské rostliny odebírejte od dubna do září; řízky bez květů nechte zakořenit pod fólií či ve sklenici s vodou.
Nejčastěji se setkáte s jihoamerickou Fuchsia magallanica a jejím kultivarem Riccartonii; polokeř je vhodný pro slunné i polostinné stanoviště a dorůstá až do 2 m. F. procumbens je převislá, F. aborescens dorůstá až 8 m, kultivar Thumb dosahuje výšky kolem 30 cm. Dále existují kultivary jako So Big, Swingtime, Red Spider či Sunalejandro s různými kombinacemi barev a tvarů, které lze pěstovat venku i na parapetech.
Pro úspěšné množení a široké používání fuchsií je klíčový výběr vhodného substrátu a pravidelná zálivka. V období vegetace zalévejte vydatně, ale po zalití nenechávejte vodu v podmisce dlouho. V parných dnech rosení zvyšuje vzdušnou vlhkost a podporuje zdravý růst. V zimě zálivka ustupuje na minimum; substrát nesmí úplně vyschnout. Při zálivce a hnojení je důležité sledovat potřeby ročního cyklu rostliny.
Řízkování, množení a tvarování
Fuchsie se množí semeny, dělením, odnoží a řízkováním; řízky jsou nejčastější a často nejrychlejší cestou k novým rostlinám. Nejvhodnější období řízkování balkonových rostlin je květen a červen; délka řízku by měla být 8-12 cm, spodní řez čistým nožem těsně pod očkem a horní řez rovný nad očkem. Při odběru dbejte na čisté nářadí a vyvarujte se kontaminace bakterií. Namáčejte spodní konec řízku do stimulátoru zakořenění a zasypejte do substrátu rašelina-perlit; alternativně zakořejte ve sklenici s vodou.

Stimulátor je látka podporující zakořenění; používejte buď práškový, nebo tekutý, a odsypejte malé množství mimo víčko. Zbytky nevracejte zpět do krabice, aby nedošlo k přenosu chorob. Po zasazení řízků je navlhčete rozprašovačem a zakryjte igelitovým sáčkem či miniskleníčkem, s pravidelným větráním. Zakoření do 4-6 týdnů; poznáte to podle nových listů a kořínků. Po zakořenění rozesaďte do květináčů s substrátem pro balkonové rostliny.
Jarní až podzimní řez je důležitý pro tvarování; na jaře odstraňte vytáhlé zimní výhony a proveďte konečný řez. U keřovitých fuchsii zkraťte vrcholky hlavních výhonů, postranní výhony zkracujte na 1-2 páry listů; na vysokých kmíncích - na 2-3 páry. Při řízkování používejte stimulátor a zajistěte vlhký mikroklima.
Starostlivost, choroby a škůdci
Nejlepší prevencí proti chorobám a škůdcům je vhodné stanoviště a pravidelná péče. Při špatném zimování se často objevuje šedá plíseň; v létě mohou napadnout svilušky, mšice, molice a třásněnky. Slušně pomáhají běžně dostupné postřiky; důležité je střídat přípravky. U svilušky bývá poznávací známkou drobná pavučinka na rubu listů, u mšic je viditelná kolonie na listech, molice způsobují lepkavou tekutinu na listech.
Pro pěstování fuchsíí je vhodné jejich stanoviště sladit se skupinou druhů se stejnými nároky na zálivku a světlo. Vhodné je použití substrátu pro fuchsie nebo směsi vyzrálého kompostu s perlitem či pískem. Při přesazování na počátku jara dbejte na mírně proschlý substrát; přesazujte do o něco většího květináče a odstraňte poškozené kořeny.
Speciální trojice druhů a jejich charakteristiky
- Fuchsia magellanica a její kultivar Riccartonii - polokeř až stromek, do 2 m, vhodná pro slunné i polostinné stanoviště, většinou nenáročná.
- Fuchsia procumbens - převislá, vhodná do závěsných nádob.
- Fuchsia aborescens - stromková forma až 8 m, zajímavá pro zahradní architekturu.
Odměnou za správnou péči je bohaté kvetení po dlouhou dobu; fuchsie lze využít k výsadbě truhlíků, zahradních zákoutí i jako ozdoba balkonu. V zimní období přesuňte rostliny do světlé a chladné místnosti (5-10 °C) a zkraťte výhony; každoročně proveďte znovuzasadbu do nového substrátu a odstraňte suché a poškozené listy a výhony. Před nástupem jarních měsíců můžete fuchsie opět zasadit na letní stanoviště.
Praktické tipy pro zimování a výsadbu
- Nechte fuchsii venku co nejdelší dobu, poté ji přesuňte do chráněného prostoru s teplotou 5-10 °C.
- Před zimou zkraťte výhony a odstraňte většinu listů.
- Na jaře, po zazimování, znovu přesadíte do nového substrátu a zaštipujete pro kompaktnější tvar.
- Na balkonu nebo v zahradě ji umístěte po 15. květnu, pokud možno s kontrolou mrazíků.
Fuchsie jsou jedny z mála rostlin, které chloubu vnášejí do interiérů i exteriérů díky bohaté škále barev a tvarů květů. Když dodržíte zásady stanoviště, zálivky a hnojení, budou tyto rostliny dlouho ozdobou vašich oken, zahrad a teras.